zápis výmazu do obchodního rejstříku
JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 30. 4. 2021
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci
navrhovatele: [Anonymizováno], IČO [IČO]
sídlem [adresa]
za účasti: [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele]
sídlem [Adresa navrhovatele]
o návrhu na zápis výmazu do obchodního rejstříku, k odvolání účastnice do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2021, č. j. C 145785/RD224/MSPH,
Fj 45426/2021/MSPH
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 5. 2. 2021 pod č. j. Fj 45426/2021/MSPH se navrhovatel domáhal výmazu zapsané osoby - společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa] (dále též jen „Společnost“) z obchodního rejstříku. Jako právní důvod uvedl zrušení konkursu na majetek úpadce, jelikož majetek podstaty nepostačuje
k úhradě nákladů konkursu, a to usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2014,
č. j. MSPH 93 INS 10344/2012-B-35, které nabylo právní moci dne 9. 10. 2014.
2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrhu vyhověl a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že byla shledána aktivní věcná legitimace navrhovatele a rejstříkovému soudu není znám důvod bránící výmazu zapsané osoby, když zrušením konkursu pro nedostatek majetku byla zapsaná osoba zrušena bez likvidace a jediným dalším krokem je její zánik, který nastane právě výmazem z obchodního rejstříku. Nákladový výrok je odůvodněn § 23 a § 24 zákona č. 292/2013 Sb.,
o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb.,
o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). Ve výroku II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Do tohoto usnesení podala Společnost v zákonné lhůtě odvolání, v němž namítá, že nesouhlasí s výmazem Společnosti z obchodního rejstříku, jelikož vede několik sporů o platnost svých pohledávek s dlužníky a je přesvědčena, že v budoucnu bude ve svém sporu úspěšná.
4. Navrhovatel ve vyjádření k odvolání Společnosti uvedl, že se ztotožňuje s napadeným usnesením, neboť je souladné se zákonnou úpravou a byly naplněny všechny zákonné důvody. Společnost své odvolání nepodpořila žádnými důkazními prostředky, jedná se tak pouze o přesvědčení, tvrzení Společnosti jsou nepodložená. Navrhovateli z jeho úřední činnosti není ani známo, že by Společnost spravovala či vlastnila samostatně majetek. Navrhl proto odvolání zamítnout.
5. Vrchní soud jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. Podle § 11 z. v. r. (1) Nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně.(2) Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. (3) Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.
7. Podle § 173 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) byl-li osvědčen úpadek právnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu pro splnění usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující; do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek.
8. Podle § 308 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), (dále jen „IZ“) insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu zjistí – li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty.
9. Podle § 312 odst. 3 IZ zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. d) je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem.
10. Odvolací soud z rejstříkového spisu zjistil, že je zde založeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2014, č. j. MSPH 93 INS 10344/2012-B-35, kterým byl ve výroku I. zrušen konkurs na majetek dlužníka – Společnosti z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Z odůvodnění vyplývá, že konkurs byl zrušen podle § 308 odst. 1 písm. d) IZ. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 145785 ze dne 24. 4. 2021 bylo odvolacím soudem zjištěno, že předmětné usnesení nabylo právní moci dne 9. 10. 2014.
11. V dané věci bylo rejstříkové řízení zahájeno na návrh podaný jinou než zapsanou osobou, tj. Společností. Odvolací soud se proto nejprve zabýval splněním podmínek stanovených v § 11
z. v. r. Procesní způsobilost navrhovatele se odvíjí od § 10 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, dle kterého správce daně má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech souvisejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost. Rozhodnou skutečností pro podání návrhu na výmaz Společnosti z obchodního rejstříku je pravomocné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2014, č. j. MSPH 93 INS 10344/2012-B-35, kterým byl zrušen konkurs na majetek Společnosti podle § 308 odst. 1 písm. d) IZ, tj. z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující s tím, že se přitom nepřihlíží
k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. Zapsaná osoba (Společnost) návrh na zahájení řízení ve lhůtě bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti nepodala. Návrh byl podán po uplynutí složené lhůty (bez zbytečného odkladu + 15 dní) stanovené v § 11 odst. 2 a 3 z. v. r. Nejedná se tedy o návrh předčasný, navrhovatel je pro podání návrhu aktivně věcně legitimován, a coby správce daně má na podaném návrhu právní zájem.
12. Usnesení insolvenčního soudu o zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. d) IZ je podle § 312 IZ podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem. Podle § 81 z. v. r. je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, zapíše se příslušný údaj do veřejného rejstříku, aniž by rejstříkový soud vydával rozhodnutí
o povolení zápisu. Znamená to, že v případě nepodání návrhu na zápis výmazu Společnosti z obchodního rejstříku by v posuzované věci byl dán důvod k zápisu výmazu Společnosti z obchodního rejstříku tzv. přímým zápisem podle § 81 z. v. r. Z výpisu z obchodního rejstříku Společnosti ani z obsahu rejstříkového spisu se nepodává, že Společnost vstoupila do likvidace z důvodu uvedeného v § 173 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. objevení se nějakého majetku Společnosti po skončení insolvenčního řízení.
13. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že návrh na zápis výmazu Společnosti z obchodního rejstříku je důvodný, neboť údaj o skutečnosti navržené k zápisu vyplývá z listiny založené v rejstříkovém spise (usnesení Městského soudu v Praze ze dne
22. 9. 2014, č. j. MSPH 93 INS 10344/2012-B-35), a je proto na místě mu vyhovět podle § 90
z. v. r. Pochybení nebylo shledáno ani v nákladovém výroku II.
14. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné.
15. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 23 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.. Okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků odvolací soud neshledal.
Do tohoto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky do dvou měsíců od jeho doručení, prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).