o určení neplatnosti usnesení valné hromady, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 49 Cm 109/2018 – 345 ze dne 11. dubna 2022

1. Výše uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně (dále též jen soud) ve výroku I. rozhodl, že žaloba o určení, že usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba] ze dne 21. 8. 2018 „Z funkce jednatele společnosti se odvolává pan [Jméno navrhovatele], narozen [Datum narození navrhovatele], bytem [adresa], a to k dnešnímu dni“ je neplatné, se zamítá, ve výroku II. rozhodl, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníku [právnická osoba], IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení částku 67 250 Kč.

2. Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl následující:

Navrhovatel se domáhal určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady ze dne 21. 8. 2018, kterým byl z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], IČ [IČO advokáta B] (dále též jen společnost) odvolán. Usnesení je neplatné, byl odvolán, že neplnil řádně povinnosti jednatele, přičemž své povinnosti neporušil.

Účastník (dále jen BSG) s návrhem nesouhlasil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 14. 10. 2020 č. j. 49 Cm 109/2018-202 návrhu vyhověl, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. října 2021, č. j. 7 Cmo 379/2020-244, usnesení soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Z notářského zápisu ze dne 21. 8. 2018, sepsaného [tituly před jménem] [Jméno], notářem v Klatovech, sp. zn. NZ 242/2018, N 228/2018 zjistil, že dle společenské je v působnosti valné hromady přijímání usnesení o odvolání jednatele a že valná hromada je způsobilá toto rozhodnutí přijmout, neboť je schopná se usnášet, neboť se nepřihlíží k hlasům společníka [Jméno navrhovatele], který nemůže vykonávat hlasovací právo s odkazem na § 175 odst. 1 písm. c) ZOK. Jediným bodem valné hromady bylo odvolání [Jméno navrhovatele] z funkce jednatele společnosti pro závažná porušení právních povinností při výkonu funkce jednatele. Jako důvody k odvolání uvedl [tituly před jménem] [Jméno]: „Podstatné důvody spočívající v porušení právních povinností jednatele jsou přesně vymezeny v návrhu na ustanovení hmotně-právního opatrovníka společnosti, kterou projednává Krajský soud v Plzni pod spisovou značkou 46 Nc 5001/2018. Dalším podstatným důvodem je opakované porušení právních povinností jednatele [tituly před jménem] [Jméno] spočívající v nedodržení § 155 Z OK, kdy přes opakované výzvy a předžalobní upomínku ze dne 21. 6. 2018, doručenou téhož dne, neumožnil jako jednatel druhému společníkovi [Jméno] nahlédnutí do obchodních listin společnosti a jejich kontrolu.“

5. Z předžalobní výzvy ke splnění zákonné povinnosti jednatele dle § 155 ZOK zjistil, že BSG prostřednictvím [tituly před jménem] [Jméno] vyzvala navrhovatele k umožnění nahlédnutí zástupce společníka [Jméno] – jeho dcery [právnická osoba], což nebylo umožněno 31. 5. 2018.

6. Z účastnického výslechu navrhovatele zjistil, že byl coby jednatel BSG požádán dvakrát o nahlížení do dokumentů společnosti, že [tituly před jménem] [Jméno] bylo umožněno nahlížet do těchto listin a pořizovat si kopie, jelikož má mlčenlivost, ale nebylo to umožněno paní [Jméno]. [tituly před jménem] [Jméno] si chtěl odvézt s sebou originály spisů, to mu nebylo umožněno.

7. Z plných mocí ze dne 15. 6. 2018 zjistil, že existují dvě varianty plných mocí, resp. jejich kopie, když u podpisu mlčenlivosti, je u jednoho podpis [Jméno] u druhé nikoliv.

8. Z videozáznamu zjistil, že navrhovatel neumožnil nahlížet paní [Jméno] do spisu z důvodu, že neměla plnou moc s mlčenlivostí, že se mu nelíbilo, že pan [Jméno] má dva zástupce a dále neumožnil [tituly před jménem] [Jméno], ačkoliv nezpochybňoval jeho oprávnění nahlížet do spisů, aby si ze spisů udělal kopie.

