o nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 3. 2. 2021, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. dubna 2022, č. j. 68 Cm 38/2021-115

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením rozhodl, že společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta B] se ukládá, aby se do pravomocného skončení řízení o věci samé zdržela výměny akcií prováděné v důsledku změny dosud na akciích uvedeného údaje o sídle společnosti do statutárního města [adresa], ledaže jde o výměnu na žádost akcionáře, aby se zdržela vydávání akcií jako hromadných akcií a výměny jednotlivých akcií za hromadnou akcii prováděné v důsledku změny dosud na akciích uvedeného údaje o sídle společnosti do statutárního města [adresa], ledaže jde o výměnu na žádost akcionáře, dále aby se zdržela prohlášení akcií, které nebyly na výzvu společnosti ve lhůtě jí určené předloženy za účelem jejich výměny prováděné v důsledku změny dosud na akciích uvedeného údaje o sídle společnosti do statutárního města [adresa], za neplatné, aby se zdržela vydání nových akcií místo akcií prohlášených za neplatné v důsledku jejich nepředložení ve lhůtě určené ve výzvě společnosti za účelem jejich výměny prováděné v důsledku změny dosud na akciích uvedeného údaje o sídle společnosti do statutárního města [adresa] a aby se zdržela prodeje nových akcií, vydaných místo akcií prohlášených za neplatné v důsledku jejich nepředložení ve lhůtě určené ve výzvě společnosti za účelem jejich výměny prováděné v důsledku změny dosud na akciích uvedeného údaje o sídle společnosti do statutárního města [adresa], ve veřejné dražbě.

2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že se navrhovatelka a) domáhala pro případ, že soud nerozhodne, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, jelikož se na něj hledí, jako by nebylo přijato, vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 3. 2. 2021 (dále „valná hromada“) pro rozpor s právními předpisy a stanovami s odůvodněním, že je akcionářkou společnosti vlastnící 520 kusů akcií společnosti, z čehož 20 kusů akcií nabyla až po konání valné hromady, že valná hromada nebyla řádně svolána, že valná hromada nebyla usnášeníschopná. Navrhovatelka a) poté navrhla vydání předběžného opatření ve znění uvedeném ve výroku s tím, že jeho cílem je zajistit, aby konečné rozhodnutí ve věci bylo reálné. Uvedla, že společnost dne 27. 5. 2021 vyzvala akcionáře k předložení akcií k výměně, kdy k výměně akcií dochází na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 3. 2. 2021 v návaznosti na změnu sídla, tím společnost přistoupila k realizaci dílčí části napadeného usnesení valné hromady, v důsledku provedení výměny akcií z rukou neplatně zvoleného člena správní rady společnosti hrozí zhroucení akcionářské struktury a rozvratu společnosti. K návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatelka a) připojila výzvu akcionářům k předložení akcií společnosti [Jméno advokáta B]. z 27. 5. 2021 k výměně za akcie nové, spisový materiál dále obsahuje doklady vážící se k napadené valné hromadě.

3. Soud konstatoval, že požadované předběžné opatření má zajistit, aby v případě, že soud ve věci samé navrhovatelce vyhoví, mělo ještě reálný význam, když osvědčuje, že společnost na podkladě usnesení přijatých napadenou valnou hromadou realizuje proces výměny akcií, což dokládá uvedenou výzvou. Soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný, neboť je prokázáno, že je veden spor o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jehož vyslovení se domáhá navrhovatelka, coby osoba aktivně legitimovaná k podání návrhu o věci samé (bod 19 usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2022, č. j. 7 Cmo 19/2022 - 105) a bylo osvědčeno, že společnost realizuje kroky plynoucí z usnesení přijatých napadenou valnou hromadou, které mohou mít závažné dopady na akcionáře společnosti. Soud má za to, že je osvědčena potřeba zatímní úpravy poměrů pro účely předběžného opatření a proto návrhu na jeho nařízení vyhověl.

