o vyslovení nicotnosti, in eventum vyslovení neplatnosti usnesení jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 20. 6. 2022, o odvolání navrhovatelky a Badri Osama, narozeného dne 2. 4. 1973, bytem Wolkerova 350, 259 01 Votice, zastoupených advokátem JUDr. Pavlem Kormanem, sídlem Olivova 2096/4, 110 00 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2024, č. j. 69 Cm 81/2022–74,

1. Návrhem doručeným soudu dne 30. 6. 2022 se navrhovatelka domáhala vůči [tituly před jménem] [jméno FO], narozenému dne [Anonymizováno], vyslovení nicotnosti, in eventum vyslovení neplatnosti jím přijatého usnesení v působnosti valné hromady ze dne 20. 6. 2022.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. řízení zastavil a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatelka se domáhala vůči [tituly před jménem] [jméno FO], jenž měl vystupovat jako jediný společník navrhovatelky, ač se jím nikdy nestal, prohlášení nicotnosti, resp. určení neplatnosti jím přijatého usnesení v působnosti valné hromady ze dne 20. 6. 2022, kterým bylo rozhodnuto o volbě [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako jednatele navrhovatelky. Navrhovatelka návrhem ze dne 17. 2. 2023 navrhla přistoupení dalšího navrhovatele do řízení, a to [Jméno navrhovatelky B], narozeného [Datum narození navrhovatelky B], bytem [adresa]. Soud prvního stupně rozhodl usnesením dne 13. 11. 2023, č. j. 69 Cm 81/2022-56, podle § 7 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), tak, že ukončil účast [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení z důvodu, že o jeho právech a povinnostech není v řízení jednáno, což bylo zdejším odvolacím soudem potvrzeno usnesením ze dne 9. 4. 2024, č. j. 7 Cmo 62/2024-67. Podáním ze dne 17. 5. 2024 vyslovil [Jméno navrhovatelky B] opětovně svůj zájem na účastenství v řízení, kdy se připojil k dosavadnímu návrhu a požádal, aby soud rozhodl o jeho formálním přibrání do řízení jako účastníka. Soud prvního stupně v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu posoudil návrhy ze dne 17. 2. 2023 a 17. 5. 2024 na přistoupení [Jméno navrhovatelky B] do řízení, resp. jeho přibrání, a dospěl k závěru, že návrhům na přistoupení [Jméno navrhovatelky B] nelze vyhovět, neboť je jimi zcela zjevně obcházeno časové omezení pro využití práva ve smyslu § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „ZOK“], za situace, kdy prvotní návrh byl nesprávně podán osobou bez aktivní věcné legitimace. Při posouzení důvodnosti vzniku účasti určité osoby v řízení je nezbytné předně vycházet z povahy konkrétního řízení, do něhož daná osoba zamýšlí vstoupit. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se přitom podává, že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady či jediného společníka v její působnosti je zásadně nesporným řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z. ř. s. (viz např. usnesení ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016). Okruh osob, které jsou oprávněny toto řízení zahájit, je taxativně vymezen v § 191 odst. 1 ZOK. Otázka účastenství v tomto řízení je v souladu s § 6 odst. 1 z. ř. s. řešena judikaturou Nejvyššího soudu, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2853/2016, ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1266/2013, a ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011. Ustanovení § 7 z. ř. s. obsahuje vlastní úpravu okruhu účastníků řízení vedeného dle tohoto právního předpisu, která představuje ve smyslu § 1 odst. 3 z. ř. s. lex specialis k právní úpravě v § 92 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), pročež není možné přistoupení [Jméno navrhovatelky B] do řízení podle § 92 o. s. ř. připustit. O návrzích více navrhovatelů o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady se sice vede společné řízení, nelze však tento procesní postup zneužívat ke zhojení opožděnosti takového návrhu, který nebyl podán v zákonné prekluzivní lhůtě. Soud prvního stupně též posoudil návrhy [Jméno navrhovatelky B] na vstoupení do řízení coby další navrhovatel za podmínek § 91 z. ř. s., k čemuž uvedl, že podle § 91 z. ř. s. je soud oprávněn v rámci řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby předejít zastavení řízení pro zpětvzetí návrhu či z důvodu jiné překážky, pokud shledá, že zde existuje zvláštní zájem členů právnické osoby, kteří návrh nepodali, a tomuto zájmu je třeba poskytnout právní ochranu. Soud prvního stupně však neshledal v nyní projednávané věci existenci překážek ve smyslu § 91 z. ř. s. a ani neshledal právní zájem [Jméno navrhovatelky B] jako jediného v obchodním rejstříku zapsaného společníka navrhovatelky. Soud tak uzavřel, že vzhledem k tomu, že v řízení zůstala toliko navrhovatelka, tedy sama obchodní společnost ″[Jméno navrhovatelky A].“, nejsou splněny podmínky řízení, přičemž uvedený nedostatek nelze ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř. odstranit. Proto dle závazného právního názoru zdejšího odvolacího soudu řízení zastavil. Nákladový výrok je odůvodněn tím, že v řízení zůstala sama navrhovatelka, tudíž soud rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

