o určení vlastnictví k obchodnímu podílu ve společnosti Movi CZ, s.r.o., o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání účastníka 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2022, č. j. 79 Cm 59/2009-265,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) rozhodl, že společnosti [Jméno advokáta A]., IČO [IČO], sídlem [adresa], se ukládá zdržet se dispozice s obchodním podílem ve společnosti [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta B], se sídlem [Adresa advokáta B], ve výši 99 %, zejména tento podíl rozdělit, zcizit či zatížit jakýmkoliv právem, a to do právní moci rozhodnutí v tomto řízení (výrok I.) a že se společnosti [Jméno advokáta A]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta A], ukládá zdržet se výkonu všech práv společníka souvisejících s podílem ve společnosti [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa] ve výši 99 %, zejména hlasovat na valné hromadě společnosti [Jméno advokáta C]., a to do právní moci rozhodnutí v tomto řízení (výrok II.), též navrhovateli uložil zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč (výrok III.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že se navrhovatel domáhal návrhem doručeným soudu dne 10. 4. 2009 určení, že je vlastníkem obchodního podílu ve společnosti účastníka 2) ve výši 99% (dále též jen „Podíl“). Jako vlastník Podílu je v současné době zapsána společnost [Jméno advokáta A]., přičemž tato společnost je ovládána [tituly před jménem] [Anonymizováno] (dále jen [tituly za jménem] [Anonymizováno]), který je jejím jednatelem a jediným společníkem od října 2017; že ve věci samé rozhodl, a to tak, že určil vlastníkem obchodního podílu ve společnosti [Jméno advokáta C]. je [Jméno navrhovatele], s výší obchodního podílu 99 %.

3. Dále soud uvedl, že návrh na nařízení předběžného opatření navrhovatel odůvodnil tím, že zjistil, že [tituly za jménem] [Anonymizováno] a jím ovládané osoby, zejména účastník 1), [právnická osoba]. a [právnická osoba]., vyvíjí rozsáhlou aktivitu směřující k vyvedení Podílu mimo sféru navrhovatele a snižování hodnoty Podílu. Navrhovatel má za to, že je zde důvodná obava, že [tituly za jménem] [Anonymizováno] jak osoba ovládající účastníka 1) a [Anonymizováno] znehodnocuje prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] Podíl ve společnosti [Jméno advokáta C]. (účastník 2) tak, že společnost [Anonymizováno] tyto nemovitosti užívá a inkasuje z nich příjmy z podnájemného, aniž by společnosti [Jméno advokáta C]. hradila nájemné, za současného umělého udržování existence pohledávky [tituly za jménem] [Anonymizováno] vůči [Jméno advokáta C]., která není z těchto výnosů hrazena. K znehodnocování Podílu dochází tím, že nedochází k zániku dluhu. Uvedl též, že vzhledem k tomu, že účastník 1) od roku 2014 nejmenoval jednatele společnosti [Jméno advokáta C]., byl soudem jmenován opatrovník, účastník 1) však má možnost svolat valnou hromadu a rozhodnout o jmenování jednatele, čímž by umožnil další dispozici s majetkem účastníka 2), například vyvedení majetku této společnosti.

4. Soud odkázal na své usnesení ze dne 22. 4. 2022, č. j. 79 Cm 59/2009-242, jímž návrhu vyhověl s tím, že účastníkům bylo doručeno a je jim známo.

5. Soud uzavřel, že v daném případě je zcela evidentní potřeba zatímně upravit poměry účastníků, neboť zde existuje obava z ohrožení výkonu rozhodnutí, když navrhovatel nemůže kontrolovat společnost, jejímž je dle názoru soudu vlastníkem. Proto návrhu plně vyhověl.

