o nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatelky do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2020, č.j. 2 Nc 1273/2020-9

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 10.3.2020 se navrhovatelka vůči [Jméno advokáta B], IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B] (dále jen ,,Družstvo“) domáhala nařízení předběžného opatření, kterým by soud Družstvu zakázal až do okamžiku skončení nejbližší členské schůze Družstva zcizovat jakékoliv pohledávky z úvěrů poskytnutých členům Družstva. V návrhu uvedla, že je členkou Družstva. Dle jejího zjištění má Družstvo v úmyslu prodat třetí osobě soubor pohledávek z úvěrů za členy Družstva, a to [právnická osoba]. ve výši k 29.2.2020 včetně příslušenství 136 630 817,38 Kč, a [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] v celkové výši k 29.2.2020 včetně příslušenství 104 738 619,97 Kč (dále také jen ,,pohledávky z úvěrů“). Veškeré tyto pohledávky jsou kvalitně zajištěny a hodnota zajištění převyšuje nezaplacený zůstatek jistiny. Družstvo vyzvalo dne 5.3.2020 třetí osoby k podání nabídky na odkup pohledávek z úvěrů, a to nejpozději do 13.3.2020. V takto krátké lhůtě nelze reálně získat nejlepší nabídku na odkup těchto pohledávek, čímž dojde k poškození majetku Družstva a tedy i majetku všech členů družstva. Je velice pravděpodobné, že představenstvo Družstva již vítěze tendru vybralo dopředu. Kontrolní komise Družstva se vyslovila proti prodeji pohledávek z úvěrů. Pokud dojde k jejich prodeji za cenu nižší než 100% nominální hodnoty, bude tím Družstvo i jeho členové nenávratně poškozeni. Navrhovatelka má proto za to, že zde existuje nutná a naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Ve výroku II. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení a ve výroku III. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud, za použití § 75c odst. 1 písm. a) a § 74 odst. 2 o.s.ř., uvedl, že návrhu na nařízení předběžného opatření je možné vyhovět jen tehdy, pokud navrhovatel prokáže potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků a současně osvědčí skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Tyto skutečnosti jsou osvědčeny tehdy, pokud se jeví alespoň jako pravděpodobné. Z toho je zřejmé, že pokud navrhovatel buď skutečnosti rozhodné pro uložení povinnosti předběžným opatřením neosvědčí, nebo neprokáže potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, návrhu nelze vyhovět. Navrhovatelka potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků neprokázala, pročež byl návrh zamítnut, aniž by bylo potřebné zabývat se i tím, zda osvědčila skutečnosti ve vysvětleném smyslu. Z důkazů doložených navrhovatelkou lze jako rozhodné zjištění dovodit pouze to, že Družstvo vyhotovilo nabídku na prodej úvěrových pohledávek zajištěných průmyslovými areály a nemovitostmi s developerským potenciálem, jehož předmětem je nabídka účasti ve výběrovém řízení na odkup pohledávek z úvěrů s tím, že rozhodný den pro podání nabídky je 13.3.2020 do 12.00 hod. a s tím, že vítězný investor obdrží platební informace k úhradě kupní ceny a návrh smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž pohledávky budou postupovány ve stavu ke dni 31.3.2020 s nástupnictvím investora do 1.4.2020, kdy postoupení bude účinné úhradou kupní ceny nejpozději k 31.3.2020, to vše za podmínky, že účastník si vyhrazuje právo nestanovit vítěze aukce. Na takto formulovaných požadavcích nabídky však není ničeho protiprávního a nevyplývá z nich, že úvěry budou prodány (postoupeny) třetí osobě za jakoukoliv cenu, protože takový závěr nelze z označené listiny a ani z listiny jiné dovodit v situaci, kdy Družstvo si vyhrazuje právo vítěze aukce (výběrového řízení) nestanovit. Tvrzení, že Družstvo pravděpodobně zná již vítěze aukce, není nijak osvědčeno, natož pak prokázáno. Úvaha o tom, že postoupením pohledávek z úvěrů bude navrhovatelka poškozena, má povahu nepodložené obavy, neboť z žádného důkazu nelze dovodit, že by případné postoupení zástupci Družstva (členové představenstva) sjednali či měli v úmyslu sjednat v rozporu s požadavky péče řádného hospodáře podle § 51 a § 52 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) ve spojení s § 705 ZOK a § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, tedy např. i za nižní než obvyklou cenu bez obhajitelného zájmu Družstva. Soud je při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření povinen vždy dbát principu propociality jako obecné právní zásady, z níž vyplývá požadavek na poměřování újmy, jež by mohla vzniknout navrhovatelce nevyhověním jejímu návrhu s újmou, jež by vznikla Družstvu, pokud by návrhu naopak vyhověno bylo. Za popsaného stavu není dán zjevně důvod pro to, aby soud zasahoval do činnosti Družstva, která nevykazuje znaky porušení právní povinnosti. Soud proto návrh zamítl z důvodu neprokázání potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků (§ 76g o.s.ř.). Výrok II. je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položkou 5 Sazebníku poplatků. Výrok III. je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.