4. Do tohoto usnesení podali včasné odvolání navrhovatelka a [Jméno navrhovatelky B]. Předně namítají, že [Jméno navrhovatelky B] je aktivně věcně legitimovaný k podání odvolání, jelikož pokud by mu bylo toto upřeno, jednalo by se o zjevný případ odepření spravedlnosti, které je v rozporu s ústavním pořádkem. Odvolatelé dále namítají, že v dané věci je primárním petitem určení nicotnosti usnesení valné hromady, eventuálně vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, čemuž odpovídá i petit žaloby, který je petitem složeným z primárního petitu na určení nicotnosti usnesení jediného společníka podle § 80 o. s. ř., a eventuálního petitu na prohlášení jeho neplatnosti podle § 88 písm. d) z. ř. s. V napadeném usnesení se soud vůbec nezabývá primární částí petitu žaloby, tedy návrhu na určení nicotnosti, což činí toto usnesení nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Namítají též přípustnost přistoupení do řízení podle § 92 o. s. ř., jelikož primárním předmětem řízení je určení nicotnosti podle § 80 o. s. ř., tudíž nerozhodl-li soud prvního stupně o opakovaných návrzích na přistoupení [Jméno navrhovatelky B] do řízení, zatížil tím řízení odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Dalším odvolací námitkou je, že v případě řízení o vyslovení neplatnosti podle § 85 z. ř. s. soud prvního stupně měl postupovat podle § 91 z. ř. s., poněvadž jsou dány důvody dokládající hrozící újmu navrhovateli. Pokud soud prvního stupně nepostupoval podle § 91 z. ř. s. v části eventuálního petitu, tedy vyslovení neplatnosti, je odvoláním napadené usnesení též předčasné, jelikož soud měl podle § 88 odst. 2 z. ř. s. před rozhodnutím ve věci samé spojit ke společnému projednání řízení o žalobě navrhovatelky a řízení o návrzích [Jméno navrhovatelky B]. Odvolatelé navrhují, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení změnil tak, že řízení se nezastavuje, případně aby odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejprve zabýval otázkou, zda [Jméno navrhovatelky B] je osobou oprávněnou k podání odvolání.

6. Podle § 201 o. s. ř. může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním účastník řízení, pokud to zákon nevylučuje.

7. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

8. Podle § 6 z. ř. s. (1) V řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. (2) Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje.

9. Podle § 7 odst. 1 z. ř. s. jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.

10. Odvolací soud předně konstatuje, že řízení o vyslovení nicotnosti usnesení jediného společníka společnosti s ručením omezeným v působnosti valné hromady je podle § 85 písm. a) z. ř. s. řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob, a to řízením ve statusových věcech právnických osob. Jedná se tedy o tzv. nesporné řízení, na něž dopadá právní úprava z. ř. s. Toto řízení lze zahájit pouze na návrh a účastenství v něm se řídí § 6 odst. 1 z. ř. s.

11. Účastenstvím [Jméno navrhovatelky B] v daném řízení na straně navrhovatele se odvolací soud zabýval již v usnesení ze dne 9. 4. 2024, č. j. 7 Cmo 62/2024-67, když konstatoval: „V nesporném řízení jedná každý účastník sám za sebe a povahou věci je v zásadě vyloučena jak aplikace úpravy o procesním společenství (§ 91 o. s. ř.), tak i úprava hlavní intervence (§ 91a o. s. ř.), úprava přistoupení a záměny účastníků (§ 92 o. s. ř.), jakož i vedlejší intervence (§ 93 o. s. ř.). Okruh účastníků je určen ustanovením § 6 odst. 1 a 2 z. ř. s. Rozhodující pro rozlišení, zda účastníky nesporného řízení soud určí podle kritérií stanovených v § 6 odst. 1, či v odst. 2 z. ř. s., je charakter konkrétního řízení, resp. povaha věci, o niž v řízení jde. Na základě ustálené soudní praxe se přitom ustanovení § 6 odst. 1 z. ř. s. použije též ve vztahu k řízením podléhajícím z. ř. s., jež lze zahájit jen na návrh (výlučně návrhovým), není-li v nich okruh účastníků vymezen speciálně ve smyslu § 6 odst. 2 z. ř. s. (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 7 Cmo 247/2016). Neúčastní-li se řízení ten, o jehož právech či povinnostech má být v řízení jednáno, soud usnesením tuto osobu do řízení přibere. Pokud se řízení účastní někdo, o jehož právech či povinnostech se nejedná, soud v těchto situacích usnesením účast takové osoby v řízení ukončí. Zatímco proti usnesení soudu, kterým byla osoba do řízení jako účastník přibrána, není přípustné odvolání, proti usnesení soudu, kterým byla účast konkrétní osoby v řízení ukončena, je přípustné odvolání a platí pro ně „klasická“ pravidla pro odvolání. Na základě toho lze konstatovat, že v řízení o vyslovení nicotnosti usnesení valné hromady nepřichází v úvahu přistoupení účastníka do řízení podle § 92 odst. 1 o. s. ř. Proto pokud se měl stát navrhovatel b) účastníkem řízení, musel by být soudem prvního stupně do řízení přibrán. To se však nestalo. Odvolací soud proto s navrhovatelem b) jako s účastníkem řízení nejednal, neboť se účastníkem řízení nestal.“

