o nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice č. 1 ze dne 17. 12. 2021 a o zneužití hlasovacího práva, o odvolání účastníků č. 1 až č. 4 do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2022, č. j. 79 Cm 34/2022-64

1. Návrhem na zahájení řízení doručených soudu dne 9. 2. 2022 se navrhovatelé vůči dalším účastníkům řízení domáhali vyslovení neplatnosti usnesení náhradní valné hromady společnosti [Jméno advokátky B]., IČO [IČO advokátky B], sídlem [Adresa advokátky B] (dále též jen „Společnost“) konané dne 17. 12. 2021 od 9:00 hod. v sídle společnosti, přijatá pod bodem 4., pořadu jednání, kterým bylo rozhodnuto o rozdělení výsledku hospodaření za rok 2020, pod bodem 5., kterým bylo rozhodnuto o volbě člena představenstva, pod bodem 6., kterým bylo rozhodnuto o volbě členů dozorčí rady a pod bodem 7., kterými bylo rozhodnuto o změně stanov. Dále se navrhovatelé domáhají, aby k hlasům akcionářů Společnosti, a to účastníků č. 3 až č. 7, se pro účely hlasování o usnesení o protinávrhu na rozdělení zisku, navrženého pod bodem 4 pořadu jednání náhradní valné hromady, konané dne 17. 12. 2021 od 9:00 hod. v sídle společnosti, nepřihlíží. V odůvodnění návrhu navrhovatelé uvedli, že coby akcionáři Společnosti jsou aktivně legitimováni k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady i k podání návrhu o zneužití hlasovacího práva podle ustanovení § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Navrhovatelé jakožto akcionáři společnosti, kterým bylo zneužitím hlasovacího práva odepřeno jedno ze základních práv akcionářů, a to právo na podíl na zisku, mají bezesporu naléhavý právní zájem na určení podle § 212 odst. 2 o. z. V návrhu dále obšírně popisují neshody mezi akcionáři Společnosti, průběh konání valné hromady svolané na 15. 11. 2021 a též uvádějí, že proti napadeným usnesením valné hromady konané dne 17. 12. 2021, které se zúčastnili všichni akcionáři, byl podán protest. Mají za to, že přijaté usnesení o nerozdělení zisku porušuje jedno z jejich základních akcionářských práv, a to právo na podíl na zisku, zakotvené v ustanovení § 348 zákona č. 90/2012 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ZOK“) a v čl. XVIII odst. 2 stanov. V tomto porušení základního práva akcionáře shledávají navrhovatelé důvod pro neplatnost usnesení o nerozdělení zisku pro jeho rozpor s právním předpisem a stanovami. V minulých letech přitom byl podíl na zisku rozdělován i v případě nižších zisků. Rozhodnutím valné hromady ze dne 17. 8. 2020 byla z celkového zisku 4 034 794,84 Kč mezi akcionáře rozdělena částka 2 000 000 Kč a dále byla rozdělena částka 7 000 000 Kč z nerozděleného zisku minulých let. Rovněž bylo porušeno právo akcionářů na vysvětlení, když ani náhradní valné hromadě nebyl tento zásadní krok předsedou představenstva relevantně odůvodněn. Usnesení o nerozdělení zisku je tak (nad rámec výše uvedených důvodů neplatnosti) neplatné i z toho důvodu, že k nerozdělení zisku nedošlo bez důležitých určitých, srozumitelných a konkrétních důvodů a při přijetí usnesení o nerozdělení zisku došlo majoritními akcionáři ke zneužití většiny hlasu ve smyslu § 212 odst. 2 o. z., jak je rozebráno v další kapitole. Obsahy protestů jsou v odůvodnění návrhu na zahájení řízení citovány. Dále navrhovatelé uvedli, že majoritní akcionáři realizovali svá hlasovací práva ve shodě k přijetí usnesení o nerozdělení zisku a zamítnutí protinávrhu podaného navrhovateli, přestože k tomuto postupu neexistoval žádný legitimní důvod. O nerozdělení zisku mezi akcionáře bylo rozhodnuto majoritními akcionáři jednajícími ve shodě, kteří mají dohromady většinu hlasu. Navrhovatelé považují takový exces při výkonu hlasovacího práva za důvod, pro který by nemělo být k hlasům majoritních akcionářů při hlasování o usnesení o protinávrhu na rozdělení zisku přihlíženo. Navrhovatelé se vzhledem k výše uvedenému tímto návrhem domáhají určení, že se k hlasům majoritních akcionářů pro účel hlasování o usnesení o protinávrhu nepřihlíží z důvodu zneužití hlasovacího práva akcionářů k újmě celku.