3. Do tohoto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání. Namítla nepřezkoumatelnost napadeného usnesení pro nedostatek důvodů, neboť soud prvního stupně se v něm nevypořádal se skutečnostmi, které navrhovatelka uplatnila jako důvody prokazující potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků a osvědčující skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti Družstvu. V další části odvolání navrhovatelka podrobně popisovala důvody, pro které se nařízení předběžného opatření domáhá. Je přesvědčena, že skutečnosti a důkazy uvedené v odvolání i v návrhu na nařízení předběžného opatření jednoznačně prokazují potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků. Pokud Družstvo prodá pohledávky z úvěrů za cenu, která je k okamžiku zcizení nižší než 100% nominální hodnoty zcizovaných pohledávek včetně příslušenství, bude takovým prodejem poškozen jak majetek Družstva, tak majetek navrhovatelky i ostatních členů Družstva. Ekonomických důsledkem prodeje pohledávek z úvěrů bude v každém případě škoda na majetku Družstva, navrhovatelky a všech dalších členů Družstva. K prodeji pohledávek z úvěrů neexistuje žádný racionální ani obhajitelný důvod. Prodej pohledávek z úvěrů by mohl být ekonomicky obhajitelný jedině v situaci, kdyby cena za takovýto prodej činila minimálně 100% hodnoty zcizovaných pohledávek včetně příslušenství k okamžiku prodeje. Takovému prodeji ovšem navrhované předběžné opatření nijak nebrání. Navrhovatelka proto apeluje na odvolací soud, aby zabránil vzniku škody velkého rozsahu na majetku nejen regulované finanční instituce, ale též na majetku tisíců členů Družstva. Navrhovatelka proto navrhla, aby bylo předběžným opatřením Družstvu zakázáno až do okamžiku skončení nejbližší členské schůze zcizení nejen pohledávek z úvěrů, ale též zcizování jakýkoliv pohledávek ze všech úvěru poskytnutých členům Družstva, a to pouze v případě, že cena za takové zcizení bude k okamžiku zcizení nižší než 100 % nominální hodnoty zcizovaných pohledávek včetně příslušenství. Tímto zákazem bude navrhovatelce poskytnuta nezbytná ochrana před vznikem reálně hrozící a nenahraditelné újmy. Navrhovatelka zdůraznila, že se domáhá nařízení časově velmi omezeného opatření, které je z časového hlediska limitováno nejbližší členskou schůzí. O její svolání již představenstvo Družstva požádala kontrolní komise. Navrhovatelka dále brojila proti závěru soudu prvního stupně ohledně principu proporcionality. Na závěr navrhovatelka navrhla změnu návrhu na nařízení předběžného opatření a to tak, že a) Družstvu se zakazuje až do okamžiku skončení nejbližší členské schůze zcizovat jakékoliv pohledávky z úvěrů poskytnutých společnostem [právnická osoba]., IČO [IČO], [právnická osoba]., IČO [IČO], [právnická osoba], IČO [IČO], [právnická osoba], IČO [IČO] a [právnická osoba], IČO [IČO] za cenu, která je k okamžiku zcizení nižší než 100% nominální hodnoty zcizovaných pohledávek včetně příslušenství, b) Družstvu se zakazuje do okamžiku skončení nejbližší členské schůze zcizovat jakékoliv pohledávky z úvěrů poskytnutých členům tohoto Družstva za cenu, která je k okamžiku zcizení nižší než 100% nominální hodnoty zcizovaných pohledávek včetně příslušenství.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro jeho změnu.

5. Podle § 74 o.s.ř. (1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. (3) Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.

6. Podle § 75 odst. 2 o.s.ř. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

7. Podle § 42 odst. 4 o.s.ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu58a). Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.

8. Podle § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

9. Podle § 75c odst. 4 o.s.ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

10. Podle § 77 odst. 1 písm. d) o.s.ř. předběžné opatření zanikne, jestliže uplynula určená doba, po kterou mělo trvat.

11. Námitku nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení pro nedostatek důvodů vznesenou navrhovatelkou odvolací soud důvodnou neshledal. Pro potřeby přezkumu odvolacím soudem je je usnesení odůvodněno dostatečně, v souladu s § 167 odst. 2 ve spojení s § 157 odst. 2 o.s.ř.

12. Z citovaného ustanovení § 77 odst. 1 písm. d) o.s.ř. vyplývá, že předběžné opatření může být vydáno i na dobu určitou, jejíž konec však musí být přesně určen. Tento požadavek navržené předběžné opatření nesplňuje, když má trvat „až do okamžiku skončení nejbližší členské schůze Družstva“. Doba, po kterou má předběžné opatření trvat, je tak určena bez přesného časového ohraničení jejího uplynutí, což by zapříčinilo nevykonatelnost vyhovujícího výroku. Není povinností exekučního soudu pátrat potom, zda a kdy se konala ,,nejbližší“ členská schůze Družstva. Tato neurčitost návrhu proto brání pokračování v řízení (§ 75a o.s.ř.). Petit návrhu byl neurčitý i v tom, že v něm nebylo uvedeno, o které členy Družstva, kterým byly úvěry poskytnuty, se jedná. Tento nedostatek navrhovatelka odstranila v průběhu odvolacího řízení.

