o určení vlastnictví k obchodnímu podílu ve společnosti Movi CZ, s.r.o., k odvolání účastníka 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2022 č. j. 79 Cm 59/2009-242,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) nadepsaným usnesením rozhodl, že se určuje, že vlastníkem obchodního podílu ve společnosti [Jméno advokáta E]. se sídlem [adresa], PSČ [adresa], IČO [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 100775, je [Jméno navrhovatele], r. č. [RČ], bytem [adresa], s výší obchodního podílu 99 %.“ (výrok I.), že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a dále, že o odměně opatrovníka bude rozhodnuto v samostatném usnesení (výrok III.). V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatel se domáhal určení, že je vlastníkem obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] (účastníka 2/, dále také jen „[Anonymizováno]“) s tím, že uzavřel se společností [právnická osoba] (vlastněnou [tituly před jménem] [Anonymizováno] prostřednictvím společnosti [Anonymizováno].) dne 15. 2. 2006 smlouvu o převodu obchodního podílu, dle níž se zavázal převést na účastníka [právnická osoba] podíl ve velikosti 99 % ve společnosti [Anonymizováno] za částku 4 000 000 Kč. Cena následně byla změněna dodatkem č. 1 ze dne 15. 2. 2006 s tím, že se účastník 1) zavázal zaplatit navrhovateli částku 20 000 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od účinnosti této smlouvy. Projev vůle navrhovatele však nespočíval v úmyslu prodat obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno], jako nebylo v úmyslu [právnická osoba] získat do vlastnictví obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno]. Proto je smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno] ze dne 15. 2. 2006 absolutně neplatnou.

2. Účastník 1) uvedl, že převod obchodního podílu byl řádně schválen valnou hromadou, smlouva byla uzavřena písemně a obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti, jakož i úředně ověřené podpisy, [Jméno navrhovatele] potvrdil dne 15. 2. 2006 uhrazení kupní ceny, smlouvu sám [Jméno navrhovatele] předložil spolu s návrhem na zápis změn obchodnímu rejstříku a nikdy jím nebyl zpochybňován, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyl statutárním orgánem, a proto nelze jeho prohlášení o zajišťovací konstrukci vzít za relevantní, že smlouva byla uzavřena určitě a vážně, o čemž svědčí následná jednání [Anonymizováno], tj. soulad ceny se skutečnou cenou, potvrzení úhrady ceny, zápis změn do obchodního rejstříku, výzva k zaplacení kupní ceny, odstoupení od smlouvy.

3. Soud konstatoval, že jelikož účastník 2) nemá statutární orgán, ustanovil mu soud dle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka, který uvedl, že simulace právního úkonu byla přednesena až v rámci situace, která vyplynula z dokazování.

4. Soud uvedl též, že ve věci rozhodl usnesením ze dne 8. 4. 2019, č. j. 79 Cm 59/2009-215 k odvolání účastníků bylo toto rozhodnutí zrušeno, neboť se soud nezabýval naléhavým právním zájmem navrhovatelů na daném určení, že odvolací soud doplnil, že závěr, že převodce obchodního podílu smlouvu o jeho převodu uzavíral tzv. „do šuplíku“ je rozporný s tím, že se navrhovatel domáhal zápisu „výsledku“ této smlouvy, tedy zápisu jejích právních následků do obchodního rejstříku, a že soud prvního stupně nemůže bez dalšího dle výsledků jiného řízení uzavřít, že rovněž v nadepsaném řízení bylo platně od předmětné smlouvy odstoupeno, i když zároveň uvedl, že toto odstoupení nelze vyloučit.

5. Navrhovatel tvrdil, že má naléhavý právní zájem na, neboť v obchodním rejstříku účastníka 2) je jako 99% společník zapsán účastník 1) a na straně navrhovatele je zájem k zapsání změn ve společnosti vyplývajících z notářského zápisu ze dne 29. 1. 2007 [Anonymizováno], je tak dána i jeho věcná legitimace.

6. Účastník 1) tvrdil, že smlouva o převodu obchodního podílu není absolutně neplatná z důvodu, že se jedná o simulovaný právní úkon, že aktérem sjednání smlouvy byl sice navrhovatel, avšak nikoli [Anonymizováno], když tento byl pouze jediným akcionářem jediného společníka společnosti [právnická osoba]., za kterou smlouvu uzavřel její jednatel.

