o zrušení zápisu výmazu společnosti z obchodního rejstříku a rozhodnutí o její likvidaci, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. prosince 2018, č.j. 18Cm 218/2016-26,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že návrh na to, aby zápis o výmazu společnosti [právnická osoba]. z obchodního rejstříku byl zrušen, se zamítá (výrok I.), že návrh na to, aby byla nařízena likvidace společnosti [právnická osoba]. se zamítá (výrok II.), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 23. 12. 2016 domáhala zrušení zápisu výmazu společnosti [Jméno advokáta B]. z obchodního rejstříku a nařízení její likvidace. Uvedla, že společnost před výmazem z obchodního rejstříku vlastnila movitý majetek, přepravní barely s chemickými látkami, které se nacházejí na pozemcích navrhovatelky p.č. [Anonymizováno], p.č. [Anonymizováno], a u budovy bez popisného čísla na pozemku [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], které na základě smluv o nájmu užívala vymazaná společnost. Uvedené barely s chemickými látkami neprošly likvidací a navrhovatelka s nimi nesmí nakládat, protože postrádá příslušná správněprávní povolení, ta měla právě vymazaná společnost. Navrhovatelka se dle ust. § 209 odst. 1 občanského zákoníka č. 89/2012, (dále jen „o.z.“) tvrdí, že zde je jiný zájem hodný právní ochrany, pro který by měla být společnost [právnická osoba]. obnovena. Během řízení navrhovatelka doplnila, že je žádáno, společně s městem [adresa], o dotaci na likvidaci tohoto odpadu.

3. Soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení uvedl, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16.6.2016 č.j. KSUL 45 INS 26887/2014-B-29 byl konkurs společnosti [Jméno advokáta B]. (dále i jen „společnost“) ukončen pro nedostatek majetku a následně byla společnost vymazána dne 4.10.2016 z obchodního rejstříku. Dále vyšel z toho, že v daném případě soud sice zjistil majetek, ale šlo o majetek během likvidace známý a navíc nulové či dokonce záporné hodnoty, který situaci věřitelů po konkursu žádným způsobem nemůže ovlivnit. Jiný zájem právní ochrany, kterým je zřejmě podle názoru navrhovatelky povinnost zlikvidovat barely s chemickým odpadem, soud prvníh stupně neshledal, neboť opět bylo zjištěno, že tato situace není nijak nová, byla známa likvidátorovi i soudu před koncem likvidace a výmazem společnosti, během těchto rozhodnutí tedy byla zřejmě zvažována. Soud konstatoval, že především není opravnou instancí proti rozhodnutí o likvidaci ani výmazu společnosti, a touto cestou nelze jakkoli přezkoumávat či zpochybňovat uvedená rozhodnutí, protože k tomu slouží řádné opravné prostředky. Ustanovení § 209 o.z. je zcela mimořádné opatření, sloužící k řešení situace, kdy účastníci nevěděli o okolnostech popsaných v § 209 o.z., a nemohli se jim proto bránit již během likvidačního řízení. Kromě toho soud sdílí názor opatrovníka vymazané společnosti, že ani její obnovení by likvidaci barelů nijak nepomohlo za stavu, kdy společnost již nemá žádné pracovníky ani finanční prostředky. Za dané situace nezbude, než aby situaci řešilo město [adresa], které má tuto povinnost za zákona, případně aby se na likvidaci podílela navrhovatelka, na jehož pozemcích se uvedené barely nacházejí. Návrh na zrušení výmazu byl proto zamítnut. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 o.s.ř., kdy v řízení fakticky vystupuje od počátku jenom jedna strana.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala navrhovatelka, která namítala, že soud prvního stupně ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o.s.ř. nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem o.s.ř.; řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním; dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny, rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že zápis o výmazu společnosti [právnická osoba]. z obchodního rejstříku se zrušuje a nařizuje se likvidace společnosti.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o.s.ř. a § 28 z.v.r.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o.s.ř.) a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o.s.ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o.s.ř.) napadeného usnesení.

6. Podle ust. § 209 odst. 1 o. z. zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla.

7. Předně je nutno uvést, že rízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace dle § 209 o. z. je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z.ř.s.“) a to tzv. řízením nesporným, přičemž účastníky řízení jsou navrhovatel a další účastník a řízení lze zahájit pouze na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem. Skutečnost, že soud prvního stupně navrhovatelku označoval jako žalobce, je sice vadou, nicméně vadou nemající žádné důsledky. Proto odvolací soud účastníky řízení označuje jako navrhovatelku a další účastnici.

8. Účastníkem řízení v této věci je ve smyslu ust. § 6 z.ř.s. kromě navrhovatelky i Společnost. Dalšími účastníky řízení jsou ale dle ust. § 6 odst. 1 z.ř.s. i osoby, které byly ke dni výmazu Společnosti z obchodního rejstříku jejími společníky, protože o jejich právech a povinnostech je v tomto řízení jednáno, neboť v důsledku konstitutivního rozhodnutí soudu o obnovení Společnosti v této věci, budou do příslušného obchodního rejstříku zapsány jako její společníci. Osobami oprávněnými v řízení jednat za vymazanou společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003, uveřejněném pod číslem 43/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které dopadá i na toto řízení zahájené po 1. 1. 2014).

9. Ze spisu plyne, že navrhovatelka za označila společnost [Jméno advokáta B]. za účastníka řízení. Poté soud prvního stupně bez dalšího vydal dne 11. října 2017 usnesení č.j. 18Cm 218/2016-11, v jehož záhlaví za účastníky řízení označil navrhovatelku a za další účastnici společnost, a rozhodl, že se společnosti ustanovuje zástupce pro řízení [Jméno Zástupce], advokáta. Rozhodnutí odůvodnil ust. § 30 odst. 1, 2 o.s.ř. Poté při jednání soudu bylo dne 4. prosince 2018 vyhlášeno napadené usnesení, v jehož písemném vyhotovení jsou opět v záhlaví za účastníky řízení označeni navrhovatelka a další účastnice - společnost.