9. Z návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka právnické osobě, jenž je veden Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 46 Nc 5001/2018 zjistil, že [Jméno] požádal o ustanovení opatrovníka společnosti BSG, je přesvědčen, že tento jednatel opakovaně porušuje své zákonné povinnosti, nejedná s péčí řádného hospodáře a svým jednáním poškozuje společnost, když právě porušením majetkových zájmů společnosti jsou dramaticky porušována práva společníka [Jméno]. Jednatel [Jméno], jako společník, který fakticky ovládá společnost, kupříkladu porušuje práva druhého společníka tím, že neplní elementární povinnosti jednatele, když k výzvě navrhovatele vlastnícího nejméně 50% podíl ve společnosti odmítl svolat valnou hromadu. [tituly před jménem] [Jméno] fakticky brání tomu, aby mohl být odvolán z funkce jednatele pro porušení svých povinností jakožto jednatele, jelikož si je vědom toho, že pro hlasování o takovémto odvolání by se uplatnil zákaz výkonu hlasovacích práv dle ust. § 173 odst. 1 písm. c) zákona o obchodních korporacích, dle kterého mimo jiné společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. Jednatel [tituly před jménem] [Jméno] nejednal v zájmu společnosti ale v zájmu svém, zejména v těchto konkrétních případech:

a) ve věci realizace zásadních obchodních a finančních operací, majících vliv na hospodaření a jmění společnosti a na roční výkaz základu daně z příjmu právnické osoby a dále ve věci provádění významných investic společnosti BSG, jedná [tituly před jménem] [Jméno] bez souhlasu valné hromady bez informování druhého společníka a bez výběrového řízení,

b) dle informací [Jméno] dochází ke zkreslování stavu hospodaření a jmění společnosti, k manipulaci s obchodními případy a umělému snižování základu daně, k systematickému vyvádění finančních prostředků a toků, které by měly společnosti náležet, a to zejména za účelem uvedení společníka v omyl (že finanční situace a hodnota společnosti a stav příjmů je v účetních dokladech nižší, než by ve skutečnosti v případě zachycení skutečného stavu účetních případů měla být), a to za jediným účelem, snížení podílu na zisku,

c) nezákonné jednání jednatele v oblasti krácení daní a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění společnosti,

d) nezákonné jednání jednatele, vyvádění finančních prostředků společnosti na Slovensko prostřednictvím zahraniční společnosti [právnická osoba],

e) převzetí a zaúčtování a zaplacení faktur neodpovídajících skutečnosti do účetnictví společnosti jednatele,

f) rozhodování jednatele o investicích společnosti bez souhlasu valné hromady,

g) vyvedení finančních prostředků ze společnosti prostřednictvím prodeje nemovitých věcí obci [právnická osoba], a to za cenu, která neodpovídá ceně tržní, a to v rozporu s vůlí druhého společníka,

h) uvedení nepravdivých a zkreslených údajů do žádosti o poskytnutí dotace na nákup brusné linky, ze strany jednatele,

i) šikanózní jednání jednatele vůči navrhovateli [Jméno], když na výzvu odmítá svolání valné hromady, která by je mohla odvolat z funkce jednatele a odmítá předložit účetní doklady společnosti a zápisy a rozhodnutí z valných hromad společnosti.

10. Ze smlouvy o půjčce, uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a navrhovatelem soud zjistil, že 15. 1. 2018 navrhovatel uzavřel se společností [právnická osoba], kde vystupuje jako statutární orgán, smlouvu, na základě níž byla půjčena částka 8 000 000 Kč [tituly před jménem] [Jméno].

11. Ze smlouvy o půjčce, uzavřené mezi společností [právnická osoba] a navrhovatelem [Jméno], kdy opět tento navrhovatel vystupuje i jako statutár ve společnosti [právnická osoba], ze dne 15. 1. 2018 zjistil, že bylo půjčeno [tituly před jménem] [Jméno] 4 500 000 Kč.