2. Návrhem doručeným soudu dne 13. 5. 2022 navrhli navrhovatelé nařízení předběžného opatření tohoto znění: „Společnosti [Jméno advokátky B]., IČO [IČO advokátky B], sídlem [Adresa advokátky B], se zakazuje konání valné hromady s následujícími záležitostmi zařazenými na pořad jednání valné hromady: Rozhodování o změně stanov, udělení souhlasu s převodem akcií společnosti, udělení souhlasu s uzavřením opčních smluv o převodu akcií uzavřených akcionáři a udělení souhlasu se zastavením akcií společnosti, rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva o zvýšení základního kapitálu podle ustanovení § 511 a násl. ZOK, rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu, rozhodnutí o snížení základního kapitálu a o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů podle ustanovení § 286 a násl. ZOK, volba a odvolání členů představenstva společnosti, volba a odvolání členů dozorčí rady, rozhodnutí o jmenování generálního ředitele nebo udělení prokury, schvalování smluv o výkonu funkce členů volených k orgánů společnosti, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování o odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy, schvalování smluv o převodu obchodního závodu nebo jeho část, smluv o nájmu závodu nebo jeho části a smluv zřizujících zástavní právo k závodu nebo k jeho části, schválení smlouvy o tiché společnosti (§ 2747 a § 2755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a jejích změn, rozhodnutí, kterým se zprošťuje člen představenstva a člen dozorčí rady zákazu konkurence uvedeného v čl. XII odst. 8, resp. čl. XIV odstavec 5 stanov. Zrušení souhlasu se zproštěním člena představenstva nebo člena dozorčí rady zákazu konkurence.“ V návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovatele uvedli, že prokazatelně existuje zásadní neshoda mezi akcionáři Společnosti, došlo k nezákonnému konání náhradní valné hromady a přijetí změny stanov, dochází k dalším případům zneužívajícího jednání Společnosti a majoritních akcionářů za účelem poškodit minoritní akcionáře a majoritní akcionáři se snaží silově prosadit kvalifikované rozhodnutí na úkor minoritních akcionářů, která by definitivně zvrátila poměr ve Společnosti. To by v konečném důsledku mělo zásadní negativní vliv na hodnotu akcií minoritních akcionářů, které majoritní akcionáři odmítli odkoupit, a zároveň odmítli na valné hromadě konané dne 29. 9. 2021 udělit souhlas s jejich převodem dle čl. VII. odst. 6 stanov. Dle mínění navrhovatelů je tak patrná potřeba, aby byly předběžným opatřením zatímně upraveny poměry účastníků, a to zejména poměrů navrhovatelů jakožto akcionářů Společnosti s tím, že navrhovatelé nemají jiný způsobilý prostředek právní ochrany než právě předběžné opatření. Navrhovatelé proto navrhují, aby soud vydal předběžné opatření, kterým Společnosti zakáže rozhodování valné hromady o kvalifikovaných rozhodnutích, která dle stávajících stanov vyžadují schválení 85% většiny hlasů všech akcionářů. Navržené předběžné opatření představuje proporcionální řešení mezi ochranou akcionářských práv navrhovatelů a právem Společnosti konat valnou hromadu. Navrhované předběžné opatření zakazuje pouze rozhodování valné hromady o kvalifikovaných rozhodnutích dle stávajících stanov. Pokud soud návrhu vyhoví, bude navrhovatelům poskytnuta prozatímní ochrana před zneužitím neplatně přijatých nových stav ze strany Společnosti, současně nařízením předběžného opatření nebudou prejudikována jakákoliv práva a povinnosti účastníků a soud nebude obsahem předběžného opatření v pozdějším řízení vázán. Předběžné opatření bude zároveň platné nejvýše do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 17. 12. 2021 a o návrhu ve věci zneužití hlasovacího práva akcionářů Společnosti na valné hromadě konané dne 17. 12. 2021 k újmě celku.

