o nařízení předběžného opatření, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2022, č. j. 2 Nc 1261/2022-32

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 30. 1. 2022 se původně dlužnice coby žalobkyně domáhala nařízení předběžného opatření tohoto znění: „I. Žalovanému 1 se ukládá povinnost zdržet se jednání za společnost [právnická osoba] IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované C], a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o žalobě na určení vlastnického práva žalobce k podílu na společnosti [právnická osoba] IČO: [IČO], se sídlem [adresa] ve výši 1 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 2 000 Kč a který je aktuálně v obchodním rejstříku evidován jako majetek žalovaného 2., II. Žalovanému 2 se ukládá povinnost zdržet se jakýchkoliv právních dispozic s podílem ve společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] o velikosti 1 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 2.000 Kč, včetně převodu podílu či jeho části, darování podílu či jeho části, vkladu podílu či jeho části do základního kapitálu obchodní korporace, zřízení zástavního práva k podílu či jeho části nebo jiného zatížení podílu či jeho části, a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o žalobě na určení vlastnického práva žalobce k podílu na společnosti [právnická osoba] IČO: [IČO], se sídlem [adresa] ve výši 1 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 2 000 Kč a který je aktuálně v obchodním rejstříku evidován jako majetek Žalovaného 2., III. Žalovanému 2 se ukládá povinnost zdržet se výkonu práv společníka společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované C], a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o žalobě na určení vlastnického práva Žalobce k podílu na společnosti [právnická osoba] IČO: [IČO], se sídlem [adresa] ve výši 1 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 2 000 Kč a který je aktuálně v obchodním rejstříku evidován jako majetek žalovaného 2., IV. Žalovanému 1 se ukládá povinnost zdržet se zásahů do aktuálního pokojného stavu provozu podniku provozovaného společností [právnická osoba] pod názvem [právnická osoba] umístěného v nebytových prostorách č. p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] na adrese [adresa] (dále jen „[Anonymizováno]“) pod vedením paní [Anonymizováno], a to včetně zásahů realizovaných třetími osobami, zejména se zdržet fyzické blokace vstupu do [Anonymizováno], narušování samotného provozu [Anonymizováno], pověřování třetích osob k narušování, blokování, či sabotování provozu [Anonymizováno] a pověřování osob k poskytování ostrahy či jiné podobné činnosti, která by mohla provoz [Anonymizováno] narušit či od vstupu odradit potenciální zákazníky, V. Žalobci se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podal u soudu žalobu, kterou se bude domáhat určení vlastnického práva žalobce k podílu na společnosti [právnická osoba] IČO: [IČO], se sídlem [adresa] ve výši 1 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši [právnická osoba] Kč a který je aktuálně v obchodním rejstříku evidován jako majetek Žalovaného 2.“

2. V odůvodnění žalobkyně (dlužnice) uvedla, že hodlá podat žalobu ve věci samé, a to na určení vlastnického práva žalobkyně k podílu na žalované č. 3 ve výši 1%, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 2 000 Kč, a který je aktuálně v obchodním rejstříku evidován jako majetek žalované č. 2, na kterou žalobkyně coby převodkyně obchodní podíl převedla smlouvou ze dne 14. 1. 2022 (dále též jen „Smlouva“), kterou však nyní považuje za neplatnou. Cena za převod podílu měla být předmětem samostatné dohody o ceně. Smlouva je dle žalobkyně neplatná z těchto důvodů:

- při uzavření Smlouvy došlo ke střetu zájmů žalovaného 1), který jednal v rozporu se zájmy žalobkyně podle § 437 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“);

- jednáním svého bývalého jednatele (žalovaného 1) byla žalobkyně značně poškozena, a žalovaný 1) tak nejednal s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 159 odst. 1 o. z. Žalovaný 1) se pokusil podíl převést bez souhlasu valné hromady, což je v rozporu s § 190 odst. 2 písm. i) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a také se společenskou smlouvou;

- žádná ze stran předmětné smlouvy neměla vážnou vůli převod realizovat, a proto se jedná o simulované právní jednání ve smyslu § 552 o. z.;

- jednání žalovaného 1) a žalovaných je v rozporu s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 6 odst. 2 o. z.