12. Soud provedl důkaz rozhodnutím jediného společníka společnosti [právnická osoba] při výkonu působnosti valné hromady, kdy schválil jediný společník, a to BSG, smlouvu o půjčce, která byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a na straně druhé [tituly před jménem] [Jméno] coby dlužníkem. Podle smlouvy o půjčce se BTP zavázala půjčit [tituly před jménem] [Jméno] 8 000 000 Kč nejpozději do 31. 12. 2018.

13. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 299/2020-284 zjistil, že Krajský soud v Plzni rozhodoval o odvolání [tituly před jménem] [Jméno] a [právnická osoba] ve věci žalobkyně BTP proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 28. 8. 2020 č. j. 8 C 143/2019-160 tak, že rozsudek soudu prvého stupně v části odvolání dotčené, tj. ve výroku I. potvrdil. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovanému č. 1) uložil povinnost zaplatit žalobkyni 1 000 000 Kč s 10% úrokem z prodlení.

14. Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech z č. j. 5 C 279/2019-197 ve věci žalobkyně BSG, zastoupené opatrovníkem [tituly před jménem] [Jméno] proti žalovanému [tituly před jménem] [adresa] soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 736 754,70 Kč s příslušenstvím. Soud uzavřel, že společnost BSG zastoupená jednatelem [tituly před jménem] [Jméno] sjednala s [tituly před jménem] [adresa] ve věci vedené proti [Jméno] odměnu ve výši veškerého advokátkou vymoženého peněžitého plnění, Odměna byla sjednána v rozporu se stavovským předpisem č. 1/1997, příčí se dobrým mravům a tudíž je neplatná dle § 39 obč. zák.

15. Soud provedl důkaz záznamem ze dne 14. 11. 2013.

16. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 22 C 13/2016-249 zjistil, že žalobkyně BTG podala žalobu proti žalovaným [Jméno] a [Jméno], přičemž bylo rozhodnuto tak, že darovací smlouva ze dne 6. 10. 2014, na základě které [Jméno] a [Jméno] darovali žalovaným nemovitost specifikovanou v tom rozsudku, je vůči BSG neplatná.

17. Z rozhodnutí o přestupku vydaného Finančním úřadem pro Plzeňský kraj, územní pracoviště [adresa], č. j. 2095749/19/2308-60561-404824 soud zjistil, že BSG se dopustila přestupku, neboť porušila povinnost v účetním období 2017 vést účetnictví správně tím, že nezaúčtovala výnosy ve výši 1 517 063,25 Kč za odpracované hodiny v celkové výši 1 001 375 Kč, režie z nevyúčtovaných odpracovaných hodin ve výši 150 206,25 Kč, parapety v částce 31 542 Kč, nosný plech pro vrata v částce 21 100 Kč a nátěr BS Hydrofob v částce 312 840 Kč ze zakázky [právnická osoba] pro odběratele [právnická osoba]. Za přestupek byla uložena pokuta ve výši 20 000 Kč.

18. Ze zprávy auditora [právnická osoba]. zjistil, že bylo společnosti BSG doporučeno, aby provedla opravu chyb v účtování minulých účetních období a pohledávku za [tituly před jménem] [Jméno] v celkové výši 356 214 Kč, když se jedná se o škodu vzniklou jednáním [tituly před jménem] [Jméno]. Stejně tak bylo na základě stanoviska auditora ze 14. 1. 2020 doporučeno zaúčtovat 2 404 690 Kč v účetní závěrce za rok 2021, když se jedná o prostředky ušlé z majetku společnosti v důsledku trestně stíhaného jednání bývalého jednatele [tituly před jménem] [Jméno] a společnosti BSG, která by měla nárok na náhradu škody, když [tituly před jménem] [Jméno] nejednal s péčí řádného hospodáře.

