o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 17/2018-172 ze dne 5. října 2021

1. Výše uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) ve výroku I. rozhodl, že řízení o vyloučení [Jméno advokáta B], narozeného [Datum narození advokáta B], bytem [adresa], z výkonu funkce člena statutárního orgánu první účastnice, se zastavuje, ve výroku II. rozhodl, že návrh na vyloučení [Anonymizováno], narozené [Datum narození advokáta C]společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] a společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], [adresa], se zamítá, ve výroku III. rozhodl, že návrh na vyloučení [Anonymizováno], narozeného [Datum narození advokáta D] společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] a společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], se zamítá a ve výroku IV. rozhodl, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkům k rukám jejich zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 131 653,70 Kč.

2. Soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že návrhem na zahájení řízení doručeným mu 19. 2. 2018 se navrhovatel domáhal, aby druhý účastník až čtvrtý účastník byli rozhodnutím soudu vyloučeni z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace. Uvedl, že je jedním ze společníků první účastnice a že druhý až čtvrtý účastník jsou členy představenstva první účastnice. Dodal, že pátá a šestá účastnice jsou další obchodní korporace, jejichž statutárních orgánů jsou druhý účastník, třetí účastnice a čtvrtý účastník rovněž členy. Důvody pro vyloučení spatřuje ve skutečnosti, že druhý až čtvrtý účastník neprovedli opravu nesprávného ocenění zastaralých a neprodejných zásob, když podle auditu z roku 2011 měla být hodnota tohoto majetku nižší o 105 000 000 Kč, nadhodnocením majetku první účastnice se dopustili zkreslení účetnictví první účastnice, pro které nebyl patrný její úpadek. Účastníci uvedli, že pokud jde o výhradu auditora k ocenění majetku první účastnice, tuto výhradu akceptovali a řádně promítli do účetnictví první účastnice za rok 2012, přičemž postup zvolený druhým až čtvrtým účastníkem je v souladu se stanoviskem [právnická osoba] z 29. ledna 2007 ohledně volby období k provedení oprav. K těmto tvrzením navrhovatel namítl, že v roce 2012 bylo provedeno snížení hodnoty majetku první účastnice o 103 000 000 Kč, ale toto snížení souvisí s jinou skutečností, a to s odepsáním odcizeného materiálu. Navrhovatel vzal návrh vůči druhému účastníkovi zpět z důvodu, že druhému účastníkovi skončila jeho funkce člena představenstva první účastnice.

3. Soud dále v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že dospěl ke skutkovým závěrům: navrhovatel je akcionářem účastnice (nesporné tvrzení), druhý účastník, třetí účastnice a čtvrtý účastník jsou nebo byli členy představenstva první účastnice, přičemž druhý účastník byl členem od 4. srpna 2011 do 15. listopadu 2018, třetí účastnice je členem od 1. března 2013 dosud a čtvrtý účastník je členem od 1. května 2013 dosud. (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části obchodního rejstříku), třetí účastnice je dále jednatelem páté účastnice a čtvrtý účastník je dále jednatelem šesté účastnice (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části obchodního rejstříku), účetní závěrka první účastnice za rok 2011 byla ověřena nezávislým auditorem [tituly před jménem] [Anonymizováno], který dospěl k závěru, že tato účetní závěrka podává věrná a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace první účastnice k 31. prosinci 2011, avšak s tou výhradou, že v rozvaze vykázala první účastnice zásoby v hodnotě 326 725 000 Kč, když první účastnice tyto zásoby ocenila pouze na úrovni nákladů na jejich pořízení, čímž se odchýlila od českých standardů účetního výkaznictví, když nepřihlédla k čisté realizovatelné hodnotě těchto zásob, tj. k jejich prodejní ceně (zpráva auditora [tituly před jménem] [Anonymizováno] z 30. května 2012, jež je součástí účetní závěrky první účastnice za rok 2011 a jež je veřejnosti dostupná ve veřejné části obchodního rejstříku), [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve své zprávě uvedl, že pokud by první účastnice přihlédla při vykazování těchto zásob i k jejich čisté realizovatelné hodnotě, byla by jejich hodnota o 105 000 000 Kč nižší, v reakci na výhradu auditora účetní závěrky první účastnice za rok 2011 provedla první účastnice v roce 2012 přecenění těchto zásob, v rámci čehož vykázala v účetní závěrce mimořádný náklad ve výši 103 521 000 Kč (účetní závěrka první účastnice za rok 2012), na tuto skutečnost upozornila i společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], která provedla audit účetní závěrky první účastnice za rok 2012 a dospěla k závěru, že tato účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice první účastnice k 31. prosinci 2012 a její finanční výkonnosti za rok končící k tomuto datu v souladu s českými předpisy, a to bez výhrad (zpráva auditorské společnosti [právnická osoba]. ze 14. června 2013, jež je součástí účetní závěrky první účastnice za rok 2012), výhrada týkající se nesprávného ocenění zásob užitím postupu odchylného od českých standardů účetního výkaznictví, již nebyla v budoucnu, tj. při ověřování účetních závěrek první účastnice za roky 2013 a následující, ze strany auditora vznesena (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části obchodního rejstříku, zejména z tam zveřejněných účetních závěrek první účastnice), i v letech 2013 a následujících byly účetní závěrky první účastnice auditorem ověřovány s výhradou, ale tyto výhrady se vždy týkaly jiných skutečností. Soud dále uvedl, že ze svědecké výpovědi [Anonymizováno] zjistil, že [Anonymizováno] je od roku 2012 hlavní účetní první účastnice, že v roce 2012 byla provedena oprava ocenění zásob z roku 2011 a že výše této opravy vycházela ze znaleckého posudku, že více si toho nepamatuje.