10. Odvolací soud z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeným pro již zaniklou společnost u Krajského soudu v [adresa], pod sp. zn. C 20150 (veřejnosti dostupný na www.justice.cz) zjistil, že ke dni 4. 10. 2016, tj. ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku, měla zapsáného jednoho společníka, a to [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno], který byl současně zapsán jako její jednatel. V Údajích o insolvenci je zapsáno: Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 16.6.2016, č.j. KSUL 45 INS 26887/2014-B-29 byl zrušen konkurs na majetek dlužníka pro nedostatek majetku (§ 308 odst. 1 písm. d) IZ).

11. Vzhledem k uvedenému odvolací soud shledal, že soud prvního stupně v řízení nejednal se všemi jeho účastníky, kterými jsou dle ust. § 6 odst. 1 z.v.r. jak Společnost, tak i osoba, která byla ke dni výmazu Společnosti zapsána v obchodním rejstříku jako její společník, neboť ji nedoručil „návrh ve věci samé“, nevyzval ji, aby se k „návrhu“ vyjádřila, nepředvolal ji k jednání soudu a své meritorní rozhodnutí doručil pouze navrhovatelce a zástupci společnosti. Tímto nesprávným postupem tak soud prvního stupně odňal dalšímu účastníku, kterým je společník vymazané společnosti, možnost jednat před soudem, čímž zatížil řízení vadou zmatečnosti (§ 229 odst. 3 o.s.ř.), ke které přihlíží soud z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o.s.ř.).

12. Soud prvního stupně pak zcela pominul to, že ke dni výmazu společnosti z obchodního rejstříku byl osobou oprávněnou za ni jednat dle ust. § 21 ost. 1 písm a) o.s.ř. její jednatel, který je proto osobou oprávněnou za ni jednat i v tomto řízení v řízení. Nadto pro ustanovení zástupce společnosti nebyla ani dle ust. § 30 odst. 1 o.s.ř. splněna jedna ze zákonných podmínek, neboť osoba oprávněná žádost o ustanovení zástupce nepodala. Soud prvního stupně pak bez dalšího jednal s jím ustanoveným zástupcem společnosti, kterého pak v řízení nesprávně označoval za jejího opatrovníka (viz např. i záhlaví napadeného usnesení). Jedná se tedy o další vadu zmatečnosti, kterou soud prvního stupně toto řízení zatížil, neboť účastnice nebyla zastoupena řádně (§ 229 odst. 1písm. c/ o.s.ř.) a soud prvního stupně jí odňal svým nesprávným postupem možnost jednat před soudem (§ 229 odst. 3 o.s.ř.).

13. Ačkoliv již vše výše uvedené je důvodem pro zrušení napadeného usnesení soudu prvního stupně, je třeba, vzhledem k jeho důvodnění, uvést, že napadené usnesení postrádá i dostatek odůvodnění a je nesrozumitelné. Soud prvního stupně žádným způsobem nezabýval tím, zda navrhovatelka je osobou k podání předmětného návrhu oprávněnou, tedy zda osvědčila zájem na podaném návrhu dle ust. § 209 o.z. Bez toho pak nelze posuzovat navrhovatelkou tvrzené důvody pro zrušení výmazu právnické osoby dle ust. § 209 o.z. Dále pak soud prvního stupně vyšel z toho, že zjistil majetek společnosti, ovšem z ničeho neplyne, jak k takovému závěru došel, tj. jaké důkazy k této rozhodné skutečnosti provedl a jak svá zjištění hodnotil. Následně soud prvního stupně uzavřel, „že se jedná o majetek společnosti během likvidace známý, a že tato situace není nijak nová, protože byla známá likvidátorovi a soudu před koncem likvidace a výmazem, během těchto rozhodnutí byla tedy zvažována“. Přičemž ale z ničeho neplyne, a to ani z uvedeného úplného výpisu z obchodního rejstříku zaniklé společnosti, že by společnost byla zrušena s likvidací, a že by jí byl jměnován likvidátor, a ani důvodem pro výmaz společnosti z obchodního rejstříku nebylo skončení její likvidace. Z ničeho tak nelze seznat, jakého „rozhodnutí soudu o zrušení společnosti“ se soud prvního stupně ve svém rozhodnutí dovolává. Důvodem, proč návrh navrhovatelky soud prvního stupně zamítl je tak skutečnost, že společnost prošla likvidací prováděnou likvidátorem, která ale zřejmě vůbec nenastala. Vzhledem k uvedenému je napadení usnesení soudu prvního stupně odvolacím soudem i nepřezkoumatelné.

14. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.

15. V dalším řízení bude předně soud prvního stupně jednat se všemi jeho účastníky (§ 6 odst. 1 z.ř.s.), a neúčastní-li se jej od jeho zahájení osoba, o jejíchž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, přibere ji jako účastníka do řízení dle ust. § 7 odst. 1 z.ř.s. Dále se bude znovu zabývat tím, kdo je osobou oprávněnou za zaniklou společnost jednat, a tomu bude odpovídat i jeho další procesní postup v řízení. Teprve pak může soud prvního stupně znovu přistoupit k věcnému projednání případu, kdy bude nejprve posuzovat právní zájem navrhovatelky na zahájení řízení, a v případě, že jej bude mít za osvědčený, bude se znovu zabývat existencí důvodů pro zrušení výmazu právnické osoby dle ust. § 209 o.z. tvrzených a dokládaných navrhovatelkou, a to v souladu s právními předpisy.