o neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 13. 9. 2017, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 137/2017-30 ze dne 28. ledna 2019

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) výše uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČ [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], ze dne 13. 9. 2017 o odvolání [Anonymizováno], nar. [Datum narození navrhovatele], [adresa] z funkce jednatele a rozhodl, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na účet jeho zástupce na náhradu nákladů řízení částku 16 456 Kč. Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že navrhovatel jako společník a jednatel účastníka se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 13. 9. 2017, kterým rozhodla o odvolání navrhovatele z funkce jednatele, přičemž důvod neplatnosti napadeného usnesení spatřoval ve zneužití hlasovacího práva druhým společníkem, který za navrhovatele na valné hromadě vykonával hlasovací právo na základě čl. III odst. 2 smlouvy o zřízení zástavního práva k obchodnímu podílu ze 30. 11. 2015 uzavřené mezi navrhovatelem a druhým společníkem společností [právnická osoba]., zneužití mělo spočívat v účelově vykonstruovaných důvodech odvolání z funkce jednatele, odvolání z funkce je vyústěním neshod s druhým společníkem, současně tak jedná v rozporu s dobrými mravy, což má za následek neplatnost rozhodnutí. Uvedl, že pokud účastník argumentoval tím, že navrhovatel na předmětné valné hromadě nepodal protest, poukázal na to, že jako na jednatele se na něj povinnost podle ust. § 192 odst. 2, 3 ZOK nevztahuje. Navrhl, aby soud jako prejudiciální otázku posoudil, zda usnesení bylo přijato hlasy společníka, který zneužil své hlasovací právo, když není nezbytné, aby soud o tom, že k hlasům zneužívajícího společníka se nepřihlíží, rozhodl v řízení podle ust. § 212 odst. 2 NOZ. Účastník uvedl, že navrhovatel podal proti usnesení valné hromady protest proti usnesení č. 4, kterým byl odvolán z funkce jednatele, a ten nemá náležitosti, neboť je neurčitý, že navrhovatel netvrdil, v čem spočívala újma způsobená společnosti údajným zneužitím hlasovacího práva ve smyslu ust. § 212 odst. 2 NOZ, přičemž odvoláním navrhovatele z funkce jednatele žádná újma účastníkovi způsobena nebyla. Poukázal na to, že ze zápisu z valné hromady je zřejmé, že důvodem odvolání navrhovatele z funkce jednatele bylo porušování povinností při výkonu této funkce vyplývajících z ust. § 159 odst. 1 NOZ a § 51 ZOK, neboť navrhovatel je podezřelý ze spáchání trestného činu zpronevěry, zdůraznil, že jednatele lze z funkce odvolat z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodů, tudíž je argumentace údajnou nepravdivostí těchto důvodů irelevantní. Uvedl též, že jelikož podle ust. § 173 odst. 1 písm. c) ZOK společník nevykonává hlasovací právo, pokud valná hromada rozhoduje o jeho odvolání z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce a podle ust. § 169 odst. 3 ZOK se při posuzování usnášeníschopnosti valné hromady nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo, stačily k přijetí napadeného usnesení pouze hlasy druhého společníka s obchodním podílem 50%.

2. Soud konstatoval, že mezi účastníky bylo nesporné, že valná hromada účastníka konaná dne 13. 9. 2017 byla řádně svolána a byla usnášeníschopná, když hlasovací právo za navrhovatele vykonával druhý společník s ohledem na zastavení obchodního podílu.

3. Soud uvedl, že z důvodu hospodárnosti neprovedl navrhovatelem navržený důkaz výslechem účetní [Anonymizováno] k vyvrácení tvrzení účastníka o existenci dluhů navrhovatele vůči společnosti a machinacích s finančními prostředky a účastníkem navržený výslech [Anonymizováno] k průběhu valné hromady.

4. S ohledem na shodná tvrzení účastníků o splnění formálních náležitostí konání valné hromady se soud zabýval otázkou, zda druhým společníkem vykonávajícím za navrhovatele hlasovací právo, došlo ke zneužití hlasovacího práva ve smyslu ust. § 212 odst. 2 NOZ v podobě odvolání navrhovatele z funkce jednatele na základě nepravdivých důvodů.

