o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. B 17184/RD45/MSPH, Fj 11813/2021/MSPH ze dne 6. dubna 2021

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) výše uvedeným usnesením rozhodl, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce číslo 17184

se vymazává

Statutární orgán - představenstvo člen představenstva

[tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], r.č. [RČ] [adresa] Den vzniku funkce: 7. března 2012 Den vzniku členství: 28. února 2012

se zapisuje

Statutární orgán - představenstvo

U vymazávané osoby: [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar.[Anonymizováno], r.č.[RČ]

Den zániku členství: 28. května 2017

Den zániku funkce: 28. května 2017

Den zápisu změny: Dnem nabytí právní moci

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatel se domáhal zápisu změny do obchodního rejstříku společnosti [Jméno navrhovatele]., a to výmazu člena představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] a zápisu dne zániku jeho funkce/členství datem 28. 12. 2019 z důvodu jeho úmrtí, které doložil úmrtním listem. Soud konstatoval, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl do představenstva zvolen dne 28. 2. 2012 a dle stanov platných v době volby [Anonymizováno] bylo funkční období členů představenstva 5 let pro dané funkční období, a tak dané osobě zaniklo členství v představenstvu, nejpozději dne 28. 5. 2017 v souladu ustanovením § 194 odst. 2 obchodního zákoníku ve spojení s § 3036 zákona č. 89/2012 Sb. Neomezená délka funkčního období dle stanov obsažených v [Anonymizováno] se vztahuje až na volby členů představenstva, kteří byli zvoleni po jejich účinnosti do doby účinnosti změny stanov, která je obsažena v [Anonymizováno], které stanoví délku funkčního období členů představenstva na 10 let, které se vztahuje na volby členů představenstva, kteří jsou zvoleni za jejich účinnosti. Žádné ustanovení stanov totiž nestanoví, že se funkční období dříve zvolených členů představenstva změnilo podle nového znění stanov.

3. Soud dále uvedl, že navrhovatele byl vyzval, aby předložil listiny prokazující znovuzvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno] za člena představenstva, k doplnění mu poskytl lhůtu 15 dnů ode dne právní moci daného usnesení. Proti usnesení podal navrhovatel námitky. O námitkách bylo rozhodnuto tak, že rozhodnutí bylo potvrzeno, přičemž rozhodnutí o námitkách bylo doručeno dne 10. 2. 2021. I přes tuto skutečnost, však navrhovatel na výzvu soudu listiny dokládající znovuzvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno] nedoložil. Proto soud vyšel z předpokladu, že k opětovnému zvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno] nedošlo a jako den zániku jeho funkce/členství zapsal v souladu se shora uvedenými závěry datum 28. 5. 2017.