7. Soud konstatoval, že zjistil z provedených důkazů, že navrhovatel získal 99% obchodní podíl ve společnosti Movi od společnosti [Anonymizováno]; následně se dohodl se společností [právnická osoba]. (jednající prostřednictvím jednatele [Anonymizováno], avšak dle pokynů jediného společníka společnosti [právnická osoba]., a sice společnosti [Anonymizováno]., jejíž jednání bylo fakticky řízeno předsedou představenstva [fyzická osoba], jejím jediným akcionářem), na jejím převodu, a to v důsledku dosavadních vzájemných finančních operací; smlouva o převodu obchodního podílu měla konkrétně být zajišťovacím instrumentem za údajnou půjčku ve výši 7 000 000 Kč poskytnutou [fyzická osoba]; společnost [právnická osoba]. zapsaná do obchodního rejstříku 13. 2. 2006 uzavřela dne 15. 2. 2006 smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno] za částku 4 000 000 Kč; kupní cena za obchodní podíl byla měněna dodatky (dodatkem č. 1 zvýšena na částku 20 000 000 Kč a následně dodatkem č. 2 ze dne 16. 2. 2016 zpětně snížena na 4 000 000 Kč); společnost disponovala jen základním kapitálem ve výši 200 000 Kč a její jednatel jako její jediné další možné zdroje identifikoval prostředky od jejího jediného společníka, přičemž [tituly před jménem] [Anonymizováno] jakožto jediný akcionář jediného společníka společnosti [právnická osoba]. poskytnutí jiných prostředků společnosti za tímto účelem vyloučil; celá obchodní transakce představovala vytvoření zajištění poskytnuté půjčky panem [fyzická osoba], ke které byly užity obchodní podíly ve společnosti [právnická osoba] a společnosti [Anonymizováno], přičemž mělo dojít ke zpětnému převodu po vrácení této částky, smlouva o převodu obchodního podílu měla pouze zajistit, aby obdržel peníze, které půjčil, zpět; dne 2. 5. 2006 navrhovatel podal návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, na jehož základě byl vymazán jako společník a zapsána byla společnost [právnická osoba], neboť uvedené mělo zajistit výhodnější postavení [právnická osoba] pro jednání s [tituly za jménem] [Anonymizováno]; navrhovatel zaslal společnosti [právnická osoba] výzvu k zaplacení kupní ceny 20 000 000 Kč, a taktéž odstoupení od smlouvy, a to dne 4. 9. 2006 a též dne 15. 6. 2007; odstoupení od smlouvy datované dnem 15. 6. 2007 bylo ověřeno notářským zápisem [Anonymizováno], přičemž notář osvědčil, že do příslušných obálek bylo vloženo odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 15. 2. 2006 a tyto byly zaslány jak jednatelce [fyzická osoba], tak [právnická osoba] a též byly doručeny dne 18. 6. 2007.

8. Soud konstatoval, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 15. 2. 2006 splňovala všechny zákonem předepsané náležitosti, převod obchodního podílu byl schválen valnou hromadou, podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny, bylo deklarováno přistoupení ke společenské smlouvě, smlouva byla doručena společnosti.

9. Ohledně ceny za převod dospěl soud k závěru, že společnost [právnická osoba] neměla vyjma základního kapitálu 200 000 Kč prostředky na zaplacení podílu, přičemž i absence finančních prostředků na úhradu kupní ceny v hotovosti, jak bylo ujednáno smlouvou, nabyvatelem – společností [právnická osoba], směřuje k závěru, že uzavřením smlouvy o převodu obchodního podílu byla sledována realizace jiného právního úkonu.

