o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o zdržení se právního jednání, k odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. února 2020 č.j. 73 Cm 11/2020 - 44,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž zakázal konání valné hromady společnosti [Anonymizováno]. svolané [tituly před jménem] [Anonymizováno] na den 6.2.2020 od 8:00 hod. V odůvodnění uvedl, že žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 29.1.2020 domáhá, aby žalovanému bylo uloženo zdržet se právního jednání jménem žalobce, s odůvodněním, že žalovaný, ač byl

2. odvolán rozhodnutím valné hromady žalobce z funkce jednatele žalobce, vydává se za jednatele žalobce a zdánlivě za něj jedná, což specifikoval. Dne 21.1.2020 žalovaný z pozice údajného jednatele žalobce svolal valnou hromadu žalobce na 6.2.2020, na jejíž pořad zařadil vyslovení souhlasu s rozdělením zisku žalobce tak, že částka ve výši 204 565 500 Kč má být vyplacena [Anonymizováno], tj. společnosti, v níž žalovaný drží podíl o velikosti 4/6 a vykonává funkci jednatele. Žalobce s žalobou spojil návrh na vydání předběžného opatření, aby soud zakázal konání valné hromady žalobce svolané žalovaným na den 6. 2. 2020 od 8:00 hodin. Návrh odůvodnil tím, že valná hromada byla svolána osobou k tomu neoprávněnou, ale též její pořad je protiprávní a její konání představuje pro žalobce hrozbu vzniku zásadní újmy, neboť žalovaný zařadil na pořad valné hromady schválení účetní závěrky žalobce za rok 2018 a vyslovení souhlasu s rozdělením zisku žalobce, čímž se údajně pokouší dosáhnout toho, aby společnost [Anonymizováno] (jejímž je žalovaný většinovým společníkem) nemusela vracet poskytnutou zálohu na výplatu podílu na zisku, jež byla vyplacena z rozhodnutí jednatelů žalobce ze dne 22.11.2018 ve výši 454 590 000 Kč, z čehož na [Anonymizováno] připadla dle jeho podílu na žalobci ve výši 45 % částka 204 565 500 Kč. Záloha byla splatná do 5 dnů od přijetí rozhodnutí a v této lhůtě byla také vyplacena. Valná hromada žalobce nerozhodla do konce následujícího účetního období končícího 31.12.2018 o schválení účetní závěrky za dané období a tedy ani o naložení s hospodářským výsledkem žalobce za toto účetní období, tudíž nedošlo k vyúčtování zálohy na podíl na zisku vůči zisku samotnému. Společníkům žalobce tak dle žalobce vznikla povinnost zálohu na podíl na zisku vrátit, k čemuž byli vyzváni. Společnost [Anonymizováno] zálohu na podíl na zisku přesto nevrátila. Popsaný stav a vzniklou povinnost [Anonymizováno] vrátit zálohu na podíl na zisku se žalovaný snaží zvrátit svoláním valné hromady žalobce, na jejíž pořad zařadil schválení účetní závěrky za rok 2018 a vyslovení souhlasu s rozdělením zisku žalobce. Dle žalobce bylo možno rozhodnout o schválení účetní závěrky za rok 2018 na jejímž podkladě by bylo možno rozhodnout o rozdělení zisku žalobce nejpozději dne 31.12.2019. Schválení účetní závěrky za rok 2018 a vyslovení souhlasu s rozdělením zisku žalobce na valné hromadě konané dne 6.2.2020 by tak dle žalobce bylo protiprávní. Konáním valné hromady dne 6.2.2020 tak žalobci hrozí vznik újmy ve výši 204 565 500 Kč odpovídající žalovaným navrženému podílu na zisku žalobce, který má být vyplacen společnosti [Anonymizováno], kterou kontroluje žalovaný. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že žalobce je společností s ručením omezeným, jejímiž společníky jsou společnost [právnická osoba]., ICO: [IČO], se sídlem [adresa] a společnost [Anonymizováno]. Jako jeden z jednatelů společnosti je v obchodním rejstříku zapsán žalovaný. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný je jejím jednatelem a většinovým společníkem. Notářským zápisem č. [Anonymizováno] z 9.12.2019 je prokázáno, že valná hromada žalobce přijala usnesení, kterým byl žalovaný odvolán z funkce jednatele žalobce z důvodu soustavného a opakovaného porušování povinností při výkonu funkce jednatele, a to s účinností k okamžiku tohoto rozhodnutí. Notářský zápis obsahuje prohlášení notáře dle § 80a odst. 2 notářského řádu mimo jiné o tom, že neshledal rozpor rozhodnutí valné hromady s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.12.2019, č.j. C 174321 /RD72/MSPH, Fj 442553/2019/MSPH soud zjistil, že bylo dosud nepravomocně rozhodnuto o výmazu žalovaného z obchodního rejstříku coby jednatele žalobce. Listinou označenou jako „ROZHODNUTÍ JEDINÉHO SPOLEČNÍKA“ z 22.1.2020 je prokázáno, že žalovaný jednal jménem žalobce jako jeho jednatel, když jménem žalobce v postavení jediného společníka společnosti [Anonymizováno] rozhodl o odvolání jednatelů této společnosti, o jmenování sebe a [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno] novými jednateli společnosti. Listinou označenou jako pozvánka na valnou hromadu z 21.1.2020 vyplývá, že žalovaný vystupujíce jako jednatel žalobce svolal na den 6.2.2020 od 8:00 hod. valnou hromadu žalobce, na jejíž pořad zařadil mimo jiné schválení účetní závěrky za rok 2018 a vyslovení souhlasu s rozdělením zisku žalobce jeho společníkům tím způsobem, že každému ze dvou společníků bude vyplacen podíl na zisku ve výši 204 565 500 Kč. Následně soud prvního stupně uzavřel, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, neboť má za prokázané, že došlo k přijetí usnesení valné hromady žalobce o odvolání žalovaného z funkce jednatele žalobce, čímž došlo k zániku jeho funkce a žalovaný není oprávněn jménem žalobce jednat. Usnesení zjevně není nicotným, když rozhodnutí o odvolání jednatele patří mezi zákonné kompetence valné hromady společnosti s ručením omezeným /viz § 190 odst. 2 písm. c) ZOK/ a současně nebylo zjištěno, že by byla vyslovena neplatnost tohoto usnesení valné hromady žalobce. Přistoupí-li k tomu okolnost, že bylo prokázáno, že žalobce přesto jako jednatel žalobce vystupuje, když jednak jeho jménem jedná jako jediný společník dvou společností a současně z pozice jednatele svolal valnou hromadu žalobce, na jejíž pořad zařadil rozhodnutí o vyplacení podílu na zisku v řádku stovek milionů Kč mimo jiné i společností, jejímž je většinovým společníkem a jednatelem, je zjevné, že žalovaný neoprávněně vystupuje jako jednatel žalobce způsobem, který zakládá důvodné pochybností o souladu s oprávněnými zájmy žalobce a potenciálně mu může způsobit újmu. Z uvedeného plyne i osvědčení potřeby navrhovaného zákazu konaní valné hromady svolané žalovaným na 6.2.2020, neboť ta se jeví jako svolaná osobou neoprávněnou a přitom na ní má být rozhodnuto o zásadní otázce vyplacení podílu na zisku. Nadto vyslovení zákazu konání takové neoprávněné svolané valné hromady předejde nutnosti vedení' dalších případných řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady, popřípadě o náhradu újmy. S ohledem na tyto závěry soud prvního stupně návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl a konání valné hromady žalobce svolané žalovaným den 6. 2. 2020 od 8:00 hodin zakázal.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání. Jeho hlavní odvolací námitky byly následující:

1) Nárok žalobce není osvědčen. V rámci tohoto bodu brojil proti tomu, že žalobce úmyslně soudu zatajil rozhodné skutečnosti a neinformoval soud o tom, že proti usnesení valné hromady žalobce ze dne 9.12.2019 byl podán návrh na vyslovení neplatnosti této valné hromady. Dovozoval, že neplatnost odvolání žalovaného z funkce jednatele přitom byla minimálně osvědčena, když odkázal na předběžná opatření vydaná Městským soudem v Praze.

2) Absence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků. V rámci tohoto bodu uvedl, že žalobce tuto potřebu neprokázal.

3) Valná hromada jako smluvní povinnost. Žalobce se snaží vykreslit žalovaného jako někoho, kdo se pokouší legalizovat výplatu podílu na zisku žalobce, na který nemá nárok. To se však nezakládá na skutečnosti. Společníci žalobce, [Anonymizováno] a [Anonymizováno], spolu dne 17.7.2018 uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí o převodu obchodního podílu (dále jen „[Anonymizováno]"). [Anonymizováno] se v: odst. 3.2 písm. a) [Anonymizováno] zavázalo zajistit v úzké součinnosti s [Anonymizováno] svolání valné hromady žalobce; a odst. 3.2 písm. b) [Anonymizováno] zavázalo na valné hromadě žalobce hlasovat pro výplatu dividend společníkům žalobce3 ve výši 2 x 204.565.500,- Kč. Tvrzení žalobce o záměrech žalovaného jsou tak nepravdivá. Jak vyplývá z výše uvedeného, svolání VH bylo zcela v souladu s postupem, na kterém se společníci žalobce v [Anonymizováno] dohodli a mělo sloužit k naplnění jejich závazků. VH včetně jejího programu byla svolána v souladu s [Anonymizováno] a na jejím svolání se [Anonymizováno], resp. žalovaný, a [Anonymizováno], resp. pan [Anonymizováno] jednající za žalobce, při podpisu [Anonymizováno] dohodli.