4. Proti uvedenému usnesení se navrhovatel odvolal. Odvolání odůvodnil tím, že změny stanov provedené po zvolení pana [fyzická osoba] členem představenstva, které prodloužily délku funkčního období nejprve na dobu neurčitou a následně ji upravily na dobu 10 let, se na délku funkčního období [tituly před jménem] [Anonymizováno] nevztahují. Uvedený závěr soudu je nesprávný. Navrhovatel se podřídil zákonu č. 90/2012 Sb., (dále „ZOK") a tento údaj byl zapsán v obchodním rejstříku dne 19. 6. 2014, tedy v době, kdy funkce [fyzická osoba] trvala. Okamžikem, kdy podřízení ZOK nabylo účinnosti, se společnost včetně pravidel vnitřního uspořádání začala řídit ustanoveními ZOK a s tím souvisejícím novým zněním stanov, a to včetně ustanovení týkajícího se délky funkčního období. Z rozhodnutí jediného akcionáře, ze dne 19. 5. 2014, ve formě notářského zápisu NZ 175/2014, je zřejmá vůle jediného společníka upravit vnitřní poměry ve společnosti odlišně od zákonných ustanovení, a to především ve vztahu k délce funkčního období členů volených orgánů, kdy funkční období členů představenstva bylo stanoveno jako časové neomezené. Změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem jejího rozhodnutí, ledaže z tohoto rozhodnutí nebo z tohoto zákona plyne, že nabývají účinnosti později (§ 431 odst. 2 ZOK ve znění účinném ke dni 19. 5. 2014, kdy byla přijata změna stanov). V žádném ustanovení zákona se nestanoví, že by rozhodnutí valné hromady o změně stanov týkající se délky funkčního období členů volených orgánů mělo nabýt účinnosti v jiný okamžik. Je tedy logické, že nová úprava se použije také na členy již zvolené do funkce, ledaže by toto bylo vyloučeno. Názor soudu je též v rozporu se základními zásadami právního státu. Neukládá-li zákon při změně stanov vytvořit přechodné ustanovení pro tuto změnu, pak nikdo nesmí být nucen takové přechodné ustanovení přijmout a pro nikoho nesmí být dovozovány nepříznivé důsledky ze skutečnosti, že přechodné ustanovení nepřijal. Výklad podaný v napadaném usnesení je dále v rozporu se zásadami občanského práva, kdy výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud nerespektuje ani zásadu soukromého práva vyjádřenou v ust. § 574 občanského zákoníku, které stanoví, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Usnesení nenachází oporu ani v judikatuře. Vrchní soud v Praze se k problematice funkčního období a jeho změny vyjádřil v usnesení ze dne 24. 6. 2004, sp. zn. 7 Cmo 263/2006. Z jeho závěru lze dovodit, že změny stanov se dotýkají funkcionářů, kterým v době účinnosti stanov dosud funkční období neuplynulo. Obdobně se Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 12. 2006, sp. zn. 29 Odo 839/2006, zabýval zkrácením funkčního období člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci před účinnosti rozhodnutí o změně stanov a dospěl k závěru, že zkrácení funkčního období ve stanovách nedopadá na délku funkčního období člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci před účinností rozhodnutí o změně stanov. Závěr Nejvyššího soudu nelze zobecnit tak, že by nemohlo dojít k žádné změně délky funkčního období členů orgánů zvolených před účinností rozhodnutí o změně stanov. V případě, že by byl přijat výklad soudu, hrozí zásah do právní jistoty a práv nabytých třetími osobami v dobré víře. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se do obchodního rejstříku zapisuje k členu představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] údaj zánik funkce a zánik členství ke dni 28. 12. 2019.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Ze spisového materiálu vyplynulo, že navrhovatel se domáhal zápisu změny do obchodního rejstříku společnosti [Jméno navrhovatele]., a to výmazu člena představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] a zápisu dne zániku jeho funkce/členství datem 28. 12. 2019 z důvodu jeho úmrtí. Soud zjistil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl do představenstva zvolen dne 28. 2. 2012 a dle stanov platných v době volby bylo funkční období členů představenstva 5 let pro dané funkční období. Soud uzavřel, že členství v představenstvu zaniklo uvedené osobě nejpozději dne 28. 5. 2017 a že neomezená délka funkčního období dle nových stanov se vztahuje až na volby členů představenstva, kteří byli zvoleni po jejich účinnosti do doby účinnosti změny stanov, která je obsažena v NZ 84/2020, které stanoví délku funkčního období členů představenstva na 10 let, které se vztahuje na volby členů představenstva, kteří jsou zvoleni za jejich účinnosti, neboť žádné ustanovení stanov nestanoví, že se funkční období dříve zvolených členů představenstva změnilo podle nového znění stanov. Soud navrhovatele byl vyzval, aby předložil listiny prokazující znovuzvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno] za člena představenstva ve stanovené lhůtě, navrhovatel však na výzvu soudu listiny dokládající znovuzvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno] nedoložil. Soud proto jako den zániku funkce/členství [tituly před jménem] [Anonymizováno] zapsal datum 28. 5. 2017.

7. Podle § 90 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

8. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že pokud ustanovení stanov nestanoví, že se funkční období dříve zvolených členů představenstva změnilo podle nového znění stanov, neomezená délka funkčního období dle stanov obsažených v [Anonymizováno] se vztahuje až na volby členů představenstva, kteří byli zvoleni po jejich účinnosti do doby účinnosti změny stanov, která je obsažena v [Anonymizováno], které stanoví délku funkčního období členů představenstva na 10 let, které se vztahuje na volby členů představenstva, kteří jsou zvoleni za jejich účinnosti.