10. Soud konstatoval, že dle výslechů „hlavních aktérů“ této obchodní operace, tj. navrhovatele a [právnická osoba], je soud přesvědčen, že smlouvou o převodu obchodního podílu, jakož i souvisejícím návrhem na zápis změn do obchodního rejstříku, či potvrzením o úhradě dluhu vydaným navrhovatelem, tito narovnávali či zakrývali jiné skutečnosti, ať již půjčky, směnky či jiné úkony, případně tyto prováděli za účelem usnadnění jiných navazujících obchodů, a tedy že vůle k zakrytí jiného právního úkonu byla dána na obou stranách smlouvy. Uvedené vyvozuje z konstatování obou stran, a sice že navrhovatel neměl zájem obchodní podíl ve společnosti převést a [tituly před jménem] [Anonymizováno] neměl zájem jej nabýt. Z dokazování vyplynulo, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl osobou fakticky vykonávající kontrolu nad nabyvatelem i samotným průběhem transakce, přičemž sám popsal, že v momentě, kdy byl přijat I. dodatek předmětné smlouvy o nabytí obchodního podílu a byl o jeho obsahu informován, tak do transakce vstoupil a na jeho podnět byl přijat dodatek II. rušící dodatek I.) Navíc měl [tituly před jménem] [Anonymizováno] i od pana [Anonymizováno] plnou moc k jednání, na čemž se ve svých svědeckých výpovědích oba nepřímo shodli. [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl rovněž osobou disponující jedinými finančními prostředky, které mohly by být případně užity k úhradě kupní ceny, když společnost [právnická osoba] takovými prostředky nedisponovala, nebylo tak možné, přistoupit na tvrzení svědka [Anonymizováno] že společnost [právnická osoba]. byla založena pouze za účelem koupi Podílu a [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedl, že takové prostředky se společnosti ke koupi poskytnout nechystal. Soud uzavřel, že faktická platba kupní ceny se nepředpokládala, neboť smlouvou byl zastřen právní úkon spočívající v zajišťovacím převodu práva.

11. Úvaha účastníka 1), že takovýto závěr není možný, když si zastřeného právního jednání nebyl vědom, není na místě, neboť navrhovatel i osoba, která fakticky kontrolovala průběh obchodu na straně nabyvatele, jasně vyjádřili, že neměli zájem obchodní podíl nabýt, respektive jej převést.

12. Soud konstatoval, že na překážku není ani následné chování stran spočívající zejména v sepsání notářského zápisu [Anonymizováno], podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, když všechny tyto úkony probíhaly do doby, než byly narušeny obchodní vztahy mezi navrhovatelem a [právnická osoba] a směřovaly k usnadnění dalších obchodních vztahů, resp. tyto měly zajistit [tituly před jménem] [Anonymizováno] výhodnější postavení pro jeho navazující jednání. Rovněž odstoupení od smlouvy nevytváří logický rozpor, neboť koresponduje se zhoršením vztahů mezi aktéry obchodu a snahou situaci řešit.

13. Soud konstatoval dále, že se tvrzeným odstoupením od smlouvy o převodu obchodního podílu nezabýval, když takové úvahy by byly s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu nadbytečné.

14. Soud doplnil, že případná platnost zastřeného právního úkonu není pro závěr o neplatnosti převodu obchodního podílu ve společnosti rozhodná, nadto smlouva o zajišťovacím převodu práva nebyla uzavřena v písemné podobě, což je na překážku její platnosti (§ 553 odst. 2 ObčZ).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 150 o. s. ř. a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, uvedl, že o odměně opatrovníka [Jméno opatrovníka], který v řízení zastupoval účastníka 2), bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