19. Soud shrnul, že má za prokázané, že byla svolána valná hromada společnosti na den 21. 8. 2018, jíž se navrhovatel nezúčastnil. Valná hromada byla usnášení schopná, měla jeden bod programu a tím bylo odvolání navrhovatele z funkce jednatele, když podstatné důvody pro jeho odvolání spočívaly v porušení právních povinností jednatele a byly vymezeny skutky, které byly popsány v návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka ve věci vedené Krajským soud v Plzni pod sp. zn. 5001/2018 a dále pro opakované porušení právní povinnosti navrhovatele spočívající v nedodržení § 155 z. o. k.

20. Pokud se jedná o důvod pro odvolání navrhovatele z funkce jednatele tak, jak vyplývá ze zápisu z valné hromady, že opakovaně navrhovatel porušoval povinnosti spočívající v nedodržení § 155 ZOK, soud má za to, že k prokázání opakovanosti porušení § 155 ZOK ze strany BSG nedošlo.

21. Soud konstatoval též, že z pozvánky již musí být patrné, že se navrhuje odvolat člena orgánu z důvodu porušení povinností výkonu funkce. Ze zápisu z valné hromady musí být zjevné, že člen volného orgánu je odvoláván pro porušení povinnosti při výkonu funkce a v jakých skutečnostech je porušení spatřováno, aby bylo možno v případě sporu posoudit, zda tento důvod byl dán a zda dotčený společník skutečně nemohl o svém odvolání hlasovat. V daném případě tedy byly splněny tyto náležitosti, když bylo na programu valné hromady odvolání navrhovatele z funkce jednatele a byly tam i uvedeny důvody, pro které se odvolává, a to s odkazem na skutečnosti uvedené v návrhu pod sp. zn. 46 Nc 5001/2018 projednáváno Krajským soudem v Plzni.

22. Soud konstatoval, že se zabýval úkolem daným odvolacím soudem, zda došlo k porušení povinností při výkonu funkce jednatele, za něž byl z této funkce navrhovatel odvolán a odkázal na odstavce 16 až 19 rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Došel k závěrům, že ohledně neumožnění nahlédnutí do obchodního spisu nedošlo k porušení povinnosti navrhovatele, jak je uvedeno výše, má však za to, že došlo k porušení povinností při výkonu funkce jednatele, a to pod body a), b), c), e), h).

23. Soud uzavřel, že navrhovatel porušil své povinnosti při výkonu funkce jednatele a nebyl tedy oprávněn hlasovat v souladu s § 175 odst. 1, 3 z. o. k., když byl navrhovatel odvolán z důvodu porušení povinností při výkonu funkce, když jak uzavřel Krajský soud v Plzni pod č. j. 10 Co 299/2020-284, nejednal žalovaný s péčí řádného hospodáře. Dále žalovaný porušoval další povinnosti v rozhodnutí specifikované. Uvedl též, že není třeba prokazovat z důvodu zásady hospodárnosti veškerá porušení povinností navrhovatele, pro které byl odvolán z funkce, když ty uvedené jsou dostatečným důvodem a jsou tak závažné, že musely vést k odvolání navrhovatele z funkce jednatele.

24. Soud proto návrh zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., jak uvedeno výše.

25. Proti uvedenému usnesení podal navrhovatel odvolání. Uvedl, že odvolací soud v předchozím rozhodnutí vysvětlil, že při řádném svolání valné hromady navrhovatelem by nebyl pro svolání napadnuté valné hromady druhým společníkem důvod a uložil soudu v bodě 12. odůvodnění svého usnesení doplnění dokazování o to, zda na základě žádosti svolal navrhovatel coby jednatel valnou hromadu na 16.7.2018 a zda program valné hromady uvedený na pozvánce byl věcně totožný se záležitostmi (návrhem programu). Soud sice formálně provedl všechny listinné důkazy týkající se svolávání valných hromad, avšak v odůvodnění rozhodnutí se nevypořádal s tímto důvodem neplatnosti valné hromady. Soud se nevypořádal s tím, že nebyly splněny podmínky pro svolání napadené valné hromady společníkem [Jméno], protože navrhovatel coby jednatel svolal řádně valnou hromadu na 17.8.2018. Napadená valná hromada je neplatná již jen z tohoto důvodu. Odvolatel též popsal důvody, pro které je zřejmé, že k porušení jeho povinností nedošlo a též uvedl, že účastníkem uvedená údajná porušení povinností jsou ve většině obecným opisováním skutkových podstat správní deliktů a trestných činů, aniž by z nich byl patrný konkrétní skutek. Uvedl, že pokud soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval: „Došlo tedy k porušení povinností, nikoliv všech, pro které byl vyloučen, ale jen některých, když to shrneme, a to po bodem a), b), c), e), h), jak uvedeno výše v hodnocení důkazů.“, odůvodnění je nesrozumitelné, protože v odůvodnění nejsou uvedeny důkazy prokazující porušení povinností pod uvedenými písmeny a navíc není zřejmé, jak údajná porušení podřadit pod obecné fráze v odůvodnění odvolání jednatele (v návrhu na jmenování opatrovníka). Je patrné, že konkrétní důvody pro odvolání byly hledány dodatečně. V odůvodnění usnesení soudu není popsáno porušení povinnosti způsobem, aby bylo možné věcně a časově toto porušení zařadit, aby se k němu mohl navrhovatel relevantně vyjadřovat. Odvolatel dovodil, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné, a proto je nelze potvrdit ani změnit.

26. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným.

27. Podle § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2020, o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. Podle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.

28. Podle § 192 odst. 1 z. o. k. nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

29. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

30. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.

31. Odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí, kterým rozhodnutí soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení, vysvětlil, že pro rozsah, v jakém lze napadené usnesení přezkoumat z hlediska jeho neplatnosti (§ 191 odst. 1 z. o. k.), jsou určující důvody, vymezené v návrhu či podáních, jež došla soudu v prekluzivní lhůtě k podání takového návrhu, tj. v poměrech přezkoumávané věci v návrhu, jenž došel soudu prvního stupně dne 25. 9. 2018. Shrnuto, z jiných než navrhovatelem vymezených důvodů soud platnost usnesení valné hromady posuzovat nemůže.

32. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí shrnul, že navrhovatel považoval napadené usnesení za vadné ze čtyř důvodů (námitek), přičemž podstatou prvé z námitek je tvrzení, že předmětná valná hromada byla svolána druhým společníkem ([Jméno]) účastníka, aniž by k tomu byly splněny předpoklady, druhá námitka spočívala v tvrzení, že na plné moci osoby jednající jménem druhého společníka ze dne 3. 5. 2018 absentuje ověřený podpis společníka (§ 441 o. z.), třetí námitka spočívala v tvrzení, že se předmětné valné hromady neúčastnil jednatel účastníka, tj. navrhovatel, poslední námitka spočívala v tvrzení, že navrhovatel neporušil žádnou ze svých povinností jednatele.

33. Odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí k námitce, že předmětná valná hromada byla svolána druhým společníkem účastníka [Jméno], aniž by k tomu byly splněny předpoklady, zejména uvedl, že předpokladem pro svolání předmětné valné hromady společníkem je zjištění, že program předmětné valné hromady uvedený v pozvánce na ní byl věcně totožný se záležitostmi (návrhem programu), které měly být projednány dle žádosti adresované jednateli dle § 187 odst. 1 z. o. k. (ve smyslu, že usnesení, jež měla být na předmětné valné hromadě projednána, byla obsahem zmíněné žádosti). Existenci této shody však soud prvního stupně neposuzoval, pročež je jeho posouzení věci neúplné a nedostatečné (nepřezkoumatelné).

