o poskytnutí informací, o odvolání žalované do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 67 Cm 102/2023-66,

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 8. 2023 se žalobkyně vůči žalované domáhala, aby jí soud uložil povinnost poskytnout žalobkyni následující informace, resp. kopie podkladů a dokumentů, jak je vymezeno níže:

- jaké finanční prostředky a za co byly od ledna 2022 do prosince 2022 a dále od ledna 2023 do června 2023 vynaloženy žalovanou na úhradu faktur za poskytování právních služeb vystavených společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl A, vložka [Anonymizováno] (žalovaná je povinna identifikovat částku za každý jednotlivý měsíc zvlášť, doložit předmětnou fakturu včetně přílohy s podrobnou identifikací poskytnutých právních služeb);

- jaké finanční prostředky a za co byly od ledna 2022 do prosince 2022 a dále od ledna 2023 do června 2023 vynaloženy žalovanou na úhradu faktur za poskytování právních služeb vystavených [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokátem ev. č. ČAK [Anonymizováno], se sídlem [adresa], IČO: [IČO] (žalovaná je povinna identifikovat částku za každý jednotlivý měsíc zvlášť, doložit předmětnou fakturu včetně přílohy s podrobnou identifikací poskytnutých právních služeb);

- jaká částka byla uhrazena společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka [Anonymizováno] na úhradu její pohledávky vůči žalované od dubna 2022 do prosince 2022 a dále od ledna 2023 do června 2023 (identifikovat každou jednotlivou splátku);

- jaké finanční prostředky byly žalovanou vynaloženy v souvislosti s vedením soudního sporu (žaloba na vydání účetnictví) proti společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované], zapsanou v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [Anonymizováno] (žalovaná je povinna identifikovat druhově a částkou jednotlivé výdaje, zejména soudní poplatek, odměnu za poskytnuté právní služby apod.);

- jaké finanční prostředky byly žalovanou vynaloženy v souvislosti se soudními řízeními zahájenými v důsledku nehrazení splatných závazků žalované vůči společnostem [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované], zapsanou v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [Anonymizováno] a [Anonymizováno], reg. č.: [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] (žalovaná je povinna identifikovat druhově a částkou jednotlivé výdaje, zejména odměnu za poskytnuté právní služby apod.);

- zda, a případně z jakého titulu, byly žalovanou vyplaceny od července 2022 do prosince 2022 a dále od ledna 2023 do června 2023 finanční prostředky ve prospěch třetích fyzických či právnických osob (žalovaná je povinna identifikovat příjemce platby, částku a právní titul platby, doložit příslušné faktury či smlouvy);

- v jaké výši bylo plněno ve prospěch žalované z titulu uzavřených nájemních vztahů v období od července 2022 do prosince 2022 a dále od ledna 2023 do června 2023 (žalovaná je povinna doložit aktuální seznam nájemců v každém jednotlivém měsíci a výši plateb);

- jaké jsou závazky žalované vůči třetím osobám po splatnosti, z jakého důvodu nejsou hrazeny, kolik činí aktuální výše úroků z prodlení v souvislosti s nehrazením splatných závazků žalované (žalovaná je povinna identifikovat věřitele, výši závazku, důvod neplacení, výši úroků apod.);

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. žalobě v celém rozsahu vyhověl. Ve výroku II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 40 684 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že:

- žalobkyně je společnicí žalované a paní [Anonymizováno] je jednatelkou žalované;

- podáním ze dne 28. 6. 2023 se žalobkyně prostřednictvím svého advokáta [Jméno advokáta A] obrátila na jednatelku žalované s žádostí společníka o informace tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Přílohou podání byla plná moc udělená za žalobkyni [Jméno advokáta A] dne 14. 4. 2023 [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Výzva byla doručena dne 29. 6. 2023 do datové schránky fyzické osoby [Anonymizováno];

