o odvolání a jmenování nového likvidátora, k odvolání účastníka 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. října 2019 č. j. 80 Cm 112/2019-8,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odvolal [Anonymizováno] z funkce likvidátora společnosti [Anonymizováno] (výrok I.), likvidátorem společnosti [Anonymizováno] jmenoval [Anonymizováno], nar. dne [Anonymizováno], …(výrok II.) a uložil [fyzická osoba] povinnost zaplatit navrhovatelce, k rukám její právní zástupkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 8 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelka se jakožto věřitelka společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) domáhala odvolání [Anonymizováno] z funkce likvidátora společnosti a jmenování nového likvidátora společnosti ze seznamu insolvenčních správců. Návrh odůvodnila tím, že stávající likvidátor společnosti [Anonymizováno] je nečinný, což dovozuje z toho, že likvidátor společnosti [Anonymizováno] trvale nekomunikuje a nereaguje na výzvy a žádosti, ačkoliv mu navrhovatelka zaslala přihlášku své pohledávky do likvidace společnosti a požádala jej o vyčíslení nákladů na soupis jmění společnosti. Nad to navrhovatelce není známo, že by likvidátor společnosti provedl v rámci likvidace společnosti jakékoliv úkony. Jelikož likvidátor společnosti [Anonymizováno] neplní své zákonné povinnosti vyplývající z postavení likvidátora společnosti, ohrožuje tak uspokojení pohledávky. Soud usneseními ze dne 25. 6. 2019 č. j. 80 Cm 112/2019-7 vyzval společnost a jejího likvidátora [Anonymizováno] k vyjádření se k podanému návrhu na odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového ve lhůtě 30 dnů od dne jejího doručení. Přestože tato výzva byla společnosti i jejímu likvidátorovi [Anonymizováno] doručena prostřednictvím datových schránek dne 3. 7. 2019, nebylo na ni do dne rozhodnutí soudu vůbec reagováno. Dále soud uvedl, že jemu z vlastní činnosti, a to z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti vedeného zdejším soudem v oddíle C vložce 66863 (ve spojení s dokumenty založenými ve sbírce listin obchodního rejstříku) známo, že rozhodnutím jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady společnosti ze dne 6. 11. 2018 sepsaného ve formě notářského zápisu ([Anonymizováno], [Anonymizováno]) bylo rozhodnuto o zrušení společnosti s dnem vstupu do likvidace k 6. 11. 2018 a zároveň o zvolení [Anonymizováno] likvidátorem společnosti. Soud ve věci rozhodl „v souladu s § 89 odst. 1 z. ř. s. bez nařízení jednání“, neboť se v daném případě jedná o řízení dle § 85 písm. a) z. ř. s. a soud neprováděl dokazování, když pro relevantnost zjištění postačovaly skutečnosti známé soudu z jeho vlastní činnosti, konkrétně z údajů z úplného výpisu společnosti z obchodního rejstříku (ve spojení s dokumenty založenými ve sbírce listin obchodního rejstříku), který zdejší soud coby soud rejstříkový vede v oddíle C vložce 66863 (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 121 o. s. ř.). Poukázal na pasivitu (nečinnost) společnosti a zejména jejího stávajícího likvidátora [Anonymizováno] v záležitostech likvidace společnosti - nereagování na výzvu soudu k vyjádření se k podanému návrhu na odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového. Po stránce právní dospěl soud prvního stupně k tomu, že navrhovatelka jakožto věřitelka společnosti je osobou mající právní zájem na odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového, neboť její právní zájem na odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového lze dovodit již z podstaty jejího postavení věřitelky společnosti, která má zájem na uspokojení své pohledávky, v čemž jí nečinnost stávajícího likvidátora společnosti brání. Navrhovatelka je jakožto věřitelka společnosti tedy osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu v této právní věci; svůj právní zájem na požadovaném odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového dostatečné osvědčila. V řízení byly splněny podmínky ve smyslu § 191 odst. 2 o. z., neboť vzhledem k tomu, že společnost a zejména její likvidátor [Anonymizováno] jsou nečinní (nereagují na výzvu soudu k vyjádření se k podanému návrhu na odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového), má soud za to, že tato skutečnost sama o sobě znemožňuje řádný kontakt se společností nejen ze strany soudu, ale i ze strany případných věřitelů společnosti a dalších osob, a tím i řádný průběh likvidace společnosti. Soud proto v souladu s § 191 odst. 2 o. z. rozhodl o odvolání stávajícího nečinného likvidátora [Anonymizováno] z funkce likvidátora společnosti a zároveň v souladu s § 191 odst. 2 o. z. o jmenování likvidátora nového, přičemž za použití § 191 odst. 3 o. z. vyhověl návrhu navrhovatelky a novým likvidátorem společnosti jmenoval osobu náhodně vybranou z řad insolvenčních správců. O nákladech řízení rozhodl soud za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) podle úspěchu ve věci a jejich náhradu tedy přiznal zcela úspěšné navrhovatelce. Povinnost zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení uložil likvidátorovi společnosti [Anonymizováno] z důvodu, že u společnosti nelze hovořit o úspěchu ani neúspěchu ve věci (společnost svým jednáním, na rozdíl od jejího likvidátora [Anonymizováno], nezavdala příčinu k zahájení řízení v této věci).