4. Proti tomuto usnesení podal účastník včasné odvolání, uvedl, že opětovně upozorňuje na neosvědčení aktivní legitimace navrhovatelky a) na nařízení předběžného opatření. Pokud soud uvedl, že má aktivní legitimaci navrhovatelky a) za osvědčenou, tento závěr je v rozporu s názorem Vrchního soudu v Olomouci (dále jen „VSOL") vysloveném v souvisejícím řízení. V tomto souvisejícím řízení společnost [Jméno navrhovatelky B]., se sídlem [Adresa navrhovatelky A], IČ: [IČO navrhovatelky B] jako jediný akcionář společnosti [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]”) podala vedle návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady i žalobu na zápis do seznamu akcionářů společnosti [Anonymizováno] společně s návrhem na nařízení předběžného opatření. Řízení zahájené žalobou na zápis do seznamu akcionářů společnosti [Anonymizováno] je vedeno u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „KSOV") pod sp. zn. 15 Cm 19/2021 (dále jen „Související řízení"). KSOV návrhu na předběžné opatření podanému v souvisejícím řízení vyhověl usnesením, proti tomuto usnesení se účastník odvolal, o odvolání pak rozhodl VSOL usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 8 Cmo 104/2021-89, kterým návrh na nařízení předběžného opatření zamítl (dále jen „Usnesení VSOL”) s odůvodněním, že žalobkyně neosvědčila, že by byla akcionářem žalované, což je jedním z důvodů pro zamítnutí jejího návrhu na nařízení předmětného předběžného opatření.” V Souvisejícím řízení tak společnost [Anonymizováno], spřízněná se společností [Anonymizováno], dle VSOL neosvědčila aktivní legitimaci k podání návrhu na nařízení předběžného opatření. [Anonymizováno] se přitom pokusila v Souvisejícím řízení osvědčit aktivní legitimaci totožným způsobem jako společnost [Anonymizováno] v nadepsaném řízení, tedy prostřednictvím notářského zápisu, konkrétně zápisu [Anonymizováno] sepsaného dne 6. dubna 2021 [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářkou v [adresa], jež pouze zachycuje prohlášení společnosti [Anonymizováno], že je akcionářem společnosti [Anonymizováno], a kopiemi předních stran údajných akcií společnosti [Anonymizováno] vlastněných společností [Anonymizováno]. Závěry Usnesení VSOL jsou aplikovatelné i na toto řízení a soud měl postupovat v daném řízení obdobně, tedy zamítnout návrh na nařízení předběžného opatření. Navrhovatelka a) neosvědčila ani důvody potřeby prozatímní úpravy. Navrhovatelka a) má k dispozici jiné právní prostředky, jak případné rozhodnutí valné hromady zvrátit. Uvedla též, že usnesením jí je uloženo, aby se zdržela plnění svých zákonných povinností, což je nepřípustné. Též povinnosti uložené napadeným usnesením jsou zmatečné. Dle usnesení se tak má společnost [Anonymizováno] zdržet postupu dle usnesení VH, ale zároveň má dle tohoto usnesení postupovat v případě, že o takový postup akcionář společnosti [Anonymizováno] společnost požádá, tím hrozí, že část akcionářské struktury společnosti bude mít rozdílnou povahu akcií než druhá část struktury. Uvedené si vyžádá další náklady společnosti, přitom platí, že je vždy třeba zvažovat přiměřenost újmy, která nařízením předběžného opatření vznikne, v porovnání s prospěchem, který navrhovatel nařízením předběžného opatření získá. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

7. Podle ust. § 102 odst. 3 věty druhé o. s. ř. ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

8. Podle ust. § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

9. Odvolací soud konstatuje, že účelem předběžných opatření je poskytnout ochranu právům účastníků v případech, kdy nelze vyčkávat do doby, než poměry účastníků budou upraveny pravomocným a vykonatelným rozhodnutím ve věci samé. Předběžné opatření představuje dočasnou úpravu poměrů, nejedná se o konečné rozhodnutí ve věci samé. Předběžné opatření lze nařídit za podmínky, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Předběžné opatření tak může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, popřípadě z ohrožení výkonu rozhodčího nálezu posléze vydaného; důkazní břemeno v tomto směru má navrhovatel (žalobce). Ostatní rozhodné skutečnosti, zejména nárok sám, nemusí být spolehlivě prokázány. K nařízení předběžného opatření postačuje, jsou-li alespoň osvědčeny, tj. jeví-li se alespoň jako pravděpodobné.

10. Z obsahu spisu vyplývá, že se navrhovatelka a) domáhala nařízení shora uvedeného předběžného opatření, přičemž, co se týče své aktivní legitimace, tvrdila, že je akcionářkou účastníka, přičemž k návrhu přiložila notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze dne 6. 4. 2021 sepsaný notářkou v [adresa] [tituly před jménem] [Anonymizováno], kopie předních stran akcií a ve dvou případech i kopie zadní strany akcií.

11. Podle ust. § 3 odst. 1 ZTAS akcionáři předloží akcie uvedené v § 2 odst. 1 společnosti k vyznačení nezbytných údajů nebo k výměně za nové akcie na jméno a sdělí společnosti údaje potřebné pro zápis do seznamu akcionářů nejpozději do 30. června 2014. Akcionář, který je v prodlení s plněním těchto povinností, není po dobu prodlení oprávněn vykonávat práva spojená s akciemi, ohledně nichž je v prodlení.

