o zrušení obchodní společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, o přiznání odměny a hotových výdajů procesnímu opatrovníkovi, o odvolání Mgr. Jana Matznera proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 7. dubna 2020, č. j. 38 Cm 12/2020-11,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Soud přiznává [Jméno opatrovníka], advokátovi, evidenční číslo České advokátní komory [Anonymizováno], se sídlem [adresa], odměnu a náhradu hotových výdajů za výkon funkce opatrovníka ustanoveného soudem právnické osobě v celkové výši 1 540,00 Kč.“ (výrok I.) a dále, že „Žádost [Jméno opatrovníka], advokáta, evidenční číslo České advokátní komory [Anonymizováno], se sídlem [adresa], na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů za výkon funkce opatrovníka ustanoveného soudem právnické osobě se částečně co do částky ve výši 1 540,00 Kč zamítá.“ (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že dle ust. § 9 odst. 4 písm. c), ust. § 7 bodu 2. a ust. § 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) vznikl opatrovníkovi nárok na odměnu za jeden úkon právní služby dle ustanovení § 11 odst. 2 a 3 AT (pouze převzetí jednoho usnesení) po 1 240,00 Kč/úkon, celkem v částce 1 240,00 Kč, a na paušální náhradu nákladů za jeden úkon po 300,00 Kč/úkon, celkem v částce 300,00 Kč. Opatrovníkovi tak vznikl celkem nárok na zaplacení částky 1 540,00 Kč s tím, že opatrovník vyjma toho, že mu bylo doručováno, žádnou činnost při zastupování účastníka nevykonával, přísluší mu nárok na odměnu pouze za jeden úkon dle ustanovení § 11 odst. 2 a 3 AT, nikoliv za úkon dle ustanovení § 11 odst. 1 AT, odměna opatrovníka tak nečiní částku ve výši 2 480,00 Kč, jak opatrovník vyúčtoval, ale pouze ve výši 1 240,00 Kč. Proto soud částečně, co do částky ve výši 1 540,00 Kč, žádost opatrovníka na odměnu a náhradu hotových výdajů zamítl.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal opatrovník včasné odvolání. V odvolání namítl, že přestože při vyúčtování nedopatřením uvedl 2x režijní paušál, je přesvědčen, že napadený výrok soudu nemůže obstát. Soud prvního stupně věc jednak nesprávně právně posoudil a jednak je odůvodnění jeho výroku natolik stručné a obecné, že neposkytuje dostatečné vysvětlení, na základě jakých skutečností a jakých právních úvah soud rozhodl, rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné. Soud toliko obecně odkázal na § 11 odst. 2, 3 AT s doplněním, že opatrovník vyjma převzetí usnesení žádnou činnost nevykonával. V zájmu klienta může být úkony činit stejně tak, jako nekonat. Nesprávné právní posouzení spočívá především v nesprávné aplikaci, resp. v tomto případě neaplikaci, ust. § 11 odst. 1 písm. b) AT. Není pochyb o tom, že odvolatel byl ustanoven soudem a že převzetí a přípravu zastoupení realizoval. Zároveň je z povahy věci zřejmé, že poradu s klientem nebylo možné realizovat, neboť právě nedostupnost klienta byla důvodem ustanovení. V této souvislosti odkázal i na analogicky aplikovatelné závěry soudu ve věci NS 20 Co 144/2011: „Advokátu, který byl podle § 191b odst. 2 o. s. ř. ustanoven opatrovníkem účastníka řízení, náleží odměna za úkon právní služby převzetí a přípravy zastoupení podle §11 odst. 1 písm. b) AT i tehdy, jestliže neprovedl první poradu s klientem, protože tomu bránily závažné okolnosti, zejména zdravotní stav klienta.“ (§ 11 AT in Svejkovský, J., Vychopeň, M., Krym, L, Pejchal, A. a kol. Zákon o advokacii. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012). Zejména však z dikce ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) AT vyplývá, že se týká případů, kdy je zástupce klientovi ustanoven soudem. Naproti tomu ust. § 11 odst. 2 AT takovéto ustanovení neobsahuje, kdy např. ust. § 11 odst. 2 písm. e) AT nehovoří o ustanovení soudem, nadto se týká pouze výkonu rozhodnutí. I kdybychom tedy připustili názor soudu prvního stupně o aplikovatelnosti § 11 odst. 3 AT jako správný, stejně by „povahou a účelem nejbližší“ byl právě úkon dle § 11 odst. 1 písm. b) AT. Soud však ani takto nepostupoval a odkázal na § 11 odst. 2, 3 AT obecně, aniž by tedy bylo zřejmé, které ustanovení § 11 odst. 2 AT aplikoval a co jej k tomu vedlo. Napadený výrok je tak i nepřezkoumatelný. Navrhl, aby Vrchní soud v Praze odvoláním napadený výrok změnil tak, že ustanovenému opatrovníkovi přizná odměnu v požadované (tj. vyúčtované) výši 1.240,- Kč.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal celé napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně …

5. Na posuzovaný případ je třeba aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dle něhož částka 50 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách .. obchodních společností, … ve spojení s § 7 a § 12a odst. 1 této vyhlášky. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky), snížená dle § 12a odst. 1 vyhlášky o 20 %, tedy na částku 2 480 Kč. Jelikož opatrovník učinil pouze jeden úkon právní služby - převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b/ vyhlášky), náleží mu odměna jen za tento jeden úkon právní služby a dále náhrada jednoho režijního paušálu dle § 13 odst. 3 vyhlášky činí 300 Kč, celkem 2 780 Kč. Soudem prvního stupně aplikované ustanovení § 11 odst. 2 a 3 vyhlášky na věc vůbec nedopadá. Ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky se totiž použije pouze v případech, kdy v § 11 odst. 1 ani 2 vyhlášky není uveden úkon právní služby, který byl učiněn, a proto se odměna určí jako za úkon uvedený v těchto ustanoveních, jež je svou povahou a účelem jemu nejbližší. V daném případě je však v § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky přímo uveden úkon, který byl opatrovníkem učiněn, a to převzetí zastoupení zástupcem, jenž byl ustanoven soudem. Proto aplikace ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky vůbec nepřipadá v úvahu, a tudíž ani aplikace ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky.

6. Z důvodu nesprávného stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů opatrovníkovi soudem prvního stupně odvolací soud jeho usnesení v celém rozsahu podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.