o nařízení předběžného opatření v řízení o určení společníka obchodní korporace, o odvolání žalovaných do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2021, č. j. 78 Cm 69/2020-52,

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2020 se žalobce domáhá určení, že žalovaný 1) je společníkem žalované 3) s podílem o velikosti 264/1000, kterému odpovídá vklad ve výši 528 000 Kč. Z odůvodnění žaloby vyplývá, že mezi účastníky řízení je sporné, zda dne 20. 2. 2020, kdy žalovaní 1) a 2) uzavřeli smlouvu o převodu podílu o velikosti 95/1000, kterému odpovídá vklad ve výši 190 000 Kč, jenž měl vzniknout na základě rozdělení výše uvedeného podílu, došlo k platnému a účinnému převodu části podílu ze žalovaného 1) na žalovaného 2) a zda se tedy žalovaný 2) stal vlastníkem části podílu a společníkem žalované 3).

2. Dne 26. 2. 2021 došel soudu návrh žalobce na nařízení předběžného opatření o obsahu: „žalovanému 2) se ukládá, aby se zdržel nakládání s hlasovacím právem spojeným s podílem o velikosti 95/1000, kterému odpovídá vklad ve výši 190 000 Kč na základním kapitálu společnosti [právnická osoba]., se sídlem [Adresa žalobce], IČO: [IČO advokáta E], a to do doby pravomocného skončení předmětného řízení“.

3. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. návrhu vyhověl a uložil žalovanému 2), aby se zdržel nakládání s hlasovacím právem spojeným s podílem o velikosti 95/1000, kterému odpovídá vklad ve výši 190 000 Kč na základním kapitálu společnosti [právnická osoba]., sídlem [Adresa žalobce], IČO [IČO advokáta E], a to do doby pravomocného skončení sporu vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 78 Cm 69/2020. Ve výroku II. soud rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto v řízení o věci samé. V odůvodnění je pouze uvedeno, že od odůvodnění rozhodnutí bylo podle § 169 odst. 2 o. s. ř. upuštěno.

4. Proti tomuto usnesení podali včasné odvolání všichni žalovaní.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky odvolacího řízení, mezi něž patří i zaplacení soudního poplatku za odvolání.

6. Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.

7. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti.

8. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.

9. Žalovaná 3) s podaným odvoláním nezaplatila soudní poplatek. Odvolací soud proto usnesením ze dne 30. 3. 2021, č. j. 78 Cm 69/2020-74, které bylo žalované 3) doručeno dne 6. 4. 2021, vyzval odvolatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek za odvolání ve výši 1 000 Kč. Současně ji poučil, že pokud soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen nebude, bude řízení zastaveno.

10. Jelikož odvolatelka ve stanovené propadné lhůtě soudní poplatek neuhradila, odvolací soud odvolací řízení vůči žalované 3) zastavil podle citovaného ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.

11. Dále odvolací soud posuzoval, zda je odvolatel 1) osobou oprávněnou k podání odvolání.

12. Podle § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

13. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítne odvolací soud odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

14. Legitimaci k podání odvolání má pouze ten účastník, jemuž nebylo prvostupňovým rozhodnutím vyhověno anebo mu tímto rozhodnutím byla způsobena újma na jeho právech, kterou může napravit svým rozhodnutím odvolací soud. Způsobená újma musí přímo vyplývat z posouzení práv a povinností účastníků řízení; podstatné je porovnání výsledku sporu s nárokem uplatněným účastníkem, nikoliv jeho subjektivní přesvědčení o důsledcích, vyplývajících pro něho z rozhodnutí soudu prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1760/2001).

15. Napadeným usnesením se ukládá povinnost zdržet se nakládání s hlasovacím právem spojeným s podílem pouze žalovanému 2). Nařízené předběžné opatření tak do právní sféry žalovaného 1) nezasahuje a proto žalovaný 1) není k podání odvolání subjektivně oprávněn.

16. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvolání žalovaného 1) podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

17. Žalovaný 2) v odvolání předně odkázal na své vyjádření ve věci samé. Dále upozornil na to, že v mezidobí od podání určovací žaloby došlo k zásadním změnám ve stavu zápisů v obchodním rejstříku žalované 3). Návrh žalobce na vydání předběžného opatření považuje odvolatel za nedůvodný, neboť neexistuje důvod, aby byl žalovaný 2) ve výkonu svých hlasovacích práv coby zapsaný společník žalované 3) jakkoliv omezen. Navíc napadené usnesení neobsahuje žádné odůvodnění, i když usnesení o nařízení předběžného opatření musí být zásadně odůvodněno, jak dovodil ve svých nálezech Ústavní soud, aby naplňovalo předpoklady spravedlivého procesu. Dle odvolatele je vydané předběžné opatření nesprávné, nezákonné a v době jeho vydání neexistovaly zákonné důvody pro jeho vydání. S ohledem na shora uvedené odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že se návrh žalobce na vydání předběžného opatření ve věci sp. zn. 78 Cm 69/2020 odmítá podle § 75a o. s. ř., nebo aby návrh žalobce na vydání tohoto předběžného opatření zamítl.