12. Podle ust. § 3 odst. 2 ZTAS nejpozději 3 měsíce před uplynutím lhůty podle odstavce 1 společnost uveřejní způsobem určeným pro svolání valné hromady společnosti výzvu k předložení akcií a oznámení o následcích spojených s prodlením podle odstavce 1 a § 4.

13. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 912/2017 nepředloží-li akcionář své akcie společnosti ve lhůtě upravené v § 3 odst. 1 ZTAS, není po dobu prodlení oprávněn vykonávat práva s těmito akciemi spojená, a to bez ohledu na to, zda společnost uveřejnila výzvu dle § 3 odst. 2 ZTAS. Naopak splní-li akcionář svoji povinnost dle § 3 odst. 1 ZTAS (předloží-li společnosti akcie, jejichž forma byla změněna působením ZTAS, a sdělí-li jí údaje potřebné pro zápis do seznamu akcionářů), může vykonávat všechna práva spojená s těmito akciemi bez ohledu na to, zda společnost taktéž splnila své povinnosti uložené zákonem.

14. Co se týče závěru soudu prvního stupně, že navrhovatelka a) předloženým notářským zápisem a kopiemi akcií osvědčila, že je akcionářkou účastníka, s tímto závěrem se odvolací soud neztotožnil. Navrhovatelka a) osvědčovala skutečnost, že je akcionářkou účastníka notářským zápisem [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze dne 6. 4. 2021 sepsaným notářkou v [adresa] [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Z tohoto notářského zápisu plyne, že člen správní rady navrhovatelky a) prohlásil, že navrhovatelka vlastní předložené akcie, přičemž jde o kmenové akcie vydané původně ve formě na majitele, dále z něj plyne, že uvedené akcie byly předloženy v originále, přičemž akcie jsou popsány tak, že jde o hromadné akcie v konkrétních hodnotách. Odvolací soud uzavřel, že uvedené prohlášení člena správní rady navrhovatelky a) o tom, že označené akcie jsou ve vlastnictví navrhovatelky a), neosvědčuje uvedenou skutečnost a ani z popisu akcií není zřejmé, kdo je majitelem akcií. Pokud navrhovatelka a) dále osvědčovala skutečnost, že je akcionářkou účastníka kopiemi předních stran akcií a ve dvou případech i kopiemi zadní strany akcií, uvedené kopie listin též uvedenou skutečnost neosvědčují. Z uvedených kopií akcií plyne, že se jedná o hromadné listiny na majitele, ve dvou případech, a to u č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], serie [Anonymizováno] je slovo: na majitele přeškrtnuto a uvedeno ručně: na jméno [Jméno navrhovatelky B]. a z kopií zadní strany těchto akcií, plyne, že je zde uvedeno: za nás převedeno na řad společnosti [právnická osoba]., podepsán předseda představenstva [Jméno navrhovatelky B]. [Anonymizováno]. Odvolací soud uzavřel, že ani těmito kopiemi akcií není osvědčeno, že je navrhovatelka a) akcionářkou účastníka. Z doložených akcií nelze dovodit, komu akcie náleží. Pokud byly předloženy pouze přední strany akcií, nelze z nich zjistit, komu akcie náleží a pokud byly doloženy akcie uvedených čísel včetně zadní strany, není z nich též zřejmé, komu akcie náleží, když není zřejmé, kdo uvedený zápis: na jméno [Jméno navrhovatelky B]. učinil, zda tak byl proveden jejich převod rubopisem. Navrhovatelka a) tedy nedoložila, že je majitelkou předložených akcií.

15. I pokud by byla navrhovatelka a) majitelkou doložených akcií, z ničeho nevyplynulo, že by byla navrhovatelka a) oprávněna vykonávat akcionářská práva s označenými akciemi, když z ničeho nevyplynulo, že by navrhovatelka a) postupovala v souladu s uvedenými ustanoveními zákona č. 134/2013 Sb., což by již bylo důvodem pro zamítnutí návrhu.

16. Odvolací soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že navrhovatelka a) neosvědčila, že by byla akcionářem účastníka, a tedy že je aktivně legitimována k podání návrhu. Proto se odvolací soud nezabýval dalšími důvody uvedenými účastníkem v odvolání, v nichž účastník spatřuje důvody nesprávnosti napadeného rozhodnutí.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně změnil podle § 220 o. s. ř. a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.