16. Proti usnesení soudu podal účastník 1) odvolání. V odvolání zejména namítal, že závěr soudu o smlouvě o převodu obchodního podílu v účastníkovi 2) ze dne 15. 2. 2006 jako simulovaném právním úkonu nemá oporu v provedeném dokazování. Soudu se nepodařilo zjistit, že by zde byl společný úmysl při uzavření předmětné smlouvy, který by byl odchylný od písemného znění. Účastník 1) jako nabyvatel dle předmětné smlouvy jednající jednatelem Jakubem Vyskočilem si žádných takových úmyslů vědom nebyl a smlouvu o převodu uzavíral s prostým úmyslem nabýt obchodní podíl. Nebylo prokázáno, že by navrhovatel a účastník 1) jako smluvní strany smlouvy měly společný úmysl jiný, než ten vyjádřený v písemném a notářsky ověřeném textu smlouvy. Účastník 1) žádné takové jiné úmysly neměl, a i kdyby je měl navrhovatel, účastníkovi 1) známy nebyly a jsou tedy právně irelevantní (viz také ust § 41a odst. 2 ObčZ 1964, podle kterého platí, že neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený. Skutečnosti, z nichž soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy, nebyly zjištěny a jedná se o spekulace, založené na selektivním použití částí výpovědí jednotlivých k věci slyšených osob. Aby soud mohl dospět k závěru o neplatnosti smlouvy ve smyslu ust. § 41a ObčZ, musela by být v řízení prokázána vědomost účastníka 1) resp. jeho tehdejšího jednatele Jakuba Vyskočila o tom, že se jedná o úkon simulovaný. Z výpovědi svědka Jakuba Vyskočila jako tehdejšího jediného jednatele účastníka 1), tedy smluvní strany v postavení nabyvatele obchodního podílu, je zcela zřejmé, že on si žádné údajné simulace vědom nebyl a jednal zcela v dobré víře, že uzavírá smlouvu, která má vést k převodu předmětného obchodního podílu. Tudíž ani nelze neplatnost dle ust. § 41a odst. 2 ObčZ vůči účastníkovi 1) namítat. Poukázal na obecné pravidlo upřednostnění výkladu nezakládajícího neplatnost smluv Též namítal, že dovodil-li soud, že smlouva měla ze shodné vůle stran pouze zajišťovací charakter a byla z toho důvodu neplatná, nedává vyzývání k úhradě kupní ceny a odstupování od smlouvy pro její neuhrazení žádný smysl a zjevně neodpovídá konstrukci soudu ohledně zajišťovací povahy smlouvy. Připomněl, že k doručení jednotlivých úkonů týkajících se úhrady kupní ceny a odstupování od smlouvy vznesl v průběhu řízení řadu námitek a učinil také řadu důkazních návrhů, navržené důkazy však nebyly soudem provedeny. Navrhl změnit odvoláním napadené usnesení tak, že se návrh zamítá, nebo napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

17. K odvolání se vyjádřil též navrhovatel, který se ztotožnil se zjištěními soudu prvního stupně a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

18. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

19. Ze spisu vyplývá, že navrhovatel se domáhal určení, že je vlastníkem obchodního podílu v účastníku 2) - společnosti Movi s tím, že uzavřel s účastníkem 1) - společností [právnická osoba] dne 15. 2. 2006 smlouvu o převodu obchodního podílu, dle níž se zavázal převést na účastníka [právnická osoba] podíl ve velikosti 99 % ve společnosti Movi za částku 4 000 000 Kč, že projev vůle navrhovatele nespočíval v úmyslu prodat obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno] a nebylo v úmyslu účastníka 1) získat do vlastnictví obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno], že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno] ze dne 15. 2. 2006 je tak absolutně neplatnou. Účastník 1) uvedl, že smlouva byla uzavřena platně, navrhovatel potvrdil dne 15. 2. 2006 uhrazení kupní ceny, smlouvu navrhovatel předložil spolu s návrhem na zápis změn obchodnímu rejstříku a nikdy jím nebyl zpochybňován, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyl statutárním orgánem, a proto nelze jeho prohlášení o zajišťovací konstrukci vzít za relevantní, uvedl též, že smlouva byla uzavřena určitě a vážně. Soud rozhodl usnesením ze dne 8. 4. 2019, č. j. 79 Cm 59/2009-215, které bylo odvolacím soudem zrušeno. V dalším řízení navrhovatel tvrdil, že naléhavý právní zájem na určení byl prokázán, neboť v obchodním rejstříku účastníka 2) je jako 99% společník zapsán účastník 1) a na straně navrhovatele je zájem k zapsání změn ve společnosti vyplývajících z notářského zápisu ze dne 29. 1. 2007 [Anonymizováno], čímž je dána i jeho věcná legitimace. Soud z provedených důkazů učinil skutkové zjištění, že navrhovatel jako vlastník 99% obchodního podílu ve společnosti Movi se dohodl se společností MVD [právnická osoba]., jednající prostřednictvím jednatele [Anonymizováno], avšak dle pokynů jediného společníka společnosti [právnická osoba]., a sice společnosti [Anonymizováno]., na jeho převodu, a to v důsledku dosavadních vzájemných finančních operací; smlouva o převodu obchodního podílu měla být zajišťovacím instrumentem za údajnou půjčku ve výši 7 000 000 Kč poskytnutou [právnická osoba]; společnost [právnická osoba]. zapsaná do obchodního rejstříku 13. 2. 2006 uzavřela dne 15. 2. 2006 smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno] za částku 4 000 000 Kč; kupní cena za obchodní podíl byla měněna dodatky (dodatkem č. 1 zvýšena na částku 20 000 000 Kč a následně dodatkem č. 2 ze dne 16. 2. 2016 zpětně snížena na 4 000 000 Kč); společnost [právnická osoba]. disponovala jen základním kapitálem ve výši 200 000 Kč; [tituly před jménem] [Anonymizováno] jakožto jediný akcionář jediného společníka společnosti [právnická osoba]. poskytnutí jiných prostředků společnosti za tímto účelem vyloučil; dne 2. 5. 2006 navrhovatel podal návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, na jehož základě byl vymazán jako společník a zapsána byla společnost [právnická osoba], navrhovatel zaslal společnosti [právnická osoba] výzvu k zaplacení kupní ceny 20 000 000 Kč, a taktéž odstoupení od smlouvy, a to dne 4. 9. 2006 a též dne 15. 6. 2007. Soud poté rozhodl, jak výše uvedeno a s výše uvedeným odůvodněním.