5. Ohledně nepodání protestu proti napadenému rozhodnutí soud uvedl, že dle § 192 odst. 2 ZOK podáním protestu je podmíněna pouze aktivní legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným ze strany společníka, avšak v daném případě návrh podal navrhovatel jako odvolaný jednatel dle ust. § 191 odst. 1 ZOK, tudíž není relevantní, zda a v jakém rozsahu protest podal.

6. Soud dospěl k tomu, že podmínky ust. § 212 odst. 2 NOZ, podle kterého soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, rozhodne, že k hlasu člena soukromé korporace se pro určitý případ nepřihlíží, pokud ten zneužije hlasovací právo k újmě celku, nejsou v daném případě naplněny, když navrhovatel ani netvrdil, jakou újmu by mohlo napadené rozhodnutí valné hromady o odvolání navrhovatele z funkce jednatele celku způsobovat.

7. Soud dále dospěl k tomu, že pokud navrhovatel spatřoval zneužití hlasovacího práva společníka s následkem neplatnosti tohoto usnesení v nepravdivosti důvodů, pro které byl z funkce odvolán, tyto důvody nejsou pro danou věc relevantní. Pokud ust. § 190 odst. 2 písm. c) ZOK a společenská smlouva účastníka v části sedmé, která odkazuje na zákon, stanoví, že do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným patří volba a odvolání jednatele, aniž jsou stanoveny další podmínky takového odvolání, je toto ustanovení třeba vyložit tak, že jednatele lze z funkce odvolat z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodů Pokud valná hromada přijímá rozhodnutí o volbě jednatele do funkce, musí být stejně tak možné, aby bez dalšího přijala i rozhodnutí o odvolání jednatele z funkce.

8. Pokud jde o hlasování druhého společníka za navrhovatele, podle ust. § 173 odst. 1 písm. c) ZOK společník nevykonává hlasovací právo v případě, že valná hromada rozhoduje o jeho odvolání z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, k platnému přijetí napadeného rozhodnutí proto postačovaly hlasy druhého společníka.

9. Soud proto návrh zamítl.

10. Proti rozhodnutí se navrhovatel odvolal. Uvedl, že se neztotožňuje se závěry soudu, který dovodil, že jednatele lze z funkce odvolat nejen z jakéhokoli důvodu, ale i bez udání důvodů. Soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl odvolatelem navržený důkaz k prokázání nepravdivosti existence dluhu navrhovatele vůči společnosti či jeho případné manipulace s finančními prostředky. Navrhovatel se dovolával s odkazem na ust. § 191 odst. 2 zákona o obchodních korporacích vyslovení jeho neplatnosti soudem pro rozpor s dobrými mravy, neboť na valné hromadě společník vykonával hlasovací právo namísto navrhovatele a zneužil své hlasovací právo v neprospěch navrhovatele ve smyslu ust. § 212 odst. 2 občanského zákoníku, neboť na základě nepravdivých tvrzeních navrhovatele z funkce jednatele společnosti odvolal. Za situace, kdy tvrzené důvody odvolání z funkce jednatele nejsou vymezeny v zápisu z jednání valné hromady, může být tato skutečnost jednou z okolností, jež povede k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady. Pro rozpor s dobrými mravy jednání společníka není usnesení valné hromady hodno právní ochrany. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení, popřípadě, aby sám po doplnění dokazování napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl.

11. Účastník ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že je napadené rozhodnutí správné, že soud z dokazování vyvodil správná zjištění a z těchto zjištění správné závěry. Dále uvedl, že navrhovatel netvrdil, čím mělo dojít k porušení dobrých mravů, netvrdil, v čem spočívalo zneužití hlasovacího práva, v čem spočívá újma způsobená společnosti, zopakoval, že jednatele lze z funkce odvolat z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodů. Navrhl potvrzení rozsudku.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že odvolání je důvodné.