4. Soud konstatoval, že z ostatních provedených důkazů nezjistil další skutečnosti rozhodné pro řízení, další navržené důkazy neprováděl z důvodu jejich nadbytečnosti, když všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí zjistil z již provedených důkazů.

5. Soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že navrhovatel vzal vůči druhému účastníkovi zpět a druhý účastník se zpětvzetím návrhu souhlasil, podle § 1 odst. 3 zák. o zvl. říz. soud. ve spojení s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení zastavil.

6. Soud dospěl k závěru, že není dán důvod pro vyloučení třetí účastnice a čtvrtého účastníka z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace.

7. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel je oprávněn domáhat se vyloučení třetí účastnice a čtvrtého účastníka z výkonu funkce člena statutárního orgánu, když byla existence důležitého zájmu na uvedené vyloučení naplněna. Důležitým zájmem se rozumí takový zájem, který v sobě zahrnuje právní, ekonomický a morální zájem (shodně též usnesení Nejvyššího soudu z 21. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016), přičemž existence důležitého zájmu na vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z funkce se u určitých osob dá předpokládat již z jejich postavení – půjde o další členy statutárního orgánu této obchodní korporace, členy kontrolního orgánu obchodní korporace a členy této obchodní korporace (shodně též usnesení Nejvyššího soudu z 21. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016). U navrhovatele jak akcionáře první účastnice, který se svým majetkem (ve výši svého vkladu) účastní v první účastnici, lze již bez dalšího předpokládat existenci důležitého zájmu na tomto vyloučení.

8. Soud dále uvedl, že rozhodnout o vyloučení určité osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace lze podle § 65 odst. 1 zák. o obch. korp., jde-li o opakované a závažné porušení péče řádného hospodáře nebo jiné péče související s výkonem funkce a má postihovat jen ty nejzávažnější případy. Posuzuje-li se, zda jednal člen statutárního orgánu obchodní korporace s péčí řádného hospodáře, zkoumá se pouze, zda tento člen měl anebo mohl mít pochybnosti o tom, že jedná informovaně, respektive v obhajitelném zájmu obchodní korporace, přičemž se přihlíží k tomu, jakou péči by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečivá osoba, zda se tento člen seznámil se všemi materiálními informacemi, které byly v daném čase a místě ve vztahu k posuzovanému podnikatelskému rozhodnutí rozumně dostupné, přičemž se přihlíží k tomu, zda tyto informace byly, respektive mohly a měly být tomuto členovi známy v době rozhodování, a zda tento člen jednal v obhajitelném zájmu obchodní korporace. (shodně též rozsudek Nejvyššího soudu z 26. října 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, rozsudek Nejvyššího soudu z 30. července 2008 2016, sp. zn. 29 Odo 1262/2006, rozsudek Nejvyššího soudu z 26. října 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, usnesení Nejvyššího soudu z 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 5279/2016).