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník 1) včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že rozhodnutím jediného společníka společnosti ze dne 19. 9. 2019 byl s účinností ke dni 19. 9. 2019 z funkce likvidátora odvolán pan [Anonymizováno]. Z předmětného rozhodnutí jediného společníka vyplývá, že likvidátor byl odvolán z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který mu neumožňoval řádně vykonávat funkci likvidátora společnosti. Na základě tohoto rozhodnutí jediného společníka Společnosti byl dne 11. 10. 2019 podán návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku, přičemž navrhovanou změnou byl výmaz likvidátora společnosti. V návaznosti na shora uvedené provedl příslušný rejstříkový soud dne 16. 10. 2019 výmaz likvidátora společnosti pana [Anonymizováno]. Z uvedeného je tak zřejmé, že Městský soud v Praze věc nesprávně právně posoudil, když 17. 10. 2019 rozhodl o odvolání likvidátora společnosti, pana [Anonymizováno], a to i přesto, že pan [Anonymizováno] byl k tomuto datu již nejen odvolán, ale i vymazán z obchodního rejstříku. Z odůvodnění usnesení je zřejmé, že soud prvního stupně neprováděl dokazování, když pro relevantnost zjištění postačovaly skutečnosti známé soudu z jeho vlastní činnosti, konkrétně z údajů z úplného výpisu společnosti z obchodního rejstříku. Toto odůvodnění však není správné, neboť pokud by soud vycházel z aktuálního úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti, byla by mu známa skutečnost, že likvidátor byl již v době rozhodnutí soudu odvolán z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a že 16. 10. 2019, tj. před rozhodnutím ve věci byl likvidátor navíc i vymazán z obchodního rejstříku. Je tedy třeba uzavřít, že Městský soud v Praze nemohl odvolat likvidátora společnosti, když v době vydání rozhodnutí byl likvidátor společnosti pan [Anonymizováno] již platně odvolán. V daném případě se nelze v žádném případě ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatelka byla zcela úspěšná ve věci, neboť navrhovatelka nebyla plně úspěšná ve věci. Dne 17. 10. 2019, tj. v době rozhodování o návrhu navrhovatelky, mohl soud toliko jmenovat nového likvidátora společnosti, tzn. že mohl navrhovatelce přiznat pouze méně, než sama navrhovala. Navrhovatelka tak nemohla být zcela úspěšná ve věci a nepřísluší jí ani nárok na náhradu nákladů řízení. Odvolatel navrhl, aby Vrchní soud v Praze výrok I. zrušil, alternativně aby výrok I. změnil tak, že návrh na odvolání likvidátora Společnosti, pana [Anonymizováno], se zamítá a výrok III. změnil tak, že navrhovatelka nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s odvolatelem v tom, že kdyby soud prvního stupně v den vydání svého rozhodnutí vyšel z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 66863 (jak sám uvedl v odůvodnění usnesení), tak by musel zjistit, že [Anonymizováno] zapsaný coby likvidátor předmětné společnosti byl ke dni 16. 10. 2019 vymazán coby likvidátor posuzované společnosti, což se muselo v úplném výpisu z obchodního rejstříku promítnout nejpozději následující den 17. 10. 2019, tedy v den, kdy soud prvního stupně rozhodoval v této věci. Pak by muselo být soudu prvního stupně zjevné, že nelze odvolat někoho z funkce, pakliže již v této funkci není. Rozhodnutí o odvolání likvidátora bylo založeno do sbírky listin příslušného obchodního rejstříku následující den po vydání odvoláním napadeného rozhodnutí, tj. 18. 10. 2019, nicméně k odvolání likvidátora z funkce došlo jediným společníkem již dne 19. 9. 2019. V době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně a tím spíše i v době rozhodování odvolacího soudu je zjevné, že návrhu na odvolání likvidátora nemohlo být vyhověno, když osoba, jejíž odvolání z funkce likvidátora bylo navrženo, již v této funkci nebyla (od 19. 9. 2019).

5. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh zamítl a nepřiznal navrhovatelce náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a ani odvolacích nákladů z níže vyložených důvodů.

6. Odvolací soud změnil I. výrok ve věci samé tak, že návrh zamítl, což znamená neúspěch navrhovatelky a dle zásady úspěchu (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s a § 1 odst. 3 z. ř. s. ) by to znamenalo její povinnost k náhradě nákladů řízení úspěšnému účastníkovi 1) [Anonymizováno], tomu však před soudem prvního stupně žádné náklady řízení nevznikly, proto nemá právo na jejich náhradu. Odvolací soud tudíž ani nezvažoval, zda je možné aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. a náhradově nákladový výrok III. změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (§ 220 a § 224 odst. 2 o. s. ř.).

7. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení má odvolací soud za to, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků ve smyslu § 150 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s. Účastník 1) byl sice s odvoláním úspěšný, když odvolací soud změnil I. výrok ve věci samé tak, že návrh zamítl a dle zásady úspěchu (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s a § 1 odst. 3 z. ř. s.) by mu proto náležela náhrada nákladů odvolacího řízení (v posuzovaném případě jen soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč), avšak jeho úspěch v rámci odvolacího řízení nebyl zapříčiněn tím, že by navrhovatelčin návrh na zahájení řízení byl v době jeho podání nedůvodný, ale proto, že v době po podání návrhu došlo v důsledku jednání [Anonymizováno] (coby jediného společníka společnosti) ke změně rozhodných skutečností (nezávisle na vůli navrhovatelky). Došlo totiž k odvolání likvidátora rozhodnutím jediného společníka. Dle názoru odvolacího soudu je tímto dán důvod hodný zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků. Nebylo by spravedlivé, aby popsaná skutečnost nezávislá na vůli navrhovatelky šla k její tíži a musela tak platit náhradu nákladů odvolacího řízení. Když navrhovatelka podávala návrh, byl důvodný (sám odvolatel v odvolání konstatoval neřádný výkon funkce likvidátora z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu). Proto rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.