o zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2023, č. j. C 303696/RD39/MSPH, Fj 115732/2023/MSPH

1. Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 22. 3. 2023 se navrhovatelka domáhá zápisu změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 303696 spočívajících ve výmazu [Jméno], nar. [dat. nar.], jako jednatele, den zániku funkce 13. 3. 2023, a jako společníka, výše obchodního podílu 100 %, a zápisu [Jméno], nar. [dat. nar.], jako jednatele, den vzniku funkce 13. 3. 2023, a společníka, výše obchodního podílu 100 %.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně návrh na zápis změn ze dne 22. 3. 2023 pod FJ 115732/2023/MSPH odmítl (výrok I.) a rozhodl, že navrhovatelce se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok II). Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí s odkazem na § 86 psím. e) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) tím, že navrhovatelka k výzvě soudu nedoplnila podání o potřebné listiny. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pokud byl návrh odmítnut, soud vrátí uhrazený poplatek za řízení.

3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka (dále také jako „odvolatelka“) včasné odvolání. Podle odvolatelky je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pokud soud tvrdí, že navrhovatelka nevyužila lhůtu k doložení skutečností osvědčujících její návrh. Dále odvolatelka namítá neúplné zjištění skutkového stavu věci, neboť soud neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodnutých skutečností, konkrétně dopis, ze kterého vyplývá, že smlouva o převodu podílu byla řádně uzavřena a je vůči navrhovatelce i účinná. Konečně podle odvolatelky spočívá napadené rozhodnutí soudu prvního stupně na nesprávném právním posouzení věci, které odvolatelka spatřuje v tom, že podle soudu je předložení smlouvy o převodu podílu podmínkou vyhovění návrhu, avšak ze zákona taková povinnost neplyne. Dle § 19 z. v. r. musí být návrh na zápis doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, aniž zákon obsahuje výčet takových listin. Prokazované skutečnosti je proto podle odvolatelky možné prokázat i pomocí jiných listinných důkazů, než je smlouva o převodu. Pro úplnost informuje odvolací soud, že u Městského soudu v Praze je vedeno řízení pod sp. zn. 66 Cm 48/2023 o určení, že [Jméno] je společníkem navrhovatelky. I proto pro případ, že jí doložené listiny nepostačují k vyhovění jejímu návrhu, navrhla soudu prvního stupně, aby řízení dle ust. § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přerušil, neboť toto řízení je závislé na otázce v uvedeném řízení řešené, kterou rejstříkový soud není oprávněn řešit. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Pokud odvolací soud jejímu návrhu nevyhoví, navrhuje, aby rejstříkové řízení přerušil z uvedených důvodů.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně přezkoumal dle ust. § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle ustanovení § 19 z. v. r. musí být návrh na zápis doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

6. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.

7. Podle § 88 z. v. r. vydá rejstříkový soud ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.

8. V usnesení ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021, Nejvyšší soud uvedl, že: „[14] Z judikatury Nejvyššího soudu k dovoláním otevřené otázce rozsahu dokazování sporných skutečností v rejstříkovém řízení se podává, že: 1) Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní. 2) V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např. je-li sporný okruh společníků v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným). [15] Srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2066/2017, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4718/2017, ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1917/2020, ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2409/2019, ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3045/2020, nebo ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2580/2021. … [17] Jak již totiž bylo řečeno, registrační princip nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení.“

