Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 135/2020-24 ECLI:CZ:VSPH:2021:7.Cmo.135.2020.1 Usnesení

o odvolání likvidátora z funkce, k odvolání účastníka 2) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. prosince 2019, č. j. 38 Cm 560/2019-12

JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 21. 1. 2021

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci

navrhovatele: [Anonymizováno], IČO [IČO]

sídlem [adresa]

za účasti: 1. „[Anonymizováno], IČO [IČO]

sídlem [adresa]

2. [Jméno navrhovatele A], narozený dne [Datum narození navrhovatele A]

bytem [adresa]

3. [Jméno navrhovatele B]., IČO [IČO navrhovatele B]

sídlem [Adresa navrhovatele B]

o odvolání likvidátora z funkce, k odvolání účastníka 2) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. prosince 2019, č. j. 38 Cm 560/2019-12


I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 24. 6. 2019 se navrhovatel domáhal odvolání účastníka 2) z funkce likvidátora účastníka 1) (dále též i „družstvo“) a jmenování nového likvidátora z důvodu, že likvidátor je nečinný - nepřebírá písemnosti, neposkytuje součinnost a nevyvíjí soustavnou činnost směřující k naplnění účelu likvidace účastníka 1).

2. Krajský soud v Plzni rozhodl napadeným usnesením tak, že výrokem I. vyhověl návrhu a odvolal účastníka 2) z funkce likvidátora účastníka 1) vzhledem k tomu, že likvidace družstva trvá více jak 20 let. Výrokem II. soud jmenoval účastnici 3) novým likvidátorem družstva z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců, to vše podle § 191 odst. 1 až 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). O povinnosti zaplatit soudní poplatek rozhodl soud výrokem III. dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položky 4 bod 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku IV. podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“).

3. Proti tomuto usnesení podal účastník 2) včasné odvolání, ve kterém namítl, že věc považoval za dávno vyřízenou vzhledem k rozhodnutí Finančního úřadu [adresa] – sever, č. j. 68211/02/145900, ve kterém správce daně souhlasí s ukončením činnosti a výmazem z obchodního rejstříku. Dále uvedl, že družstvo za jeho existence a ani v likvidaci nevlastnilo žádný majetek, nemělo žádné finanční prostředky, ani pohledávky.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 191 o. z. (1) Právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby. (2) Na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora. (3) Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. (4) Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl DrXXVII, vložka 32 odvolací soud zjistil, že účastník 2) byl zapsán do obchodního rejstříku coby likvidátor družstva dne 18. 12. 1995. Téhož dne byla zapsána změna firmy družstva na „Dělnický dům“, družstvo v Líních – v likvidaci.

7. Z rozhodnutí Finančního úřadu [adresa] - sever ze dne 20. 11. 2002, č. j. 68211/02/145900 plyne, že správce daně rozhodl o žádosti účastníka 1) doručené finančnímu úřadu dne 23. 10. 2002 ve věci vydání souhlasu správce daně s ukončením činnosti daňového subjektu tak, že souhlasí s ukončením činnosti a výmazem z obchodního rejstříku.

8. Z rozhodnutí Finančního úřadu [adresa] - sever ze dne 20. 11. 2002 čj. 68211/02/145900 a též z obsahu odvolání účastníka 2) vyplývá, že likvidace družstva byla skončena již v roce 2002. Likvidátor měl proto v souladu s § 75a odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, platného do 31. 12. 2013, do 30 dnů po skončení likvidace podat návrh na výmaz družstva z obchodního rejstříku, což neučinil a družstvo nebylo vymazáno z obchodního rejstříku ani v době rozhodování odvolacího soudu. Shora uvedené rozhodnutí správce daně není podkladem pro výmaz družstva z obchodního rejstříku bez návrhu. Likvidátor je tak od roku 2002 nečinný, což je důvodem pro jeho odvolání z funkce podle § 191 odst. 2 o. z. Nový likvidátor družstva – účastník 3) – byl likvidátorem jmenován v souladu s § 191 odst. 1 a 4 o. z. Pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladových výrocích III. a IV., přestože výrok IV. je nesprávně odůvodněn, neboť řízení o odvolání likvidátora z funkce může být podle citovaného ustanovení § 191 odst. 2 zahájeno pouze na návrh a soud by proto měl o náhradě nákladů řízení rozhodovat podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému navrhovateli, však žádné náklady řízení před soudem prvního stupně nevznikly. Rozhodnutí soudu prvního stupně, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků, je proto správné.

9. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení pro jeho věcnou správnost potvrdil podle § 219 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému navrhovateli však žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. Odvolací soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Do tohoto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).