6. Uvedl též, že výši poplatku určil podle položky 5 Sazebníku poplatků v částce 1 000 Kč.

7. Proti tomuto usnesení podal účastník 1) včasné odvolání, uvedl zejména, že z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, proč by měl soud ještě před pravomocným rozhodnutím ve věci samé formou předběžného opatření zabezpečit jedné ze stran sporu, aby mohla předmět sporu resp. dokonce celou společnost [právnická osoba] „kontrolovat“. Má za to, že navrhovatel neosvědčil nárok ve věci samé. Soud prvního stupně sice usnesením určil navrhovatele jako 99% společníka společnosti [právnická osoba], usnesení však bylo napadeno odvoláním, a to tedy nenabylo právní moci. Namítal, že z popsaných skutečností nevyplývá, že by [Anonymizováno] společnost [právnická osoba] ovládal, že exekuce, vedená soudním exekutorem [tituly před jménem] [Anonymizováno] pod sp. zn. 142 EX 00462/21 ve prospěch oprávněného [právnická osoba]. proti společnosti [Anonymizováno] byla nařízena pro vymožení pohledávky, přiznané pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 40 C 65/2018-264 ze dne 8. 2. 2021 vydaným na základě žaloby, kterou se původní věřitel [tituly před jménem] [Anonymizováno] domáhal vrácení úvěru, poskytnutého jím společnosti [Anonymizováno] na základě smlouvy ze dne 11. 2. 2016. Jedná se tedy o závazek společnosti [Anonymizováno], který existoval a byl i splatným již předtím, než se [Anonymizováno] stal společníkem společnosti [Anonymizováno]. V soudním řízení uplatněná pohledávka byla následně předmětem opakovaného postupování až na společnost [Anonymizováno]. Skutečnost, že pohledávka společnosti [Anonymizováno] musí být vymáhána exekučně, je dána situací způsobenou mnohaletým trváním tohoto řízení, zejména operacemi dřívějšího vedení společnosti [Anonymizováno], které jsou k oznámení [Anonymizováno] předmětem šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení. Jedná o dvě exekuce pro celkovou částku 13 700 000 Kč s úrokem 3,5% p. a. z této částky. Navrhovatel jako jednatel společnosti [právnická osoba] dopustil neuhrazení pohledávek a nařízení exekucí pro jejich vymožení, když obě exekuce byly nařízeny v době, kdy již byl navrhovatel jednatelem společnosti [právnická osoba], a trvaly po celou dobu trvání jeho funkce jednatele, tedy od roku 2004 do roku 2014. Co se týče okolností tvrzeného užívání nemovitostí společnosti [právnická osoba], události nastaly nejpozději v roce 2009, navrhovatel byl v té době jednatelem společnosti [právnická osoba] a poté až do roku 2014. Popis údajně obdobného případu společnosti [právnická osoba]. nemá význam pro danou věc. Je též nemožné, aby účastník 1) nakládal se svým podílem ve společnosti [právnická osoba] bez projednání na valné hromadě společnosti [právnická osoba], tedy bez vědomí jejího druhého společníka, společnosti [Anonymizováno], ovládané rodinou navrhovatele. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

10. Podle ust. § 102 odst. 3 věty druhé o. s. ř. ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

11. Podle ust. § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

12. Odvolací soud konstatoval, že účelem předběžných opatření je poskytnout ochranu právům účastníků v případech, kdy nelze vyčkávat do doby, než poměry účastníků budou upraveny pravomocným a vykonatelným rozhodnutím ve věci samé. Předběžné opatření představuje dočasnou úpravu poměrů, nejedná se o konečné rozhodnutí ve věci samé. Předběžné opatření lze nařídit za podmínky, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Předběžné opatření tak může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí posléze vydaného; důkazní břemeno v tomto směru má navrhovatel. Předběžné opatření je institutem mimořádným a mělo by být využíváno pouze jako předběžná úprava poměrů účastníků v případě časové tísně, anebo v případě, kdy se jeví jako důvodná obava o (řádný) výkon rozhodnutí, např. když se dlužník zbavuje svého jediného majetku, který by stačil k pokrytí pohledávky navrhovatele. V ostatních případech není předběžné opatření na místě.

13. Ostatní rozhodné skutečnosti, zejména nárok sám, nemusí být spolehlivě prokázány. K nařízení předběžného opatření postačuje, jsou-li alespoň osvědčeny, tj. jeví-li se alespoň jako pravděpodobné.