18. Žalobce ve vyjádření k odvolání vyvracel odvolací námitky žalovaného 2), podrobně k tomu argumentoval a navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

19. Odvolací soud k odvolání žalovaného 2) přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že není vykonatelné.

20. Podle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

21. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

22. Podle § 75 odst. 2 o. s. ř. musí návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

23. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy.

24. Podle § 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „ZOK), podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

25. Podle § 167 ZOK (1) Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. (2) Připouští-li společenská smlouva hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí být podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících společníků nepřihlíží. (3) Podmínky hlasování nebo rozhodování podle odstavce 2 určí společenská smlouva a vždy se uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí podle § 175; neobsahuje-li tyto podmínky společenská smlouva, určí je statutární orgán. (4) Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i hlasování takovým způsobem, že společníci odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady (dále jen „korespondenční hlasování“).

26. Podle § 77 ZOK nakládáním s hlasovacími právy se pro potřeby dílu 9 rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti jsou vykonávána, popřípadě možnost rozhodujícím způsobem ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou.

27. Podle § 75a o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

28. Návrh na vydání předběžného opatření musí být ve svém petitu jasný, určitý a natolik konkrétní, aby po převzetí do rozhodnutí soudu mohl být i vykonatelný. Jednou ze základních náležitostí materiální vykonatelnosti rozhodnutí je, aby v něm byl vymezen rozsah a obsah povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí nařízen. Je tomu tak proto, aby vykonávací orgán věděl, co vlastně má být vynuceno, a aby nemusel teprve v průběhu vykonávacího řízení zjišťovat, co je obsahem uložené povinnosti (srov. nález ÚS ze dne 7. 5. 2014 sp. zn. II. ÚS 419/14). Obdobně k tomu viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 276 s. “Údaj o tom, čeho se navrhovatel domáhá (žalobní petit), je nesrozumitelný nebo neurčitý, jestliže vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené bylo provedeno tak, že nelze dovodit, o jaká práva a povinnosti vůbec jde, a je zřejmé, že převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek jeho materiální nevykonatelnost”.

29. Podíl společníka na obchodní korporaci lze charakterizovat jako nehmotnou movitou věc, která v sobě ztělesňuje práva a povinnosti společníka ve vztahu k obchodní korporaci. Podíl, i když je věcí nehmotnou, tvoří nedělitelný celek. Jednotlivá práva, která jsou součástí jeho kvalitativní stránky, nemohou být ve své abstraktní podobě převáděna ani jiným způsobem z podílu vydělována. Případné dispozice s jednotlivými právy jsou možné teprve tehdy, nabudou-li charakteru samostatné pohledávky (např. nárok společníka na výplatu podílu na zisku). Právo společníka účastnit se valné hromady a hlasovací právo je upraveno v citovaném ustanovení § 167 ZOK. Hlasovací právo společníka je spojeno s jeho podílem, jak vyplývá z § 31 ZOK. Hlasovací právo je tzv. nemajetkovým (účastnickým) právem společníka. Výkonem tohoto práva se společník podílí na řízení společnosti, neboť rozhoduje o nejzásadnějších otázkách společnosti, které patří do působnosti valné hromady. Jelikož jde o nemajetkové právo společníka, není od podílu oddělitelné a nemůže být tedy samostatně převedeno, zastaveno, vydrženo, vloženo do základního kapitálu obchodních korporací, do svěřenských fondů, nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Při vzniku nebo zániku společníka nepřechází hlasovací právo na dědice nebo právního nástupce. Citované ustanovení § 77 ZOK se použije jen pro účely dílu 9 o podnikatelských seskupeních a jeho význam je především výkladový ve vztahu k § 75 ZOK. Nelze proto dovodit, že v petitu navrženém zákazu „nakládat s hlasovacím právem“ je obsažena nepřípustnost jakýchkoliv právních úkonů, kterými by mohl být změněn dosavadní právní stav hlasovacího práva žalovaného 2). Výraz „nakládání s hlasovacím právem“ je neurčitý, když není zřejmé, jaký je konkrétní obsah tohoto pojmu.

30. Odvolací soud proto uzavírá, že povinnost, která má být žalovanému 2) navrženým předběžným opatřením uložena, je nedostatečně vymezena co do obsahu, což pro neurčitost způsobuje nevykonatelnost napadeného usnesení (§ 261a odst. 1 o. s. ř.). Návrh je proto nutno odmítnout podle § 75a ve spojení s § 211 o. s. ř.

31. Z vyložených důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

32. Námitkou nedostatku odůvodnění napadeného usnesení se odvolací soud pro nadbytečnost již nezabýval, právě tak jako dalšími odvolacími námitkami žalovaného 2). Na okraj odvolací soud uvádí, že do výrokové části rozhodnutí nepatří konstatování, že o nákladech řízení bude rozhodnuto v řízení o věci samé.

33. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).