o zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 26. února 2024, č. j. B 3562/RD92/KSHK, Fj 979/2023/KSHK,

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. odmítl návrh na zápis změn ze dne 6. ledna 2023 pod Fj 979/2023/KSHK a výrokem II. rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč.

2. Jedná se o v řadě druhé rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku ze dne 6. ledna 2023. Prvně rejstříkový soud usnesením ze dne 8. února 2023, č. j. B 3562/RD51/KSHK, Fj 979/2023/KSHK, zahájil řízení za účelem dosažení shody mezi zápisem ve veřejném rejstříku a skutečným stavem (výrok I.), rozhodl o výmazu jediného akcionáře [Anonymizováno] z obchodního rejstříku (výrok II.), společnosti [právnická osoba]. (dále jen „společnost“) uložil poplatkovou povinnost (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Usnesením ze dne 9. ledna 2024, č. j. 6 Cmo 79/2023-212, odvolací soud usnesení rejstříkového soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Jelikož [Jméno navrhovatele] nepředložil rubopisované akcie, nebyl doložen řádný převod akcií, jakož i skutečnost, že [Anonymizováno] přestal být jediným akcionářem společnosti; existence rozhodné skutečnosti nebyla doložena. Rovněž soudu prvního stupně vytkl, že předmětné řízení bez dalšího zahájil dle § 78 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/, aniž by pro takový postup byly splněny zákonné předpoklady, když dne 6. ledna 2023 navrhovatel podal návrh na výmaz jediného akcionáře z obchodního rejstříku (tj. návrh se shodným předmětem řízení). Dle závazného právního názoru odvolacího soudu se měl rejstříkový soud s touto diskrepancí vypořádat, jakož i s tím, že navrhovatel nepodal návrh na předepsaném formuláři, nezaplatil soudní poplatek za podaný návrh a nedoložil všechny relevantní listiny týkající se k zápisu navržené změny. Soud prvního stupně proto navrhovatele usnesením ze dne 25. ledna 2024 vyzval k odstranění vytýkaných vad (podání řádného návrhu na zápis změn na předepsaném formuláři a předložení akcii včetně rubopisu). Výzva byla navrhovateli doručena dne 26. ledna 2024. Navrhovatel v reakci na uvedenou výzvu rejstříkového soudu návrh podal v předepsané formě, akcie opatřené rubopisem nepředložil, když „nepředložení rubopisovaných akcií je formální nedostatek návrhu na zápis změny, když k návrhu již dříve byla předložena smlouva o převodu akcií a akcie společnosti vydané na jméno [Jméno navrhovatele].“ Soudní poplatek za podaný návrh byl zaplacen. Jelikož nebyly rubopisované akcie doloženy, soud prvního stupně s odkazem na § 19 z. v. r. a § 1103 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., obchodní zákoník (správně občanský zákoník - pozn. odvolacího soudu) podle § 86 z. v. r. podaný návrh odmítl. O vrácení soudního poplatku rozhodl s odkazem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).

3. Odvolací soud pro přehlednost již na tomto místě uvádí, že posléze usnesením ze dne 26. března 2024, č. j. B 3562/RD93/KSHK, Fj 979/2023/KSHK, bylo (pravomocně) zastaveno řízení zahájené bez návrhu za účelem dosažení shody mezi zápisem ve veřejném rejstříku a skutečným stavem dle § 78 odst. 1 z. v. r., zahájené dne 8. února 2023, pod Fj 979/2023/KSHK-115.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a rozhodl o výmazu [Anonymizováno] jako jediného akcionáře společnosti z obchodního rejstříku.

5. Odvolatel opakuje, že rejstříkovému soudu řádně doložil, že je vlastníkem 50 kusů akcií společnosti, které koupil od [Anonymizováno] na základě řádně podepsané smlouvy o převodu akcií ze dne 7. června 2017 (dále jen „smlouva“). Po podpisu smlouvy byly předmětné akcie rubopisovány a byly mu předány, zároveň pak společnost vystavila dne 7. června 2017 nové akcie znějící již na jméno odvolatele. Pokud by nedošlo ke splnění podmínek pro převod původně vydaných akcií na jeho osobu dle § 1103 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nemohla nikdy společnost vydat nové akcie na jeho jméno. Má tudíž za to, že požadavek soudu prvního stupně na předložení rubopisu předmětných akcií je zcela nadbytečný v okamžiku, kdy tento byl nahrazen následným vydáním nových akcií společnosti, znějících na jeho jméno. Odvolatel je zcela evidentně vlastníkem 50 kusů akcií společnosti a jejím akcionářem, [Anonymizováno] není tudíž jediným akcionářem společnosti a měl by být z obchodního rejstříku vymazán.

6. Svou argumentaci blíže rozvádí.

7. Společnost navrhla usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit. Napadené usnesení koresponduje se závěry předchozího zrušovacího usnesení odvolacího soudu, s právními předpisy a s jinou související judikaturou. Společnost zdůrazňuje, že odvolatel nepředložil rubopisované akcie, když tento požadavek plyne z čl. III odst. 1 a 2 smlouvy a § 1103 odst. 2 o. z. Navrhovatel není zakladatelem společnosti, tudíž akcie vydané na jeho jméno nemohly řádně vzniknout, nové akcie nikdy nebyly dodatečně emitovány. Případná výměna akcií nebo změna údajů na akciích je formalizovaný proces upravený z. o. k., který nepředpokládá, že při změně osoby akcionáře po řádně provedeném rubopisu a převodu vlastnického práva by mělo dojít k automatickému vydání akcie v nové podobě novému akcionáři.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Podle § 19 z. v. r. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

10. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

11. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.

