o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2022, č.j. 2 Nc 1271/2022 – 19,

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá (výrok I.), že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), že navrhovatelce se po právní moci tohoto usnesení vrací jistota složená k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, ve výši 50 000 Kč, a že tato jistota jí bude vyplacena Českou republikou prostřednictvím Městského soudu v Praze po právní moci tohoto výroku (výrok III.).

2. Navrhovatelka se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 15. 4. 2022 domáhala nařízení předběžného opatření shora uvedeného znění. Uvedla, že je jedním ze dvou akcionářů účastnice (dále i jen „Společnost“), když jí náleží akcie o jmenovité hodnotě odpovídající vkladům o velikosti 40 % základního kapitálu. Druhým akcionářem je společnost [právnická osoba], které náleží akcie o jmenovité hodnotě odpovídající vkladům o velikosti 60 % základního kapitálu. Uvedené pozemky jsou jediným majetkem účastnice a v akcionářské dohodě z 5. listopadu 2014 bylo mezi akcionáři účastnice ujednáno, že cílem účastnice je zpeněžit tyto pozemky, a to nejméně za částku 200 000 000 Kč. Navrhovatelka, v reakci na svolání valné hromady na 23. 3. 2022, jako kvalifikovaný akcionář požádala o svolání valné hromady na 22. 3. 2022, jejímž programem mělo být mimo jiné podání vysvětlení [tituly před jménem] [Anonymizováno], jakým způsobem plní své povinnosti péče řádného hospodáře a zejména vysvětlení, proč nevyužil nabídky společnosti Skanska a pozemky se ziskem neprodal; tato valná hromada nebyla usnášeníschopná, neboť společnost [právnická osoba] se jí nezúčastnila. S ohledem na toto chování druhého akcionáře Společnosti, se navrhovatelka valné hromady Společnosti konané dne 23. 3. 2022 nezúčastnila, a až na základě dokumentů založených ve sbírce listin obchodního rejstříku, vedeného pro Společnost, se dozvěděla, že tato valná hromada Společnosti se konala, a že přijala usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva, znovuzvolila členem představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] a zvolila členem představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno], a že bylo pod bodem 5. programu schváleno v programu nenavrhované usnesení, že pozemky budou vloženy do nově založené dceřiné společnosti účastnice, nad kterou bude mít [tituly před jménem] [Anonymizováno] respektive [právnická osoba] 100% kontrolu. Dle navrhovatelky jsou usnesení přijatá valnou hromadou neplatná, neboť nebyla usnášeníschopná, a přijatá usnesení jsou v rozporu s akcionářskou dohodou, neboť [právnická osoba] ji porušila, pročež jsou i v rozporu s dobrými mravy. [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], za Společnost učinili jednání, na základě kterých Společnost nabyla 100% podíl ve společnosti [právnická osoba]., jejímiž jsou jednateli, učinili změnu základního kapitálu společnosti [právnická osoba]. na částku 139 933 001 Kč, a to nepeněžitým vkladem předmětných pozemků a podali návrh na vklad změny vlastnictví pozemků ve prospěch této společnosti.

3. Důvody pro nařízení předběžného opatření proti uvedeným osobám dle ust. § 76 odst. 2 o. s. ř. spatřuje navrhovatelka v tom, že bez toho hrozí, že tyto osoby vyvedou veškerý majetek Společnosti ve prospěch třetího subjektu, přičemž dalšímu nakládání s nimi nebude moci žalobkyně nijak zabránit, neboť dceřiná společnost Společnosti bude zcela ovládána společností [právnická osoba]. Je proto třeba dočasně upravit poměry mezi účastnicemi tak, aby se předešlo vzniku nenapravitelné škody vyvedením jediného majetku Společnosti na třetí osobu. Navrhovaným předběžným opatřením přitom nebude způsobena újma Společnosti, [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], protože bude navozen pouze stav, kdy pozemky zůstanou ve vlastnictví Společnosti a nedojde k jejich vyvedení ve prospěch třetího subjektu za neadekvátních podmínek na základě jednání osob, které k němu zřejmě nejsou oprávněny, a nebude ani ohrožen provoz Společnosti.

4. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí vyšel z toho, že navrhovatelka sice osvědčila nárok ve věci samé, ale neprokázala existenci potřeby zatímní úpravy vztahů mezi účastníky dle ust. § 75c odst. 1o. s. ř. a to proto, že:

- samotná skutečnost, že jsou činěny kroky k vložení výše uvedených pozemků do dceřiné společnosti účastnice, není sama o sobě důvodem pro nařízení požadovaných předběžných opatření, a to jednak proto, že tyto kroky jsou činěny na základě dosud platného usnesení valné hromady účastnice (nelze totiž zapomínat na to, že každé usnesení, které není zdánlivé, je platné, dokud není pravomocným usnesením vyslovena jeho neplatnost),

- tyto kroky nejsou činěny ke škodě účastnice, když výše uvedené pozemky mají být vloženy do dceřiné společnosti účastnice, a když jejich vložením do této dceřiné společnosti odpovídajícím způsobem stoupne hodnota podílu účastnice v této dceřiné společnosti,

- pokud jde o tvrzení navrhovatelky, že vložením výše uvedených pozemků do dceřiné společnosti účastnice nebude navrhovatelka schopna nijak zabránit jejich dalšímu vyvedení, když dceřiná společnost účastnice bude plně ovládána druhým akcionářem účastnice, potom zdejší soud poznamenává, že jde o tvrzení, která navrhovatelka nijak neprokázala.