20. Odvolací soud posuzoval danou věc podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ), a dále ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen ObčZ), a to ve znění rozhodném v době uzavření smlouvy, což již uvedl odvolací soud ve svém zrušovacím rozhodnutí.

21. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. v rozhodném znění žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. Podle ust. § 115 odst. 1 ObchZ se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Podle odst. 2 připouští-li to společenská smlouva, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Má-li společnost jediného společníka, je obchodní podíl vždy převoditelný na třetí osoby. Podle odst. 3 smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu. Podle odst. 4 účinky převodu obchodního podílu podle odstavců 1 a 2 nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu.

23. Dle § 37 odst. 1 ObčZ musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

24. Podle § 35 odst. 1 ObčZ projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Podle odst. 2 právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Podle odst. 3 právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.

25. Podle § 41a odst. 1 ObčZ má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby. Podle odst. 2 má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený (odstavec 2).

26. Podle §553 ObčZ splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.

27. Podle § 266 odst. 1 ObchZ rojev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Podle odst. 2 v případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Podle odst. 3 při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. Podle odst. 4 projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila.

28. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že navrhovatel má naléhavý právní zájmem na požadovaném určení a je tak aktivně věcně legitimován k podání předmětného návrhu na zahájení řízení. Co se týče důvodů, které soud k uvedenému závěru vedly, s nimi se odvolací soud též ztotožnil a odkazuje proto pro stručnost na ně.

29. Odvolací soud se též ztotožnil se zjištěním soudu, že navrhovatel jako vlastník 99% obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno] uzavřel se společností [právnická osoba]., jednající prostřednictvím jednatele [Anonymizováno], smlouvu o převodu obchodního podílu dne 15. 2. 2006, že společnost [právnická osoba]. byla zapsaná do obchodního rejstříku 13. 2. 2006, že kupní cena v částce 4 000 000 Kč za obchodní podíl byla měněna dodatky (dodatkem č. 1 zvýšena na částku 20 000 000 Kč a následně dodatkem č. 2 ze dne 16. 2. 2016 zpětně snížena na 4 000 000 Kč), že společnost [právnická osoba]. disponovala základním kapitálem ve výši 200 000 Kč, že dne 2. 5. 2006 navrhovatel podal návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, na jehož základě byl vymazán jako společník a zapsána byla společnost [právnická osoba], že opakovaně od uvedené smlouvy odstoupil.

30. Odvolací soud však závěr soudu, že smlouva o převodu obchodního podílu je absolutně neplatná, pro to, že je simulovaným právním úkonem zastírajícím právní úkon - zajišťovací převod práva, nemohl přezkoumat z níže uvedených důvodů.

31. Odvolací soud konstatoval, že ustanovení § 41a obč. zák. určuje, že má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby (odstavec 1). Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený (odstavec 2). Má-li být určitým právním úkonem, to jest konkrétně právním úkonem předstíraným - učiněným naoko (tzv. simulovaným právním úkonem) - zastřen jiný právní úkon (tzv. disimulovaný právní úkon), je simulovaný právní úkon pro nedostatek potřebné vůle subjektů jej uzavřít neplatný. Zásadně proto platí tento jiný, tj. zastřený právní úkon. Podmínkou však je, že zastřený právní úkon odpovídá vůli subjektů, a dále, že jsou u něj splněny i všechny ostatní náležitosti požadované zákonem pro jeho platnost (srov. v právní teorii Jehlička, O., Švestka, J., Škárová, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 217).