3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku II. návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud uložil Společnosti zákaz konání valné hromady s následujícími záležitostmi zařazenými na pořad jednání valné hromady: volba a odvolání členů představenstva společnosti, volba a odvolání členů dozorčí rady, rozhodnutí o jmenování generálního ředitele nebo udělení prokury, zamítl. Ve zbývající části ve výroku I. návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl. V odůvodnění soud uvedl, že na posuzovanou věc aplikoval ustanovení § 102 odst. 1 a 3 in fine o. s. ř., § 75c odst. 1 písm. a), § 75c odst. 4 a § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Dále soud uvedl, že v daném případě byl návrh na nařízení předběžného opatření podán z důvodu naléhavé potřeby zatímní úpravy mezi účastníky za situace, kdy byl podán návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o mimo jiné vyslovení neplatnosti změny stanov. Soud konstatoval, že tříměsíční lhůta pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady byla zachována, když valná hromada se konala dne 17. 12. 2021 a návrh na zahájení řízení byl k soudu podán dne 9. 2. 2022. Proti konání náhradní valné hromady jakožto nezákonné podala advokátka [Jméno advokátky A] v zastoupení navrhovatelů [Jméno navrhovatele A] a [Jméno navrhovatele B] protest, jakož i k jednotlivým dalším usnesením valné hromady. Shodné protesty podal i advokát [Jméno navrhovatele C], [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Ze schválených stanov pak vyplývá změna usnášeníschopnosti, rozhodování a rozhodování na náhradní valné hromadě. V notářském zápisu sepsaného [tituly před jménem] [fyzická osoba] dne 12. 1. 2022, [Anonymizováno], ověřujícího rozhodnutí náhradní valné hromady konané dne 17. 12. 2021 jakožto veřejné listiny vyplývá, že jmenovaný notář zde uvedl, že nemůže vydat osvědčení podle § 18a odst. 2 zákona č. 358/1999 Sb., protože není schopen s potřebnou mírou jistoty posoudit, zda byla náhradní valná hromada svolána v souladu se zákonem. Pochybnosti notáře se odvíjí od úvah, zda [Jméno advokátky D] se na valnou hromadu svolanou na 15. 11. 2021 nedostavil bez vážných důvodů či nikoliv, a není tak zřejmé, zda se mohla konat náhradní valná hromada. Na závěr notář uvedl, že podle jeho názoru nelze nemožnost konání náhradní valné hromady dovodit již z faktů, že z valné hromady, která se měla konat dne 15. 11. 2021, nebyla pořízena listina přítomných, nebyly zvoleny orgány a nebyl pořízen zápis. Domnívá se, že podmínka, že původní valná hromada nebyla schopna usnášení, je splněna i tím, že se vůbec nekonala. Poté soud uzavřel, že má skutečnosti rozhodné pro uložení povinnosti na základě shora uvedeného za pravděpodobně, tudíž za osvědčené (aniž by předjímal výsledek řízení), do té doby, dokud se neprokáže důležitý důvod opuštění řádné valné hromady svolané na den 15. 11. 2021 [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Soud proto Společnosti uložil, aby body uvedené ve výroku I. na program jednání valné hromady nezařazovala. Soud má však za to, že nelze Společnost paralyzovat, a v případě, že by došlo k náhlé situaci (např. úmrtí, dlouhodobá nemoc, rezignace), musí být Společnost i nadále funkční. Nad to skupina osob uvedená ve výroku II. je vázána odpovědnosti za újmu, pokud nebude jednat s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 51 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., resp. obecnou odpovědností zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Je tedy třeba, aby valná hromada mohla i nadále rozhodovat o doplnění statutárních/kontrolních orgánů, aniž by bylo třeba podávat návrh na soud k doplnění chybějících členů. Na základě shora uvedeného soud částečně návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl (výrok I.) a částečně jej zamítl (výrok II.).

4. Do výroku I. tohoto usnesení podali včasné odvolání účastníci č. 1 až č. 4. Namítli, že:

a) rozsah předběžného opatření je naprosto excesivní a neodůvodněný, mající za následek paralyzování fungování Společnosti. Soud prvního stupně zcela rezignoval na ochranu Společnosti proti šikanózním a nepřiměřeným zásahům do jejich práv, když vůbec nezvažoval přiměřenost újmy, která jí může nařízením předběžného opatření v takto širokém rozsahu vzniknout,

b) soud prvního stupně v rozporu se zákonnou úpravou obsaženou v § 75b odst. 1 o. s. ř. nevyzval navrhovatele ke složení doplatku jistoty v adekvátní výši tak, aby byla pokryta případná újma vzniklá Společnosti,

c) nařízené předběžné opatření brání provedení potřebných změn v akcionářské struktuře Společnosti, čímž fakticky přispívá k udržování závadného stavu, který je v rozporu s platnou právní úpravou zákona o auditorech, a představuje jeden z mála případů, kdy navrhovatelé zneužili zákonného postupu k dosahování svých cílů,

d) navrhovatelé dostatečným způsobem nespecifikují, čím jsou jejich akcionářská práva ohrožena, potažmo pak jaká nevratná újma jim hrozí. Stejně tak navrhovatelé adekvátně neodůvodnili, proč by mělo být potřeba zakázat konání valné hromady právě s těmi konkrétními záležitostmi, které jsou v petitu návrhu na nařízení předběžného opatření uvedeny, a to zejména s přihlédnutím k právu akcionářů uskutečnit prodej jimi vlastněných akcií, které je zaručeno Ústavou, Listinou základních práv a svobod (právo nakládání s vlastním majetkem) i stanovami Společnosti,

e) navrhovatelé tak neprokázali potřebu zatímní úpravy poměrů

f) předběžné opatření je vydáno na základě zjevně neúplných a nepravdivých informací navrhovatelů, které zásadně zkreslují skutkový stav věci, jehož podstatou je, že navrhovatelé odešli ke konci září roku 2021 z exekutivní činnosti Společnosti, a přestože stále jsou minoritními akcionáři Společnosti, spoluvlastní a provozují od října 2021 konkurenční auditorskou Společnost [právnická osoba], do které nelegitimně přetáhli význačnou část klientely bývalé divize D2 a současně se opakovaně snaží docílit situace, aby Společnost ztratila oprávnění pro výkon auditorské činnosti a přestala působit jako konkurenční subjekt na trhu auditorských služeb, případně ztratila schopnost plnit své závazky,

g) napadené usnesení je nepřezkoumatelné, když obsahuje pouze stručnou pasáž o tom, které skutečnosti má soud za osvědčené, nicméně neobsahuje logické úvahy odůvodňující konkrétní rozsah nařízeného předběžného opatření, přiměřenost hrozící újmy Společnosti ani potřebu zatímní úpravy poměrů.

5. K jednotlivým důvodům odvolání odvolatelé následně podrobně argumentují. Odvolatelé též poukázali na skutečnost, že navrhovatel a) tvrdí, že akcie Společnosti zřejmě ztratil a v listopadu roku 2021 zahájil řízení o umoření akcií Společnosti. Umořovací řízení je vedeno Obvodním soudem pro Prahu 8 pod spisovou značkou 20 U 3/2021. Obdobně pak bylo zahájeno umořovací řízení ve věci akcií [právnická osoba]. vlastněných navrhovatelem a), které údajně také ztratil. Dne 25. 1. 2022 vydal Obvodní soud pro Prahu 8 usnesení pod č. j. 20 U 3/2021-25 (tzv. edikt), kterým vyzval toho, kdo má umořené akcie, aby ve lhůtě jednoho roku přihlásil a podle možnosti předložil umořené akcie nebo podal proti návrhu na umoření umořovaných akcií námitky. Kromě toho soud zakázal nakládat právy z umořovaných akcií, konat výplaty nebo jiná plnění podle nich, převést je nebo provést na nich změny. Na závěr odvolatelé navrhují, aby odvolací soud ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá i v této části.