14. Z obsahu spisu vyplývá, že se navrhovatel domáhal určení, že je vlastníkem obchodního podílu ve společnosti [Jméno advokáta C]. s tím, že navrhovatel uzavřel se společností [Jméno advokáta A]. dne 15. 2. 2006 smlouvu o převodu obchodního podílu, dle níž se zavázal převést na účastníka [právnická osoba] podíl ve velikosti 99 % ve společnosti [Jméno advokáta C]. – účastnílk 2), projev vůle navrhovatele při jednání se společností [Jméno advokáta A]. však nespočíval v úmyslu prodat Podíl a získat za něj kupní cenu, jakožto nebylo v úmyslu [Anonymizováno] získat do vlastnictví [právnická osoba] Podíl a zaplatit za něj kupní cenu. Proto je smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti [Jméno advokáta C]. ze dne 15. 2. 2006 absolutně neplatnou. Též je neplatnou, neboť od ní pro nezaplacení ceny za převod opakovaně odstoupil. Naléhavý právní zájmem na určení, že je společníkem společnosti [právnická osoba] s obchodním podílem 99%, spatřoval v tom, že je jako společníkem společnosti [právnická osoba] s obchodním podílem 99% zapsán v obchodním rejstříku účastník 1), ačkoli vlastníkem Podílu je on sám. Účastník 1) uvedl, že smlouva byla uzavřena písemně a obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti, jakož i úředně ověřené podpisy, navrhovatel potvrdil dne 15. 2. 2006 uhrazení kupní ceny, smlouvu sám předložil spolu s návrhem na zápis změn obchodnímu rejstříku, smlouva byla uzavřena určitě a vážně. Soud návrhu vyhověl s tím, že zjistil, že navrhovatel ani [tituly před jménem] [Anonymizováno] fakticky kontrolující obchod na straně nabyvatele neměli zájem uskutečnit převod obchodního podílu, ale zajistit mezi nimi již existující závazky, jde tedy o zastřené právní jednání. Proti tomuto rozhodnutí soudu se účastník 1) odvolal, o odvolání nebylo dosud rozhodnuto. Rozhodnutí tedy není v právní moci.

15. Poté se navrhovatel domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by bylo společnosti [Jméno advokáta A]., IČO [IČO], sídlem [adresa], uloženo zdržet se dispozice s obchodním podílem ve společnosti [Jméno advokáta C]., IČ [IČO advokáta B], se sídlem [adresa] ve výši 99 %, zejména tento podíl rozdělit, zcizit či zatížit jakýmkoliv právem, a to do právní moci rozhodnutí v tomto řízení a dále uloženo zdržet se výkonu všech práv společníka souvisejících s podílem ve společnosti [Jméno advokáta C]., IČ [IČO advokáta B], se sídlem [adresa] ve výši 99 %, zejména hlasovat na valné hromadě společnosti [Jméno advokáta C]., a to do právní moci rozhodnutí v tomto řízení, přičemž v návrhu tvrdil, že spor o vlastnictví podílu je veden již od roku 2009, že zjistil, že [tituly za jménem] [Anonymizováno] a jím ovládané osoby, a to zejména [Jméno advokáta A]., [právnická osoba]. a [právnická osoba]. vyvíjí aktivitu směřující k vyvedení Podílu mimo sféru navrhovatele a snižování hodnoty Podílu, a to tak,

- že vůči společnosti [Jméno advokáta A]. je vedeno exekuční řízení pod sp. zn. 142 EX 00462/21; oprávněným je společnost [právnická osoba]., přičemž ve společnosti [právnická osoba]. je [tituly za jménem] [Anonymizováno] jediným společníkem, exekučním titulem je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 2. 2021, č. j. 40 C 65/2018-264, v němž ke dni 16. 7. 2021 je vymáhána peněžitá povinnost ve výši 1 160 426,69 Kč, přičemž v rámci tohoto řízení došlo k postižení podílu. Má za to, že cílem tohoto řízení není vymožení reálné pohledávky, ale snaha o zpeněžení Podílu v rámci výše popsaného exekučního řízení, a tedy jeho vyvedení mimo sféru navrhovatele,

- že vůči společnosti [Jméno advokáta C]. je vedeno exekuční řízení pod sp. zn. 014 (197) EX 314/05, kdy oprávněným je [tituly za jménem] [Anonymizováno] a povinným společnost [Jméno advokáta C]., v rámci tohoto exekučního řízení došlo (mimo jiné) exekučním příkazem ze dne 7. 4. 2005, č. j. 14 EX 314/05, k postižení nemovitostí zapsaných na LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] a též v rámci tohoto řízení dále došlo exekučním příkazem ze dne 18. 3. 2008, č. j. 014 EX 314/05-34, k nařízení exekuce prodejem podniku,

- že vůči společnosti [Jméno advokáta C]. je vedeno exekuční řízení pod sp. zn. 197 EX 968/05, kdy oprávněným je [tituly za jménem] [Anonymizováno] a povinným společnost [Jméno advokáta C]., výše pohledávky je 4 700 000 Kč + 3,5% smluvní úroky z částky 13 700 000 Kč + náklady exekuce,