12. Podle § 1103 odst. 2 o. z. vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky. Převodce cenného papíru ručí za uspokojení práv z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán.

13. Z obsahu rejstříkového spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, tj. že navrhovatel se podaným návrhem domáhal výmazu jediného akcionáře společnosti [Anonymizováno] z obchodního rejstříku (návrh byl k výzvě soudu prvního stupně podán předepsaným způsobem), že byl zaplacen soudní poplatek za podaný návrh, jakož i to, že navrhovatel byl rejstříkovým soudem vyzván k předložení předmětných akcií včetně rubopisu. Rubopisované akcie navrhovatel nepředložil s argumentací výše uvedenou, tj. že poté, kdy došlo k převodu předmětných akcií na jeho osobu, byly vydány nové akcie znějící již na jeho jméno; předmětnými rubopisy již nedisponuje, původní akcie s rubopisem byly patrně zlikvidovány. Soud prvního stupně následně vydal odvoláním napadené usnesení, jímž návrh odmítl. Posléze (jak již bylo výše konstatováno) bylo pravomocně zastaveno řízení zahájené bez návrhu za účelem dosažení shody mezi zápisem ve veřejném rejstříku a skutečným stavem dle § 78 odst. 1 z. v. r.

14. K převodu akcie na jméno se vyžaduje smlouva, která nemusí mít písemnou formu, a představuje právní titul pro nabytí vlastnictví, její rubopis a její předání (tradice). Rubopis pak musí obsahovat jednoznačnou identifikaci nabyvatele, jakož i podpis převodce; datum převodu není třeba uvádět (§ 1103 odst. 2 o. z. a § 269 odst. 1 z. o. k.). Při splnění požadavků pro převod listinné akcie na jméno je převod platný a účinný jak mezi smluvními stranami (inter partes), tak vůči třetím osobám (erga omnes). Dlužno pro úplnost dodat, že ustanovení § 269 odst. 2 z. o. k. pak stanoví zvláštní požadavek pro nabytí účinnosti převodu listinné akcie na jméno vůči společnosti jako emitentovi této akcie; zakotvuje podmínky, které je třeba splnit, aby převod akcie byl účinný i vůči společnosti, která akcie emitovala. Jinak řečeno, vyžaduje se oznámení změny osoby akcionáře a předložení akcie na jméno, opatřené rubopisem v originále společnosti. Teprve splněním těchto podmínek se nabyvatel, ačkoliv již je vlastníkem akcií, stává akcionářem společnosti.

15. Soud prvního stupně nepochybil, pakliže podaný návrh dle § 86 písm. e) z. v. r. odmítl, když navrhovatel k zápisu navrženou změnu spočívající ve výmazu jediného akcionáře společnosti nedoložil předepsaným způsobem. Předložil toliko smlouvu o převodu akcií ze dne 7. června 2017; ostatní soudem prvního stupně požadované listiny, dokládající údaje o zapisovaných skutečnostech, zejména rubopisované akcie, nepředložil vůbec. Odvolací soud uzavírá, že nebyly doloženy (a to ani přes výzvu soudu prvního stupně) veškeré listiny relevantně prokazující převod 50 kusů akcií z jediného akcionáře [Anonymizováno] na navrhovatele, což samo o sobě zakládá postup soudu dle § 86 písm. e) z. v. r. V tomto okamžiku požadované změny nelze do obchodního rejstříku zapsat; dosud předložené listiny nejsou způsobilé doložit údaje o zapisovaných skutečnostech.

16. Pro úplnost odvolací soud dodává, že případnou spornou otázku, zda převod akcií byl řádný a zda se tudíž odvolatel skutečně stal akcionářem společnosti, nelze řešit v nadepsaném rejstříkovém řízení. Pro prokazování případných sporných skutečností není v rejstříkovém (potažmo odvolacím) řízení prostor, neboť rejstříkové řízení je postaveno na tzv. registračním principu. Má-li odvolatel za to, že je akcionářem společnosti, nezbývá mu než tuto spornou otázku vyřešit ve sporném řízení.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, když pochybení odvolací soud neshledal ani ve výroku II.; vrácení přeplatku na soudním poplatku má oporu v zákonu o soudních poplatcích.

18. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a 120 z. v. r.

19. Jelikož soud prvního stupně nerozhodl o nákladech řízení, odvolací soud mu výrokem III. tohoto usnesení nařídil, aby své rozhodnutí postupem dle § 222 odst. 2 o. s ř. ve spojení s § 166 o. s. ř. doplnil a o nákladech řízení účastníků vzniklých v řízení před soudem prvního stupně rozhodl. Odvolací soud o podaném odvolání rozhodl, aniž by věc vrátil bez vyřízení soudu prvního stupně k vydání doplňujícího usnesení o nákladech řízení účastníků, v souladu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení, když jde již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, návrh na zápis změn byl podán již v lednu 2023. Proto odvolací soud zvolil uvedený postup, tj. rozhodl o podaném odvolání a soudu prvního stupně nařídil samostatným výrokem, aby své rozhodnutí postupem dle § 166 o. s. ř. doplnil a rozhodl o nákladech řízení (o nichž opomenul rozhodnout). Soud prvního stupně nepomine, že doplnění rozhodnutí v nařízeném rozsahu je nutno provést do doby, než rozhodnutí nabude právní moci, tedy ještě před tím, než doručí rozhodnutí odvolacího soudu účastníkům řízení (tj. navrhovateli a společnosti).