o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora, o odvolání obchodní korporace proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3.2020, č. j. 85 Cm 207/2020-12

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeném usnesení výrokem I. zastavil řízení o odvolání obchodní korporace proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2020, č. j. 85 Cm 207/2020-3 a výrokem II. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že obchodní korporace napadla včasným odvoláním usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. 1. 2020, č. j. 85 Cm 207/2020-3, načež je prvoinstanční soud vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč dle položky 22 bodu 1 písm. b) ve spojení s položkou 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, a to usnesením ze dne 7. 2. 2020, č. j. 85 Cm 207/2020-9. Výzva byla odvolateli doručena dne 13. 2. 2020. Protože soudní poplatek z odvolání nebyl přes uvedenou výzvu zaplacen, soud první stupně rozhodl dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tak, že řízení zastavil.

3. Podáním ze dne 23. 3. 2020 podala obchodní korporace do napadeného usnesení včasné odvolání, ve kterém uvedla, že jejím bezprostředním zrušení by jí mohla vzniknout újma z jejich obchodních operací a je zde nebezpečí z prodlení. Proto navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se odvolací řízení nezastavuje.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle ust. § 211 a násl. o. s. ř. usnesení prvního stupně a neshledal odvolání důvodným.

5. Dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.

6. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti.

7. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

8. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně ze spisu shledal, že obchodní korporace s podáním odvolání nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přičemž dle ust. § 7 odst. 1 uvedeného zákona se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně proto dle ust. 9 odst. 1 téhož zákona správně odvolatelku vyzval usnesením ze dne 7. 2. 2020, č. j. 85 Cm 207/2020-9, která jí byla doručena dne 13. 2. 2020, k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a současně ji i řádně poučil o důsledcích nesplnění jeho výzvy. Odvolatelka soudní poplatek do dnešního dne neuhradila.

9. Námitka obchodní korporace, že by jí bezprostředním zrušením společnosti mohla vzniknout újma z jejich obchodních operací a je zde nebezpečí z prodlení, je bezpředmětná, jelikož poplatník soudu nesdělil žádné okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují. Odvolatelka ani nedoložila, že bez své viny nemohla soudní poplatek za odvolání zaplatit. O osvobození od soudního poplatku odvolatelka nežádala.

10. Odvolací soud ze všech uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcné správné.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl za použití ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.