34. V tomto dalším řízení, ve kterém vydal předmětné napadené rozhodnutí, se však soud prvního stupně, přestože je vázán výše uvedeným právním názorem odvolacího soudu, opět nezabýval uvedenou námitkou. Soud nezkoumal, zda byla předmětná valná hromada svolána druhým společníkem [Jméno] v souladu se zákonem a stanovami, ve smyslu odvolacím soudem uvedených předpokladů, přestože mu to uložil odvolací soud. Posouzení věci soudem je proto opět neúplné a nedostatečné a rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné.

35. K námitce spočívající v tvrzení, že na plné moci osoby jednající jménem druhého společníka ze dne 3. 5. 2018 absentuje ověřený podpis společníka (§ 441 o. z.), odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí uvedl, že touto námitkou a jejími případnými dopady se soud prvního stupně nezabýval vůbec, ačkoliv to bylo jeho povinností. Soud prvního stupně se však opět, přestože je vázán výše uvedeným právním názorem odvolacího soudu, nezabýval uvedenou námitkou. Posouzení věci soudem je proto opět neúplné a nedostatečné a rozhodnutí je tak i z tohoto důvodu nepřezkoumatelné.

36. Co se týče námitky, že navrhovatel neporušil žádnou ze svých povinností jednatele, odvolací soud v této souvislosti v předchozím rozhodnutí konstatoval, že porušení povinností navrhovatele je shledáváno v porušení právních povinností jednatele přesně vymezených v návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka účastníkovi, který projednává Krajský soud v Plzni pod sp. zn. 46 Nc 5001/2018 (dále i návrh) a soudu prvního stupně uložil si tento návrh opatřit a posoudit jej z hlediska, zda tato další listina obsahuje určitý (přezkoumatelný) popis porušení těchto povinností a zda tyto důvody z hlediska § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. obstojí a že stejný závěr pak dopadá i na druhý důvod, pro který byl navrhovatel z funkce jednatele odvolán a který je obsahem téhož zápisu, že přes opakované výzvy a předžalobní upomínku neumožnil druhému společníkovi nahlédnutí do obchodních listin účastníka a jejich kontrolu. Soud prvního stupně si v souladu s pokynem odvolacího soudu v dalším řízení návrh na ustanovení hmotněprávního opatrovníka účastníkovi obstaral, provedl jím důkaz, zjistil, co je obsahem tohoto návrhu a dospěl k závěru, že navrhovatel porušil některé z povinností uvedených v návrhu.

37. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí však nevyplývá, že by se soud v souladu s pokynem odvolacího soudu zabýval tím, zda listina obsahuje určitý (přezkoumatelný) popis porušení povinností navrhovatele. Soud sice dospěl k závěru, že navrhovatel porušil povinnosti, pro které byl odvolán a které popsal výše uvedeným způsobem v odůvodnění rozhodnutí, z odůvodnění rozhodnutí však není zřejmé, která konkrétní návrhem vytýkaná porušení povinností podle názoru soudu navrhovatel porušil. Z rozhodnutí není ani zřejmé, že porušení povinností navrhovatelem, která soud popsal výše uvedeným způsobem v rozhodnutí a pro která má za to, že navrhovatel byl z funkce jednatele odvolán důvodně, jsou dle názoru soudu totožná s těmi, která jsou obsahem návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka účastníkovi, přičemž, jak uvedl odvolací soud, soud měl pouze zkoumat, zda návrh obsahuje určitý (přezkoumatelný) popis porušení povinností navrhovatele a zda tyto důvody z hlediska § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. obstojí. I z tohoto důvodu je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

38. Odvolací soud proto předmětné usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, protože věc není soudem prvního stupně objasněna z hlediska podstatné části pro rozhodnutí nezbytných skutečností a jejich zjišťování odvolacím soudem by nahrazovalo činnost soudu prvního stupně. Soud prvního stupně tak tyto skutečnosti objasní tak, jak bylo výše vyloženo, přihlédne i k námitkám vzneseným odvolatelem. Při rozhodnutí o věci samé soud rozhodne i o nákladech dosavadního řízení, včetně řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).