13. Ze spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 13. 9. 2017, kterým rozhodla o odvolání navrhovatele z funkce jednatele. Důvod neplatnosti spatřoval ve zneužití hlasovacího práva druhým společníkem, který za navrhovatele na valné hromadě vykonával hlasovací právo, zneužití mělo spočívat v nepravdivých důvodech odvolání, tento postup a to, že druhý společník řeší neshody společníků odvoláním navrhovatele, je v rozporu s dobrými mravy, což má za následek neplatnost rozhodnutí. Uvedl též, že na jednatele se povinnost podat protest proti rozhodnutí podle ust. § 192 odst. 2, 3 ZOK nevztahuje. Účastník uvedl, že navrhovatel podal proti usnesení valné hromady, kterým byl odvolán z funkce jednatele, protest a ten nemá náležitosti, neboť je neurčitý, dále uvedl, že navrhovatel netvrdil, v čem spočívala újma způsobená společnosti údajným zneužitím hlasovacího práva ve smyslu ust. § 212 odst. 2 NOZ a že odvoláním navrhovatele z funkce jednatele žádná újma účastníkovi způsobena nebyla a že jednatele lze z funkce odvolat z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodů. Uvedl též, že podle ust. § 173 odst. 1 písm. c) ZOK společník nevykonává hlasovací právo, pokud valná hromada rozhoduje o jeho odvolání z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce a podle ust. § 169 odst. 3 ZOK se při posuzování usnášeníschopnosti valné hromady nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo, proto stačily k přijetí napadeného usnesení hlasy druhého společníka s obchodním podílem 50%. Soud zjistil, že se konala dne 13. 9. 2017 valná hromada, že navrhovatel byl společníkem účastníka, že druhý společník vykonával za navrhovatele z důvodu zastavení obchodního podílu navrhovatele hlasovací právo na předmětné valné hromadě, že na valné hromadě byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele. Soud dospěl k závěru, že předmětná valná hromada byla řádně svolána a byla usnášeníschopná, že pokud v daném případě návrh podal navrhovatel jako odvolaný jednatel dle ust. § 191 odst. 1 ZOK, není relevantní, zda a v jakém rozsahu protest podal. Též dospěl k závěru, že jednatele lze z funkce odvolat z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodů a že ani podmínky ust. § 212 odst. 2 NOZ nebyly naplněny, když navrhovatel netvrdil, jakou újmu by mohlo napadené rozhodnutí celku způsobovat. Též soud učinil závěr, že k platnému přijetí napadeného rozhodnutí o odvolání navrhovatele z funkce jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, postačovaly hlasy druhého společníka, když podle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK společník nevykonává hlasovací právo v případě, že valná hromada rozhoduje o jeho odvolání z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. Soud proto návrh zamítl.

14. V průběhu odvolacího řízení navrhovatel podal návrh na přerušení řízení z důvodu, že probíhá v trestním řízení, kde je řešena otázka, která může mít význam v dané věci, odvolací soud jej neshledal důvodným s ohledem na svůj níže uvedený právní názor, a proto návrh při jednání konaném dne 28. 4. 2021 zamítl.

15. Odvolací soud se sice ztotožnil se zjištěními soudu prvního stupně, odvolací soud na ně odkazuje, neztotožnil se však se závěry soudu.

16. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu, že navrhovatel jakožto společník společnosti, jenž byl současně jednatelem této společnosti, nebyl povinen podat na valné hromadě společnosti ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k. protest.

17. Podle § 191 z. o. k.

(1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

(2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

18. Podle § 192 z. o. k.

(1) Nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

(2) Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

(3) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl.

19. Z citované právní úpravy plyne, že dovolání se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady kapitálové společnosti společníkem je podmíněno podáním protestu proti usnesení valné hromady, které je napadáno. Podmíněnost oprávnění domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady protestem se vztahuje pouze na společníky, pro ostatní oprávněné osoby (tj. jednatele, člena dozorčí rady a likvidátora) neplatí (§ 192 odst. 2 z. o. k.).

20. Protest klade na společníky vyšší míru odpovědnosti v souvislosti s výkonem jejich práv a povinností společníka společnosti; nutí je k tomu, aby se důsledněji věnovali otázkám jednání valné hromady, opatřovali si potřebné informace a podklady, aby mohli vyhodnotit případné důsledky související s jejich ne/přijetím.

