o zaplacení částky 1 000 000 Kč, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. května 2023, č. j. 68 ECm 7/2022-266

1. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně (dále též soud) v záhlaví uvedeným usnesením žalovanému uložil povinnost, aby do pravomocného skončení řízení o věci samé žádným způsobem nenakládal s nemovitými věcmi uvedenými na listu vlastnictví - číslo LV: [Anonymizováno], Katastrální území: [adresa] [[Anonymizováno]], a to:

• pozemek parcelní číslo st. č. [Anonymizováno];

• pozemek parcelní číslo st. č. [Anonymizováno];

• pozemek parcelní číslo st. č. [Anonymizováno];

vše zapsané v katastru nemovitostí ČR u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], tj. nepřevedl vlastnické právo k nim a zdržel se omezování vlastnického práva či jeho zatěžování, zejména zřizování zástavního práva a věcných břemen k uvedeným nemovitým věcem (výrok I.), návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se dispozice s peněžními prostředky na účtu č. [č. účtu] vedeného u peněžního ústavu [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] zamítl (výrok II.) a návrh na uložení povinnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], aby se zdržela vyplácení peněžních prostředků z bankovního účtu č. [č. účtu] nebo činila jinou dispozice s nimi, zamítl (výrok III.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud odkázal na § 102 odst. 1, § 76 odst. 1 a § 75c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Uvedl, že se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč z důvodu porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené mezi účastníky dne 16. 9. 2014 a požadoval vydání předběžného opatření z důvodu obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí v řízení vedeném proti žalovanému, které odůvodnil tím, že se žalovaný započal zbavovat svého nemovitého majetku i majetku v jím vlastněné společnosti. Soud uvedl, že žalobce popsal chování žalovaného v období projednávání věci před Krajským soudem v Ústí nad Labem ze dne 19. 4. 2023, č.j. 10 Co 137/2022-212 a osvědčil, že může dojít k úbytku majetku či aktiv žalovaného a tím ohrožení případného výkonu rozhodnutí, když doložil informace o řízení vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, kdy se snaží žalovaný převést na třetí osobu majetek v jeho osobním vlastnictví či majetek společnosti jím ovládané ve spojení s kupní smlouvou z 15. 5. 2023. Obava, že by výkon posléze vydaného rozhodnutí mohl být ohrožen, tedy prokázána je. Soud uvedl dále, že má za to, že žalobce osvědčil základní skutečnosti, přičemž tento závěr ničím neodůvodnil.

3. Proti výroku I. tohoto usnesení podal žalovaný odvolání, uvedl zejména, že sice proti žalovanému byla vydána žalobcem uvedená rozhodnutí, avšak žalovaný své povinnosti plní řádně. Uvedl též, že již v roce 2020 vstoupil žalovaný s kupujícím do jednání o odkoupení žalovaným a jím ovládanou společností vlastněných nemovitých věci tak, aby nebylo bráněno ve výstavbě a provozu obecně společensky žádoucího a prospěšného areálu zpracování opadů. Výsledkem jednání mezi žalovaným a kupujícím bylo uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o prodeji nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného, když tato byla uzavřena již dne 9.4.2021. Postup žalobce znemožňuje dokončení realizace projektu výstavby a provozování areálu zpracování odpadu [adresa], jenž započal v roce 2009 a hrozí reálně škody v řádech miliard a shodně s ohledem na znění jednotlivých článků hrozí škody v řádech milionů žalovanému z titulu smluvních pokut. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh zamítl.

4. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že napadené rozhodnutí je ve výroku I. správné a navrhl jeho potvrzení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. výrok I. napadeného rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Z obsahu spisu se podává následující:

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč z důvodu porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené mezi účastníky dne 16. 9. 2014, a to porušení konkurenční doložky sjednané v této smlouvě. V návrhu uvedl, že mezi žalobcem (jako „Nabyvatelem") a žalovaným (jako „Převodcem") byla dne 16.9.2014 uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu, kterou žalovaný převedl svůj obchodní podíl v obchodní společnosti [právnická osoba], se sídlem v [Anonymizováno] na žalobce za cenu 1 000 000 Kč (dále jen „Smlouva"). V článku VI. odst. 1. Smlouvy se žalovaný zavázal po dobu 3 let od faktického převodu obchodního podílu ve výše uvedené společnosti, v oblasti ostrova Ko Lanta v Thajsku nevyvíjet jakoukoliv činnost, která by měla konkurenční povahu vůči předmětu podnikání společnosti [právnická osoba], ať už na svůj účet nebo na účet jakékoliv třetí osoby. Pro případ porušení této povinnosti se žalovaný v čl. VI. odst. 2. zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu v částce 1 000 000 Kč. Jako důkaz doložil: Smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 16.9.2014, opis jmenného seznamu akcionářů (společníků) [právnická osoba] ke dni 30.4.2014, opis jmenného seznamu akcionářů (společníků) [právnická osoba] ke dni 29.10.2014. Tvrdil, že žalovaný vyvíjel v roce 2016 a 2017 činnost, která měla konkurenční povahu vztahu k předmětu činnosti společnosti [právnická osoba], čímž porušil výše citovaný čl. VI. odst. 1. smlouvy ze dne 16.9.2014 a vznikla mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu. Uvedl, že předmětem podnikání společnosti [právnická osoba] je mj. provozování výuky a výcviku ve sportovním potápění a hlubinném potápění a vodních sportech všeho druhu včetně prodeje předmětů, vybavení, přístrojů a nástrojů k potápění, žalovaný byl ke ještě ke dni 30.4.2017 akcionářem (společníkem) obchodní společnosti [Anonymizováno], číslo registrace [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] její předmět podnikání je i provozování výuky a výcviku v plaveckých stylech, v potápění a vodních sportech, přístrojů a nástrojů k potápění, z facebookových stránek žalovaného z roku 2016 a 2017 je zřejmé, že žalovaný je instruktorem potápění ve spol. [Anonymizováno]. Jako důkaz předložil: potvrzení thajské Úřadovny rejstříku obchodních společností provincie Krabi ze dne 26. února 2014, opisem jmenného seznamu akcionářů [Anonymizováno] ze dne 12. října 2017 potvrzením thajské Úřadovny rejstříku obchodních společností provincie Krabi ze dne 12. října 2017, facebookovými stránkami žalovaného.

7. Žalovaný v řízení namítal, že nedošlo k faktickému převodu obchodního podílu a že smlouva ze dne 16.9.2014 nemá úředně ověřené podpisy a je tak neplatná.

8. Žalobce podal též návrh na nařízení předběžného opatření, který odůvodnil tím, že se žalovaný započal zbavovat svého nemovitého majetku i majetku v jím vlastněné společnosti, když žalovaný uzavřel dne 15. 3. 2023 kupní smlouvu, kterou převádí jeho jediný veřejně evidovaný a dohledatelný majetek - ve výroku I. označené nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na LV č. [Anonymizováno], obec [adresa], katastrální území [adresa], u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na kupujícího - [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa]. Jako prodávající budov na předmětných pozemcích kromě žalovaného je také společnost [právnická osoba]“, IČ: [IČO], se sídlem [adresa], jejímž je žalovaný jediným společníkem a jednatelem. Jako kupní cenu za předmětné nemovité věci se společnost [právnická osoba]. zavázala zaplatit žalovanému 7 900 000 Kč. Lhůta, během které nesmí katastrální úřad povolit vklad (§18 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb.), skončí dne 6. června 2023. Uvedl též, že Okresní soud v Mostě v řízení mezi žalobkyní [právnická osoba], registrovaná pod č. [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] a žalovaným - [Jméno žalovaného] vydal rozsudek ze dne 21. března 2022, č.j. 10 C 220/2017-148, podle něhož [Jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobkyni částku 620 000 Kč s úrokem z prodlení, nahradit žalobkyni a ČR náklady řízení, přičemž tento je v právní moci ve znění rozhodnutí odvolacího soudu. K tomuto tvrzení doložil dne 15. 3. 2023 uzavřenou kupní smlouvu a záznam v katastru nemovitostí o řízení dle této smlouvy.

9. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

10. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

11. V daném případě byl návrh na nařízení předběžného opatření podán z důvodu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, a to za situace, že byla podána žaloba na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč z důvodu porušení povinnosti žalovaným vyplývající ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené mezi účastníky dne 16. 9. 2014.

12. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovanými ustanoveními zákona současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz. Pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné shodně jako další níže uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz).

13. V řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření je úsudek vyslovený na základě dosud shromážděných listin svou podstatou úsudkem předběžným a pravděpodobnostním. Při přijímání předběžného opatření převládá požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku. I v řízení o předběžném opatření soud hodnotí provedené důkazy, nicméně rozhodné skutečnosti, zejména nárok sám, nemusejí být spolehlivě prokázány. Institut předběžného opatření totiž neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy vyřešeny pravomocným meritorním rozhodnutím, poměry upravil. Rozhodnutím o předběžném opatření tedy není prejudikován výsledek sporu ve věci samé, zajišťuje toliko, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka reálný význam. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům. K nařízení předběžného opatření tedy postačuje, jsou-li tvrzené skutečnosti alespoň osvědčeny, to jest, jeví-li se alespoň pravděpodobnými.

14. Odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci shora uvedené předpoklady nebyly naplněny.

15. Žalobce totiž neosvědčil základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok, a to že účastníci dne 16. 9. 2014 uzavřeli platně smlouvu o převodu obchodního podílu, v níž sjednali pro případ porušení konkurenční doložky sjednané v této smlouvě smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč, o kterou v řízení jde.

16. Pokud jde o výše uvedenou podmínku osvědčení nároku ve věci samé, v řízení vyšlo najevo následující:

Žalovaný jako převodce a žalobce jako nabyvatel podepsali smlouvu o převodu obchodního podílu dne 16.9.2014 (dále také jen „Smlouva“), v níž bylo výslovně v čl. I odst. 1 uvedeno, že se bude řídit českým právem. Předmětem Smlouvy byl dle článku III. převod obchodního podílu žalovaného o velikosti 100% vzhledem k celku ve společnosti [právnická osoba] se sídlem v [Anonymizováno] (dále také jen „Obchodní podíl“ a „[právnická osoba]“), a to za cenu ve výši 1 000 000 Kč. Dále v čl. I odst. 2 se stanoví, že účastníci podniknou veškeré právní kroky, aby převod Obchodního podílu byl nejen v souladu s českou právní úpravou, ale i thajskou, zejména, aby došlo k administrativnímu zapsání této skutečností do příslušeného rejstříku v Thajsku do 31.10.2014. V článku II. žalovaný prohlásil, že je řádným společníkem společnosti [právnická osoba], že výše jeho podílu činí 100% na základním kapitálu a že je jediným společníkem této společnosti. V článku VI. žalovaný prohlásil, že po podpisu této smlouvy nebude po dobu 3 let od faktického převodu obchodního podílu v oblasti Ko Lanta v Thajsku vyvíjet jakoukoli činnost, která by měla konkurenční povahu vůči předmětu podnikání [právnická osoba], a to na svůj účet nebo na účet jakékoli třetí osoby. Výjimkou je situace, kdy bude působit jako soukromý instruktor potápění, nesmí ale tuto činnost aktivně nabízet a organizovat. V případě porušení této povinnosti je žalovaný povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč. Uvedená smlouva neobsahovala úředně ověřené podpisy.

Dle opisu jmenného seznamu akcionářů společnosti [právnická osoba] ke dni 29.10.2014 (včetně anglického a thajského originálu) je od 29.10.2014 jako podílník na základě valné hromady z téhož dne veden žalobce s počtem 6 000 akcií, [Anonymizováno] s počtem 6 000 akcií, dále [Anonymizováno] s počtem akcí 14 000 a [Anonymizováno] s počtem akcií 14 000 a dle opisu jmenného seznamu akcionářů společnosti [právnická osoba] ze dne 30.4.2014 (včetně anglického a thajského originálu) byli na základě valné hromady ze dne 30.4.2014 od 23.11.2013 jako podílníci ve společnosti [právnická osoba] reg. č. [Anonymizováno] vedeni [Jméno žalovaného] s počtem akcií 12 000, dále [Anonymizováno] s počtem akcí 14 000 a [Anonymizováno] s počtem akcií 14 000.

Společnost [právnická osoba] byla založena podle thajského práva.

Co se týče skutečnosti, která vyšla najevo v průběhu řízení, že společnost [právnická osoba] byla založena podle thajského práva, odvolací soud konstatoval, že tímto právním řádem se řídí i poměry mezi takovou společností a jejími společníky nebo členy (právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla - § 30 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).

Pokud k převodu obchodního podílu ve společnosti založené podle thajského práva může dojít pouze podle thajského práva, tak k převodu předmětného obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] nemohlo dojít podle Smlouvy.

Nadto je též třeba uvést, že ve Smlouvě se žalovaný zavázal převést větší podíl ve společnosti, než kterým skutečně disponoval.

17. Odvolací soud uzavřel, že, pokud k převodu předmětného obchodního podílu podle Smlouvy nemohlo dojít z uvedených důvodů, nelze mít samotný nárok ve věci samé za osvědčený, když smluvní pokuta, o kterou v dané věci jde, byla stanovena pro případ porušení povinnosti vyplývající ze Smlouvy, a tvořila nedílnou součást Smlouvy.

18. Rozhodnutí je ve výroku I. tak není správné.

19. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně analogicky podle § 220 o.s.ř. ve výroku I. změnil tak, jak uvedeno ve výroku.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým bude řízení před ním skončeno (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.).