9. Soud dospěl k závěru, že vědomé zkreslování účetnictví, kterým navrhovatel odůvodnil svůj návrh, by mohl být za určitých okolností důvod, pro který by mohla být určitá osoba vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace, avšak v daném případě bylo zjištěno, že představenstvo první účastnice reagovalo na výhradu obsaženou ve zprávě auditora k účetní závěrce za rok 2011 tak, že v roce 2012 provedlo přecenění těchto zásob tak, aby jejich ocenění nadále standardům odpovídalo, což bylo potvrzeno ve zprávě auditora k účetní závěrce za rok 2012, kdy auditor již ohledně ocenění žádnou výhradu nevznesl a též ohledně způsobu ocenění těchto zásob nebyla ze strany auditora vznesena výhrada ani v budoucnu. Soud uzavřel, že představenstvo účastnice na výhradu reagovalo s péčí řádného hospodáře.

10. Soud dále dospěl k závěru, že za zkreslování účetnictví nelze chápat ani vykazování nepotřebných strojů a jejich náhradních dílů z uzavřených provozů určených k prodeji. Sice ohledně vykazování těchto strojů a jejich náhradních dílů byly ze strany auditora opakovaně vznášeny výhrady, avšak výhrady auditora se týkaly skutečnosti, kterou třetí účastnice a čtvrtý účastník jako členové představenstva první účastnice nemohli ovlivnit. Návrh proto vůči třetí účastnici a čtvrtému účastníkovi zamítl.

11. Proti výroku II. a III. uvedeného usnesení podal navrhovatel odvolání. Uvedl, že teprve v účetním období roku 2019 představenstvo účastníka 1) zobrazilo v účetnictví aktuální hodnotu těchto zásob dle českých standardů účetního výkaznictví, což realizovalo formou opravné položky snižující jejich hodnotu o 163 mil. Kč. Pokud představenstvo účastníka 1) se bránilo tvrzením, že pokyn auditora v jeho zprávě za rok 2011 uposlechlo a hodnotu zásob v účetním období roku 2012 snížilo o 103 mil. Kč, představenstvo účastníka 1) snížení ocenění zásob o částku 105 000 tis. Kč na jejich čistou realizovatelnou hodnotu, neprovedlo. V účetním období roku 2012 představenstvo účastníka 1) sice započítalo mimořádné náklady ve výši 103 521 tis Kč, ty však vznikly na základě toho, že bylo zjištěno, že u položky slitky na bázi mědi se fyzicky na skladě nenachází žádná položka, avšak v účetnictví je jich evidováno celkem cca 1 500 tun. Tuto skutečnost navrhovatel tvrdil a prokazoval důkazem - dokument Posouzení technologických ztrát, str. 13, který soud odmítl provést pro nadbytečnost. Tuto skutečnost též prokazuje Příloha k účetní závěrce [Jméno advokáta A]. k 31. 12. 2012, str. 13. Navrhovatel navrhl provést soudu předložený důkaz – Technickoekonomickou analýzu, avšak soud odmítl tento důkaz provést, opět pro nadbytečnost. Rozhodnutí soudu záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí. Soud měl v souladu s ust. § 127 odst. 1 o. s. ř. vyžádat odborné vyjádření, ve kterém případě se uplatňují opravné položky a ve kterém případě se uplatňují mimořádné náklady a mohl z odborného vyjádření zjistit, že požadavek auditora v roce 2011 na snížení ocenění zásob z úrovně nákladů na jejich pořízení na úroveň prodejní ceny se podle českých standardech účetního výkaznictví uplatňuje tvorbou opravných položek, nikoliv uplatněním mimořádných nákladů, jak učinilo představenstvo účastníka 1). V nesporném řízení je za zjištění skutkového stavu odpovědný soud. Soud postupoval nesprávně, když neprovedl zásadní důkazy, které jsou právně významné pro rozhodnutí soudu. Rozhodnutí je pro pouhé zdůvodnění, že se jedná o nadbytečné důkazy, nepřezkoumatelné. Uvedl též, že až v účetním období roku 2019 představenstvo účastníka 1) zobrazilo v účetnictví aktuální hodnotu těchto zásob dle českých standardů účetního výkaznictví, což realizovalo formou opravné položky snižující jejich hodnotu o 163 mil. Kč. Shrnul, že soud učinil nesprávné skutkové zjištění, že představenstvo účastníka 1) provedlo snížení ocenění těchto zásob v roce 2012. Soud ani nedovolil navrhovateli vyjádřit se při jednání u soudu k výslechu svědkyně Evy Kubinové a poukázat na to, že svědkyně lhala. Nesprávné je i rozhodnutí o nákladech řízení, když soud z vlastní iniciativy rozšířil okruh účastníků řízení o účastníky [Jméno advokáta E]. a [Jméno advokáta F]., a proto jim nenáleží náhrada nákladů řízení, které jim soud přiznal. Má za to, že účastníci neměli rovné postavení, soud zvýhodňoval protistranu, o věci tak rozhodovala podjatá soudkyně. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu v napadených výrocích zrušil a vrátil věc soudu k novému projednání.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí v napadené části podle 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že usnesení nelze v napadené části ani potvrdit ani změnit.

