o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 20. 1. 2021, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2023, č. j. 79 Cm 29/2021-31

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně (dále též jen soud) rozhodl, tak, že usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. ze dne 20. 1. 2021, jímž bylo schváleno převzetí vkladové povinnosti ke zvýšení základního kapitálu společnosti o částku ve výši 450 000 Kč společníkem [Anonymizováno], je neplatné (výrok I.), že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. ze dne 20. 1. 2021, jímž bylo rozhodnuto o zvolení nového jednatele společnosti pana [Anonymizováno], narozeného 25. srpna 1974, bytem [adresa], se zamítá (výrok II.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti valné hromady, která se konala dne 20. 1. 2021. Uvedl, že je minoritním společníkem ve společnosti [Jméno advokáta B]. (dále také „Společnost“ nebo účastnice) vlastnící (před napadenou valnou hromadou) 30% podíl na Společnosti. Druhým společníkem je [Anonymizováno] s podílem 70 % na Společnosti. Valná hromada, která se konala dne 8. 12. 2020, rozhodla o zvýšení základního kapitálu o částku 1 500 000 Kč, s tím, že každý ze společníků se bude na tomto zvýšení podílet v poměru svých podílů. Lhůta pro převzetí vkladové povinnosti byla stanovena 14 dnů ode dne přijetí tohoto usnesení. Navrhovatel závazek k převzetí vkladové povinnosti nepřevzal a tím, že nedošlo k převzetí vkladové povinnosti, bylo přijaté usnesení ex lege zrušeno. Přesto byla na den 20. 1. 2021 svolaná valná hromada a byla přijata usnesení, kterým byl vysloven souhlas ke zvýšení základního kapitálu o 450 000 Kč s převzetím vkladové povinnosti společníkem [Anonymizováno] a zvolen nový jednatel Společnosti [Anonymizováno]. Navrhovatel hlasoval proti přijetí těchto usnesení a podal proti nim protesty. Usnesení nebyla přijata platně, když pozvánka na valnou hromadu obsahovala chybné datum (rok 2020 namísto 2021), usnesení o zvýšení základního kapitálu bez dalšího bylo zrušeno, když ve stanovené lhůtě nepřevzali vkladovou povinnost oba společníci, a k přijetí napadeného rozhodnutí bylo souhlasu všech společníků, nebylo třeba zvyšovat základní kapitál, když společnost měla dostatečné prostředky.

3. Účastník k návrhu uvedl, že navrhovatel se zúčastnil valné hromady konané dne 8. 12. 2020, která odsouhlasila zvýšení základního kapitálu v poměru podílů na společníky o 1 500 000 Kč. Navrhovatel této možnosti nevyužil. Pokud byla uvedena chyba v datu konání, nezakládá tato skutečnost neplatnost valné hromady, zvláště za situace, že se navrhovatel prostřednictvím svého zástupce valné hromady zúčastnil. Nesouhlasí s navrhovatelovým výkladem ust. § 225 z. o. k.

4. Soud zjistil, že společnosti [Jméno advokáta B]. byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14. 6. 1995. Společníkem je od 2004 p. [Anonymizováno] s podílem k datu napadené valné hromady 70 % a od 2015 navrhovatel s podílem k datu napadené valné hromady 30 %. Zvýšený základní kapitál byl do obchodního rejstříku zapsán 3. 2. 2021. Společenská smlouva neobsahuje žádné postupy pro zvýšení základního kapitálu. Valná hromada Společnosti za přítomnosti obou společníků (100% účast) rozhodla na svém jednání 8. 12. 2020 o zvýšení základního kapitálu Společnosti následně:

a) základní kapitál Společnosti se zvyšuje o částku ve výši 1 500 000 Kč, tj. z původní výše 100 000 Kč na 1 600 000 Kč

b) vzhledem k tomu, že se žádný společník nevzdal přednostního práva dle § 221 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. o. k.,“), přebírají současní společníci vkladovou povinnost takto:

- společník [Anonymizováno] se na zvýšení závodního kapitálu bud podílet peněžitým vkladem 1 050 000 Kč

- společník [Jméno navrhovatele] se na zvýšení základního kapitálu bude podílet peněžitým vkladem 450 000 Kč

c) lhůta pro převzetí vkladové povinnosti činí 14 (slovy čtrnáct) dní ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, přičemž vkladovou povinnost převezmou společníci písemným prohlášením obsahující náležitosti dle § 224 z. o. k.

d) zvýšení základního kapitálu Společnosti bude provedeno peněžitým vkladem v penězích

e) celá část nového vkladu bude použita na zvýšení dosavadního vkladu, a připadne tak na již existující podíl společníků Společnosti, nový podíl nevznikne.