9. Odvolací soud konstatoval, že stanovy společnosti, které funkční období členů představenstva upravují, jsou právním jednáním ve smyslu § 545 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Stanovy akciové společnosti jsou vícestranným právním jednáním a smlouvou svého druhu. Tato smlouva zavazuje akcionáře společnosti na straně jedné a akciovou společnost samotnou na straně druhé. Co se týče jejich platnosti a účinnosti, platí, že nedohodnou-li se strany jinak, účinnost stanov nastává dnem jejich přijetí valnou hromadou akciové společnosti.

10. Účinnost ustanovení nových stanov o změně funkčního období tedy nastává dnem jejich přijetí. Smlouva platí ze zákona primárně do budoucnosti a retroaktivita se obecně nepřipouští. Účinky zákazu retroaktivity jsou však prolomeny tím, že v oblasti smluvního práva zákon ponechává stranám smlouvy, v případě stanov akcionářům akciové společnosti, právo stanovit její účinnost i retroaktivně, tedy do minulosti.

11. Z uvedeného plyne, že pokud by v daném případě stanovy akciové společnosti měly retroaktivní účinky, bylo by nutné jimi prodloužené funkční období vztáhnout i zpětně. K tomu by však bylo třeba dohody smluvních stran o tom, od kdy bude založena účinnost jimi uzavírané smlouvy, stanov.

12. Vzhledem k tomu, že v daném případě strany nezaložily účinnost stanov obsažených v NZ 175/2014 k datu předcházejícímu dni jejich uzavření, nelze dospět k závěru, že funkční období člena představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno], který byl do funkce člena představenstva zvolen dříve, než došlo ke změně stanov, se změnilo podle nového znění stanov, jak dovozuje navrhovatel. Neomezená délka funkčního období dle nových stanov se vztahuje až na volby členů představenstva, kteří byli zvoleni po jejich účinnosti. Z listin, které byly navrhovatelem k návrhu doloženy, údaje o skutečnostech, které měly být dle návrhu do veřejného rejstříku zapsány, z doložených listin nevyplývají.

13. Co se týče rozhodnutí, na které odkazoval navrhovatel, a to usnesení Vrchního soud v Praze ze dne 24. 6. 2004, sp. zn. 7 Cmo 263/2006, který se v něm vyjádřil k problematice funkčního období a jeho změny, z jeho obsahu nelze dovodit závěr o tom, že změna stanov akciové společnosti prolonguje funkční období stávajících členů představenstva. Uvedené rozhodnutí nepřipouští obecně prodloužení (ani zkrácení) funkčního období člena voleného orgánu akciové společnosti samotnou změnou stanov, ani tuto možnost nijak nenaznačuje, pouze jej v posuzovaném případě pro určitý konkrétní případ zakazuje.

14. Co se týče dalšího rozhodnutí, na které odkazoval navrhovatel, a to usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 839/2006, v němž bylo dovozeno, že „Zkrácení funkčního období členů dozorčí rady nedopadá na délku funkčního období člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci před účinností rozhodnutí o změně stanov …. Cílem právní úpravy zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě je zajistit zaměstnancům akciové společnosti splňující podmínky stanovené zákonem určitou kontrolu nad hospodařením společnosti. … Bylo by popřením tohoto účelu připustit, aby společnost (její akcionáři), kteří nemohou členy dozorčí rady volené zaměstnanci odvolat, mohli dosáhnout jejich odchodu z funkce tím, že zkrátí změnou stanov jejich funkční období.“, podle jeho zkrácené právní věty platí, že „Změnou stanov nelze zkrátit funkční období člena dozorčí rady voleného zaměstnanci.“. Z tohoto rozhodnutí nelze ani vyčíst závěr o tom, že změna stanov akciové společnosti prolonguje či zkracuje funkční období stávajících členů některého z volených orgánů akciové společnosti. Lze z něj naopak dovozovat závěr právě opačný. A to že zkrácení funkčního období členů dozorčí rady nedopadá na délku funkčního období člena dozorčí rady zvoleného před účinností rozhodnutí o změně stanov. Zde uvedené se obdobně jistě uplatní i na členy představenstva akciové společnosti.

15. Napadené usnesení je správné.

16. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodl, neboť zapsaná osoba je jediným účastníkem řízení.