9. Ze spisu se podává, že návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku doručený soudu dne 22. 3. 2023 prostřednictvím datové schránky advokáta [tituly před jménem] [právnická osoba] (plná moc ze dne 13. 3. 2023, udělená za navrhovatelku jednatelem [Jméno]), byl kromě plné moci doložen seznamem společníků společnosti [Jméno navrhovatelky]., výpisem z rejstříku trestů pana [Jméno], rozhodnutím jediného společníka [Jméno navrhovatelky]. a čestným prohlášením pana [Jméno] obsahujícím jeho souhlas se zápisem do OR. Usnesením ze dne 3. 4. 2023, č. j. C 303696/RD36/MSPH, Fj [č. účtu]/MSPH (dále i jen „Výzva“) byla navrhovatelka vyzvána k doložení smlouvy o převodu podílu s tím, že jinak může být návrh podle § 86 z. v. r. odmítnut. Součástí Výzvy bylo poučení, že listiny je třeba předložit v originále, případně úředně ověřené kopii, cizojazyčné listiny spolu s překladem do českého jazyka. Sdělením navrhovatelky ze dne 18. 4. 2023, doručeným rejstříkovému soudu téhož dne, navrhovatelka předložila dopis advokáta ze dne 1. 3. 2023 včetně kopie části ověřovací knihy. K okolnostem uzavření smlouvy o převodu podílu uvedla, že smlouva byla uzavřena dne 18. 10. 2022, k podpisu došlo za každou ze smluvních stran postupně, v různé dny, a to vždy za přítomnosti advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno], sídlem [adresa], který ověřil podpisy pana [Jméno] i paní [Jméno] na smlouvě o převodu podílu. Paní [Jméno] odmítá panu [Jméno] smlouvu o převodu podílu vydat, resp. zcela popírá její existenci, a zřejmě z tohoto důvodu nepodala návrh na zápis změny jediného společníka. Dopisem ze dne 23. 2. 2023 proto pan [Jméno] požádal advokáta o poskytnutí kopie části ověřovací knihy, ze které je patrné, že smlouva o převodu podílu byla nejpozději dne 18. 10. 2022 řádně uzavřena. K výzvě pana [Jméno] advokát dne 1. 3. 2023 zaslal dopis, ze kterého plyne, že 13. 10. 2023 ověřil na smlouvě o převodu podílu podpis paní [Jméno] a následně dne 18. 10. 2022 ověřil i podpis pana [Jméno]. Z dopisu též plyne, že poté, co dne 18. 10. 2022 pan [Jméno] smlouvu podepsal, advokát následující den sdělil tuto skutečnost paní [Jméno], která dne 19. 10. 2022 advokáta navštívila a vyžádala si všechna vyhotovení smlouvy o převodu podílu, které jí advokát předal. Převod 100% podílu tak byl vůči navrhovatelce účinný nejpozději dne 19. 10. 2022, kdy paní [Jméno] jako jednatelka navrhovatelky fyzicky převzala všechna vyhotovení řádně uzavřené smlouvy o převodu podílu od advokáta. Společníkem navrhovatelky je ode dne 19. 10. 2022 pan [Jméno]. Navrhovatelka ve svém sdělení pro úplnost informuje soud o probíhajícím řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 Cm 48/2023, jehož předmětem je žaloba na určení účastenství pana [Jméno] v navrhovatelce. Navrhovatelka má za to, že shledá-li soud předložené listiny jako nepostačující k vyhovění návrhu, měl by řízení přerušit dle ust. § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. do pravomocného skončení uvedeného řízení.

10. Odvolatelce lze sice přisvědčit v tom, že žádný právní předpis neupravuje povinné přílohy návrhů na zahájení rejstříkového řízení. Má-li být ale do obchodního rejstříku zapsána změna společníka s ručením omezeným, přičemž původní společník převedl obchodní podíl na jinou osobu smlouvou o převodu obchodního podílu, je bez pochyb smlouva o převodu obchodního podílu, jejíž formu a náležitosti stanoví hmotné právo, tou listinou, která má být dle § 19 z. v. r. k návrhu připojena, neboť ta je sto doložit údaje o zapisovaných skutečnostech, v tomto případě o změně v osobě společníka navrhovatelky. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když v poměrech dané věci vyzval usnesením ze dne 3. 4. 2023, č. j. C 303696/RD36/MSPH, Fj 115732/2023/MSPH navrhovatelku k doložení předmětné smlouvy o převodu obchodního podílu.

11. Dle odvolacího soudu námitka odvolatelky, že rejstříkový soud řádně nezjistil jí tvrzený skutkový stav, že smlouva o převodu obchodního podílu byla uzavřena a je účinná i vůči navrhovatelce, neboť neprovedl jí navržené důkazy, je irelevantní. Rejstříkové řízení, které upravuje z. v. r., je ovládáno registračním principem, pročež rejstříkový soud není oprávněn ke zjištění skutkového stavu provádět dokazování tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení (viz výše). A proto je irelevantní i námitka odvolatelky, že vzhledem k jí odkazovanému řízení o určení společníka navrhovatelky, mělo být rejstříkové řízení přerušeno dle ust. § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. V rejstříkovém řízení soud totiž ponejprv řeší, zda k návrhu byly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech [§ 86 písm. e) z. v. r.]. A pouze v případě že takové listiny k návrhu byly připojeny, případně byly doloženy po výzvě soudu dle ust. § 88 z. v. r., tak zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují z těchto listin vyplývají (§ 90 odst. 1 z. v. r.), taková situace ale v tomto případě nenastala.

12. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud návrh dle § 86 písm. e) z. v. r. odmítl, neboť k zápisu navrženou změnu spočívající ve změně osoby společníka navrhovatelka nedoložila předepsaným způsobem a jí posléze předložené listiny (dopis advokáta s připojením kopie z jeho ověřovací knihy) nejsou listinami způsobilými doložit údaje o zapisovaných skutečnostech.

13. Odvolací soud proto napadené usnesení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

14. O návrhu odvolatelky na přerušení řízení dle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř., kterým se domáhá přerušení řízení rejstříkového, nikoliv odvolacího, není odvolací, který není rejstříkovým soudem (§ 75 z. v. r.), příslušný rozhodovat. A nadto se přerušení řízení odvolacím soudem domáhá pouze v případě, že jejímu odvolacímu návrhu, jímž se domáhá zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení mu věci k dalšímu řízení, nebude rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, tj. domáhá se de facto přerušení řízení, které bude rozhodnutím odvolacího soudu (jiným než se domáhá) skončeno. Na okraj odvolací soud podotýká, že její návrh na přerušení řízení není ani důvodný, jak bylo uvedeno výše.

15. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka je jediným účastníkem odvolacího řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.