13. Z citovaného ustanovení § 75c odst. 4 o.s.ř. vyplývá, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. Změna návrhu na nařízení předběžného opatření navržená navrhovatelkou v odvolání podle § 95 o.s.ř. je tedy v odvolacím řízení nepřípustná. Změna návrhu spočívající v uplatnění nového nároku je v odvolacím řízení nepřípustná i podle § 216 odst. 2 o.s.ř. Byla-li za odvolacího řízení učiněna nepřípustná změnu návrhu, odvolací soud se tímto procesním úkonem při svém rozhodování nezabývá, neboť se k němu nepřihlíží (§ 41a odst. 3 ve spojení s § 211 o.s.ř.).

14. Z citovaného ustanovení § 75 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 42 odst. 4 o.s.ř. vyplývá, že podstatnou náležitostí návrhu na nařízení předběžného opatření podaného před zahájením řízení ve věci samé podle § 74 odst. 1 o.s.ř. je vylíčení rozhodných skutečností ohledně řízení ve věci samé. Z návrhu musí být tedy zřejmý předmět a právní důvod budoucího řízení ve věci samé. Je tomu tak proto, že soud i v řízení o nařízení předběžného opatření navrženém před zahájením řízení ve věci samé musí přezkoumat podmínky řízení včetně své věcné a místní příslušnosti (§ 74 odst. 3 o.s.ř.), musí se zabývat otázkou, zda účastníky řízení o nařízení předběžného opatření jsou kromě navrhovatele ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samou (§ 74 odst. 2 o.s.ř.), musí mít najisto postaven procesní režim řízení ve věci samé a tudíž i procesní režim řízení o nařízení předběžného opatření, tj. zda se jedná o řízení sporné či nesporné. Soud také musí posoudit, zda se nejedná o obchodní věc, u které činí jistota 50 000 Kč (§ 75b odst. 1 o.s.ř.). V případě vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření musí soud podle § 76 odst. 3 o.s.ř. ve výroku uložit navrhovateli podat ve stanovené lhůtě konkrétní návrh na zahájení řízení ve věci samé. Zároveň musí být zřejmé, že předběžné opatření je v blízké souvztažnosti s budoucím meritorním řízením. Podmínky pro nařízení předběžného opatření totiž soud vždy zkoumá ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. Prokázaná provázanost předběžného opatření s budoucím meritorním řízením zabezpečí, že pozdějším výrokem ve věci samé dojde k narovnání práv a povinností, které prozatímně upravuje enunciát předběžného opatření. Procesní institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, jakkoliv by takové vztahy měli pro oba či jednoho z nich závažné následky, neboť jde o potřebu zatímní úpravy poměrů do doby konečného rozhodnutí ve věci samé, přičemž soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření nesmí takové konečné rozhodnutí předjímat. Navrhovatel nemůže podávat návrh na nařízení předběžného opatření neuváženě bez vědomí dostatečně jasně a jednoznačně formulované žaloby, kterou hodlá dosáhnout procesního cíle – vyřešení věci samé. Určení předmětu meritorního řízení v návrhu na nařízení předběžného opatření je plně v dispozici navrhovatele a soud místo něj nemůže zvažovat všechny v úvahu připadající možnosti návrhů, které by v projednávané věci přicházely v úvahu. V posuzované věci není v návrhu na nařízení předběžného opatření určen předmět ani právní titul řízení ve věci samé a nelze tak seznat, jaké právní (nikoliv faktické) poměry účastníků mají být předběžným opatřením prozatímně upraveny. Tato neúplnost návrhu je další vadou bránící pokračování v řízení. Pouhý předpoklad vzniku právního vztahu není zákonným důvodem pro nařízení předběžného opatření.

15. V případě, že je nutno návrh odmítnout pro vady neurčitosti a neúplnosti podle § 75a o.s.ř., je nadbytečné zabývat se jeho důvodností podle § 75c odst. 1 o.s.ř.

16. Z vyložených důvodu odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření o obsahu uvedeném v tomto výroku se odmítá.

17. V případě, že návrh není bezvadný a v důsledku tohoto neprojednatelný, nepodléhá zpoplatnění. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil napadené usnesení ve výroku II. tak, že navrhovatelka není povinna soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení zaplatit.

18. Nákladový výrok je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 3 o.s.ř., dle kterého odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady. Protože Družstvu žádné náklady řízení před soudem prvního stupně ani v odvolacím řízení nevznikly, vyslovil odvolací soud, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.