o návrhu na zrušení zápisu o výmazu společnosti STRUHAŘOVSKÁ 2941, s.r.o. v likvidaci, IČO 61500593, sídlem Praha 4, Struhařovská 2941/4, obnovení její likvidace a jmenování likvidátora, o odvolání navrhovatelek proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 16/2013-515 ze dne 19. 2. 2024,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále i jen „soud“) rozhodl, že likvidátorkou společnosti [Jméno advokáta U]., v likvidaci, IČ: [IČO advokáta U], se sídlem [Anonymizováno], (dále jen „společnost“) se jmenuje [Jméno advokáta G], nar. [Datum narození advokáta G], bytem [Anonymizováno] (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Soud uvedl, že navrhovatelky se domáhaly zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku, obnovení její likvidace a jmenování likvidátora.

3. Skutečnost, že v daném případě jsou splněny podmínky § 75 b) odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) v posledním účinném znění, byla mezi účastníky nesporná. Pouze se účastníci neshodovali na osobě, která by měla být jmenována likvidátorem.

4. Soud ve věci původně rozhodl usnesením ze dne 23. 11. 2020, č. j. 80 Cm 16/2013-356, kdy návrhu vyhověl a likvidátorem společnosti jmenoval s ohledem na neshody účastníků ohledně osoby likvidátora osobu ze seznamu insolvenčních správců, [tituly před jménem] [adresa]. Toto usnesení bylo k odvolání účastníků zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 203/2021-404, ze dne 30. 9. 2021.

5. Protože účastníky za likvidátorku navržená [Jméno advokáta G] splňovala podmínky pro výkon funkce likvidátora, rozhodl o jejím jmenování likvidátorkou pod bodem II. usnesení ze dne 29.9.2022, č.j. 80 Cm 16/2013 – 470.

6. K odvolání navrhovatelek bylo toto rozhodnutí v bodech II. a III. zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4.7.2023, č.j. 7 Cmo 10/2023-492, a věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

7. Soud se znovu zabýval osobou likvidátora, zvážil návrhy navrhovatelek i účastníka, kdy navrhovatelky setrvaly na návrhu, aby soud jmenoval osobu ze seznamu insolvenčních správců a účastníci setrvali na návrhu jmenovat [Jméno advokáta G].

8. Soud znovu dospěl k závěru, že je v daném případě na místě likvidátorkou společnosti jmenovat bývalou společnici [Jméno advokáta G], která splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce likvidátora a se jmenováním souhlasí.

9. Soud uvedl, že i v případě, že se původně jednalo o likvidaci tzv. dobrovolnou (rozhodnutím valné hromady společnosti s ručením omezeným), pokud je likvidace obnovována postupem podle 75b odst. 2 obch. zák., tedy soudním rozhodnutím, pak již jde o likvidaci na základě rozhodnutí soudu a na jmenování likvidátora je třeba aplikovat § 71 odst. 2 obch. zák. Tedy je třeba v první řadě jmenovat likvidátorem společníka nebo statutární orgán (některého jeho člena) společnosti. Teprve v okamžiku, kdy nelze likvidátora jmenovat z osob uvedených v § 71 odst. 2 obch. zák., nastupuje jmenování osoby ze seznamu insolvenčních správců podle § 71 odst. 7 obch. zák.. Tuto úvahu zdejšího soudu ostatně měl za správnou i Vrchní soud v Praze v jeho posledním zrušovacím usnesení, když v bodě 12 uvedl, že zdejší soud správně dovodil, že v daném případě je možno likvidátorem jmenovat osobu bývalého společníka.