5. Proti přijatému usnesení nebyly vzneseny žádné protinávrhy či připomínky. Navrhovatel hlasoval proti přijetí tohoto usnesení, avšak to bylo přijato hlasy p. [Anonymizováno]. Navrhovatel ve stanovené lhůtě nepřevzal vkladovou povinnost. Pozvánka na napadenou valnou hromadu společnosti [Jméno advokáta B]. byla datována dnem 23. 12. 2020 s datem konání 20. 1. 2020 s programem: 1. zahájení, kontrola usnášení schopnosti, 2. volba orgánu valné hromady, 3. souhlas s převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení základního kapitálu společnosti ve výši 450 000 Kč, 4. rozhodnutí o odvolání stávajícího jednatele společnosti pana [Anonymizováno], 5. rozhodnutí o volbě nového jednatele společnosti pana [Anonymizováno], 6. závěr. Návrh usnesení k bodu 3 byl následující: valná hromada schvaluje, aby vkladovou povinnost ke zvýšení základního kapitálu společnosti ve výši 450 000 Kč, k níž nebylo využito přednostní právo společníka na základě usnesení valné hromady společnosti ze dne 8. 12. 2020 o zvýšení základního kapitálu o částku ve výši 1 500 000 Kč převzal v souladu s ustanovením § 222 z. o. k. společník [Anonymizováno]. Lhůta pro převzetí vkladové povinnosti činí 10 dní ode dne přijetí tohoto rozhodnutí a lhůta pro splnění vkladové povinnosti činí 5 dní ode dne převzetí vkladové povinnosti písemným prohlášením. Zvýšení základního kapitálu bude provedeno peněžitým vkladem v penězích. Následně se konala dne 20. 1. 2021 (napadená) valná hromada, na které bylo přítomno 100 % společníků a bylo schváleno 70 % přítomných společníků usnesení ve shodném znění jako ve výše uvedené pozvánce. Navrhovatelem byly vzneseny protesty ve znění:

A. „Vznáším protest proti podstatným vadám pozvánky na valnou hromadu konanou dne 20. 1. 2021 od 14:00 tady v kanceláři notářky na adrese [adresa], a to z důvodu chybného data na pozvánce, kde je uvedeno datum 20. 1. 2020 ve 14:00. Mám za to, že tato podstatná vada zakládá neplatnost svolání valné hromady."

B. „Vznáším protest, protože usnesení valné hromady ze dne 8. 12. 2020 stanovilo 14 dní na převzetí vkladových povinností a v této lhůtě do 22. 12. 2020 nebyly převzaty povinnosti ke zvýšení vkladu v celém rozsahu, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu ze dne 8. 12. 2020 je ex lege zrušeno dle §225 ZOK. Pan [Anonymizováno] nemůže převzít závazek ke zvýšení základního kapitálu, protože zde není žádné platné rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Hlasování o převzetí vkladové povinnosti vyžaduje souhlas všech společníků, neboť se zasahuje do společnické struktury, tzn. nemůže být odhlasováno z důvodu nedostatku hlasů."

C. „Nesouhlas s volbou jednatele. Tato volba je zcela účelová, pan [Anonymizováno] nemá žádné předpoklady křížení strojírenské společnosti, nemá ani žádné předchozí manažerské zkušenosti s řízením strojírenského podniku, ani předpokládané vzdělání v tomto oboru."

Skutečnost, že se konala dne 20. 1. 2021 (napadená) valná hromada bylo prokázáno notářským zápisem NZ35/2021, N27/2021 sepsaným dne 20. 1. 2021 notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno].