13. Ze spisu vyplynulo, že navrhovatel se domáhal návrhem podaným u soudu 19. února 2018, aby soud rozhodnutím vyloučil členy představenstva účastníka 1) z výkonu funkce. Uvedl, že důvod pro jejich vyloučení z výkonu funkce členů představenstva spatřuje ve skutečnosti, že tyto osoby v posledních třech letech opakovaně a závažně porušovali svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, když neprovedli opravu nesprávného ocenění zastaralých a neprodejných zásob, a to snížením o částku 105 000 000 Kč, jak bylo zjištěno auditem za rok 2011 a tím, že členové představenstva nevedou řádně účetnictví účastníka 1), když v něm ponechávají zkreslenou účetní hodnotu majetku účastníka, není z účetnictví patrný faktický úpadek účastnice.

14. Účastníci 1) až 4) k návrhu uvedli, že je prokázáno auditem společnosti Deloitte, že výtky, které byly auditorem pro účetní rok 2011 uplatněny a zapsány a vedly k uplatnění výhrady auditora, byly zapracovány v následujícím období do účetnictví společnosti.

15. Navrhovatel k uvedenému tvrzení účastníků doplnil, že v účetním období roku 2012 představenstvo účastníka 1) sice započítalo mimořádné náklady ve výši 103 521 tis Kč, ty však vznikly na základě jiné skutečnosti, a to že bylo zjištěno, že na skladě se fyzicky nenachází žádné slitky na bázi mědi, avšak v účetnictví je evidováno celkem cca 1 500 tun těchto slitků. Též doplnil, že dle informací zveřejněných účastníkem se jedná o nadhodnocení majetku o 163 mil. Kč k datu mimořádné inventury 31. 3. 2019, přičemž tato informace byla zveřejněna představenstvem účastníka řízení v pozvánce na valnou hromadu dne 20. 6. 2019, proto ji navrhuje jako důkaz. Dále doplnil, že pokud účastník založil do spisu a navrhl k provedení jako důkaz zprávy auditorů za posledních několik let, tyto zprávy byly vypracovány v rozporu se zákonem a nebyly tak způsobilé ověřit správnost vypracování účetních závěrek. Skutečnost, že výrok auditora k účetním závěrkám účastníka řízení za léta 2015, 2016 a 2017, že účetní závěrky podávají věrný a poctivý obraz finanční situace společnosti a její finanční výkonnosti, není pravdivý, prokazuje znalecký posudek č. [Anonymizováno] znalce pana [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], který předložil. Též doplnil, že účastník úmyslně zaměnil částku 103 521 tis. Kč, která představovala nezaúčtované úbytky materiálu - mědi v průběhu výrobního procesu, s částkou 105 000 tis. Kč, která měla představovat snížení ocenění zásob a jejich realizovatelnou hodnotu v souladu s výhradou auditora za rok 2011. Uvedené je seznatelné ze zprávy nezávislého auditora, která byla vypracovaná k účetní závěrce k 31. 12. 2012 společností [právnická osoba], IČ [IČO]. Navrhovatel shrnul, že stav zkreslování účetnictví o částku minimálně 105 000 000 Kč přetrvával od roku 2012 až do poloviny roku 2019, kdy představenstvo účastníka 1) se neřídilo výhradou auditora a neprovedlo opravu účetnictví o 105 mil. Kč, a to až do poloviny roku 2019, kdy ke snížení ocenění majetku na jeho realizovatelnou hodnotu došlo. Navrhl, aby k prokázání skutečnosti, že oprava účetnictví účastníka o částku 105 mil. Kč byla provedena až v rámci snížení hodnoty majetku účastníka v polovině roku 2019, nechal soud vypracovat znalecký posudek.