- žalovaná vede se společností [právnická osoba]. spor o vydání účetnictví u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 71 C 94/2022, ve kterém se žalovaná po uvedené společnosti domáhá vydání účetnictví za rok 2022, a dále spor vedený u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 196/2023, ve kterém se společnost [právnická osoba]. domáhá po žalované zaplacení částky 160 084 Kč s příslušenstvím. V obou sporech žalovanou zastupuje [Jméno advokáta A];

- předsedou představenstva žalobkyně je [tituly před jménem] [Anonymizováno], členem představenstva žalobkyně je [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Za představenstvo jedná člen představenstva samostatně. Oběma vznikla funkce dne 27. 11. 2017 a zanikla dne 27. 11. 2022, následně jim vznikla funkce dne 28. 11. 2022, což bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 2. 11. 2023;

- přípisy ze dne 24. 3. 2023 informovala jednatelka žalované oba společníky, tj. žalobkyni a společnost [Anonymizováno] o tom, že k 6. 10. 2022 skončila spolupráci se společností [právnická osoba]. Uvedla, že tato společnost přestala jednatelce zpřístupňovat účetní dokumenty, proto spolupráci ukončila a požádala o vydání účetnictví, které nebylo předáno, pročež podala žalobu.

4. Soud v odůvodnění napadeného rozsudku dále uvedl, že z ostatních provedených důkazů nic podstatného pro rozhodnutí o věci samé nezjistil a jiné návrhy na doplnění dokazování účastníci neměli. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 155 a § 156 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „ZOK“]. Poté soud uzavřel, že žalobkyně požádala o informaci přípisem ze dne 28. 6. 2023 v zastoupení [Jméno advokáta A]. Výzva byla doručena dne 29. 6. 2023 do datové schránky fyzické osoby – jednatelky [Anonymizováno]. Námitka žalované, že žádost o informaci směřovala vůči jednatelce, nikoliv vůči společnosti, je zjevně lichá, neboť zákon výslovně stanoví, že společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti. Z obsahu žádosti je zcela nepochybné, že se žalobkyně obrací na jednatelku nikoliv jako na fyzickou osobu, ale jako na jednatelku žalované. Pakliže se tedy žalobkyně jako společník obrátila se svou písemnou žádostí na jednatelku žalované, uplatnila své právo na informace řádně. K námitce žalované, že [Jméno advokáta A] k žádosti o poskytnutí informací připojil plnou moc ze dne 14. 4. 2023, kterou za žalobkyni podepsala [tituly před jménem] [Anonymizováno], která ale nebyla v okamžiku podání žádosti zapsaná v obchodním rejstříku jako člen statutárního orgánu a která tedy nebyla podle obchodního rejstříku oprávněna žalobkyni zastupovat, soud prvního stupně uvedl, že zápis této skutečnosti v obchodním rejstříku je pouze deklaratorní. Měla-li žalovaná pochybnosti o oprávnění [Jméno advokáta A] zastupovat společníka, jevilo by se rozumným na žádost reagovat a tyto pochybnosti společníkovi či jeho zástupci sdělit, nikoliv na žádost nijak nereagovat. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] po uplynutí předchozího funkčního období následně vznikla funkce opakovaným zvolením dne 28. 11. 2022, což bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 2. 9. 2023, tj. byla oprávněna udělit plnou moc [Jméno advokáta A] dne 14. 4. 2023. Žalobkyně neměla povinnost oznamovat žalované, že proběhla volba nových členů jejího statutárního orgánu. Své tvrzení o tom, že zápis z valné hromady, kde proběhla volba nových členů statutárního orgánu byl antedatován, žalovaná nijak neprokázala. Žalovaná dále namítala, že dle zákona o informace může žádat i zástupce společníka „bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží“. Soud má za to, že pakliže je zástupcem společníka advokát, který při podání žádosti vykonává advokacii, a který tedy má povinnost mlčenlivosti ze zákona (§ 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), není třeba, aby společník dokládal, že jeho zástupce je zavázán k mlčenlivosti. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně uplatnila u jednatelky žalované právo na informaci řádně, přičemž žalovaná na podanou žádost nijak nereagovala. Důvody, pro které žalovaná odmítla žalobkyni požadované informace poskytnout, právně relevantními soud neshledal. Podle § 156 odst. 1 ZOK zákon zná pouze dva důvody, kdy může společnost zcela nebo zčásti poskytnutí informací odmítnout, a to, pokud jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu nebo je požadovaná informace veřejně dostupná. V posuzovaném případě se nejedná ani o jednu z těchto možností. Po procesní stránce žalovaná namítala, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyla oprávněná zmocnit [Jméno advokáta A] k podání žaloby, neboť zmocnění udělila jako člen představenstva, což je dle žalované v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1960 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen. Žalovaná však nerozlišuje hmotněprávní jednání za žalobkyni a procesní jednání za žalobkyni v řízení před soudem. Hmotněprávně za žalobkyni jedná představenstvo, resp. člen představenstva samostatně. Takovým (hmotněprávním) úkonem je například uzavření smlouvy o zastupování, resp. udělení plné moci. K udělení plné moci byla tedy [tituly před jménem] [Anonymizováno] oprávněna. Jinou otázkou je způsob jednání za právnickou osobu v řízení před soudem. Tuto otázku upravuje procesní předpis v § 21 o. s. ř., avšak týká se situace, kdy právnická osoba jedná před soudem. Žalobkyně však před soudem „osobně“ nejednala (neúčastnila se jednání), když jednání před soudem se účastnil pouze její právní zástupce (na základě řádně udělené plné moci, viz výše). Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavřel, že společník se řádně podanou žádostí u jednatelky žalované domáhal poskytnutí informací o společnosti, přičemž nebyl dán zákonný důvod, pro který by žalovaná mohla odmítnout požadované informace poskytnout, pročež podané žalobě vyhověl. Nákladový výrok je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Do tohoto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání.