3. Dle žalobkyně je tak zřejmé, že mezi účastníky řízení existuje nejistota o tom, zda byla smlouva o převodu podílu platně uzavřena. Tuto nejistotu lze odstranit pouze určovací žalobou; v rámci řízení o této žalobě pak následně soud závazně vysloví, zda k převodu předmětného podílu na žalovanou 2) došlo či nikoliv. Z nejistoty o platnosti Smlouvy plyne následná nejistota o osobě jednatele žalované 3) a ve výsledku nejistota o každém právním jednání za žalovanou 3). Žalobkyně je přesvědčena o nutnosti zatímní úpravy poměrů mezi účastníky za účelem ochrany pokojného stavu. Žalovaný 1) prokázal, že je připraven nadále vystupovat jako jednatel žalované 3) i za cenu úplného zablokování činnosti této společnosti a ve výsledku zřejmě i vyvedení jejího jediného podnikání (baru Tretter’s Bar) na třetí subjekt. Dále žalobkyně obsáhle rozvádí, že jednáním Renáty Balažkové (2. společníka žalobkyně), která usiluje o pokračování provozu baru Tretter’s Bar, nemůže být žalovaný 1) poškozen, a to ani v případě, že se ukáže, že k převodu obchodního podílu na žalovanou 2) došlo platně. Žalobkyně má za to, že osvědčila, že nárok, jehož se hodlá domáhat, je oprávněný, a že je nutno dočasně upravit poměry účastníků navrhovaným způsobem.

4. Soud prvního stupně tento návrh usnesením ze dne 4. 2. 2022, č. j. 2 Nc 1261/2022-15, zamítl. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 3. 2022, č. j. 7 Cmo 45/2022-28, usnesení soudu prvního stupně zrušil pro nedostatek důvodů a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Usnesením označeným v záhlaví soud prvního stupně návrh na nařízení předběžného opatření opětovně zamítl (výrok I.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), že žalobkyni se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací složená jistota ve výši 50 000 Kč prostřednictvím účtárny Městského soudu v Praze (výrok III.), a že žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV.).

6. V odůvodnění soud uvedl, že zde existují důvodné pochybnosti o tom, že by [tituly před jménem] [Anonymizováno] v současné době byla společnicí žalobkyně. Nejdříve bude nutné zjistit, kdo je společníkem a s jakým podílem. Vycházeje z ustálené praxe Vrchního soudu v Praze, kdy potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení o předběžném opatření je nutné posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé a kdy již z návrhu na nařízení předběžného opatření musí být zřejmé, jakou žalobu či návrh hodlá po nařízení předběžného opatření navrhovatel podat, tedy jaké řízení bude následovat pro vyřešení sporů mezi účastníky a pokud to zřejmé není, nelze posoudit, jestli je povinnost, která má být předběžným opatřením uložena, má vůbec vztah k věci samé, čímž jsou splněny podmínky pro odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, soud prvního stupně měl za to, že v posuzované věci, ve které dosud návrh ve věci samé není podán, je zřejmé, že pokud navrhované předběžné opatření pro takové řízení (rozhodnutí o věci samé) nemá žádný význam, není prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Dále soud uvedl, že uložením předběžného opatření žalovanému 1) by zde nebyla osoba oprávněná za společnost [právnická osoba] jednat. V návrhu vůči žalované 2) žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, že by se žalovaná 2) chystala nějakým způsobem nakládat s tímto podílem a s minoritním 1% podílem nemůže prosadit žádné změny. Pokud se týká uložení povinnosti žalovanému 1) nezasahovat do „pokojného stavu“ baru [Anonymizováno], pak soud poukázal na skutečnost, že žalovaný 1) je jednatelem společnosti [právnická osoba], která bar provozuje a jako takovému nelze zakazovat, aby bar vedl. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že není důvod, aby byly zatímně upravovány v tomto řízení poměry účastníků navrženým způsobem.