16. Soud provedl dokazování některými z navržených důkazů. Některé důkazy neprovedl s odůvodněním, že jsou nadbytečné, přičemž neuvedl, o které z navržených důkazů se jedná a proč má za to, že jsou nadbytečné pro zjištění skutkového stavu. Soud zjistil výše uvedené skutečnosti, dospěl k výše uvedeným závěrům a návrh vůči účastnici 3) a účastníkovi 4) zamítl.

17. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech v platném znění (dále též jako zák. o obch. korp.) ve spojení s § 63 odst. 1 a 3 zák. o obch. korp. platí, že soud může na návrh každého, kdo na tom má důležitý zájem, nebo i bez návrhu rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jeho funkce.

18. Podle § 159 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále též jako o. z.) platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.

19. Podle §§ 2 písm. e) a 85 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v platném znění (dále též jako zák. o zvl. říz. soud.) platí, že řízení o vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace je nalézacím soudním řízením nesporným, pro které podle § 1 zák. o zvl. říz. soud. platí, že toto řízení se řídí zákonem o zvláštních řízeních soudních, přičemž pro otázky neupravené tímto zákonem se použije občanský soudní řád.

20. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

21. Odvolací soud se ztotožnil zejména se zjištěními soudu, že navrhovatel je akcionářem účastníka 1), že účastnice 3) a účastník 4) jsou členy představenstva účastníka 1) od 1. března 2013 do rozhodnutí soudu a od 1. května 2013 do rozhodnutí soudu, účastnice 3) je dále jednatelkou účastníka 5) a účastník 4) je jednatelem účastníka 6), že účetní závěrka za rok 2011 byla ověřena nezávislým auditorem [tituly před jménem] [Anonymizováno], který učinil výhradu, že v rozvaze vykázal účastník 1) zásoby v hodnotě na úrovni nákladů na jejich pořízení a pokud by účastník 1) přihlédl k jejich čisté realizovatelné hodnotě, byla by jejich hodnota o 105 000 000 Kč nižší, že účastník 1) v roce 2012 vykázal v účetní závěrce mimořádný náklad ve výši 103 521 000 Kč, že společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] provedla audit účetní závěrky první účastnice za rok 2012 a dospěla k závěru, že tato účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice účastníka 1) k 31. prosinci 2012, že výhrada týkající se nesprávného ocenění zásob užitím postupu odchylného od českých standardů účetního výkaznictví nebyla v budoucnu při ověřování účetních závěrek účastníka 1) za roky 2013 a následující auditorem vznesena.

22. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že navrhovatel je oprávněn domáhat se vyloučení účastnice 3) a účastníka 4) z výkonu funkce člena statutárního orgánu. Též se ztotožnil se závěrem soudu, že opakované vědomé zkreslování účetnictví, kterým navrhovatel odůvodnil svůj návrh, by byl důvodem, pro který by mohla být určitá osoba vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace. Co se týče těchto závěrů, s nimiž se odvolací soud ztotožnil, odvolací soud odkazuje na jejich odůvodnění soudem.

23. Pokud jde o námitky, že soud nesprávně rozhodl o nákladech řízení, když soud z vlastní iniciativy rozšířil okruh účastníků řízení o účastníky 5) a 6), a proto jim nenáleží náhrada nákladů řízení, odvolací soud konstatoval, že soud správně přibral podle § 6 a 7 zák. o zvl. říz. soud. usnesením ze dne 12. října 2018 stejné spisové značky do řízení účastníky 5) a 6) a správně svůj postup odůvodnil. Proto pokud soud rozhodl o nákladech řízení i ve vztahu k nim, je tento postup nesprávný. Soud však měl o nákladech řízení rozhodnout podle § 23 z. ř. s., nikoli podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť předmětné řízení je řízením, které lze zahájit bez návrhu.

24. Pokud jde o námitku, že o věci rozhodovala podjatá soudkyně, což navrhovatel dovozuje z domněnky, že účastníci neměli rovné postavení, že soud zvýhodňoval protistranu, odvolací soud dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Pokud je tvrzení o podjatosti soudkyně odůvodněno pouze nespokojeností navrhovatele s jejím postupem v řízení, jedná se o skutečnost, jež je podle citovaného § 14 odst. 4 o. s. ř. jako důvod pro vyloučení soudce vyloučena.

25. Co se týče závěru soudu, že v daném případě není dán důvod pro vyloučení účastnice 3) a účastníka 4) z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace, odvolací soud nemohl přezkoumat správnost tohoto závěru soudu, a to z níže uvedených důvodů.

26. Jak bylo výše uvedeno, navrhovatel reagoval na tvrzení účastníků 1) až 4), že představenstvo účastníka 1) reagovalo na výhradu obsaženou ve zprávě auditora k účetní závěrce za rok 2011 a v roce 2012 provedlo přecenění těchto zásob, tím, že tvrdil, že v účetním období roku 2012 představenstvo účastníka 1) sice započítalo mimořádné náklady ve výši 103 521 tis Kč, ty však vznikly na základě jiné skutečnosti, kterou popsal jako chybějící zásoby a že v důsledku zkreslování účetnictví došlo k nadhodnocení majetku o 163 mil. Kč k datu mimořádné inventury 31. 3. 2019. K uvedenému tvrzení navrhovatel navrhl důkazy.

27. Soud sice v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že navrhovatel namítal, že v roce 2012 bylo provedeno snížení hodnoty majetku první účastnice o 103 000 000 Kč, které souvisí s jinou skutečností, a to odepsáním odcizeného materiálu, soud se však tímto tvrzením při zjišťování skutkového stavu nezabýval. Soud neprovedl některé z navrhovatelem navržených důkazů k těmto tvrzením a pokud některé provedl, neučinil z nich k danému tvrzení závěr o skutkovém stavu věci. Pokud soud neprovedení důkazů odůvodnil pouze tím, že provedení důkazů je nadbytečné, neboť všechny skutečnosti potřebné ke zjištění skutkového stavu věci již zjistil z provedených důkazů a pokud soud závěr, že z ostatních provedených důkazů nezjistil další skutečnosti rozhodné pro řízení, přičemž neuvedl, o které důkazy jde, a jak k tomuto závěru dospěl, je rozhodnutí soudu již z tohoto důvodu nepřezkoumatelné.

28. Soud pochybil, pokud se nezabýval pro věc zásadním tvrzením navrhovatele, že pokud v roce 2012 bylo provedeno snížení hodnoty majetku první účastnice o 103 000 000 Kč, přičemž toto snížení souvisí s jinou skutečností, než je snížení hodnoty zásob v účetním období roku 2012 dle výhrady auditora, jak tvrdili účastníci 1) až 4), k nápravě zkreslené účetní hodnoty majetku účastníka nedošlo a uvedené osoby tak v posledních třech letech opakovaně a závažně porušovali svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, když v účetnictví ponechali zkreslenou účetní hodnotu majetku účastníka, pročež není patrný faktický úpadek účastníka 1).

29. Soud též pochybil, pokud učinil některá skutková zjištění, avšak uvedl pouze, ze kterých důkazů tato zjištění učinil, přičemž neuvedl, co se těchto důkazů podává. Pouhý odkaz na provedený důkaz nepostačí k tomu, aby bylo možno přezkoumat, zda soudem zjištěná skutečnost z provedeného důkazu vyplývá.

30. Pokud soud učinil závěr, že bylo zjištěno, že představenstvo účastnice 1) reagovalo na výhradu obsaženou ve zprávě auditora k účetní závěrce za rok 2011 tak, že v roce 2012 provedlo přecenění těchto zásob tak, aby jejich ocenění nadále standardům odpovídalo, aniž se zabýval tvrzením navrhovatele, který tvrdil opak, a to, že představenstvo účastnice 1) na výhradu obsaženou ve zprávě auditora k účetní závěrce za rok 2011 nereagovalo a v roce 2012 přecenění zásob neprovedlo, nelze uvedený závěr soudu přezkoumat.

31. Jestliže je soud povinen své rozhodnutí odůvodnit způsobem, stanoveným výše a jestliže rozhodnutí v napadené části postrádá náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř., jak vyloženo výše, je rozhodnutí v napadené části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

32. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., napadené rozhodnutí ve výroku II, III. a v závislém výroku IV. zrušil a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tomto řízení se soud bude zabývat uvedenými tvrzeními navrhovatele, soud provede důkazy navržené navrhovatelem na podporu těchto tvrzení, soud případně provede též podle § 21 zák. o zvl. říz. soud. důkazy, které poslouží ke zjištění skutkového stavu věci.

33. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud v dalším řízení.