6. Dne 11. 10. 2022 došel odvolacímu soudu doplňující návrh navrhovatelů, ve kterém uvedli, že zneužití stanov protiprávně přijatých na zasedání náhradní valné hromady Společnosti konané dne 17. 12. 2021 se navrhovatelé s ohledem na nadcházející události obávali důvodně. Na valné hromadě Společnosti konané dne 30. 6. 2022 byli totiž akcionáři informováni, že došlo k převodu části akcií Společnosti, na které připadá 22,2% hlasovacích práv, dříve vlastněných [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], na [právnická osoba]., IČO [IČO], přičemž smlouva o převodu akcií měla být uzavřená a Společnosti předložená dne 29. 6. 2022. Nejedná se však o jediný převod akcií, učiněný přes existenci omezení, které představuje předběžné opatření. Společnost převedla na základě smlouvy ze dne 4. 7. 2022 na společnost [právnická osoba]. další akcie Společnosti odpovídající podílu na hlasovacích právech o velikosti 10%. Tato skutečnost vyplývá z přiloženého zápisu z valné hromady účastnice č. 2 ze dne 18. 8. 2022. Do třetice došlo k převodu akcií Společnosti, kterým odpovídá podíl na hlasovacích právech o velikosti 2%, a to z vlastnictví [Jméno advokáta D] do vlastnictví společnosti [právnická osoba]. Navrhovatelé se domnívají, že výše popsané a učiněné převody akcií představují zjevné zneužití práva a jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy, přičemž vzhledem k daným okolnostem se jedná o rozpor zjevný a převody akcií jsou tedy ve smyslu ustanovení § 588 o. z., absolutně neplatné.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení o nařízení předběžného opatření ve výroku I. a dospěl k závěru, že pro nařízení předběžného opatření nejsou dány důvody.

8. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

9. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

10. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

11. Podle § 76 odst. 1 o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře; b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje; c) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu; d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

12. Podle § 428 odst. 1 ZOK každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

13. Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

14. Podle § 88 odst. 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), s řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu soukromé korporace, je-li tvrzeným důvodem neplatnosti stejný případ zneužití hlasovacího práva.

15. K námitce odvolatelů o nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení odvolací soud uvádí, že odůvodnění soudu prvního stupně považuje za účelem odvolacího přezkumu za dostatečné a proto je tato námitka nedůvodná.

16. Soud prvního stupně však zjevně přehlédl shora citované ustanovení § 88 odst. 4 z. ř. s. Dle tohoto zákonného ustanovení je s řízením ve věci zneužití hlasovacího práva soukromé korporace k újmě celku spojeno řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu soukromé korporace pouze v tom případě, je-li tvrzeným důvodem neplatnosti stejný případ zneužití hlasovacího práva. V dané věci však navrhovatelé s řízením o vyslovení neplatnosti usnesení náhradní valné hromady Společnosti konané dne 17. 12. 2021 o výsledku hospodaření za rok 2020, o volbě člena představenstva, o volbě členů dozorčí rady a o změně stanov nespojili řízení o zneužití hlasovacího práva k újmě celku účastníky č. 3 až č. 7 ohledně usnesení valné hromady napadených ve výroku I. návrhu ve věci samé., nýbrž v druhé části petitu ve věci samé se domáhají rozhodnutí o zneužití hlasovacího práva při hlasování o usnesení o protinávrhu na rozdělení zisku navrženého pod bodem 4 pořadu jednání náhradní valné hromady konané dne 17. 12. 2021 s tím, že se k hlasům akcionářů – účastníků řízení č. 3 až č. 7 – nepřihlíží. Je tak zřejmé, že v dané věci se nejedná o stejný případ zneužití hlasovacího práva, když v prvé části petitu ve věci samé se navrhovatelé domáhají vyslovení neplatnosti přijatých usnesení valné hromady zde specifikovaných, ale v druhé části petitu spojují zneužití hlasovacího práva s usnesením, které nebylo přijato.

17. Ze zákona, tj. podle § 88 odst. 4 z. ř. s., tak tato dvě řízení ke společnému projednání spojena nejsou, a jejich spojení je vyloučeno i podle ustanovení § 112 odst. 1 o. s. ř. Na přijaté usnesení valné hromady se totiž hledí jako na platné až do doby, dokud soud pravomocně nevysloví jeho neplatnost (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1800/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, veřejnosti dostupná na na jeho webových stránkách). Z toho plyne, že pouze v případě, pokud by soud prvé části petitu ve věci samé ohledně návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení o rozdělení výsledku hospodaření za rok 2020 pravomocně vyhověl, bylo by možno rozhodovat o druhé části petitu ve věci samé, tj. o zneužití hlasovacího práva při hlasování o usnesení o protinávrhu na rozdělení zisku, které nebylo přijato. Za situace, kdy rozhodnutí o jedné z věcí vytváří teprve předpoklad pro uplatnění nároku ve druhé věci, je spojení věcí ke společnému řízení podle § 112 odst. 1 o. s. ř. vyloučeno. Návrh ve věci samé tak, jak byl podán, je tedy neprojednatelný.

18. Soud prvního stupně bude muset nejprve vyloučit návrh ve věci zneužití hlasovacího práva podle § 112 odst. 2 o. s. ř. k samostatnému řízení a toto řízení přerušit podle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. do pravomocného skončení řízení o vyslovení neplatnosti napadených usnesení náhradní valné hromady Společnosti konané dne 17. 12. 2021, neboť v řízení o zneužití hlasovacího práva při hlasování o usnesení valné hromady, které nebylo přijato, nelze posuzovat platnost usnesení valné hromady, které přijato bylo. Platnost přijatého usnesení lze posuzovat pouze v řízení podle § 428 odst. 1 ZOK. Návrh na nařízení předběžného opatření je proto nutno zamítnout pro existenci překážky postupu řízení ve věci samé, když při existenci uvedené překážky řízení není ani zřejmé, ke kterému z uplatněných nároků se návrh na nařízení předběžného opatření vztahuje.

19. Návrh ve věci samé je též neúplný a tudíž neprojednatelný, což je dalším důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. V návrhu ve věci samé navrhovatelé v odstavci 106 uvádějí, že usnesení o nerozdělení zisku je (nad rámec výše uvedených důvodů neplatnosti) neplatné i z toho důvodu, že k nerozdělení zisku nedošlo bez důležitých určitých, srozumitelných a konkrétních důvodů a při přijetí usnesení o nerozdělení zisku došlo majoritními akcionáři ke zneužití většiny hlasu ve smyslu ustanovení § 212 odst. 2 o. z., jak je rozebráno v další kapitole. Z návrhu však není patrné, z jakých dalších důvodů se navrhovatelé neplatnosti napadených usnesení náhradní valné hromady konané dne 17. 12. 2021 domáhají.

20. Návrh ve věci samé je též neúplný a tudíž neprojednatelný z důvodu, že z něho nevyplývá, z jakého důvodu byl návrh ve věci samé podán proti účastnici č. 2, když účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady může být pouze Společnost (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2853/2016 veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách) a v petitu návrhu ve věci zneužití hlasovacího práva není účastnice č. 2 označena jako akcionář, který hlasovací právo měl zneužít. Za této situace nelze návrhu na nařízení předběžného opatření vyhovět.

21. Podmínky pro nařízení předběžného opatření soud vždy zkoumá ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. V posuzované věci je zřejmé, že navržené předběžné opatření v rozsahu, jak je formulováno v napadeném výroku I. usnesení soudu prvního stupně, nemá žádnou souvislost s řízením o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ani s řízením o zneužití hlasovacího práva. Meritorní výroky v obou řízeních se totiž nebudou zabývat otázkou, zda Společnosti svědčí právo konat valné hromady, na jejichž pořadu jednání by byly záležitosti, rozhodování, o nichž by jí mělo být zakázáno navrženým předběžným opatřením. Souvislost navrženého předběžného opatření s řízením ve věci samé je předpokladem úspěšnosti návrhu na nařízení předběžného opatření, který však v dané věci splněn nebyl. Návrh na nařízení předběžného opatření je proto i v části uvedené ve výroku I. nedůvodný a nezbývá, než ho zamítnout.

22. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a napadené usnesení změnil ve výroku I. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

23. Vzhledem k vysloveným závěrům se odvolací soud pro nadbytečnost již nezabýval dalšími odvolacími námitkami odvolatelů.

24. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).