o zrušení společnosti, nařízení likvidace a jmenování likvidátora, k odvolání účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2023, č. j. 85 Cm 2738/2023–3,

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že se zahajuje řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), obchodní korporace [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále též jen „Společnost“), se zrušuje a nařizuje se její likvidace (výrok II.), likvidátorem Společnosti se jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], IČO [IČO], nar. [Anonymizováno], [adresa] (výrok III.), Společnosti se ukládá povinnost zaplatit za specifikovaných platebních podmínek soudní poplatek 2 000 Kč (výrok IV.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném soudem v oddílu C, vložka [Anonymizováno]. Z úřední činnosti je soudu známo, že Společnost pozbyla právní důvod k užívání prostor, kam umístila své sídlo. Soud má za osvědčené, že Společnost byla rejstříkovým soudem vyzvána k podání návrhu na zápis změny sídla dne 12. 5. 2022 ve lhůtě 30 dní a zároveň byla poučena o následcích neodstranění uvedeného nesouladu. Náprava zjednána nebyla. Soudu je známo rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1995, sp. zn. IV. ÚS 230/95. Přesto dle jeho názoru společníky zrušované Společnosti nelze považovat paušálně za účastníky tohoto řízení z důvodu, že: 1) postavení společníků společnosti s ručením omezeným a akcionářů se výrazně sbližují, neboť k obchodnímu podílu je možno vydat kmenový list, který je cenným papírem, 2) zákon z pohledu rozsahu práv osob s majetkovou účastí na společnosti nerozlišuje mezi akcionářem a společníkem společnosti s ručením omezeným, 3) nečinnost společnosti je důsledkem nezájmu společníků o chod společnosti, 4) společník není ani účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 247/2016). V posuzované věci zápis sídla v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona, konkrétně § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z. v. r.“), dle kterého se do obchodního rejstříku povinně zapisuje údaj o sídle obchodní korporace, přičemž podle § 14 odst. 2 z. v. r. navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání. Soud prvního stupně proto konstatoval, že je dán důvod ke zrušení Společnosti podle § 172 odst. 1. písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zákonný důvod soud shledal v § 9 odst. 1 z. v. r., neboť obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze nápravy dosáhnout jinak. Tento postup splňuje též podmínku zájmu ochrany třetích osob s ohledem na princip materiální publicity zápisu ve veřejném rejstříku. Likvidátora soud jmenoval, s odkazem na § 191 odst. 4 o. z., z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců s tím, že je mu z úřední činnosti známo, že jako statutární orgán Společnosti je v obchodním rejstříku zapsána osoba, která nepřebírá zásilky a nereaguje na výzvy soudu. Lze tak předpokládat, že nebude řádně plnit povinnosti likvidátora. O uložení povinnosti k zaplacení soudního poplatku rozhodl soud podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

3. Do výroků II. až IV. tohoto usnesení podala Společnost dne 15. 11. 2023 včasné odvolání. V odvolání namítá, že nesouhlasí s likvidací, neboť v současné době jedná o udělení souhlasu s umístěním sídla s třetí osobou, který by měl být odvolatelce v brzké době udělen. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, popřípadě změnil tak, že likvidátorem jmenuje jednatele Společnosti [adresa] z důvodu, že mu je stav Společnosti znám a může likvidaci provést efektivně bez zbytečných nákladů.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu i v odvoláním nenapadeném, ale závislém nákladovém výroku V. (§ 212 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“) a odvolání důvodným neshledal.

5. Podle § 25 odst. 1 písm. a) z. v. r. do veřejného rejstříku se zapíše jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu zapsané osoby.

6. Podle § 14 z. v. r. navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem (odst. 1). K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny (odst. 2). Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo (odst. 3).

7. Podle § 9 odst. 1 z. v. r. jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.

8. Podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tak stanoví zákon.

9. Podle § 172 odst. 2 o. z. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

10. Ze spisu odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně usnesením ze dne 30. 11. 2023, č. j. 85 Cm 2738/2023-10, vyzval Společnost, aby v dodatečné lhůtě 30 dnů od doručení usnesení odstranila důvody vedoucí ke zrušení Společnosti tak, že podá návrh na zápis sídla do obchodního rejstříku nebo doloží aktuální souhlas s umístěním sídla na stávající adrese. Usnesení bylo zástupci Společnosti doručeno dne 4. 12. 2023. Společnost na výzvu soudu prvního stupně ve stanovené lhůtě nereagovala.