- že nemovitosti společnosti [Jméno advokáta C]. mají v současné době hodnotu ve výši cca 40 mil. Kč a je nemyslitelné, aby za 17 let, po které je vedena 1. exekuce, nedošlo k uspokojení pohledávky ve výši 7 mil. Kč + náklady exekuce - a to zejména z výnosu nájmu nemovitostí společnosti [Jméno advokáta C]., kdy měsíční nájemné se dle jeho přesvědčení se musí pohybovat ve výši cca 1 mil. Kč, pohledávku vymáhanou v rámci 1. exekuce by bylo možné z výnosu nájemného nemovitostí společnost [Jméno advokáta C]. uspokojit v řádu měsíců, maximálně několika let,

- že se domnívá, že areál společnosti [Jméno advokáta C]. je v současné době užíván subjekty napojenými na [tituly za jménem] [Anonymizováno], které za jeho užívání ničeho nehradí. Poškozeným je tak společnost [Jméno advokáta C]., a tedy i navrhovatel,

- že areál společnosti [Jméno advokáta C]. je s vysokou pravděpodobností v současné době užíván společností [právnická osoba]., jejímž jednatelem a jediným společníkem je [tituly za jménem] [Anonymizováno]. O tomto svědčí zejména to, že společnost LUXOS má v předmětných nemovitostech umístěno své sídlo. Že řízení o Okresního soudu v Ostravě vedené pod sp. zn. 39 C 216/2005 bylo skončeno rozsudkem pro uznání ze dne 24. 3. 2009, č. j. 39 C 216/2005-426, přičemž bylo určeno, že společnost [Anonymizováno] je nájemcem předmětného areálu a řízení o žalobě na vyklizení bylo zastaveno, avšak s největší pravděpodobností správce podniku (ustanovený v exekučním řízení zahájeném [tituly za jménem] [Anonymizováno]) tuto nájemní smlouvu prodloužil, jen aby následně uznal, že společnosti [Anonymizováno] je skutečně nájemcem předmětného areálu,

- že [tituly za jménem] [Anonymizováno] a jím ovládané společnosti postupují stejně i v jiném případě, a to konkrétně v případě společnosti [právnická osoba].

16. Soud návrhu vyhověl s odůvodněním, že v daném případě je dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků, neboť zde existuje obava z ohrožení výkonu rozhodnutí, když navrhovatel nemůže kontrolovat společnost, jejímž je dle názoru soudu vlastníkem.

17. Odvolací soud se s uvedeným závěrem neztotožnil.

18. Odvolací soud konstatoval, že je možno uzavřít, že navrhovatel sice nárok sám osvědčil, když tvrdil, že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti [Jméno advokáta C]. ze dne 15. 2. 2006 je absolutně neplatnou, neboť projev vůle navrhovatele při jednání o uzavření předmětné smlouvy nespočíval v úmyslu prodat obchodní podíl ve společnosti [Jméno advokáta C]. a ani společnost [Jméno advokáta A]. neměla v úmyslu získat do svého vlastnictví předmětný obchodní podíl; případně je neplatnou proto, že od ní pro nezaplacení ceny za převod opakovaně odstoupil a naléhavý právní zájmem na uvedeném určení, spatřoval v tom, že je jako společníkem společnosti [právnická osoba] s obchodním podílem 99% zapsán v obchodním rejstříku účastník 1), ačkoli vlastníkem tohoto podílu je on sám, přičemž tyto skutečnosti, na základě nichž navrhovatel uplatnil nárok ve věci, se jeví alespoň jako pravděpodobné, avšak neprokázal, že v daném případě existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí.

19. Navrhovatel navrhl, aby bylo předběžným opatřením účastníku 1) uloženo zdržet se dispozice s obchodním podílem v účastníku 2), zejména tento podíl rozdělit, zcizit či zatížit jakýmkoliv právem a zdržet se výkonu všech práv společníka souvisejících s podílem v účastníku 2), zejména hlasovat na valné hromadě.