32. Odvolací soud konstatoval, že soud učinil právní závěr, že předmětná smlouva je absolutně neplatná, neboť je simulovaným právním úkonem zastírajícím zajišťovací převod práva, když navrhovatel a [tituly před jménem] [Anonymizováno], jako „hlavním aktéři této obchodní operace“ smlouvou o převodu obchodního podílu, jakož i souvisejícím návrhem na zápis změn do obchodního rejstříku, či potvrzením o úhradě dluhu vydaným navrhovatelem, narovnávali či zakrývali jiné skutečnosti, ať již půjčky, směnky či jiné úkony, případně tyto prováděli za účelem usnadnění jiných navazujících obchodů, a tedy že vůle k zakrytí jiného právního úkonu byla dána na obou stranách smlouvy. Uvedený závěr soudu však nemá oporu v provedeném dokazování.

33. Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně správně zjistil z provedeného dokazování, že smlouvu o převodu obchodního podílu uzavíral navrhovatel a účastník 1), za kterého jednal při podpisu smlouvy jeho jednatel [fyzická osoba], soud přitom správně v rozhodnutí konstatoval, že tento ve své svědecké výpovědi k okolnostem uzavření předmětné smlouvy zejména uvedl, že smlouva o převodu obchodního podílu byla určitě platná, nebyla „fingovaná“, že sice pověřil k jednání o uvedené smlouvě [fyzická osoba], že mu snad udělil plnou moc, neví však v jakém rozsahu. Soud prvního stupně též správně zjistil, že i dodatky k uvedené smlouvě uzavíral navrhovatel a účastník 1), za kterého jednal při podpisu dodatků smlouvy jeho jednatel [fyzická osoba].

34. Pokud soud učinil závěr, že [tituly před jménem] [Anonymizováno], byl osobou fakticky vykonávající kontrolu nad účastníkem 1) i průběhem transakce, přičemž tento sice ve své výpovědi uvedl, jak též správně zjistil soud prvního stupně z jeho svědecké výpovědi, že v daném případě šlo o zajišťovací převod práva, jímž byl zajištěn dluh Víta Zaorálka ve výši 7 000 000 Kč, avšak provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by smlouvu za účastníka 1) uzavřel [tituly před jménem] [Anonymizováno] na základě konkrétní plné moci, nebo, že by [tituly před jménem] [Anonymizováno] dával jednateli účastníka 1) pokyny k okolnostem uzavření smlouvy a taktéž není zřejmá souvislost uvedeného dluhu [Anonymizováno] s převodem Podílu navrhovatele a naopak bylo zjištěno, že účastník 1) jednající jednatelem [Anonymizováno] uzavíral předmětnou smlouvu vážně ve smyslu § 37 odst. 1 ObčZ, nemá uvedený závěr soudu oporu v provedeném dokazování, jak též namítal odvolatel - účastník 1) v odvolání.

35. Odvolací soud konstatoval, že soud též učinil závěr, že následné chování stran spočívající zejména v sepsání notářského zápisu NZ 23/2006, N 27/2006, podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, odstoupení od smlouvy, není na překážku závěru, že navrhovatel ani [tituly před jménem] [Anonymizováno] fakticky kontrolující obchod na straně nabyvatele neměli zájem uskutečnit převod obchodního podílu, ale zajistit mezi nimi již existující závazky, přičemž tento závěr odůvodnil tím, že tyto úkony probíhaly do doby, než byly narušeny obchodní vztahy mezi navrhovatelem a [fyzická osoba] a směřovaly k usnadnění dalších obchodních vztahů.

36. K tomu odvolací soud konstatoval, že již ve svém předchozím zrušovacím rozhodnutí upozornil soud na námitky účastníka 1) a přitakal jim, přičemž uvedl, že je vskutku bez logiky, aby se osoba převodce předmětného obchodního podílu (navrhovatel), u nějž soud dovodil, že uzavíral předmětnou smlouvu tzv. „do šuplíku“, tedy coby fingovaný právní úkon, domáhal zápisu „výsledku“ této smlouvy, tedy zápisu jejích právních následků do obchodního rejstříku coby veřejného rejstříku.