6. Soud konstatoval, že propadná tříměsíční lhůta byla zachována a že navrhovatel jako společník je aktivně legitimován.

7. Pokud se týče důvodu, že pozvánka obsahovala nesprávné datum, soud uvedl, že překlep v datu konání valné hromady uvedeného v pozvánce na valnou hromadu považuje za nepřípustný formalismus, zejména za situace, že byl navrhovatel prostřednictvím svého advokáta valné hromadě přítomen (viz nález Ústavního soudu ČR III ÚS 150/99).

8. Soud dále konstatoval, že dle komentáře k ustanovení § 222 (komentář k z. o. k. s. 557-558: B. Havel): „Nebude-li přednostní právo využito, jedno proč, ve lhůtě podle společenské smlouvy nebo zákona, může vkladovou povinnost převzít jak jiný společník, tak třetí osoba. Podmínkou však je, že s tím souhlasí valná hromada. V literatuře již dříve vznikly spory o tom, která valná hromada takovýto souhlas může udělit. Máme za to, že vzhledem k tomu, že tento souhlas je dáván až po lhůtě podle § 222 odst. 1 a zákon současně nestanoví, že musí nutně jít o souhlas předchozí, může tento souhlas udělit jak valná hromada rozhodující podle § 223, tak i jiná následná valná hromada, pokud je současně dodržena lhůta 2 měsíců podle § 218. Jelikož se však předpokládá souhlas se vstupem třetí osoby do společnosti, máme za to, že tento souhlas musí být dán ke konkrétní osobě, nikoliv paušálně. Pokud by souhlas valné hromady udělen nebyl, dovozujeme, že by případné převzetí vkladové povinnost neschválenou osobou bylo neplatné podle § 48, tedy by mohlo dojít k aplikaci § 225. Na toto ustanovení je pak ovšem navázána myšlenka, že „rozhodnutí valné hromady o souhlasu podle § 222 odst. 1, 2 jsou rozhodnutími, která zasahují do práva všech společníků, protože dochází k možnému rozmělňování společnické struktury, či naopak, ke koncentrování účasti v rukou jednoho společníka, a proto by měli souhlasit všichni společníci“ (§ 171 odst. 2 z. o. k.: K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, se vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků.).

9. Soud uzavřel, že možnost převzetí vkladové povinnosti poté, co ji navrhovatel nevyužil, druhým společníkem lze, avšak za souhlasu obou společníků (§ 171 odst. 2 z. o. k.).

10. Soud konstatoval, že navrhovatel hlasoval proti převzetí vkladové povinnosti p. [Anonymizováno]. Usnesení bylo přijato pouze hlasy p. [Anonymizováno], tj. 70 % pro přijetí, 30 % proti přijetí. Zde navrhovatel poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 445/2018, ze dne 11. 12. 2019: „Případný nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady či nedostatečný počet hlasů odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady je zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady.“, se kterým se soud ztotožňuje. Protože takové rozhodnutí vyžaduje dle názoru soudu souhlas všech společníků a s tímto navrhovatel nesouhlasil, jak je uvedeno v zápisu z valné hromady, a tato námitka byla uplatněna i v podaném odůvodněném protestu, soud v této části návrhu vyhověl.

11. Pokud se týče volby nového jednatele, hlavním důvodem uváděným navrhovatelem v návrhu na zahájení řízení byla chyba v pozvánce. Soud má za to, že i když byl protest týkající se chyby v datu pozvánky uveden, je návrh v této části nedůvodný, jak bylo uvedeno výše, a v této části pak návrh zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.), kdy oba účastníci byli úspěšní, tak, že nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.

13. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání. V odvolání uvedl, že má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci vztahujícím se k výkladu ustanovení § 222 z. o. k. Soud opírá své rozhodnutí o odbornou literaturu k předmětnému ustanovení § 222 z. o. k., účastník však má za to, že v daném případě k přijetí rozhodnutí postačila dvoutřetinová většina hlasů všech společníků s odkazem na ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k. vztahující se k rozhodnutím, v jejichž důsledku se mění společenská smlouva. Předmětné rozhodnutí valné hromady není rozhodnutím o změně společenské smlouvy podle § 171 odst. 1 písm. a) z. o. k., ale rozhodnutím, v jehož důsledku se mění společenská smlouva dle § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k. Ustanovení § 171 odst. 2 z. o. k. se vztahuje (mimo jiné): a) na přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se současně b) zasahuje do práv nebo povinností všech společníků a je tak zřejmá dostatečnost prokázané dosažené dvoutřetinové většiny hlasů. Z gramatického výkladu vyplývá, že ustanovení § 171 odst. 2 z. o. k. se nevztahuje na případy § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k. („rozhodnutí o změně společenské smlouvy“). Tomu svědčí i logický a systematický výklad. Je též názoru, že se nejedná o materiální zásah do práv společníků, kteří mohli své přednostní právo využít, a proto není v takovém případě vyžadován souhlas všech společníků. Postavení společníků společnosti se změnou základního kapitálu v jejich právech a povinnostech nemění. Společníci mají stále stejná práva a povinnosti, navíc mají možnost si svou poměrnou výši podílu zachovat skrze své přednostní právo. Nevyužije-li společník svého přednostního práva, musí být srozuměn s tím, že jeho vkladovou povinnost může převzít jiný společník, nebo třetí osoba. Takový požadavek na souhlas všech společníků by byl navíc zjevně nepřiměřený. Zvýšení základního kapitálu společnosti je jedním ze základních a zákonem předvídaných postupů, jak zajistit financování společnosti, a to zejména v situaci, kdy není možné zajistit externí (např. bankovní) financování. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku I. a III. zrušil a věc vrátil soudu k novému projednání, nebo sám rozhodl tak, že se žaloba v celém rozsahu zamítá.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí v napadené části podle 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

15. Ze spisu vyplývá, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, která se konala dne 20. 1. 2021, kterými byl vysloven souhlas ke zvýšení základního kapitálu o 450 000 Kč s převzetím vkladové povinnosti společníkem [Anonymizováno] a zvolen nový jednatel Společnosti [Anonymizováno]. Uvedl, že valná hromada, která se konala dne 8. 12. 2020, rozhodla o zvýšení základního kapitálu o částku 1 500 000 Kč, s tím, že každý ze společníků se bude na tomto zvýšení podílet v poměru svých podílů; navrhovatel závazek k převzetí vkladové povinnosti nepřevzal a přesto byla na den 20. 1. 2021 svolaná valná hromada a byla přijata uvedená usnesení; navrhovatel hlasoval proti přijetí těchto usnesení a podal proti nim protesty; důvody neplatnosti spatřoval v tom, že pozvánka na valnou hromadu obsahovala chybné datum (rok 2020 namísto 2021), usnesení o zvýšení základního kapitálu bylo bez dalšího zrušeno a k přijetí napadeného rozhodnutí bylo souhlasu všech společník a nebylo třeba zvyšovat základní kapitál. Účastník uvedl, že pokud byla uvedena chyba v datu konání, nezakládá tato skutečnost neplatnost valné hromady za situace, že se navrhovatel prostřednictvím svého zástupce valné hromady zúčastnil. Nesouhlasí s navrhovatelovým výkladem ust. § 225 z. o. k. Soud konstatoval, že propadná tříměsíční lhůta byla zachována a že navrhovatel jako společník je aktivně legitimován. Pokud se týče důvodu, že pozvánka obsahovala nesprávné datum, soud uvedl, že důvod pro vyslovení neplatnosti předmětných usnesení pro překlep v datu konání valné hromady považuje za nedůvodný, zejména za situace, že byl navrhovatel prostřednictvím svého advokáta valné hromadě přítomen. Co se týče důvodu, že k převzetí vkladové povinnosti bylo třeba souhlasu obou společníků, soud uzavřel, že tato námitka je důvodná. Soud rozhodl, jak výše uvedeno a s výše uvedeným odůvodněním.

16. Odvolací soud se s ohledem na to, že byla odvoláním napadena jen část rozhodnutí, a to ve výroku I., jímž bylo vyhověno návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady, jímž bylo schváleno převzetí vkladové povinnosti ke zvýšení základního kapitálu společnosti o částku ve výši 450 000 Kč společníkem [Anonymizováno] a byla vyslovena jeho neplatnost, zabýval pouze v návrhu tvrzenými a v protestu uvedenými důvody neplatnosti vztahujícími se k tomuto usnesení.

17. Odvolací soud se ztotožnil se zjištěními soudu a ztotožnil se s tím, že zákonná tříměsíční lhůta pro podání návrhu byla zachována a že navrhovatel jako společník je aktivně legitimován.

18. Odvolací soud se též ztotožnil s tím, že, co se týče důvodu pro vyslovení neplatnosti usnesení, že pozvánka obsahovala nesprávné datum, není tato skutečnost důvodem pro vyslovení neplatnosti předmětných usnesení valné hromady, přičemž soud svůj závěr správně odůvodnil a správně odkázal na nález Ústavního soudu ČR III ÚS 150/99. Odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť je správné.

19. Odvolací soud se však neztotožnil se závěrem soudu, že uvedené usnesení valné hromady je neplatné proto, že navrhovatel hlasoval proti přijetí uvedeného usnesení, přičemž k přijetí tohoto usnesení je třeba souhlasu všech společníků.

20. Podle 191 odst. 1 ZOK každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

21. Podle § 218 z. o. k. se usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu zrušuje a vkladová povinnost zaniká, také a) nebude-li podán návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku do 2 měsíců od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, b) právní mocí rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebo c) uplynutím lhůty 2 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o odmítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebude-li v téže lhůtě podán tento návrh znovu (odst. 1). V případě, že bylo zrušeno usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nebo soud vyslovil jeho neplatnost, společnost vrátí dotčeným osobám bez zbytečného odkladu splacené emisní kursy spolu s obvyklým úrokem (odst. 2). Při postupu podle odstavce 2 zveřejňují jednatelé rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. b) a c) nebo rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Pokud již nastaly účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti, zveřejní jednatelé výzvu pro věřitele, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly po účinnosti zvýšení základního kapitálu, aby je přihlásili ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění. Ustanovení § 237 a § 238 se použijí přiměřeně (odst. 3).

22. Podle § 220 z. o. k. mají společníci přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to převzetím vkladové povinnosti (odst. 1). Vkladové povinnosti jsou oprávněni převzít společníci v poměru podle výše svých podílů, ledaže dohoda všech společníků určí jinak (odst. 2). Společenská smlouva může přednostní právo společníků vyloučit, omezit nebo určit poměr, v jakém jsou společníci oprávněni převzít vkladovou povinnost (odst. 3).

23. Podle § 222 z. o. k. v případě, že společník nevyužije přednostního práva ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo o rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přijatém mimo valnou hromadu, může vkladovou povinnost převzít se souhlasem valné hromady kdokoliv; to platí obdobně, vyloučila-li společenská smlouva přednostní právo společníků nebo vzdal-li se společník tohoto práva podle § 221 (odst. 1). Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu také kterýkoliv společník (odst. 2).

24. Podle § 225 z. o. k. Nebyly-li převzaty povinnosti ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost zaniká (odst. 1). Nastanou-li účinky podle odstavce 1, společnost vrátí oprávněným osobám bez zbytečného odkladu splacené emisní kursy spolu s obvyklým úrokem (odst. 2).

25. Odvolací soud konstatoval, že soud svůj závěr, že k přijetí uvedeného usnesení je třeba souhlasu všech společníků, opřel o komentář k § 222 zákona o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, (s. 557-558: B. Havel), v němž je dovozováno, že ….. „rozhodnutí valné hromady o souhlasu podle § 222 odst. 1, 2 jsou rozhodnutími, která zasahují do práva všech společníků, protože dochází k možnému rozmělňování společnické struktury, či naopak, ke koncentrování účasti v rukou jednoho společníka, a proto by měli souhlasit všichni společníci (§171 odst. 2)“.

26. Dle komentáře k § 171 zákona o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, (s. 415-420: P. Šuk) “ Usnesení o zvýšení základního kapitálu zasahuje do práv a povinností všech (či některých) společníků (a k jeho přijetí je proto třeba souhlasu všech či dotčených společníků podle § 171 odst. 2) tehdy, kdy se v jeho důsledku mění (všem či některým) společníkům výše jejich podílu (§ 133), respektive (obsahově) práva či povinnosti spojené s jejich podíly (například dojde ke změně poměru jejich hlasů k celkovému počtu hlasů ve společnosti, ke snížení jejich podílu na zisku apod.). Tak tomu bude například tehdy, zvyšuje-li se základní kapitál pouze nepeněžitým vkladem jednoho ze společníků (v důsledku čehož se ostatním společníkům, kteří se na zvýšení základního kapitálu nepodílejí sníží výše jejich podílů podle § 133). Naopak zvyšuje-li se základní kapitál z vlastních zdrojů (§ 227 a násl.) případně převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu (§ 219 a násl.), nepůjde o usnesení, jímž se zasahuje do práv všech společníků ve smyslu § 171 odst. [právnická osoba] jeho přijetí tudíž postačí kvalifikovaná většina určená § 171 odst. 1 písm. b), popřípadě vyšší většina určená společenskou smlouvou. Jakkoli totiž efektní zvýšení základního kapitálu předpokládá převzetí vkladové povinnosti všemi společníky (kteří se nevzdali svého přednostního práva podle § 221), je věcí společníků, zda vkladovou povinnost převezmou (srov. § 222 a § 225). “

27. Je zřejmé, že v komentářové literatuře panují na danou věc odlišné názory. Odvolací soud se přiklonil k odlišnému názoru, než je názor soudu prvního stupně, o který opřel svůj závěr o neplatnosti předmětného usnesení valné hromady. Přiklonil se k názoru, že v daném případě souhlasu všech společníků dle § 222 není třeba. Odvolací soud se přiklonil k tomu, že v daném případě nejde o žádný materiální zásah do práv společníků, kteří mohli svého přednostního práva využít. Postavení společníků společnosti s ručením omezeným se změnou základního kapitálu nemění, neboť společníci mají prostřednictvím přednostního práva možnost si svou poměrnou výši podílu zachovat. Pokud společník svého přednostního práva nevyužije, musí být srozuměn s tím, že jeho vkladovou povinnost může převzít jiný společník, či dokonce třetí osoba. Požadavek na jednomyslný souhlas společníků by byl v takovém případě navíc zjevně nepřiměřený, neboť společník, který by vkladovou povinnost nepřevzal, by mohl následně převzetí vkladové povinnosti třetí osobou "vetovat". Souhlas všech společníků je v takovém případě zapotřebí pouze tehdy, je-li přednostní právo vyloučeno nebo omezeno.

28. Protože předmětné usnesení valné hromady bylo přijato dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků a bylo osvědčeno notářským zápisem [§ 171 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 172 odst. 1], dospěl odvolací soud k závěru, že není napadené usnesení z důvodů uvedených navrhovatelem neplatné.

29. Odvolací soud proto napadené usnesení ve výroku I., jímž byla vyslovena neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. ze dne 20. 1. 2021, jímž bylo schváleno převzetí vkladové povinnosti ke zvýšení základního kapitálu společnosti o částku ve výši 450 000 Kč společníkem [Anonymizováno], změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že se návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. ze dne 20. 1. 2021, jímž bylo schváleno převzetí vkladové povinnosti ke zvýšení základního kapitálu společnosti o částku ve výši 450 000 Kč společníkem [Anonymizováno], zamítá.

30. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl dle ustanovení podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení účelně vynaložené zahrnují odměnu zástupce účastníka za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (z toho 3 před soudem prvního stupně – převzetí zastoupení a 2 x účast na jednání soudu a 2 před soudem odvolacím – odvolání a účast na jednání soudu), 5 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč, 21% DPH ve výši 3 570 Kč a 2 000 Kč jako náhradu za soudní poplatek, celkem tedy 22 570 Kč.