7. Do tohoto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání a v jeho doplnění ze dne 19. 5. 2022 a 23. 6. 2022 nesouhlasila s názorem soudu, že je třeba vyčkat na výsledek jiného nesouvisejícího řízení s obsáhlým dokazováním, když to popírá smysl institutu předběžného opatření. Dále odvolatelka uvedla nové skutečnosti a důkazy, které se týkají způsobu převodu kmenových listů. Na jejich základě má za to, že na převod kmenových listů v zastoupení na základě plné moci neklade právní úprava žádné specifické požadavky v povaze povinnosti udělení speciální plné moci. Rubopis učiněný na základě generální moci tak byl učiněn v souladu se zákonem. Kdyby kmenové listy nebyly na paní [Anonymizováno] platně převedeny, těžko by došlo k jejímu zápisu do obchodního rejstříku jako společnice. Mimo jiné i s odkazem na § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. má odvolatelka za nepochybné, že [Anonymizováno] je kvalifikovaným společníkem a jednatelkou žalobkyně, a tudíž osobou oprávněnou domáhat se v jejím zastoupení ochrany jejích práv. Dále má žalobkyně za to, že z dosavadního jednání žalovaného 1), které v odvolání dále specifikuje, je zjevná důvodná obava, že žalovaný 1) v nadcházejících týdnech zneužije svého postavení tvrzeného jednatele společnosti [Jméno žalované C]., a za součinnosti žalované 2) vyvede [Anonymizováno] z žalované 3), a to na společnost [Anonymizováno] (či jiný třetí subjekt), což bylo [Anonymizováno] za přítomnosti několika osob v zásadě potvrzeno spoluvlastníky nebytových prostor, resp. jejich zástupci, na osobní schůzce dne 23.5.2021. Odvolatelka má za to, že návrh na předběžné opatření nelze zamítnout s odkazem na řízení, které s s žalobou na určení vlastnického práva k podílu na společnosti [právnická osoba] nijak nesouvisí a že návrh na zahájení řízení ve věci samé nebyl podán. Soud se nezabýval potřebou zatímní úpravy poměrů účastníků ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. S ohledem na shora uvedené odvolatelka navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření v plném rozsahu vyhovuje a žalovaní jsou povinni uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

8. Z připojeného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 73 Cm 48/2022 odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 3. 3. 2022 se žalobkyně vůči žalované č. 2 a č. 3 domáhá určení, že žalobkyně je vlastníkem podílu ve výši 1% na žalované č. 3, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 2 000 Kč, a u něhož je v obchodním rejstříku v rozporu se skutečností jako vlastník uvedena žalovaná č. 2.

9. Ode dne 2. 11. 2022 byla řízení o nařízení předběžného opatření a ve věci samé ze zákona přerušena podle § 263 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, z důvodu prohlášení konkursu na majetek dlužnice (žalobkyně) a zapsání předmětného podílu do majetkové podstaty dlužnice (žalobkyně). Podáním doručeným soudu dne 29. 9. 2023 navrhl insolvenční správce dlužnice pokračování v obou řízeních.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

11. Podle § 74 o. s. ř. (1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu.

12. Podle § 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

13. V této věci se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření před zahájením řízení, z důvodu potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků (§ 75 odst. 1 o. s. ř.).

14. V návrhu na nařízení předběžného opatření žalobkyně neuvádí, že žalobu ve věci samé podá též proti žalovanému 1) a z jakého hmotněprávního důvodu. Z návrhu na nařízení předběžného opatření nevyplývá, že žalovaný 1) by měl být pouze třetí osobou podle § 76 odst. 2 o. s. ř. Účastníci řízení o nařízení předběžného opatření přitom musí být totožní s účastníky řízení ve věci samé (§ 74 odst. 2 o. s. ř.). Protože tato zákonem stanovená podmínka nebyla dodržena, je zde důvod pro zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření vůči žalovanému 1).

15. Návrh na nařízení předběžného opatření vůči žalované 2) je též nedůvodný. Shodně se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že společnický právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou 3) je natolik bezprostředně ohrožen, že by si vyžadoval zatímní úpravy navržené předběžným opatřením. Vedle toho v době rozhodování odvolacího soudu žalovaná 2) nemá předmětný 1% podíl v žalované 3) ve své dispozici a navržené předběžné opatření vůči ní tak nařídit nelze.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. Úspěšným žalovaným však žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. Odvolací soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

17. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení pro jeho věcnou správnost potvrdil podle § 219 o. s. ř.