20. Pokud navrhovatel spatřoval důvod pro nařízení předběžného opatření v tom, že vůči společnosti [Jméno advokáta A]. je vedeno exekuční řízení pod sp. zn. 142 EX 00462/21, v němž oprávněným je společnost [právnická osoba]., jejímž jediným společníkem je [tituly za jménem] [Anonymizováno], přičemž exekučním titulem je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 2. 2021, č. j. 40 C 65/2018-264, v němž je ke dni 16. 7. 2021 vymáhána částka 1 160 426,69 Kč, přičemž v rámci tohoto řízení došlo k postižení Podílu, lze uzavřít, že uložení povinnosti požadované předběžným opatřením (viz výše) by nemělo vliv na vedení a výsledek uvedeného exekučního řízení. Navíc, jak se podává z výpisu z obchodního rejstříku účastníka 2) dostupného na www.Justice.cz, společnosti [Jméno advokáta A]. jako společníkovi účastníka 2) byl postižen obchodní podíl exekucí EX 142 00462/21 exekutorského úřadu [adresa] s tím, že povinnému se zakazuje podíl převádět či sním jinak nakládat - zapsáno 19. července 2021. Uvedený důvod proto nelze mít za důvod pro nařízení předběžného opatření v požadovaném znění z důvodu, že je zde důvodná obava o výkon rozhodnutí. Protože je předběžné opatření institutem mimořádným a mělo by být využíváno pouze jako předběžná úprava poměrů účastníků, a to v případě časové tísně a z uvedeného tvrzení neplyne ani potřeba předběžné úpravy a ani z něj neplyne, že by zde byla časová tíseň, uvedený důvod nelze mít ani za důvod pro nařízení předběžného opatření v požadovaném znění pro potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků.

21. Pokud navrhovatel spatřoval jako další důvod pro nařízení předběžného opatření to, že za dobu 17 let, po kterou jsou vedeny výše uvedené exekuce, nedošlo k uspokojení pohledávky ve výši 7 mil. Kč s náklady exekuce, a to zejména z výnosu nájmu nemovitostí ve vlastnictví účastníka 2), odvolací soud konstatoval, že výše uvedená exekuční řízení byla zahájena v roce 2005 a řízení o věci samé bylo zahájeno v dubnu 2009, tedy v době, kdy byl navrhovatel jednatelem účastníka 2), přičemž jednatelem byl navrhovatel až do 30. července 2014, kdy mu zanikla funkce jednatele, jak se podává z výpisu z obchodního rejstříku účastníka 2) dostupného na www.Justice.cz., lze tedy uzavřít, že uvedená skutečnost nesvědčí o tom, že se účastník 1) jako společník účastníka 2) snaží vyvést Podíl mimo sféru navrhovatele, jak tvrdil navrhovatel, proto, aby byl zmařen výkon rozhodnutí, když tvrzený výše uvedený stav započal v roce 2005 a trval po dobu cca 9 let, kdy byl navrhovatel jednatelem účastníka 2). Z uvedeného tvrzení neplyne ani potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků pro časovou tíseň.

22. Pokud navrhovatel spatřoval jako další důvod pro nařízení předběžného opatření to, že se domnívá, že areál společnosti [Jméno advokáta C]. je v současné době užíván subjekty napojenými na [tituly za jménem] [Anonymizováno], které za jeho užívání ničeho nehradí, a to s vysokou pravděpodobností společností [právnická osoba]., jejímž jednatelem a jediným společníkem je [tituly za jménem] [Anonymizováno], o čemž svědčí zejména to, že společnost [Anonymizováno] má v předmětných nemovitostech umístěno své sídlo, přitom tvrdil, že soud rozhodl, že společnost [Anonymizováno] je nájemcem předmětného areálu, lze uzavřít, že pokud uvedená tvrzení jsou pouze domněnky navrhovatele, přičemž z nich ani neplyne, že se účastník 1) jako společník účastníka 2) snaží vyvést Podíl mimo sféru navrhovatele, jak tvrdil navrhovatel, a nesvědčí ani o tom, že se účastník 2) zbavuje svého jediného majetku, proto, aby byl zmařen výkon rozhodnutí, není prokázána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. Z uvedených domněnek neplyne ani potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků pro časovou tíseň.

23. Pokud navrhovatel spatřoval jako další důvod pro nařízení předběžného opatření to, že [tituly za jménem] [Anonymizováno] a jím ovládané společnosti postupují stejně i v jiném případě, a to konkrétně v případě společnosti [právnická osoba], uvedené je bez významu. Skutečnost, že určitá osoba postupuje v jiném případě určitým způsobem, nesvědčí o tom, že je tomu stejně tak v daném případě.

24. Již uvedené závěry jsou důvodem pro to, aby nebylo předmětnému návrhu vyhověno.

25. Vzhledem k závěru odvolacího soudu, že navrhovatel neprokázal, že v daném případě existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a II. změnil podle § 220 o.s.ř. a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, ve výroku III. odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrdil, přičemž odkazuje na odůvodnění této části usnesení soudu prvního stupně.