o nahrazení souhlasu s vydáním akcií z notářské úschovy a o vydání akcií z notářské úschovy, k odvolání žalobců a žalované č. 1. do usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. ledna 2017, č. j. 39 Cm 142/2016-196

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 18. 1. 2016 domáhají vůči žalované č. 1 nahrazení souhlasu s vydáním v petitu blíže specifikovaných akcií z notářské úschovy vedené u žalovaného č. 2. Dále se domáhají vůči žalovanému č. 2 vydání těchto akcií z notářské úschovy. Uvedli, že jsou jako akcionáři žalované č. 1. Akcie byly složeny do notářské úschovy na základě smluv o svěřenské správě cenných papírů. Akcie byly do notářské úschovy složeny za účelem zřízení zástavního práva ve prospěch žalované č. 1. Dle názoru žalobců došlo k zániku zástavního práva a žalovaný č. 2 by jim měl proto vydat akcie z notářské úschovy. Přes výzvu žalované č. 1 k poskytnutí součinnosti jim žalovaná č. 1 odmítla zaslat písemné oznámení o zániku zástavního práva. Bez poskytnutí této součinnosti není žalovaný č. 2 oprávněn akcie žalobcům z notářské úschovy vydat. Žalobcům proto nezbývá než se obrátit na soud.

2. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. zamítl návrh na vydání opravného usnesení, ve výroku II. řízení zastavil, ve výroku III. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku IV. rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. V odůvodnění uvedl, že usnesením ze dne 1. 11. 2016, č. j. 39 Cm 142/2016-186 vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku, a to ve výši 150 000 Kč (2 x 75 000 Kč). Žalobci k výzvě soudu uhradili pouze 2 000 Kč, když mají za to, že předmětem řízení není peněžité plnění a současně z toho důvodu i vyzvali soud k vydání opravného usnesení. Soud při stanovení výše soudního poplatku vycházel z položky 1 bod 4 sazebníku soudních poplatků, který zní „Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota“. Soud proto neshledal důvod pro vydání požadovaného opravného usnesení a návrh na vydání opravného usnesení zamítl. V případě nesprávného rozhodnutí o uložení poplatkové povinnosti se nepostupuje podle § 164 o. s. ř., nýbrž podle § 12 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. O zastavení řízení soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobci nesplnili svou poplatkovou povinnost. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 zákona č 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobci svým chováním zastavení řízení zavinili a žalovaným žádné náklady nevznikly. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., když v důsledku zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku žalobcům nevznikla povinnost k úhradě soudního poplatku.

3. Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalobci s odkazem na § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Namítli, že soudní poplatek za žalobu činí 2 000 Kč a nikoli 150 000 Kč, k níž dospěl soud prvního stupně. Předmětem řízení nejsou akcie, tedy peněžité plnění, ale jde o nahrazení projevu vůle (souhlasu) žalované č. 1 s vydáním akcií z notářské úschovy a tomu logicky odpovídající uložení povinnosti žalovanému č. 2 vydat akcie z této úschovy. Soud měl proto poplatek stanovit na základě položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků, a to ve výši 2 000 Kč. Žalobci přitom tuto částku na účet soudu zaplatili a důvod pro zastavení řízení tak dán není. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že řízení se nezastavuje nebo usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná č. 1 podala včasné odvolání do výroku III.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobců do výroku I. důvodné není a ohledně výroků II. až IV. nejsou zatím dány podmínky pro jeho potvrzení ani změnu.

6. Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

7. Podle § 112 (1) V zájmu hospodárnosti řízení může soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků. (2) Jsou-li v návrhu na zahájení řízení uvedeny věci, které se ke spojení nehodí, nebo odpadnou-li důvody, pro které byly věci soudem spojeny, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení.

8. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 1. 11. 2016, č. j. 39 Cm 142/2016-186 soud žalobce vyzval, aby do 3 dnů od doručení usnesení zaplatili soudní poplatek za návrh – 150 000 Kč – 2 x po 75 000 Kč. Současně žalobce poučil o možnosti řízení zastavit, pokud nebude soudní poplatek uhrazen. Usnesení bylo žalobcům prostřednictvím jejich zástupce doručeno dne 2. 11. 2016.

9. Podle citovaného ustanovení § 164 o. s. ř. opravným usnesením lze opravit chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Opravným usnesením však nelze měnit usnesení soudu o uložení poplatkové povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ohledně výše soudního poplatku. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, když návrh žalobců na vydání opravného usnesení zamítl.

10. Na základě shora uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I. potvrdil pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř.

11. Ze skutkových tvrzení žalobců vyplývá, že rozhodnutí o nároku vůči žalované č. 1 teprve vytvoří předpoklad ke vzniku nároku uplatněným v druhé věci, tj. vůči žalovanému č. 2. Za situace, kdy rozhodnutí o prvním návrhu podmiňuje posouzení nároku druhého, je spojení věcí ke společnému řízení vyloučeno (viz. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 765 s.). Nepřípustným společným řízením o nahrazení souhlasu žalované č. 1 s vydáním akcií z notářské úschovy vedené u žalovaného č. 2 a o vydání těchto akcií z notářské úschovy žalovaným č. 2. soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

12. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení ve výrocích II. až IV. podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud nejprve podle § 112 odst. 2 o. s. ř. vyloučí věc o vydání akcií z notářské úschovy žalovaným č. 2 k samostatnému řízení.

13. Při vyměřování soudního poplatku v řízení o nahrazení souhlasu žalované č. 1 s vydáním akcií z notářské úschovy soud nepřehlédne, že předmětem tohoto řízení není cenný papír, nýbrž nahrazení projevu vůle. Pokud soud v řízení o vydání akcií z notářské úschovy žalovaným č. 2 vyměří žalobcům soudní poplatek podle položky 1 bod 1 a 4 sazebníku poplatků, měl by vycházet ze jmenovité hodnoty uvedené na akciích, jejichž vydání se jednotliví žalobci vůči žalovanému č. 2 domáhají. Bude mít též na zřeteli, že v obou řízeních mají žalobci postavení samostatných společníků podle § 91 odst. 1 o. s. ř.

14. Vzhledem k tomu, že je nejprve nutno odstranit shora uvedenou vadu řízení a poté v obou řízeních vyměřit nově soudní poplatky, odvolací soud nepřihlédl k návrhu žalované č. 1 na vstup do řízení jiné společnosti namísto žalované č. 1 podle § 107a o. s. ř. učiněným v průběhu odvolacího řízení.

15. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).