37. Soud na poukaz odvolacího soudu na uvedený rozpor v napadeném rozhodnutí uvedl právě to, že uvedené úkony činil navrhovatel do té doby, než byly narušeny obchodní vztahy mezi navrhovatelem a [právnická osoba], které směřovaly k usnadnění dalších obchodních vztahů, resp. tyto měly zajistit [tituly před jménem] [Anonymizováno] výhodnější postavení pro jeho navazující jednání. Pokud soud uvedenou skutečností vysvětlil uvedený rozpor, avšak, jak již výše konstatoval odvolací soud, předmětnou smlouvu uzavíral účastník 1), jednající jednatelem [Anonymizováno], jehož vůlí bylo uzavřít smlouvu vážně a současně nebylo zjištěno a ani tvrzeno, k čemu konkrétnímu byl případně při uzavření předmětné smlouvy [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednatelem zmocněn, přitom nebylo ani tvrzeno ani zjištěno, o jaké další obchodní vztahy se jedná, skutečnost, že uvedené úkony činil navrhovatel do té doby, než byly narušeny obchodní vztahy mezi navrhovatelem a [fyzická osoba], je bez významu.

38. Odvolací soud dospěl k závěru, že se uvedený logický rozpor soudu odstranit nepodařilo.

39. Též je třeba uvést, že soud sice správně poukázal na to, že výklad právních úkonů v obchodních závazkových vztazích, jsou-li pochybnosti o obsahu právního úkonu, se zjišťuje výkladem za použití pravidel stanovených v § 266 ObchZ, přičemž i když je smlouva uzavřena v písemné podobě, vychází se nejen z jazykového vyjádření zachyceného v listině, ale zejména též z vůle (úmyslu) smluvních stran, na níž lze usuzovat z dokazováním zjištěných okolností souvisejících s projevem vůle, včetně okolností, za nichž došlo k uzavření smlouvy, a následného chování stran, avšak správnost jím učiněného výkladu předmětné smlouvy nelze přezkoumat.

40. Je tomu tak proto, že soud sice z provedených důkazů učinil odpovídající a pro věc z hlediska hmotného práva podstatná skutková zjištění, avšak jeho závěr o skutkovém stavu je v rozporu se zjištěnými skutečnostmi. Pokud pak soud na tomto rozporném skutkovém závěru vybudoval právní závěr o neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Z rozhodnutí není zřejmé, na základě jakých zjištěných skutečností dospěl soud k učiněným skutkovým a právním závěrům o neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu.

41. Rozhodnutí je již z tohoto důvodu nepřezkoumatelné.

42. Dále je třeba uvést, že má-li být určitým právním úkonem, to jest konkrétně právním úkonem předstíraným (tzv. simulovaným právním úkonem) zastřen jiný právní úkon (tzv. disimulovaný právní úkon), je simulovaný právní úkon pro nedostatek potřebné vůle subjektů jej uzavřít neplatný a zásadně proto platí tento jiný, tj. zastřený právní úkon, přitom podmínkou je, že zastřený právní úkon odpovídá vůli subjektů, a dále, že jsou u něj splněny i všechny ostatní náležitosti požadované zákonem pro jeho platnost (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 440/2004).

43. Pokud soud uzavřel, že předmětná smlouva je absolutně neplatná, neboť je simulovaným právním úkonem zastírajícím zajišťovací převod práva, přitom sám soud konstatoval, že smlouva o zajišťovacím převodu práva evidentně platná není, není uvedený závěr v souladu s uvedeným závěrem Nejvyššího soudu.

44. Pokud navrhovatel svůj návrh odůvodnil i tím, že od smlouvy odstoupil, a proto je vlastníkem Podílu, avšak soud se uvedeným tvrzením pro svůj uvedený závěr nezabýval, odvolací soud nemohl správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat. Jak již uvedl odvolací soud ve svém předchozím zrušovacím rozhodnutí, odstoupení od smlouvy nelze vyloučit, avšak by k němu musely být provedeny všechny relevantní důkazy, ty správně vyhodnoceny, učiněny odpovídající skutkové a následně právní závěry. To se ovšem dosud nestalo.

45. Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.