o určení neplatnosti smlouvy o spolupráci ze dne 7. 10. 2003, dodatku č. 1 smlouvy o spolupráci ze dne 19. 9. 2013 a předávacího protokolu ze dne 16. 12. 2013, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. ledna 2020 č. j. 79 Cm 93/2017-111,
JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 5. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci
žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]
bytem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozený [Datum narození žalované]
bytem [Adresa žalované]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
2. [fyzická osoba], narozená [datum narození]
bytem [adresa]
3. [Anonymizováno], č. reg. [Anonymizováno]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta D]
sídlem [Adresa advokáta D]
o určení neplatnosti smlouvy o spolupráci ze dne 7. 10. 2003, dodatku č. 1 smlouvy o spolupráci ze dne 19. 9. 2013 a předávacího protokolu ze dne 16. 12. 2013, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. ledna 2020 č. j. 79 Cm 93/2017-111,
Žalovaná 2) nemá vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem.
Dle § 166 odst. 1 o. s. ř. „Nerozhodl-li soud v rozsudku … o nákladech řízení … může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.“ (výrok I.), „Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením….“
Dle § 151 odst. 1 o. s. ř. „O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí;…“
Vrchní soud v Praze vyhlásil dne 25. května 2021 rozsudek jménem republiky ve znění:
I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. ledna 2020 č. j. 79 Cm 93/2017-111 se potvrzuje kromě výroku IV., jenž se mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovaným 1/ a 3/ na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 12 705 Kč každému z nich, a to k rukám jejich zástupce [Anonymizováno], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným 1/ a 3/ na náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem 2 783 Kč každému z nich, a to k rukám jejich zástupce [Anonymizováno], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Ve smyslu § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení § 224 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud sice rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, nikoliv však mezi žalobcem a žalovanou 2). „Usnesením, aniž by bylo třeba nařizovat jednání, rozhoduje soud o doplnění rozsudku v případě, že opomenutí se týká náhrady nákladů řízení…“ (viz komentář k § 166 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016).
V posuzovaném případě opomenul odvolací soud rozhodnout o náhradě nákladů odvolacího řízení jen ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2). Proto rozhodl o vydání tohoto doplňujícího usnesení i bez návrhu. Jelikož žalovaná 2) se odvolacího jednání nezúčastnila a nebyla zastoupena advokátem, nevznikly jí náklady na odměnu za zastupování v odvolacím řízení, proto rozhodl odvolací soud tak, že žalovaná 2) nemá vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.