6. Jako odvolací důvod uvedla, že nebyly splněny podmínky řízení, řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a rozhodnutí Městského soudu v Praze spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná především namítla nedostatek podmínky řízení, který spatřuje v tom, že v době podání žaloby nebyla [tituly před jménem] [Anonymizováno] oprávněna za žalobkyni jednat jako předsedkyně představenstva ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a tudíž nebyla oprávněna ani udělit procesní plnou moc advokátovi [Jméno advokáta A]. Posouzení této procesní námitky žalované soudem prvního stupně je tudíž nesprávné. Žalovaná dále namítala a podrobně rozváděla, proč má za to, že advokát [Jméno advokáta A] nedoložil při učinění žádosti o poskytnutí informací, že je zástupcem žalobkyně, ani nedoložil, že je vázán alespoň ke stejné mlčenlivosti společníka jako žalobkyně. Závěry soudu prvního stupně učiněné k posouzení této obrany žalované považuje žalovaná za nesprávné a neúplné, což též podrobně rozvádí. Žalovaná dále namítla, že podle rozhodovací praxe soudů (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018) není právo společníka na poskytování informací bezbřehé a musí odpovídat zvyklostem nebo standardům, které jsou v konkrétní společnosti udržovány, a současně společník musí vykonávat toto právo poctivě, čestně, nesmí je zneužít a výkon tohoto práva nesmí být šikanózní. Žádost advokáta [Jméno advokáta A] neodpovídá zvyklostem udržovanými společníky žalované a podle kterých je tato žádost nepoctivá, nečestná a jedná se o zneužití práva žalobkyně na poskytování informací. Městský soud v Praze se však těmito skutečnosti vůbec nezabýval. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná žalované vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované vyvracela její odvolací námitky, podrobně k tomu argumentovala a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek pro jeho věcnou správnost potvrdil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že zatím nejsou dány důvody pro jeho potvrzení ani změnu.

9. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.

10. Podle § 155 ZOK společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

11. Podle § 156 ZOK (1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, b) je požadovaná informace veřejně dostupná. (2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží.

12. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou žalované, že žalobu (návrh na zahájení řízení) za žalobkyni podala osoba, která nebyla oprávněná za ni jednat ve smyslu citovaného ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

13. Ze spisu odvolací soud zjistil, že žaloba byla soudu doručena dne 15. 8. 2023. Za žalobkyni žalobu podal [Jméno advokáta A], advokát. Na č. l. 5 je založena plná moc pro advokáta [Jméno advokáta A], datována dne 14. 4. 2023. Jedná se dle obsahu též o procesní plnou moc, kterou za žalobkyni podepsala [tituly před jménem] [Anonymizováno], členka představenstva. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [Anonymizováno] ze dne 17. 5. 2024 vyplývá, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] se předsedkyní představenstva stala až dne 29. 1. 2024, což bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 7. 3. 2024. Od 28. 11. 2022 do 29. 1. 2024 byla [tituly před jménem] [Anonymizováno] pouze členkou představenstva. Předsedou představenstva byl od 28. 11. 2022 do 29. 1. 2024 [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno]. Ke dni 14. 4. 2023 byl tedy procesní plnou moc za společnost oprávněn advokátovi [Jméno advokáta A] udělit [tituly před jménem] [Anonymizováno] coby předseda představenstva (§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), nikoliv [tituly před jménem] [Anonymizováno] coby členka představenstva. Tato vada návrhu je však odstranitelná podle § 43 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud vyzve právnickou osobu, aby soudu předložila řádnou procesní plnou moc udělenou osobou oprávněnou ve smyslu citovaného ustanovení § 21 o. s. ř. jednat za společnost, v tomto případě udělenou předsedou představenstva. V době rozhodování odvolacího soudu však již [tituly před jménem] [Anonymizováno] funkce předsedy představenstva zanikla a předsedkyní představenstva je [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Za této procesní situace je tedy výzva k odstranění vady žaloby podle § 43 odst. 1 o. s. ř. nadbytečná.

14. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že žádost o poskytnutí informace mimo valnou hromadu má směřovat vůči jednateli společnosti s ručením omezeným, a nikoliv vůči společnosti. Z ustanovení § 155 a § 156 ZOK vyplývá, že povinnost poskytnout společníkovi informace o společnosti nebo mu umožnit nahlížení do dokladů společnosti a kontrolovat údaje v nich obsažené váže společnost, nikoliv jednatele společnosti. Proto je také v dané věci, tj. v řízení o uložení povinnosti poskytnout společníkovi informace, které je vedeno podle § 156 odst. 2 ZOK, pasivně legitimována dotčená společnost s ručením omezeným, nikoliv její jednatel. Zákon pouze stanoví, že za společnost plní povinnost poskytnout informace společníkovi její jednatelé (jednatel), nikoliv jiný orgán společnosti. Závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně řádně uplatnila své právo na informace podle § 155 ZOK, je tudíž nepřezkoumatelný.