10. O nákladech řízení vzhledem k okolnostem, kdy se účastníci shodovali na hmotněprávní stránce věci a rozpor existoval ve výkladu zákonných ustanovení, pokud jde o osobu likvidátora, což soud hodnotí jako okolnosti hodné zvláštního zřetele, postupoval podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

11. Usnesení soudu prvního stupně napadly navrhovatelky včasným odvoláním, navrhly, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Uvedly zejména, že po posledním zrušovacím rozhodnutím odvolacího soudu soud nenařídil ústní jednání. Tento postup je nesprávný. Pokud soud uvedl, že teprve v okamžiku, kdy nelze likvidátora jmenovat z osob uvedených v § 71 odst. 2 obch. zák., nastupuje jmenování osoby ze seznamu insolvenčních správců, přičemž podle názoru soudu měl tuto úvahu za správnou i Vrchní soud v Praze v jeho posledním zrušovacím usnesení, tento názor soudu je nesprávný, právní názor, že v daném případě nemá být jmenována likvidátorem osoba ze seznamu insolvenčních správců, z uvedeného rozhodnutí odvolacího soudu nevyplývá.

13. Soud rozhodnutí opět nedostatečně odůvodnil, předchozí nepřezkoumatelnost svého rozhodování nenapravil. Soud se zejména nevyjádřil k argumentaci navrhovatelek.

14. Pokud soud uvedl, že, je-li likvidace obnovována podle § 75b odst. 2 obch. zák. soudním rozhodnutím, je třeba aplikovat § 71 odst. 2 obch. zák., tento závěr je nesprávný, soud jej ani nijak blíže nevysvětlil. Žádný z bývalých společníků likvidované společnosti nemůže být jmenován jejím likvidátorem, neboť nesplňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců, a je proto na místě jmenovat likvidátora z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců, jak navrhují navrhovatelky. Účastnice řízení, [Jméno advokáta F], není vhodným likvidátorem obchodní společnosti [Anonymizováno], pro svůj střet zájmů. Ostatní účastníci řízení nejsou vhodnými likvidátory, když neučinili žádný aktivní pokus k ochraně zájmů likvidované společnosti. [Jméno advokáta G] je o veškerých okolnostech uvedeného dluhu informována a je pod rozhodovacím vlivem [Jméno advokáta F], kdy jedná dle jejích pokynů.

15. Účastníci 2. – 13. se k odvolání vyjádřili tak, že tvrzení, že není možno jmenovat [Jméno advokáta G] likvidátorkou, protože nesplňuje předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců, odporuje oběma předchozím rozhodnutím odvolacího soudu. Tento výslovně uvedl, že v daném případě je možné jmenovat likvidátorem osobu bývalého společníka. Účastníci řízení doporučení odvolacího soudu vnímají tak, že jmenování likvidátora z řad bývalých společníků je pouze potřeba řádně odůvodnit, což bylo v předmětném usnesení soudem prvního stupně napraveno. Podle rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze, pokud je likvidace obnovována dle § 75b odst. 2 obch. zák., což je daný případ, je třeba, aby soud zároveň s rozhodnutím o obnovení likvidace rozhodl též i o jmenování likvidátora a jen nelze-li podle § 75b obch. zák. jmenovat likvidátora ani z osob uvedených v § 71 odst. 2, 3, 4 obch. zák., nastupuje jmenování likvidátorem osoby zapsané v seznamu insolvenčních správců. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

16. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §§ 212, 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že rozhodnutí nemůže obstát.

17. Napadené usnesení je v pořadí čtvrtým rozhodnutím soudu o věci samé.

18. Podle § 71 obch. zák.

(1) Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátorem může být jen fyzická osoba, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

(2) Při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje likvidátora soud, který o zrušení společnosti rozhodl. Soud podle předchozí věty může jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu některého ze společníků nebo statutární orgán anebo člena statutárního orgánu. Společník, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, kterého jmenoval likvidátorem soud, se nemůže vzdát své funkce. Může však požádat soud o odvolání z funkce likvidátora, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem vykonávat funkci likvidátora a jež se zapisuje do obchodního rejstříku podle § 38g odst. 1; neučiní-li tak do 10 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí o jmenování likvidátora stane vykonatelným, bude funkci likvidátora vykonávat její statutární orgán, popřípadě jeho členové.