4) Výrok předběžného opatření je materiálně nevykonatelný.

3. K odvoláním se vyjádřil žalobce, který navrhl potvrdit napadené usnesení.

4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiného, než odvolatelem namítaného důvodu.

5. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

6. Pro posouzení naplnění předpokladů pro nařízení předběžného opatření odvolací soud vychází ze stavu v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (viz § 75c odst. 4 o.s.ř.). Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé, aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby soud vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu ve věci samé, poměry upravil. Teprve v rámci řízení ve věci samé pak je prováděno dokazování, kterým důvodnost či nedůvodnost tvrzení žalobce bude prokázána.

7. Odvolací soud má za to, že pro potřeby navrženého předběžného opatření, není dostatečně osvědčen nárok ve věci samé. Nemůže být proto dána ani existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků navrženým předběžným opatřením.

8. Jednání osob lze tradičně rozlišovat na přímé (tj. takové, kterým osoba sama činí právní jednání projevem své vůle) a nepřímé (tj. takové, při kterém projeví vůli jednající osoby její zástupce, a to jménem a s důsledky pro zastoupeného). Dle právní úpravy platné a účinné do 31.12. 2013 platilo, že jednání statutárního orgánu právnické osoby je jejím přímým (osobním) jednáním. Dle § 13 obch.zák. je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce; právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce (odst. 1), ustanovení tohoto zákona o jednotlivých obchodních společnostech a družstvu určují statutární orgán, jehož jednání je jednáním podnikatele (odst.2). Dle § 133 odst.l obch.zák. statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů; je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně,...Tuto konstrukci přímého jednání právnické osoby zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nepřejal, přičemž se připojil ve smyslu zásady, že právnická osoba je útvarem umělým (neživým), který osobně jednat vůbec nemůže, k těm právním koncepcím, které vycházejí z toho, že i jednání orgánu právnické osoby je jednáním v zastoupení, a že tedy orgán právnické osoby nebo jeho člen jedná vždy jako zákonný zástupce právnické osoby. Podle § 151 o.z. zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Nadpis ustanovení § 161 a násl. o.z. zní: „Jednání za právnickou osobu“. Dle § 164 odst.l o.z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Zastoupení právnické osoby, tedy i obchodní společnosti jejím příslušným orgánem nebo jeho členem je přímým zastoupením. Právní jednání zástupce právnické osoby je této právnické osobě přičitatelné. Jinak řečeno od 1.1.2014 jednání statutárního orgánu právnické osoby, jednání jednatele společnosti s ručením omezeným již není osobním - přímým jednáním, kdy jednatel společnosti jedná přímo jménem této společnosti, nýbrž je zastoupením, kdy jednatel jedná za tuto společnost (nahrazuje její vůli).

9. Výše uvedené promítnuto do posuzované věci znamená, že pakliže se žalobce svou žalobou domáhá vydání rozsudku „Žalovaný je povinen se zdržet jakéhokoliv právního jednání jménem žalobce“, nelze takovému žalobnímu návrhu vyhovět již jen proto, že žalobce požaduje něco, co je v rozporu se současně platnou a účinnou právní úpravou. Jedná se tak o zjevně bezúspěšný návrh. Z tohoto důvodu již nebylo ani zapotřebí posuzovat, zda je dána existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků navrženým předběžným opatřením, neboť je - li zjevně bezúspěšný nárok ve věci samé, nemůže tu být z podstaty věci dána ani existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků navrženým předběžným opatřením. Proto dospěl odvolací soud k závěru, že navrženému předběžnému opatření nelze vyhovět.

10. Pro úplnost je však třeba podotknout a zdůraznit, že odvolací soud se již pro popsanou bezpředmětnost nezabýval tím, zda by žalobce se svým žalobním návrhem mohl být potencionálně úspěšný, formuloval-li by jej ve smyslu současné platné právní úpravy.

11. Z výše vyložených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.