15. Soud prvního stupně zcela rezignoval na posouzení otázky, zda žaloba byla podle § 156 odst. 2 ZOK soudu doručena včas, tj. před uplynutím měsíční prekluzivní lhůty plynoucí ode dne oznámení odmítnutí poskytnutí informace. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně pouze vyplývá, že žalobkyně vyzvala jednatelku žalované k poskytnutí informací podáním ze dne 28. 6. 2023 a tato výzva byla jednatelce doručena do datové schránky dne 29. 6. 2023. V rozsudku ze dne 30. 4. 2021, sp. zn. 7 Cmo 261/2017, dospěl odvolací soud k závěru, že „citované ustanovení § 156 odst. 2 ZOK nestanoví lhůtu, do kdy je společnost povinna informace poskytnout, případně oznámit společníkovi, že požadované informace odmítá poskytnout. Otázku této lhůty je proto nutno posoudit podle obecného právního předpisu, a to podle ustanovení § 1958 o. z., který upravuje čas plnění. „Druhý odstavec tohoto ustanovení se týká případů, kdy doba plnění není určena. Zákon sice výslovně zmiňuje jen situaci, kdy si strany neujednají, kdy má dlužník splnit dluh, ale je zřejmé, že řešení zde uvedené se vztahuje nejen na tyto případy, ale i na případy, kdy doba plnění není ani jinak stanovena (např. právním předpisem), podobně jako to činil § 563 zákona č. 40/1964 Sb. Není-li tedy doba plnění určena, může splatnost (dospělost) dluhu vyvolat věřitel; může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté splnit bez zbytečného odkladu. Typickými příklady, kdy čas plnění není určen ani dohodou stran nebo jinak stanoven, jsou nároky na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení, regresivní nárok ručitele vůči dlužníkovi, za něhož plnil, apob.“ (srov Občanský zákoník. Nakladatel: Wolters Kluwer (ČR) Místo vydání: Praha Datum vydání: 2014 Autoři: Jiří ŠVESTKA, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA, s. 458). Konkrétní doba, kdy je dlužník povinen závazek splnit, je dobou splatnosti (dospělosti) závazku. Splatnost (dospělost) závazku je rozhodnou skutečností z hlediska řady dalších institutů závazkového práva. Vždy, když zákon hovoří o splatnosti závazku (popřípadě o splatnosti odpovídající pohledávky věřitele), rozumí se tím doba, kdy je dlužník povinen závazek splnit (nikoliv doba, kdy je ke splnění pouze oprávněn). Splatnost závazku má v platném občanském právu význam z hlediska možnosti uplatnit právo u soudu a počátku běhu obecné promlčecí lhůty, případně prekluzivní lhůty, z hlediska prodlení dlužníka atd. Ze skutečnosti, že určení splatnosti závazku je v těchto případech v dispozici věřitele, který se může rozhodnout, kdy výzvu ke splnění učiní, lze dovodit, že věřitel může ve výzvě stanovit i delší lhůtu k plnění, než stanoví zákon. Učiní-li věřitel výzvu podle § 1958 odst. 2, dochází ke stanovení splatnosti závazku, a tím i k zániku oprávnění věřitele splatnost závazku jednostranně určit (proto i v případě, že věřitel poskytne dlužníkovi k plnění delší než zákonnou lhůtu, je touto lhůtou vázán a nemůže ji jednostranně změnit, ani prodloužit, ani zkrátit).“

16. Absence posouzení včasného podání žaloby je dalším důvodem nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku pro nedostatek důvodů.

17. Na základě shora uvedeného odvolací soud napadený rozsudek zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. V něm se soud prvního stupně bude opětovně zabývat otázkou, zda doručení žádosti o poskytnutí informací podle § 155 ZOK do datové schránky jednatelky lze přičítat žalované společnosti. V případě, že dospěje k závěru, že výzva byla společnosti řádně doručena a že společnosti počala běžet lhůta k plnění buďto stanovená žalobkyní v její žádosti o poskytnutí informací ze dne 28. 6. 2023 nebo zákonná lhůta bez zbytečného prodlení podle § 1958 o. z., bude se zabývat otázkou, zda žaloba byla doručena soudu před uplynutím zákonné prekluzivní jednoměsíční lhůty. Pokud by tomu tak nebylo, nelze k právu uplatněnému po uplynutí této prekluzivní lhůty přihlížet. Za předpokladu, že by žádost o poskytnutí informací o společnosti byla společnosti řádně doručena a žaloba podle § 156 odst. 2 ZOK došla soudu před uplynutím zákonem stanovené prekluzivní lhůty, by se soud mohl zabývat věcnými námitkami žalované uplatněnými na její obranu.

18. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).