(3) Zemře-li likvidátor, je-li odvolán nebo vzdá-li se své funkce anebo nemůže-li ji vykonávat, jmenuje se nový likvidátor způsobem, kterým byl jmenován předchozí likvidátor, a zapíše se místo dosavadního likvidátora do obchodního rejstříku. Soud jmenuje nového likvidátora, jestliže tak neučiní bez zbytečného odkladu orgán, který je k tomu podle odstavce 1 oprávněn.

(4) Bez ohledu na způsob určení likvidátora může soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou.

(5) Likvidátor je orgánem společnosti (§ 66) a za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem jako členové statutárních orgánů.

(6) Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Jde-li o likvidátora jmenovaného soudem podle § 71 odst. 2 věta druhá, odměna mu nenáleží.

(7) Nelze-li jmenovat likvidátora podle odstavců 1 až 4, jmenuje likvidátora soud z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců1d) nebo fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců a se svým ustanovením souhlasí.

19. Lze konstatovat, že řízení není stiženo vadou, jak uvedly navrhovatelky, spočívající v tom, že soud nenařídil jednání před vydáním napadeného rozhodnutí. Soud nařizuje jednání, pokud provádí dokazování, jestliže tedy soud neprovádí dokazování, není třeba před vydáním rozhodnutí nařídit jednání. Soud také v odůvodnění rozhodnutí vysvětil, proč ve věci jednání nenařídil.

20. Lze též dovodit, že nebylo třeba účastnici 1) do řízení přibrat jako dalšího účastníka rozhodnutím soudu. Jak správně uvedl soud, navrhovatelky v návrhu společnost jako účastnici označily, je tedy účastnicí od počátku řízení. Soudu však je třeba vytknout, že, jednal za společnost /nyní účastnice 1)/ s [Jméno advokáta O], která byla jednatelkou společnosti, avšak nikoli poslední. Přitom osobami oprávněnými jednat v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora za vymazanou obchodní společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávnění ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003). Náhledem do obchodního rejstříku společnosti vedeném v oddílu C [Anonymizováno] u Městského soudu v Praze odvolací soud zjistil, že posledními jednateli společnosti byli [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [Jméno advokáta M], nar. [Datum narození advokáta M] tak přichází v úvahu, aby za společnost jednali její poslední jednatelé.

21. Odvolací soud přisvědčil navrhovatelkám, že rozhodnutí není možno přezkoumat pro nedostatek důvodů. Platí sice, že soud se v odůvodnění rozhodnutí nemusí vypořádávat s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení, zvláště pak, pokud jde o námitky marginální či námitky zjevně obstrukčního charakteru. Se závažnými a konkrétně formulovanými námitkami účastníků řízení, které mají vztah k projednávané věci a které jsou zásadní pro samotné rozhodnutí, je však soud povinen se v odůvodnění rozhodnutí vypořádat, a to způsobem, ze kterého budou myšlenkové úvahy soudu zřejmé. Pokud nejsou jasné důvody rozhodnutí, rozhodnutí není přezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

22. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, když soud odůvodnil svůj závěr o jmenování [Jméno advokáta G] likvidátorkou, pouze tím, že znovu dospěl k závěru, že je v daném případě na místě likvidátorkou společnosti jmenovat podle § 71 odst. 2 a § 75b odst. 2 obch. zák. bývalou společnici [Jméno advokáta G], která splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce likvidátora a se jmenováním souhlasí a též tím, že, pokud je likvidace obnovována soudním rozhodnutím a na jmenování likvidátora je třeba aplikovat § 71 odst. 2 obch. zák., tedy je třeba jmenovat likvidátorem společníka nebo statutární orgán společnosti a teprve v okamžiku, kdy nelze likvidátora jmenovat z osob uvedených v § 71 odst. 2 obch. zák., nastupuje jmenování osoby ze seznamu insolvenčních správců podle § 71 odst. 7 obch. zák. a že argumentaci navrhovatelek nesdílí.

23. Odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí vydaném v dané věci, jímž zrušil druhé rozhodnutí soudu, vyslovil názor, že se má soud v další fázi řízení zabývat osobami likvidátora navrženými účastníky a svoje následné rozhodnutí zdůvodnit. Upřesnil, že je třeba při výběru osoby likvidátora zvážit návrhy osob likvidátora ze strany účastníků, kteří navrhovali osoby bývalých společníků, naposledy [Jméno advokáta G]. Soud sice správně dovodil, že je v daném případě možno jmenovat likvidátorem osobu bývalého společníka, avšak nevysvětil, proč má za to, že právě [Jméno advokáta G] jako bývalá společnice společnosti je osobou vhodnou vykonávat funkci likvidátorky společnosti.

24. Co se týče osoby, která má být v případě zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o obnovení její likvidace a o jmenování likvidátora Vrchní soud v Praze již ve svém usnesení ze dne 29.9.2011, č.j. 7 Cmo 284/2010, vyslovil, že „Podle § 71 odst.2 obch. zák. při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje likvidátora soud..., soud podle předchozí věty může jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu některého ze společníků nebo statutární orgán anebo člena statutárního orgánu. Dle odst. 7 téhož zákonného ustanovení nelze-li jmenovat likvidátora podle odst. 1 až 4, jmenuje likvidátora soud z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců (dříve správců konkursní podstaty). Za pochybení lze tak považovat primární aplikaci § 71 odst.7 obch. zák., neboť toto zákonné ustanovení lze použít jen není-li možné jmenovat likvidátora dle § 71 odst. l až 4 obch. zák. (viz. § 71 odst.7 obch. zák.). Teprve nelze-li jmenovat likvidátora ani z osob uvedených v § 71 odst. 2 obch. zák., ani dle § 71 odst. 3 nebo 4 obch. zák., nastupuje jmenování likvidátorem osoby zapsané v seznamu insolvenčních správců. Tím spíše není správné jmenovat likvidátorem osobu dle § 71 odst.7 obch. zák., pakliže osoba jsoucí statutárním orgánem obchodní společnosti, resp. jeho členem, udělila souhlas ke svému jmenování likvidátorem. Dle § 71 odst. 2 obch. zák. při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje likvidátora soud. Soud přitom není nikterak omezen ve výběru okruhu osob žádným zužujícím kritériem. ……. Systematickým výkladem lze tak dospět k závěru, že ponejprv má, v případě zrušení společnosti rozhodnutím soudu, soud jmenovat likvidátora z okruhu osob uvedených v § 71 odst.2 obch. zák., tedy některého ze společníků nebo statutární orgán nebo člena statutárního orgánu. Tyto osoby lze jmenovat likvidátorem bez jejich souhlasu…….…Možnost absence souhlasu však pro soud neznamená, že, by neměl ad hoc zvažovat každou konkrétní osobu, vážit případný souběh jejích postavení či míru majetkové účasti či délku výkonu funkce či délku příslušného postavení ve společnosti, nicméně vážit též i její faktickou schopnost - způsobilost k výkonu funkce likvidátora. Je tudíž nutné hodnotit i osobní situaci příslušné osoby - její věk, vzdělání, místo pobytu atd. Z hlediska účelu likvidace je třeba, aby tato osoba měla faktickou způsobilost k výkonu funkce likvidátora. ……. Ze skutečnosti, že příslušná osoba se nemůže vzdát funkce likvidátora a že soud odvolá likvidátora z funkce, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával, vyplývá, že tento požadavek je třeba uplatnit i při jmenování likvidátora do funkce. Logickým i teleologickým výkladem lze totiž dospět k tomu, že nemá významu, aby byla do funkce likvidátora jmenována osoba, na které by nebylo možné spravedlivě požadovat, aby funkci vykonávala, pročež by taková osoba vzápětí po svém jmenování do funkce mohla oprávněně soud požádat o odvolání z funkce. Jedním z předpokladů výkonu funkce likvidátora obchodní společnosti osobou, jež je jmenována z okruhu společníků společnosti, statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu tedy je, aby takový výkon funkce bylo možné po příslušné osobě spravedlivě požadovat……… Předmětné řečené premisy a zákonná pravidla se jednoznačně vztahují na zrušení obchodní společnosti rozhodnutím soudu s likvidací, tedy na situaci vstupu této společnosti do likvidace. Otázkou je, zda mají být uplatněny též na daný případ, kdy bylo postupováno podle § 75b odst.2 obch. zák., tedy kdy soud rozhodl na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o obnovení likvidace společnosti nebo o jejím vstupu do likvidace, a o jmenování likvidátora……… Jinak řečeno jestliže dochází k obnovení likvidace, a to bez ohledu na to zda postupem dle § 75b odst. l nebo odst.2 obch. zák., je třeba, aby soud zároveň s rozhodnutím o obnovení likvidace rozhodl též i o jmenování likvidátora. Nutnost jmenování nového likvidátora představuje tak zároveň nemožnost obnovení funkce původního likvidátora………. Jak bylo výše podrobně rozebráno, účelem § 71 odst.2 obch. zák. je primárně jmenovat likvidátora z okruhu osob, které byly ve společnosti v postavení, jež umožňovalo do větší či menší míry řešit situaci, jež vedla ke zrušení společnosti soudem, tedy k tzv. sankčnímu zrušení společnosti. Byly-li tyto osoby v předmětném postavení v době před zánikem společnosti, pak „zrušením zániku“ společnosti, tedy spolu se zrušením zápisu o jejím výmazu a obnovení právní subjektivity společnosti se obnovuje též i postavení předmětných osob. Např. bývalý společník je tak opět v postavení společníka. Není tedy důvodu, aby likvidátorem společnosti, ohledně níž bylo rozhodnuto soudem o zrušení zápisu o jejím výmazu, nemohla být osoba, jež byla v postavení společníka, resp. v postavení statutárního orgánu či člena statutárního orgánu společnosti, v době před jejím zánikem“.

