Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 146/2020-31 ECLI:CZ:VSPH:2020:7.Cmo.146.2020.1 Usnesení

o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, o odvolání navrhovatelů do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2019, č. j. 83 Cm 1460/2017-15

JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 22. 6. 2020

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Josefa Holejšovského a JUDr. Lenky Broučkové ve věci

navrhovatele: a) [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO navrhovatele A]

sídlem [Adresa navrhovatele B]

b) [Jméno navrhovatele B], narozený dne [Datum narození navrhovatele B]

bytem [Adresa navrhovatele B]

zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A]

sídlem [Adresa advokátky A]

za účasti: 1) [Anonymizováno], IČO [IČO advokátky A]

[adresa]

sídlem [Adresa advokátky A]

2) [Jméno advokátky B], narozená dne [Datum narození advokátky B]

bytem [Adresa advokátky B]

o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, o odvolání navrhovatelů do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2019, č. j. 83 Cm 1460/2017-15


I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 8. 6. 2017 se navrhovatelé domáhali, aby soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2015, č. j. 83 Cm 239/2015-6, jímž bylo rozhodnuto o zrušení společnosti [Jméno navrhovatele A] a jmenování likvidátora.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 15. 10. 2015, č. j. 83 Cm 239/2015-6 o zrušení společnosti [Jméno navrhovatele A]. [Anonymizováno], sídlem [Adresa advokátky B], IČO [IČO navrhovatele A], zamítl. Ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud především odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017. S ohledem na závěry v něm uvedené dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Soud neshledal žádné důvody vedoucí k tomu, aby se odchýlil od názoru vyjádřeného Nejvyšším soudem ve shora uvedeném rozhodnutí.

3. Do tohoto usnesení podali včasné odvolání navrhovatelé. Namítli, že do usnesení o zrušení navrhovatelky a) s likvidací podali včasné odvolání, které soud prvního stupně nesprávně odmítl pro opožděnost. Odvolatelé dále namítli, že navrhovatelka a) všechny vytýkané vady zakládající nařízenou likvidaci odstranila a v současné době aktivně vykonává ekonomickou činnost. Již v době podání původního odvolání neexistovaly a stále neexistují důvody pro nařízení její likvidace. Soudem citovaná judikatura nemůže dopadat na subjekt, který již v době původního rozhodování neměl a stále nemá žádného věřitele a je ekonomicky aktivní. Odvolatelé mají za to, že likvidací ekonomicky činného subjektu vznikne nevratná škoda jak veřejným financím, tak společníkům a likvidace ekonomicky aktivní společnosti by byla nevratným zásahem do ústavně chráněného práva společníků vracet majetek. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.

4. Účastník č. 1 ve vyjádření k odvolání vyvracel odvolací námitky navrhovatelů a podrobně k tomu argumentoval.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

6. Podle § 170 o. z., kdo rozhodl o zrušení právnické osoby s likvidací, může rozhodnutí změnit, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 61556 ze dne 22. 6. 2020 odvolací soud zjistil, že navrhovatelka a) byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2015, č. j. 83 Cm 239/2015-6, které nabylo právní moci dnem 10. 11. 2015, zrušena s likvidací a byl jmenován likvidátor.

8. V usnesení ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017 Nejvyšší soud při výkladu § 170 o. z., dospěl k závěru, že: „Ustanovení § 170 o. z., umožňuje změnit (revokovat) rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací toliko v případě, kdy takové rozhodnutí přijali její členové nebo její příslušný orgán, tj. pouze u tzv. dobrovolného zrušení právnické osoby s likvidací. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, změna (zrušení) rozhodnutí soudu o zrušení právnické osoby s likvidací je možná pouze na základě řádných či mimořádných opravných prostředků“. Ke shodnému závěru Nejvyšší soud dospěl též v usnesení ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4549/2016 a v usnesení ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1342/2017 (všechna uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách).

9. Vrchní soud v Praze nemá důvod se od citovaného závěru odchýlit ani v projednávané věci, když navrhovatelka a) byla zrušena s likvidací na základě rozhodnutí soudu.

10. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a napadené usnesení ve výroku I. potvrdil pro jeho věcnou správnost. Pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladovém výroku II.

11. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s., když odvolací soud neshledal žádné okolnosti odůvodňující náhradu nákladů podle výsledku odvolacího řízení.

Do tohoto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení, prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).