11. Z přiloženého rejstříkového spisu odvolací soud zjistil, že dne 10. 5. 2022 vlastnice nemovitosti na adrese [adresa], společnost [právnická osoba], IČO [IČO], soudu sdělila, že odvolala svůj souhlas s umístěním sídla Společnosti a Společnost tak pozbyla právního důvodu k užívání sídla na adrese [adresa]. Usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. C 187059/RD10/MSPH, Fj 186531/2022/MSPH, rejstříkový soud vyzval Společnost, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení zjednala nápravu uvedeného stavu tak, že podá návrh na zápis změny sídla Společnosti a doloží listiny prokazující právní důvod užívání prostor, kde je umístěno sídlo Společnosti (tj. výpis z katastru nemovitostí a souhlas vlastníka se sídlem Společnosti s úředně ověřenými podpisy). Současně soud Společnost upozornil na důsledky nesplnění výzvy ve stanovené lhůtě, a to možné zrušení Společnosti s likvidací podle § 9 odst. 1 z. v. r. Usnesení bylo Společnosti doručeno dne 22. 5. 2022 do datové schránky náhradně, [adresa] bylo usnesení doručeno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 27. 5. 2022 též náhradně. Výzva ke zjednání nápravy zůstala bez odezvy.

12. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno] ze dne 31. 10. 2024 odvolací soud zjistil, že Společnost má stále zapsané sídlo na adrese [adresa]. Zapsaným jednatelem Společnosti je [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], bytem [adresa] (dále též jen „[Anonymizováno]“). [Anonymizováno] je současně jediným zapsaným společníkem Společnosti s podílem 100 %.

13. Odvolací soud předně uvádí, že řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora a přeměn jsou řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob, spadajícími pod § 85 písm. a) z. ř. s. Účastníkem řízení o zrušení společnosti je vždy přímo tato obchodní korporace (o jejíž právech a povinnostech se jedná) a také případný navrhovatel (§ 6 odst. 1 z. ř. s.). Z rozhodovací praxe přitom plyne, že osobami, o jejichž právech a povinnostech se jedná, jsou v řízení o zrušení obchodní korporace rovněž její společníci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV. ÚS 230/95, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. vydání 6, ročník 1995, str. 39, popř. nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. vydání 37, ročník 2005, str. 665).

14. Důvody uvedené soudem prvního stupně, proč v řízení zahájeném bez návrhu nejednal též jako s účastníkem řízení se společníkem Společnosti [adresa], proto neobstojí. V posuzované věci však odvolací soud dospěl k závěru, že do řízení výjimečně není nutné přibrat jako dalšího účastníka společníka Společnosti [adresa] podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 z. ř. s., když osoba jednatele Společnosti a jediného společníka je totožná a vzhledem k předmětu řízení není Společnost a společník v procesní kolizi zájmů. Pokud by ovšem [Anonymizováno] přestal být v průběhu řízení jednatelem Společnosti, bylo by nutné jej do řízení coby společníka Společnosti přibrat.

15. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2277/2020, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách, zvedl, že: „Rovněž i v poměrech účinné právní úpravy ovšem platí, že dojde-li k zániku právního důvodu užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti, je povinností společnosti o změně sídla rozhodnout, neboť musí mít právní důvod užívání prostor, v nichž je uvedeno její sídlo, po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané v obchodním rejstříku jako její sídlo (§ 14 odst. 3 z. v. r.). Nerozhodne-li společnost za těchto okolností o změně svého sídla, odporuje obsah zápisu v obchodním rejstříku donucujícím ustanovením zákona a dozví-li se o tom rejstříkový soud, vyzve společnost ke zjednání nápravy, k čemuž jí stanoví (přiměřenou) lhůtu (§ 9 odst. 1 z. v. r.). Nezjedná-li společnost ve stanovené lhůtě nápravu, rozhodne soud v zájmu ochrany třetích osob o zrušení společnosti s likvidací [v literatuře obdobně například Lasák, J. § 136 In Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 4].“

16. Soud prvního stupně pochybil, když výzvu Společnosti k odstranění nedostatků podle § 172 odst. 2 o. z. učinil v rozporu s tímto ustanovením až po vydání rozhodnutí ve věci samé. Předmětný nedostatek, tj. absenci právního důvodu užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo Společnosti, však Společnost, přes příslib učiněný v odvolání, neodstranila, jak vyplývá z jejího aktuálního úplného výpisu z obchodního rejstříku. Za této situace je nadbytečné, aby ji soud prvního stupně opětovně vyzýval podle § 172 odst. 2 o. z.

17. V posuzované věci právní důvod užívání prostor, v nichž je sídlo Společnosti zapsané v obchodním rejstříku, zanikl. Přes výzvu soudu podle § 9 odst. 1 z. v. r. Společnost nezjednala nápravu a neučinila tak ani do rozhodnutí odvolacího soudu. Zápis v obchodním rejstříku tak odporuje donucujícímu ustanovení § 14 odst. 3 z. v. r. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když Společnost zrušil s likvidací podle § 9 odst. 1 z. v. r. ve spojení s § 172 odst. 1 písm. d) o. z. Soud prvního stupně též postupoval správně, pokud jmenoval Společnosti likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (§ 191 odst. 4 o. z.), když dle obsahu rejstříkového spisu [Anonymizováno] nepřebírá soudní písemnosti a nelze tak předpokládat, že bude funkci likvidátora vykonávat řádně. Pochybení odvolací soud neshledal ani ve výroku IV. a V.

18. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné ve výrocích II. až V. potvrdil.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi Společností a jmenovaným likvidátorem rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. s tím, že okolnosti případu jejich náhradu neodůvodňují.