o vyslovení neplatnosti, alternativně nicotnosti usnesení valné hromady přijatého mimo zasedání valné hromady, o odvolání navrhovatelky do usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. května 2023, č. j. 38 Cm 167/2022–282,

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 1. 7. 2022 domáhá vyslovení neplatnosti, alternativně nicotnosti usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba] (dále též jen „Společnost“), přijatého per rollam na základě návrhu ze dne 4. 5. 2022 a vyhlášeného dne 27. 5. 2022, kterým byla s účinností ke dni 12. 5. 2022 odvolána navrhovatelka z funkce jednatelky Společnosti.

2. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně řízení přerušil do doby, než bude ustanovena osoba oprávněná za Společnost ve smyslu § 21 odst. 1 až 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v řízení jednat. V odůvodnění soud uvedl, že mu je z úřední činnosti známo vedení (soudem specifikovaných) řízení o přezkoumání usnesení valných hromad Společnosti a dále řízení, v nichž se navrhovatelka nebo druhý společník Společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] domáhají jmenování hmotněprávního opatrovníka anebo jmenování jednatele Společnosti. Společnost má dlouhodobě nestabilní obsazení statutárního orgánu, což je dáno rozpory mezi společníky, rozložením sil a zákonnou sistací hlasovacích práv. Ke dni rozhodování soudu nemá Společnost obsazený statutární orgán a není tak zde osoby, která by mohla za Společnost dle § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. v řízení jednat. Soud prvního stupně po přihlédnutí ke specifickým poměrům Společnosti má za to, že nebyla naplněna podmínka pro jmenování procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť zde není nebezpečí z prodlení a rozhodnutí v tomto řízení by nezaručilo stabilizaci poměrů ve Společnosti, když by následně mohlo být opětovně rozhodnuto o odvolání navrhovatelky. Pročež soud řízení podle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přerušil do doby, než bude ustanovena osoba oprávněná za Společnost v řízení jednat dle § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř.

3. Do tohoto usnesení podala včasné odvolání navrhovatelka. Namítá, že pokud soud dospěl k závěru, že zde není osoby oprávněné za Společnost jednat, měl jmenovat procesního opatrovníka. Pokud by se čekalo, až zde bude osoba oprávněná jednat za Společnost, mohlo by to vést k tomu, že v řízení nebude pokračováno několik let. V daném řízení nejde o věc složitou a každý má právo, aby jeho věc byla bez průtahů projednána. Návrh byl podán dne 1. 7. 2022 a ani po roce neproběhlo jediné jednání. Je tak zřejmé, že k průtahům dochází, a ty budou pokračovat, pokud se bude čekat na to, kdo bude oprávněn za Společnost jednat. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Současně navrhuje, nechť je ustanoven procesním opatrovníkem zástupce z řad advokátů, například [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebo [tituly před jménem] [Jméno], kteří vystupují v řízení 2 Nc 1107/2022, nebo jiná nestranná osoba. Dále navrhuje, nechť je nařízeno jednání ve věci samé u soudu prvního stupně a o věci rozhodnuto.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Možnost použití o. s. ř. v otázkách z. ř. s. neupravených připouští § 1 odst. 3 a 4 z. ř. s.

6. Podle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soud řízení přeruší, jestliže účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí.

7. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, které jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení. Podle odst. 4 opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen, jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

8. Komentářová literatura k citovaným zákonným ustanovením uvádí, že: „Nedostatek procesní způsobilosti právnické osoby může v průběhu řízení nastat, jen jestliže tu není žádná osoba, která by za ni mohla jednat před soudem (např. proto, že nemá v rozporu se zákonem ustaven statutární orgán a není tu ani jiná osoba, která by byla ve smyslu § 21 za ni oprávněna jednat), nebo stane-li se v poměrech právnické osoby sporným, kdo je takovou oprávněnou osobou, anebo dochází-li mezi osobami, které jsou oprávněny jednat za právnickou osobu (např. u společnosti s ručením omezeným, která má ustaveno více jednatelů, z nichž každý může jednat sám jménem společnosti), k takovým rozporům, jež znemožňují právnické osobě řádně činit procesní úkony. Jestliže tu není žádná jiná osoba, která by byla oprávněna za právnickou osobu ve smyslu § 21 odst. 1 až 3 jednat, a jestliže si právnická osoba platně nezvolila zástupce s procesní plnou mocí, soud řízení přeruší až do doby, než bude ustanovena osoba oprávněná za právnickou osobu před soudem jednat, než bude v tomto směru odstraněna spornost nebo než si právnická osoba platně zvolí zmocněnce s procesní plnou mocí. Je-li tu nebezpečí z prodlení, soud ustanoví právnické osobě opatrovníka.“ (srov. DOLEŽÍLEK, Jiří. § 109 [Přerušení řízení]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 749.)

9. „Soud může ustanovit právnické osobě opatrovníka podle § 29 odst. 2 ve všech případech jen tehdy, je-li tu nebezpečí z prodlení; obdobně jako při ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 1 je třeba otázku nebezpečí z prodlení posuzovat nejen ve vztahu k dotčené právnické osobě, ale také z pohledu všech ostatních účastníků řízení. Není-li nebezpečí z prodlení, soud vyčká, až bude ustanovena osoba oprávněná za právnickou osobu před soudem jednat, až bude v tomto směru odstraněna spornost nebo až si právnická osoba platně zvolí zmocněnce s procesní plnou mocí, popřípadě řízení podle § 109 odst. 1 písm. a) přeruší“ (srov. DOLEŽÍLEK, Jiří. § 29 [Opatrovník]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 188.).

10. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl C, vložka [Anonymizováno] ze dne 31. 7. 2023, odvolací soud zjistil, že jako jednatelka Společnosti je zapsaná navrhovatelka se dnem vzniku funkce 25. 4. 2012.

11. Z oznámení o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu Společnosti ze dne 27. 5. 2022 (č. l. 67 a 68) vyplývá, že dne 12. 5. 2022 bylo přijato usnesení o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky Společnosti s okamžitou účinností.

12. Ze spisu a z informačního systému justice.cz odvolací soud zjistil, že u Krajského soudu v Hradci Králové je vedeno od 20. 6. 2017 řízení pod sp. zn. 2 Nc 1107/2022 o ustanovení hmotněprávního opatrovníka, kdy řízení nebylo pravomocně skončeno. Dále u téhož soudu je vedeno řízení od 17. 1. 2020 pod sp. zn. 49 Cm 9/2020 o návrhu na jmenování jednatele a opatrovníka společnosti, kdy řízení není pravomocně skončeno. Dalším řízením vedeným u téhož soudu je od 14. 2. 2020 řízení o návrhu na jmenování jednatele společnosti sp. zn. 49 Cm 26/2020, které též není pravomocně skončeno.

13. Zápis jednatele do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní charakter. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že dokud nebyla neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3045/2020, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Odvolací soud proto nepřihlédl k plným mocem vystavených za Společnost navrhovatelkou coby jednatelkou dne 24. 2. 2023 (č. l. 271) a dne 2. 12. 2022 (č. l. 273), tj. po jejím odvolání z funkce jednatelky.

14. Lze tedy uzavřít, že v době rozhodování odvolacího soudu Společnost nemá statutární orgán ani jinou osobu oprávněnou za ni v řízení jednat podle § 21 o. s. ř.

15. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021 k nebezpečí z prodlení jako podmínce pro ustanovení procesního opatrovníka uvedl, že:

„Z ustálené rozhodovací praxe se podává, že:

1) Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení.

2) Není-li právnické osobě, která před soudem jako účastník nemůže vystupovat, opatrovník ustanoven, je zasaženo její právo na spravedlivý proces a řízení trpí zmatečnostní vadou podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

3) A naopak, opatrovník může být účastníku řízení (právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Byl-li účastníku řízení ustanoven (procesní) opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem (např. s jeho zákonným zástupcem nebo s kolizním opatrovníkem), jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, a tak je i takové řízení zatíženo zmatečnostní vadou (§ 229 odst. 3 o. s. ř.)

Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 616/2019, a judikaturu v tomto rozhodnutí citovanou.

Bližším výkladem zákonného požadavku, aby byl procesní opatrovník právnické osoby jmenován pouze, je-li tu nebezpečí z prodlení, se však Nejvyšší soud doposud nezabýval.

Ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby přichází podle výslovné dikce zákona (§ 29 odst. 2 o. s. ř.) v úvahu ve dvou typových případech, ve kterých je právnická osoba účastnicí civilního soudního řízení, aniž by mohla před soudem sama vystupovat. Jde jednak o případ, kdy právnická osoba nemůže vystupovat před soudem proto, že tu není (chybí) osoba oprávněná za ni jednat, a jednak o případ, kdy právnická osoba nemůže vystupovat před soudem proto, že je sporné, kdo je oprávněn za ni jednat. Ve vztahu k oběma těmto (jinak samostatným) skutkovým podstatám zákon stanoví, že ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby přichází v úvahu pouze, je-li tu nebezpečí z prodlení.

Účelem pravidla, které ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby podmiňuje nebezpečím z prodlení, je zmírnit nepřiměřenou tvrdost, k níž by docházelo (mohlo docházet), pokud by bylo ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby závislé jen na tom, zda je (ryze formálně) naplněna jedna ze dvou skutkových podstat popsaných v předchozím odstavci.

Ustanovení procesního opatrovníka je totiž citelným zásahem do vnitřních poměrů právnické osoby, k němuž je na místě přikročit pouze tam, kde nelze docílit ochrany procesních zájmů právnické osoby jiným, méně invazivním řešením. To se ostatně podává již ze skutečnosti, že byl-li právnické osobě ustanoven procesní opatrovník, ačkoli nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem, jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, a tak je takové řízení zatíženo zmatečnostní vadou (§ 229 odst. 3 o. s. ř.).

Opatřením soudu, které je méně invazivní než ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby, přitom může být i možnost v řízení posečkat (ať již neformálně nebo jej přerušit), a to zejména nasvědčují-li skutečnosti, které vyšly za řízení najevo, tomu, že stav, kdy před soudem právnická osoba nemůže vystupovat, je pouze přechodný. Přitom musí platit, že tento stav bude v dohledné době odstraněn, aniž by došlo k neúměrným průtahům v řízení, v jehož rámci je schopnost právnické osoby vystupovat před soudem posuzována.

Jestliže naopak nic nenasvědčuje tomu, že stav, kdy právnická osoba, která je účastníkem řízení, nemůže vystupovat před soudem (proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat), je přechodný a že bude v dohledné době odstraněn, je namístě dbát hospodárnosti řízení a právnické osobě procesního opatrovníka (k ochraně jejích procesních práv) ustanovit. Odpadne-li přitom za řízení důvod, pro nějž byl procesní opatrovník ustanoven, funkce opatrovníka bez dalšího zaniká (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 616/2019).“

16. S uvedenými závěry se odvolací soud ztotožňuje.

17. Ze zjištění odvolacího soudu neplyne, že řízení o jmenování jednatele Společnosti soudem či řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka (§ 165 o. z.) bylo již pravomocně skončeno nebo v dohledné době pravomocně skončeno bude. Za této situace proto nelze uzavřít, že v dané věci nehrozí nebezpečí z prodlení a není tudíž na místě Společnosti ustanovit procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. Soud prvního stupně proto pochybil, když řízení přerušil podle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

18. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

19. V dalším řízení, po vyřešení otázky jednání za Společnost, se soud prvního stupně bude též zabývat přípustností alternativního petitu v dané věci. Pokud dospěje k závěru, že alternativní petit přípustný není, pokusí se o odstranění vady návrhu.

20. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).