5. K druhému předpokladu pro nařízení předběžného opatření dle uvedeného zákonného ustanovení, kterým je obava o ohrožení výkonu rozhodnutí následně vydaného, k tomu soud prvního stupně poznamenal, že tento předpoklad v posuzovaném případě nezkoumal, neboť podle ustálené soudní judikatury nemůže být tento předpoklad dán, je-li řízení ve věci samé řízení o určovací žalobě.

6. Soud prvního stupně proto uzavřel, že v posuzovaném případě není naplněn žádný z předpokladů, pro který by mohlo být požadované předběžné opatření nařízeno.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala navrhovatelka, která ve svém odvolání namítala, že argumentace soudu prvního stupně v jeho rozhodnutí uvedená, nemůže obstát z těchto důvodů:

- jestliže navrhovatel osvědčil neplatnost usnesení valné hromady Společnosti konané dne 22. 3. 2022 (odst. 12 napadeného usnesení), tak je vnitřně rozporný závěr soudu prvního stupně o tom, že zde není potřeba prozatímní úpravy poměrů mezi účastníky z důvodu, že usnesení Valné hromady Společnosti je nutné považovat za platná, dokud nebude vyslovena jejich neplatnost (viz odst. 15 napadeného usnesení). Takový právní závěr není správný, neboť by znamenal, že ve sporech týkajících se určení neplatnosti usnesení valné hromady není možné nařídit jakékoliv předběžné opatření, protože taková usnesení jsou až do rozhodnutí ve věci samé platná. Dle odvolatelky právě platnost usnesení valné hromady Společnosti vyvolává

potřebu prozatímní úpravy poměrů mezi účastníky.;

- pokud soud prvního stupně odůvodnil svůj závěr o neprokázání potřeby prozatímní úpravy poměrů mezi účastníky tím, že tvrzení navrhovatelky o tom, že vložením pozemků do dceřiné společnosti zúčastněné společnosti nebude navrhovatel schopen nijak zabránit jejich dalšímu vyvedení, když dceřiná společnost zúčastněné společnosti bude plně ovládána druhým akcionářem zúčastněné společnosti, jsou pouhými spekulacemi, tak je takový závěr zjevně nesprávný. Dle odvolatelky byla potřeba prozatímní úpravy poměrů mezi účastníky prokázána, neboť navrhovatelka prokázala, že pozemky Společnosti jsou vkládány do její dceřiné společnosti [právnická osoba]., jejímž jediným společníkem je Společnost, jejími jedinými statutárními zástupci jsou stejné osoby, jako jsou jediní statutární zástupci Společnosti, a to [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], tyto osoby byly dosazeny silou hlasů druhého akcionáře zúčastněné společnosti společnost [právnická osoba], který zúčastněnou společnost ovládá – má 60% akcií zúčastněné společnosti a nyní v rozporu v akcionářskou smlouvou převzal kontrolu nad Společností, čímž prokázala, že navrhovatel nemá nad děním v dceřiné společnosti zúčastněné společnosti ([právnická osoba].) jakoukoliv faktickou kontrolu, tj. nemá jakoukoliv kontrolu nad dalšími dispozicemi s Pozemky a nedokáže jim nijak zabránit.

8. Odvolatelka proto navrhla, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu na nařízení předběžného opatření vyhoví.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. V dané věci jde o předběžné opatření podle § 74 odst. 1 o. s. ř., které lze nařídit před zahájením řízení, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Předběžné opatření nelze vydat tam, kde by šlo o úpravu faktických vztahů (a nikoliv právních vztahů) mezi účastníky. Zákon nepředpokládá, že by soud měl při rozhodování o nařízení předběžného opatření provádět dokazování. Rozhodné skutečnosti je povinen soudu prokázat, resp. osvědčit, navrhovatel.

11. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. f) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

12. Podle ust. § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

13. Třetí osobě lze předběžným opatřením uložit povinnost jen tehdy, je-li to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníku, a lze-li to po ní spravedlivě žádat. Třetí osobě nelze předběžným opatřením uložit povinnost k plnění, ale jen takovou povinnost, která představuje součinnost při splnění povinnosti uložené účastníku. Jinak řečeno předběžným opatřením nelze uložit povinnost jiné (tj. třetí) osobě než účastníku řízení, aniž by zároveň byla uložena nějaká povinnost přímo účastníku řízení ve věci samé (nelze tedy samostatně jen třetí osobě uložit předběžným opatřením splnění nějaké povinnosti bez současného uložení povinnosti přímo účastníku řízení). S výše uvedenými závěry zcela korespondují názory zastávané a vyslovené odbornou právní teorií, srovnej komentář k § 76 o. s. ř. in Drápal,L.,Bureš,J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 2009, 1600 s. či Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013, 1422.

14. Výše formulované závěry, promítnuto do posuzované věci, znamenají, že v dané věci není splněna podmínka, aby mohlo být předběžnému opatření vyhověno. V tomto případě navrhovatelkou navržené předběžné opatření vůči 3. osobám tj. [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] nepředstavuje součinnost nutnou pro splnění povinnosti uložené účastnici řízení - společnosti [Jméno advokáta B]., když vůči ní není navrhováno žádné uložení povinnosti. Tato skutečnost je sama o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, aniž by se soud jakkoli zabýval tím, zda jsou splněny další zákonné předpoklady pro jeho nařízení ve smyslu ust. § 74 odst. 1 o. s. ř.

15. Odvolací soud dospěl k závěru, že v této věci nejsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření dle ust. § 76 odst. 2 o. s. ř., což je důvodem, pro který nelze návrhu na nařízení předběžného opatření vyhovět.

16. Přes výše uvedený závěr je pak třeba dodat, že jestliže se navrhovatelka hodlá v řízení ve věci samé domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 23. 3. 2022, kterým valná hromada mimo jiné schválila, že pozemky ve vlastnictví Společnosti budou vneseny do společnosti s ručením omezeným, která bude založena Společností jako jediným zakladatelem a jejímž jediným společníkem bude Společnost, a i vyslovení neplatnosti usnesení téže valné hromady o odvolání Karla Slavíčka z funkce člena představenstva, o znovuzvolení členem představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] a o zvolení členem představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno], tak navrženým předběžným opatřením, i kdyby směřovalo také vůči Společnosti, by k žádné zatímní úpravě poměrů mezi účastníky řízení - ve vztahu k předmětu řízení – nedošlo.

17. A to jednak proto, že vyslovení neplatnosti předmětného usnesení valné hromady Společnosti soudem, nezakládá bez dalšího automaticky neplatnost právních jednání členů představenstva Společnosti, která v souvislosti s tímto usnesením valné hromady již učinili (viz jejich právní jednání související se zvýšením základního kapitálu dceřiné společnosti [právnická osoba].). Podle ust. § 48 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, je právní jednání členů statutárního orgánu Společnosti, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem, neplatné relativně, přičemž takové neplatnosti se musí dovolat oprávněná osoba za podmínek a ve lhůtě uvedeným zákonným ustanovení určených, což ale nebude předmětem řízení ve věci samé avizované navrhovatelkou.

18. A jednak i proto, že v řízení o vyslovení neplatnosti uvedených usnesení valné hromady společnosti ze dne 22. 3. 2022 (jímž byl mj. znovuzvolen [tituly před jménem] [Anonymizováno] členem představenstva a [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl zvolen členem představenstva), nebude posuzován výkon funkce těchto členů představenstva, tedy v navrhovatelkou avizované věci samé se nejedná o řízení, v němž by byla dovozována odpovědnost těchto osob, jako členů statutárního orgánu a z ní plynoucí nároky na náhradu újmy. Pročež skutečnost, zda [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednají v rozporu se zájmy Společnosti a k její škodě, je z hlediska předmětu řízení ve věci samé právně irelevantní.

19. Z uvedeného je tak zřejmé, že navrhovatelkou avizovaný předmět řízení ve věci samé a navrhované předběžné opatření, i kdyby směřovalo také vůči Společnosti, spolu věcně přímo nesouvisí, přičemž tato souvislost je přitom pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření nutná.

20. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů výrok I. usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle ust. 219 o. s. ř., jako věcně správný, ale z jiných důvodů, a to ve správném znění výroku, které podle odvolacího soudu odpovídá petitu návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž je soud v tomto řízení vázán, a jehož plné znění soud prvního stupně neuvedl ani v odůvodnění napadeného usnesení.

21. Odvolací soud dle ust. 219 o. s. ř. potvrdil i výroky II. a III. napadeného usnesení, které jsou výroky na výroku I. závislými /§ 212 písm. a) o. s. ř./; výrok II. je souladný s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. neboť v řízení byla úspěšná účastnice, které však náklady řízení nevznikly a výrok III. o vrácení složené jistoty navrhovatelce je souladný s ust. § 75b odst. 4 věta první o. s. ř.

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. byl v odvolacím řízení úspěšná účastnice, které však náklady odvolacího řízení nevznikly, a proto žádné z účastnic nebylo přiznáno právo na jejich náhradu.