12. Odvolací soud pro stručnost na tyto závěry odkazuje a dodává, že [Jméno navrhovatelky B] není ani dle hmotného práva osobou, na kterou by z navrhovatelky po zahájení řízení přešlo nebo bylo převedeno právo, o něž v řízení jde (hmotněprávní sukcese) a bylo by tudíž možno s ním bez dalšího jednat jako s účastníkem řízení na místo navrhovatelky.

13. Odvolací soud proto uzavírá, že [Jméno navrhovatelky B] není účastníkem řízení a jeho odvolání je tudíž nutno odmítnout podle § 218 písm. b) o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

14. Dále se odvolací soud zabýval odvoláním podaným navrhovatelkou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

15. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

16. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

17. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

18. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

19. Podle § 91 z. ř. s. jestliže má být řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby zastaveno proto, že navrhovatel vzal návrh zpět, či pro jinou překážku, kterou lze vstupem dalšího navrhovatele do řízení a jeho jednáním odstranit, a je-li zvláštní zájem členů právnické osoby, kteří návrh nepodali, hodný právní ochrany, soud řízení nezastaví. V takovém případě soud vydá a vyvěsí na úřední desce soudu rozhodnutí, v němž uvede: a) jaké věci se řízení o neplatnost rozhodnutí orgánu právnické osoby týká, b) z jakého důvodu má být řízení zastaveno a jak lze danou překážku odstranit, a c) poučení, že řízení bude zastaveno, pokud k podanému návrhu do 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí nepřistoupí další navrhovatel a neodstraní v této lhůtě překážku odůvodňující zastavení řízení.

20. Pro účely odvolacího přezkumu je usnesení soudu prvního stupně odůvodněno dostatečně, a proto námitka o jeho nepřezkoumatelnosti neobstojí. Jak je již shora uvedeno, návrh na přistoupení [Jméno navrhovatelky B] do řízení na straně navrhovatele podle § 92 odst. 1 o. s. ř. je v daném (nesporném) řízení nepřípustný. Pokud se jedná o nepřípustný návrh, soud o něm nemusí rozhodovat ve výroku, postačí, když se s ním vypořádá v odůvodnění rozhodnutí, jak učinil soud prvního stupně.

21. Již v usnesení ze dne 9. 4. 2024, č. j. 7 Cmo 62/2024-67, odvolací soud uvedl, že „V případě sporného řízení je z podstaty věci vyžadována existence alespoň dvou účastníků stojících na opačných stranách sporu. Tato teze se sice obecně v nesporném řízení neuplatní, nicméně v řízení o vyslovení neplatnosti, resp. nicotnosti usnesení valné hromady účastníkem řízení musí být nejenom navrhovatel, ale i společnost, ohledně jejíž valné hromady je požadováno vyslovení neplatnosti, resp. nicotnosti soudem. Za situace, kdy po ukončení účasti účastníka bude účastníkem řízení pouze navrhovatel jako společnost, ohledně jejíž valné hromady je požadováno vyslovení neplatnosti soudem, nebude splněna podmínka řízení, za níž by bylo možno věc meritorně projednat a rozhodnout. Za této procesní situace je nutné řízení zastavit (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř.).“

22. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016, přijal závěr, že: „Účastníkem řízení o vyslovení nicotnosti usnesení valné hromady akciové společnost je vedle navrhovatele pouze tato společnost.“ Tento závěr se prosadí i v právních poměrech společnosti s ručením omezeným.

23. V posuzované věci zůstala jedinou účastnicí řízení navrhovatelka jako společnost, ohledně níž je požadováno vyslovení soudem nicotnosti, in eventum neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady Není tak splněna podmínka řízení, za níž by bylo možno věc meritorně projednat a rozhodnout. Za této procesní situace soud prvního stupně nepochybil, když řízení zastavil pro neodstranitelnou překážku řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř.

24. Ustanovení § 91 z. ř. s. se na danou věc nevztahuje, neboť primárním petitem není návrh na vyslovení neplatnosti usnesení jediného společníka v působnosti valné hromady. I kdyby však uvedené ustanovení v dané věci aplikovatelné bylo, vstupem dalšího navrhovatele do řízení nelze odstranit překážku řízení spočívající v tom, že na straně dalšího účastníka řízení není nikdo. Navrhovatelka, proti níž měl návrh na zahájení řízení směřovat, ho podala sama a její procesní postavení již změnit nelze.

25. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. ve výroku I jako věcně správné potvrdil.

26. Výrok II. odvolací soud zrušil bez dalšího, neboť v řízení je jediný účastník (navrhovatelka), pročež z povahy věci o nákladech řízení rozhodovat nelze.