21. Odvolací soud má za to, že svěřuje-li oprávnění domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady kapitálové společnosti osobám výslovně uvedeným v § 191 odst. 1 z. o. k., tj. společníkovi, jednateli, členovi dozorčí rady a likvidátorovi, je třeba v kontextu s § 192 odst. 2 z. o. k. podmínku podat protest proti usnesení valné hromady pro dovolání se vyslovení jejich neplatnosti vztáhnout na každého společníka, bez ohledu na to, zda je zároveň jednatelem (nebo členem dozorčí rady společnosti). Opačná konstrukce by znamenala nikoli důvodné zvýhodnění těchto společníků. Zakotvením institutu protestu v současné právní úpravě měl zákonodárce v úmyslu zpřísnit podmínky pro napadání usnesení valných hromad kapitálových společností, došlo tak právě k zakotvení institutu protestu jako jedné z podmínek podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady kapitálové společnosti (srov. důvodovou zprávu k § 192 odst. 2 z. o. k.), od jejíhož splnění se odvíjí aktivní legitimace navrhovatele k podání předmětného návrhu. Pokud by se povinnost podat protest nevztahovala na společníka, který je zároveň v postavení jednatele, došlo by ke zvýhodnění jeho osoby na úkor ostatních „prostých“ společníků.

22. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že společník společnosti, jenž je zároveň jednatelem této společnosti, aby se mohl úspěšně dovolat neplatnosti usnesení valné hromady, musí jako ostatní společníci proti napadeným rozhodnutím valné hromady protestovat. Oprávnění nepodat protest dle odvolacího soudu dopadá toliko na osoby, jež jsou výlučně v postavení jednatele, člena dozorčí rady, či likvidátora. Opačný výklad by vedl k nedůvodné diskriminaci ostatních společníků, jimž postavení uvedených osob nesvědčí.

23. Podání protestu je tedy neopominutelnou podmínkou pro úspěšné dovolání se neplatnosti rozhodnutí valné hromady, v případě, že společník účastnící se valné hromady protest nepodá, a (nebo) nebude-li tento protest zaznamenán do zápisu z jednání valné hromady, neboť společník o to nepožádal, nemůže být takový společník s žalobou o určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady u soudu úspěšný.

24. Účastník namítal, že navrhovatel podal proti usnesení valné hromady protest proti usnesení, kterým byl odvolán z funkce jednatele, a ten nemá náležitosti, neboť je neurčitý. Soud se však tím, zda protestující určitě a srozumitelně popsal okolnosti, v nichž spatřuje důvody neplatnosti usnesení valné hromady, neboť k důvodům, které nebyly uplatněny formou protestu na valné hromadě, soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady není oprávněn přihlédnout. Z uvedeného důvodu je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

25. Odvolací soud se neztotožnil ani se závěrem soudu, že nebylo prokázáno, že došlo ke zneužití hlasovacího hlasovací práva účastníkem ve smyslu ust. § 212 odst. 2 NOZ, když navrhovatel ani netvrdil, jakou újmu by mohlo napadené rozhodnutí valné hromady o odvolání navrhovatele z funkce jednatele celku způsobovat.

26. Podle § 212 o. z.

(1) Zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

27. I když se posuzuje otázka, zda došlo ke zneužití hlasovacího práva členem soukromé korporace v řízení podle § 212 odst. 2 o. z., v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení o odvolání jednatele z jeho funkce může soud posoudit, jako předběžnou otázku, zda usnesení bylo přijato vahou hlasů společníka, který zneužil hlasovacího práva. Dojde-li k závěru, že tomu tak je, a nebudou-li dány důvody pro zamítnutí návrhu (srov. zejména § 260 o. z.), prohlásí napadené usnesení neplatným, aniž je třeba, aby o tom rozhodl soud v řízení podle § 212 odst. 2 o. z. Co se týče otázky, zda má navrhovatel právní zájem na tomto určení, odvolací soud konstatoval, že tento je dán již tím, že navrhovatel je společníkem účastníka. Pokud navrhovatel tvrdil, že druhý společník popsaným postupem, zneužil hlasovací právo, z uvedeného plyne, že tím je též dána i skutečnost, že zneužití hlasovacího práva bylo k újmě celku. Pokud měl však soud za to, že tvrzení navrhovatele k uvedené otázce nejsou dostatečná, měl navrhovatele poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

28. Za uvedené situace se měl soud zabývat tím, zda došlo k tomu, že napadené usnesení bylo přijato vahou hlasů společníka, který zneužil hlasovacího práva tím, že hlasoval pro odvolání navrhovatele.

29. Protože tak soud neučinil, je rozhodnutí i z tohoto důvodu nepřezkoumatelné.

30. Na základě uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí podle § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

31. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí.