o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 19. května 2022, o odvolání účastnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 11. května 2023, č. j. 54 Cm 159/2022-262,

1. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích jako soud prvního stupně (dále též i jen „soud“) rozhodl, že usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČ: [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], konané dne 19. 5. 2022, přijaté v rámci bodu 3 pořadu této valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele [Jméno advokáta A], z funkce jednatele společnosti [Jméno advokáta B]. pro porušování povinností při výkonu funkce jednatele, je neplatné (výrok I.) a že účastník [Jméno advokáta B]., IČ: [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], je povinen nahradit navrhovateli náklady řízení ve výši 17 450 Kč k rukám [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem [Adresa advokáta A], a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku usnesení (výrok II.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka (dále jen „společnost“) s tím, že je společníkem společnosti, která má dva společníky, přičemž každý z nich vlastní obchodní podíl ve výši 50 %; druhým společníkem je [tituly před jménem] [Anonymizováno]; na den 19. května 2022 byla jednatelem [tituly před jménem] [Anonymizováno] svolána valná hromada; bodem 3 pořadu bylo hlasování o návrhu usnesení ve znění: „Valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]. odvolává [Jméno advokáta A], datum narození [Datum narození navrhovatele], bytem [adresa], z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce jednatele, a to s účinností k dnešnímu dni“; bylo přijato uvedené usnesení; pro přijetí usnesení hlasoval v zastoupení [tituly před jménem] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [adresa], proti hlasoval navrhovatel; předsedající prohlásil hlasovací právo navrhovatele za sistované; navrhovatel podal písemný protest proti svolání a konání valné hromady.

3. Společnost k návrhu uvedla, že došlo k sistaci hlasovacího práva navrhovatele; důvody pro odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti jsou dány; před konáním valné hromady bylo navrhovateli známo, v čem je spatřováno porušování povinností navrhovatele.

4. Soud vyšel ze zjištění, že navrhovatel je společníkem společnosti; navrhovateli byla zaslána pozvánka na jednání valné hromady společnosti na den 19. května 2022; pořad jednání podle pozvánky byl m.j.: 3. Odvolání [Jméno advokáta A] z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce a navrženo bylo usnesení o odvolání jednatele společnosti [Jméno advokáta A], pro porušování povinností při výkonu funkce; v pozvánce je uvedeno, že veškeré podklady k jednání valné hromady budou pro společníky k nahlédnutí v den konání valné hromady od 9:45 hodin v místě konání valné hromady; dopisy ze dne 7. a 30. dubna 2022 adresovanými [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako jednateli společnosti navrhovatel žádá o poskytnutí informací k navrženému usnesení; v dopisech ze dne 14. dubna 2022 a 4. května 2022 adresovaných navrhovateli jednatel [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedl důvody vedoucí k návrhu na odvolání navrhovatele pro neplnění povinností řádného hospodáře z funkce jednatele; průběh valné hromady osvědčil notářský zápis, sepsaný [tituly před jménem] [Anonymizováno] dne 30. května 2022 pod č. j. NZ 87/2022; bylo hlasováno o usnesení shora citovaném; pro přijetí usnesení hlasoval [tituly před jménem] [adresa] jako zmocněnec [tituly před jménem] [Anonymizováno] 100 hlasy, proti přijetí usnesení hlasoval navrhovatel 100 hlasy, navrhovatel podal protest z 19. května 2022 a vyjádření z téhož data.

5. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel jako společník společnosti má aktivní legitimaci k podání návrhu a že, pokud byl návrh k soudu podán dne 18. srpna 2022 a valná hromada proběhla dne 19. května 2022, návrh byl podán včas.

6. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil níže uvedené závěry:

Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že pozvánka na valnou hromadu nebyla řádná a valná hromada společnosti nebyla řádně svolána, bylo zjištěno, že pozvánka zaslaná navrhovateli obsahovala sice pořad jednání, přičemž podle bodu 3 má jít o odvolání [Jméno advokáta A] z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce a též obsahovala navrhované usnesení o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce jednatele, avšak s odkazem na rozhodování Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 1175/2021), pokud v pozvánce na valnou hromadu je uvedeno, že valná hromada bude jednat o odvolání jednatele, aniž by na samotné pozvánce byl vymezen konkrétní důvod odvolání, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinností při výkonu funkce odvolat. Nelze nahradit tento nedostatek tím, že se odvolávaný jednatel domáhá sdělení, pro jaké porušení povinností má být odvolán. Soud konstatoval, že vzhledem k uvedenému názoru se dále již nezabýval důvody, pro které měl být navrhovatel odvolán z funkce jednatele pro porušování povinností při výkonu funkce jednatele. Soud proto návrhu vyhověl.

7. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že navrhovateli, který měl ve věci úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení.

8. Proti usnesení soudu podala účastnice včasné odvolání. V odvolání uvedla, že v řešené věci nelze vycházet jen z uvedeného rozhodnutí NS ČR, které vycházelo z jiného skutkového stavu. Z pozvánky bylo jasné, že předmětem programu valné hromady bude odvolání jednatele z důvodu porušení povinností jednatele při výkonu jeho funkce, navrhovatel byl k okamžiku konání valné hromady a i k okamžiku doručení pozvánky obeznámen s tím, v čem společnost spatřuje důvody pro jeho odvolání. Společnost jednala v souladu s judikaturou dostupnou v době svolání valné hromady, tj. judikaturou Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 357/2020. Rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 27 Cdo 1175/2021, bylo vyneseno dne 29. března 2022 a v době svolávání obou valných hromad tento judikát nebyl veřejně dostupný. Povinnost sdělení konkrétních důvodů v pozvánce za situace, kdy odvolávaný jednatel společnosti má veškeré informace, ze zákona nevyplývá. Soud neprovedl navržené důkazy, které jsou relevantní k posouzení informovanosti navrhovatele ohledně předmětné valné hromady. Pokud by se důvody pro odvolání jednatele pro porušení povinností „koncentrovaly" v pozvánce na valnou hromadu, při odvolání jednatele by nebylo možné doplňovat důvody pro odvolání jednatele, tím ztrácí valná hromada svůj význam. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. K odvolání se vyjádřil navrhovatel. Uvedl zejména, že napadené usnesení je ve výroku věcně správné. Soud správně dovodil, že již v pozvánce na valnou hromadu musí být uvedeny konkrétní důvody pro odvolání, přičemž tuto vadu nelze zhojit. Pokud účastnice argumentuje tím, že se s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1175/2021, předmětné usnesení odkazuje na dřívější judikaturu, z níž požadavek na uvedení konkrétních důvodů (konkrétních tvrzení porušení povinností) pro odvolání jednatele již v pozvánce na valnou hromadu vyplývá. Ve prospěch závěru, že judikaturní závěry co do nezbytnosti uvést v pozvánce konkrétní důvody pro odvolání jednatele se aplikují i na pozvánky na valné hromady vyhotovené a odeslané před zveřejněním usnesení sp. zn. 27 Cdo 1175/2021, svědčí i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2022, č. j. 14 Cmo 156/2021-1043. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí podle 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

11. Odvolací soud věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 14. ledna 2023.

12. Odvolací soud se ztotožnil se zjištěními i závěry soudu prvního stupně.

13. Co se týče aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu a včasného podání návrhu dle § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), odvolací soud pro stručnost odkazuje na závěry soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil.

14. Podle § 167 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále „z. o. k.“), společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni.

15. Podle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce.

16. Podle § 184 odst. 1 z. o. k. místo, datum a hodina konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.

17. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor, se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

18. Podle § 192 odst. 1 z. o. k. nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže ji právní předpis stanoví jinak.

Podle odst. 2 neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

19. Co se týče dokazování, soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a z jednotlivých důkazů zjistil rozhodné skutečnosti. Odvolací soud z uvedených zjištění vycházel a pouze zopakoval důkaz protestem navrhovatele a z něho zjistil, že v protestu navrhovatel společnosti vytýká, že v pozvánce nejsou uvedeny konkrétní důvody, pro které je navrženo odvolání navrhovatele z funkce jednatele.

20. Odvolací soud vycházel zejména ze zjištění, že v pozvánce na valnou hromadu bylo uvedeno, že bod 3 programu je odvolání [Jméno advokáta A] z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce a že k bodu 3 programu, je navrženo usnesení: „Valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]. odvolává [Jméno advokáta A], datum narození [Datum narození navrhovatele], bytem [adresa], z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce, a to s účinností k dnešnímu dni“, že navrhovatel v protestu ze dne 19. května 2022 uvedl m.j., že pozvánka neobsahovala důvody pro jeho odvolání.

21. Společník, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Neplatnosti usnesení valné hromady se následně může domáhat toliko z důvodů, které on sám, popř. jiná oprávněná osoba, uplatnili formou protestu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020, dostupná na www.nsoud.cz).

22. Soud se správně zabýval důvody uvedenými navrhovatelem v protestu, které se ve smyslu § 192 odst. 2 z.o.k. odrážejí v návrhu na zahájení řízení.

23. Co se týče důvodu, pro který má m.j. navrhovatel za to, že usnesení valné hromady přijaté pod bodem 3 programu odporuje právním předpisům, uvedl v protestu a shodně v návrhu na zahájení řízení, že pozvánka neobsahovala důvody pro jeho odvolání.

24. Již v pozvánce musí být porušení povinností vymezeno, a to dostatečně konkrétně. Nejvyšší soud v tomto směru v usnesení ze dne 29. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 1175/2021, zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Je tomu tak proto, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Je-li odvolávaný jednatel současně společníkem, má tato skutečnost ve smyslu § 169 odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. vliv též na posouzení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady a na počet hlasů potřebných pro přijetí navrhovaného usnesení, což může být okolnost ovlivňující rozhodnutí společníků, zda se zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat. Není-li v pozvánce uvedeno, že jednatel má být odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat.“

25. Podle závěru odvolacího soudu, neobsahuje–li pozvánka na valnou hromadu vymezení porušení povinnosti jednatele, který má být odvolán pro porušení povinností při výkonu funkce, je znemožněno dosažení účelu shora uvedené právní úpravy s přihlédnutím k právě citovanému judikaturnímu výkladu.

26. Uvedené závěry se uplatní i v dané věci, neboť usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1175/2021 odkazuje na dřívější judikaturu, z níž požadavek na uvedení konkrétních důvodů (konkrétních tvrzení porušení povinností) pro odvolání jednatele již v pozvánce na valnou hromadu vyplývá. Navíc skutečnost, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 1175/2021, bylo uveřejněno až poté, co soud v posuzované věci rozhodl, je irelevantní. Judikatura Nejvyššího soudu je totiž ustálena v závěru, že při řešení otázky časových účinků rozhodnutí je třeba zásadně vycházet z tzv. incidentní retrospektivy nových právních názorů, tedy z potřeby jejich aplikace na všechna probíhající řízení, jakož i na případy budoucí. Opačný postup by znamenal, že soud vědomě aplikuje „nesprávný“ právní názor, a navíc by jím byl ohrožen princip rovnosti. Výjimečné nepoužití nově se prosadivších judikaturních názorů může být odůvodněno pouze v konkrétních specifických situacích, v nichž existuje intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání a důvěry adresátů právních norem ve stabilitu právního řádu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2011, sp. zn. 22 Cdo 1788/2011, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2016, sp. zn. 30 Cdo 2561/2014), tato situace v poměrech projednávané věci však nenastala.

27. Za okolností dané věci, kdy v pozvánce bylo sice uvedeno, že pod bodem 3. programu bude hlasováno o odvolání navrhovatele jako jednatele účastnice z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, avšak v ní nebyly vymezeny konkrétní povinnosti, které měl navrhovatel při výkonu funkce porušit, nebylo možno navrhovatele jako jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat.

28. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že navrhovatel před konáním valné hromady žádal, aby mu byly poskytnuty informace k bodu 5 programu valné hromady a že mu společnost na jeho žádost odpověděla. Podstatné je, aby byly v pozvánce vymezeny konkrétní povinnosti, které měl navrhovatel při výkonu funkce porušit, neboť pouze na základě těchto konkrétních porušení povinností bude valná hromada rozhodovat o navržených usneseních.

29. Odvolací soud uzavřel, že protest navrhovatele byl důvodný.

30. Odvolací soud neshledal důvod pro to, aby ve smyslu § 260 o.z. nevyslovil neplatnost napadeného rozhodnutí, neboť neshledal, že by uvedené porušení zákona nemělo závažné právní následky a neshledal, že by byl zde zájem společnosti hodný právní ochrany.

31. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako správné potvrdil.

32. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšnému navrhovateli přiznal vůči společnosti právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady řízení účelně vynaložené zahrnují odměnu zástupce navrhovatele za dva úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání a účasti na jednání odvolacího soudu po 3 100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. g), k), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5) advokátního tarifu, 2 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovné ve výši 2 671 Kč, náhrada za promeškaný čas ve výši 600 Kč, celkem jde o 10 071 Kč.