o zaplacení 2 005 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. dubna 2023, č. j. 72 Cm 133/2022–120

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4. 4. 2020 domáhá po žalobci zaplacení 2 005 000 Kč s příslušenstvím.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že návrh žalobkyně, aby soud připustil, aby namísto žalobkyně vstoupil do řízení [tituly před jménem] [právnická osoba], advokát, sídlem [adresa], se zamítá.

3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se svým návrhem domáhala, aby do řízení na její místo vstoupil správce pozůstalosti [tituly před jménem] [právnická osoba], advokát, sídlem [adresa], jmenovaný usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6, ze dne 30. 6. 2020, č.j. 26 D 1544/2017-1569, neboť k jeho jmenování došlo po podání žaloby a v souladu judikaturou je aktivně legitimován v řízení na straně žalobce. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl dle ust. § 107a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k čemuž doložila souhlas správce pozůstalosti se vstupem do řízení. Soud prvního stupně k tomu citoval ust. § 107a o. s. ř. a konstatoval, že v daném případě nelze dovodit existenci právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, kdy jmenování správce pozůstalosti takovou skutečností není, proto nezbývalo než návrh žalobkyně zamítnout.

4. Do tohoto usnesení podala včasné odvolání žalobkyně, ve kterém namítá, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným právním závěrům ohledně neexistence skutečnosti, s níž by byl spojen převod nebo přechod práva, neboť tato právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod jejích práv a povinností, nastala právě okamžikem jmenování správce dědictví. K čemuž cituje zákonná ustanovení § 107a o.s.ř. a občanského zákoníku (§ 1677) a též z komentářové literatury a judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. 22 Cdo 5356/2014, sp. zn. 24 Cdo 2335/2021). Má za to, že jmenováním správce došlo k přechodu práv a povinností spojených se správou pozůstalosti na osobu správce, pročež je tak, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, správce aktivně legitimován k vymáhání pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení. Uvádí též, že spolu s návrhem na vstup správce pozůstalosti do řízení na její místo, vstoupila ve smyslu § 93 odst. 2 o.s.ř. z důvodu svého právního zájmu na výsledku řízení do tohoto řízení jako vedlejší účastnice k podpoře žalobce (správce). Navrhuje tak, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení tak, že návrhu žalobkyně zcela vyhoví.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 o. s. ř, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle ustanovení § 107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

7. Podle ustanovení § 1677 zákona č. 89/2012Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové (odstavec 1). Je-li pro to vážný důvod, nařídí soud jiné opatření (odstavec 2).

8. Dle ust. § 1678 o. z. kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu (odstavec 1).

9. Dle ust. § 1045 o. z. kdo vykonává prostou správu cizího majetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování.

10. Dle ust. § 1045 o. z. správce uplatňuje při prosté správě všechna práva týkající se spravovaného majetku a řádně s ním hospodaří. Správce nesmí bez souhlasu beneficienta změnit účel spravovaného majetku.

11. Odborná literatura v PŘIDAL, Ondřej. § 107a [Procesní nástupnictví při přechodu práva nebo povinnosti po zahájení řízení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 4., uvádí, že „Soud zkoumá, zda vůbec došlo k rozhodné právní skutečnosti a zda je schopná mít za následek přechod práva nebo povinností, o něž v řízení jde, například zda vůbec byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky a zda se tato týká právě žalované částky.“

12. Komentářová literatura dále v § 107-111 Překážky postupu řízení. In: JIRSA, Jaromír, Vladimír BERAN, Karel HAVLÍČEK, Kryštof JANEK, František KORBEL, Tomáš MOTTL, Daniel PAĽKO, Bohuslav PETR, Peter TREBATICKÝ, Monika VACKOVÁ, Kateřina VANČUROVÁ, Petr VOJTEK, Marek DOLEŽAL, Tomáš LICHOVNÍK a Viktor SEDLÁK. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI, uvádí, že:

„Při singulární sukcesi vstupuje právní nástupce do právního postavení právního předchůdce v jednom či více konkrétních právních vztazích, ve kterých právní předchůdce vystupoval jako právní subjekt. V praxi jsou nejčastějšími právními důvody smlouva o postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. obč. zák. a smlouva o převzetí dluhu podle § 1888 a násl. obč. zák. "Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ve smyslu § 107a, je i smlouva o postoupení pohledávky podle ustanovení § 524 a násl. obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1879 a násl. obč. zák.)" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.4.2010, sp. zn. 23 Cdo 1445/2010);“

13. Dále odborná literatura v SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. 2. Správce pozůstalosti jmenovaný soudem. In: SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. Dědické právo v praxi. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 207, marg. č. 187, uvádí, že „Pozůstalost jsou oprávněni spravovat vedle správce pozůstalosti, popřípadě vykonavatele závěti, především všichni dědici, pokud si neujednají něco jiného, například že výkonem správy bude pověřen jeden z nich (nikoli však někdo třetí). Některé úkony správy pozůstalosti však zákon svěřuje pouze správci pozůstalosti, popřípadě vykonavateli závěti povolaného veřejnou listinou, a nikdo jiný není oprávněn je vykonat, respektive pokud by tak učinil, šlo by o neplatné právní jednání (§ 580 odst. 1 ObčZ). Jde o vyhotovení seznamu pozůstalostního majetku (§ 1687 odst. 1 ObčZ) a splnění zůstavitelovy poslední vůle (§ 1632 ObčZ).“

14. Z obsahu spisu odvolací soud shledal, že se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky s tvrzením, že žalobkyně je jednou z dědiček po zemřelém (dne [Anonymizováno]) [Anonymizováno] (dále jen „zůstavitel“), kdy pozůstalostní řízení je Obvodním soudem pro Prahu 6 sp. zn. 26 D 1544/2017 projednáváno (od 28. 11. 2017) a není dosud skončeno. Žalobkyně ve svém žalobní návrhu uvádí, že zůstavitel jako převodce uzavřel s žalovaným jako nabyvatelem dne 4. 4. 2017 smlouvu o převodu obchodního podílu o velikosti 5 % ve společnosti [právnická osoba]. za kupní cenu ve výši 2 005 000 Kč a že žalovaný dosud kupní cenu neuhradil. Obsahem spisu je též usnesení vydané [tituly před jménem] [Anonymizováno] notářkou se sídlem v Praze pověřenou Obvodním soudem pro Prahu 6 k provedení úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti jako soudní komisař po zůstaviteli (dále jen „soudní komisař“), č. j. 26 D 1544/2017-1569 ze dne 30. 6. 2020 v němž, mimo jiné, jmenuje [tituly před jménem] [právnická osoba], advokáta se sídlem [adresa], správcem celé pozůstalosti nalézající se v České republice.

15. Z uvedeného shora se odvolacímu soudu podává, že správce pozůstalosti vykovává prostou správu pozůstalosti, a nelze jej tak v tomto případě považovat za procesního nástupce žalobkyně, jako jedné z dědiců zůstavitele.

16. Odvolací soud dospěl k závěru, že v této věci nelze mít jmenování správce pozůstalosti za skutečnost, se kterou je spojen převod nebo přechod práv ve smyslu ustanovení § 107a o.s.ř. z žalobkyně (dědičky) na správce pozůstalosti. Ani žalobkyní citovaná judikatura Nejvyššího soudu nedokládá, že tomu tak je, neb z nich se toliko podává, že správce pozůstalosti může nastoupit na místo zemřelého žalobce či žalobkyně, eventuálně sám v rámci správy pozůstalosti žalovat dlužníky zůstavitele (k tomu srovnej právě žalobkyní uváděné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021 sp. zn. 24 Cdo 2335/2021). Avšak v tomto řízení je situace odlišná, žalobkyní je sama dědička zůstavitele, a to jedna z dědiců, nikoliv zůstavitel sám a jmenováním správce pozůstalosti nedošlo k sukcesi jejích práv na správce, kdy ten vykonává prostou správu pozůstalosti. Shledal-li tak soud prvního stupně, že zde není skutečnosti, s níž by byl spojen převod nebo přechod práv žalobkyně, bylo jeho posouzení správné.

17. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné.

18. O povinnosti k náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž bude u něj řízení skončeno (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).