25. Odvolací soud vychází z uvedených závěrů, když nemá důvod se od nich odchýlit a uzavírá, že v daném případě je třeba jmenovat společnosti likvidátora podle § 71 odst. 2 obch. zák. primárně z okruhu osob, které byly ve společnosti v postavení statutárního orgánu či člena statutárního orgánu společnosti, společníka v době před jejím zánikem. Přitom musí dbát toho, že musí jít o osobu, která má faktickou způsobilost k výkonu funkce likvidátora, jak vysvětleno výše.

26. Soud prvního stupě sice správně dovodil, že je třeba jmenovat společnosti likvidátora podle § 71 odst. 2 obch. zák. primárně z okruhu osob, které byly ve společnosti v postavení statutárního orgánu či člena statutárního orgánu společnosti, společníka v době před jejím zánikem, avšak nezkoumal, které osoby by byly z uvedeného hlediska osobami vhodnými vykonávat funkci likvidátora a bez vysvětlení přejal návrh účastníků 2. – 13.

27. Již z důvodu takto nedostatečného odůvodnění, které provedl soud prvního stupně, je namístě napadené usnesení zrušit.

28. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. k dalšímu řízení. Soud prvního stupně je vázán jak shora uvedenými názory odvolacího soudu, tak i dříve uvedenými názory odvolacího soudu.

29. Soud si též ujasní, kteří účastníci řízení jsou zastoupeni a kteří nikoli a v souvislosti s tím neopomene všem účastníkům řízení zasílat písemnosti, zejména neopomene zaslat všem účastníkům napadené rozhodnutí, vyjádření ostatních účastníků k odvolání, apod. Též soud zjistí, zda se předmětného řízení nadále účastní všichni v záhlaví uvedení účastníci řízení a pokud zjistí, že nikoli, ukončí jejich účast v řízení. Napadené usnesení bylo sice stiženo uvedenými vadami, avšak s ohledem na to, že odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrací soudu k dalšímu řízení, uvedená skutečnost na závěru odvolacího soudu nic nemění.

30. O nákladech řízení, včetně nákladů odvolacího řízení, rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení u něho končí.