o návrhu na zápis výmazu do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. března 2024, č. j. B 11885/RD120/MSPH, Fj 58550/2024/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zápis výmazu společnosti [právnická osoba]. v likvidaci (dále jen „společnost“) do obchodního rejstříku ze dne 15. února 2024 vedený pod Fj 58550/2024/MSPH.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že předmětným návrhem se společnost domáhala zápisu změny v obchodním rejstříku spočívající v jejím výmazu. Soud prvního stupně z rejstříkového spisu společnosti zjistil, že 40 kusů listinných kmenových akcií na jméno číslo 000061 až 000100 (dále též „akcie“ nebo „akcie č. 61 až 100“), každá ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč, odpovídající vkladu na společnosti, byly insolvenčním správcem společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] zahrnuty do majetkové podstaty tohoto dlužníka. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. listopadu 2023, č. j. 20 U 4/2022-109, byly akcie prohlášeny za umořené (které ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo pravomocné). Dále soud prvního stupně konstatoval, že z knihy akcionářů a notářského zápisu ze dne 16. ledna 2024 se podává, že akcionáři společnosti jsou [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. V protokolu o skartací akcií ze dne 7. února 2024 ovšem likvidátor společnosti potvrzuje skartaci akcií vydaných na jméno [tituly před jménem] [Anonymizováno] a na jméno společnosti [právnická osoba]. Přičemž dle výše uvedeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. listopadu 2023 o umoření listiny je vlastníkem akcií společnost [právnická osoba].

3. Soud prvního stupně na základě uvedeného dovodil, že v daném případě je sporné, kdo je vlastníkem akcií č. 61 až 100 emitovaných společností a zda byly tyto akcie zničeny v souladu s § 550 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Proto s odkazem na § 90 zákona č. 314/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), s důrazem na tzv. registrační princip, na němž je postaveno rejstříkové řízení, v jehož důsledku není v rejstříkovém řízení dán prostor pro dokazování případně sporných skutečností, uzavřel, že likvidace společnosti dosud nemohla být ukončena podle § 207 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť není jasné vlastnictví akcií a zda byly tyto akcie společnosti zničeny v souladu s § 550 z. o. k. Proto soud prvního stupně návrh na zápis výmazu společnosti zamítl.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se do obchodního rejstříku zapisuje výmaz společnosti.

5. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému zjištění, že by akcionářem společnosti měla být nadále společnost [právnická osoba]., resp. že existuje spor o vlastnictví původně jejích akcií. V protokolu o skartaci akcií ze dne 7. února 2024 jsou identifikovány všechny ke skartaci určené akcie společnosti tak, jak byly v poslední (třetí) emisi akcií společností v roce 2014 vystaveny. Proto je v protokolu výslovně uvedeno, že byly skartovány akcie č. 1-100 původně vystavené na jméno [tituly před jménem] [Anonymizováno] u akcií č. 1-60 a společnost [právnická osoba]. u akcií č. 61 až č. 100 (tedy tehdejších akcionářů společnosti). V mezičase ovšem tyto akcie byly převedeny a rubopisovány na jinou osobu. Totožnost aktuálního akcionáře společnosti vyplývá z „knihy akcionářů“, notářského zápisu a z veřejně dostupné evidence skutečných majitelů, kde je jako 40% vlastník společnosti veden pan [Anonymizováno]. Dne 9. prosince 2016 původní akcionář společnosti společnost [právnická osoba]. zastavila svých 40 % akcií společnosti za svůj existující dluh. Následně zástavní věřitel realizoval své zástavní právo k akciím, čímž došlo k úhradě dluhu a společnost [právnická osoba]. přišla o svůj podíl ve společnosti. Odvolatelka dále poukázala na to, že tyto skutečnosti insolvenční správce společnosti [právnická osoba]. v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 19/2022 učinil nespornými (jak se podává z odst. 5 rozsudku Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 7. února 2023, č. j. 4 Cmo 149/2022-228, který spolu s odvoláním předložila). Odvolatelka podotkla, že ani nepravomocné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. listopadu 2023, č. j. 20 U 4/2022-109, o umoření listin, není schopné prokázat údajný spor o vlastnictví akcií. Zdůraznila, že rejstříkový soud nemůže z nepravomocného rozhodnutí o umoření akcií činit závěry o spornosti vlastnictví akcií. V řízení bylo prokázáno, že všechny akcie společnosti byly dne 6. února 2024 skartovány v souladu se zákonnými povinnostmi likvidátora.

6. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že by likvidace společnosti nemohla být podle § 207 ve spojení s § 206 o. z. dokončena. Likvidátor společnosti vypořádal v rámci procesu likvidace všechny věřitele společnosti, kteří své pohledávky přihlásili včas podle § 198 o. z., čemuž odpovídá i valnou hromadou schválená závěrečná zpráva likvidátora o průběhu likvidace. Nad rámec jediného věřitele společnosti přihlásil nárok na 40% podíl na likvidačním zůstatku insolvenční správce společnosti [právnická osoba]. I tato informace je přitom transparentně uvedena a vypořádána ve schválené závěrečné zprávě likvidátora o průběhu likvidace. Vzhledem k tomu, že po dokončení likvidace nebyl zjištěn žádný likvidační zůstatek, nemohl být vyplacen ani žádný podíl na likvidačním zůstatku.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 z. v. r. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Podle § 19 z. v. r. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

9. Podle § 86 z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže

a) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna

b) nebyl podán předepsaným způsobem

c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti

d) je nesrozumitelný nebo neurčitý

e) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, nebo

f) účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku.

Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

10. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně. Odvolací soud z obsahu spisu dále zjistil, že:

- Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. února 2019, č. j. KSPL 51 INS 2598/2017-A-38, zjistil úpadek společnosti [právnická osoba]. a na její majetek prohlásil konkurs. Insolvenční správce uvedeného dlužníka zahrnul do majetkové podstaty dlužníka - společnosti [právnická osoba]. listinné kmenové akcie na jméno č. 61 až č. 100 emitované společností; vylučovací žaloba nebyla podána;

- dále se z obsahu spisu podává, že dne 9. prosince 2016 původní akcionář společnosti – společnost [právnická osoba]. uzavřela se společností [Anonymizováno]. smlouvu o zajištění a uznání dluhu, zastavila svých 40 % akcií společnosti za svůj existující dluh. Následně zástavní věřitel realizoval své zástavní právo k akciím, čímž došlo k úhradě dluhu a společnost [právnická osoba]. přišla o svůj podíl ve společnosti – viz odst. 5 rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. února 2023, č. j. 4 Cmo 149/2022-228, z něhož se podává, že jde o nesporná tvrzení;

- z „knihy akcionářů“ datované dnem 15. ledna 2024 a notářského zápisu ze dne 16. ledna 2024, sp. zn. NZ 45/2024, N 33/2024, sepsaného [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářkou v Praze, se podává, že akcionáři společnosti byli k uvedenému dni [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno];

- dle protokolu o skartaci akcií ze dne 6. února 2024 byly skartovány akcie společnosti číslo 1 až 100, 3. emise ze dne 26. června 2014, a to akcie č. 1 až 60 původně vystavené na jméno [tituly před jménem] [Anonymizováno] a č. 61 až 100 původně vystavené na jméno [právnická osoba].;

- usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. listopadu 2023, č. j. 20 U 4/2022-109, které bylo k odvolání účastníka - [právnická osoba] potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2024, č. j. 29 Co 134/2024-136, byly předmětné listinné kmenové akcie č. 61 až č. 100 prohlášeny za umořené. Návrh na umoření předmětných akcií podal insolvenční správce dlužníka [právnická osoba].

10. Vzhledem k výše uvedenému soud prvního stupně považoval v poměrech dané věci za spornou otázku vlastnictví akcií č. 61 až 100 a s odkazem na tzv. registrační princip, na němž rejstříkové řízení spočívá, návrh zamítl, neboť v rejstříkovém řízení není dán prostor pro dokazování případně sporných skutečností. Odvolací soud však názor soudu prvního stupně, že jsou dány podmínky pro zamítnutí návrhu na zápis změn, z níže uvedených důvodů nesdílí.

11. V dané věci je zřejmé, že společnost vydala 100 ks kmenových akcií v listinné podobě na jméno. Likvidátor měl k dispozici všech 100 kusů akcií emitovaných společností - 3. emise ze dne 26. června 2014, a to akcie č. 1 až 60 původně vystavené na jméno [tituly před jménem] [Anonymizováno] a č. 61 až 100 původně vystavené na jméno [právnická osoba]. a tyto po ukončení podstatných kroků vedoucích k ukončení likvidace a po zjištění stavu majetku společnosti (de facto nulové hodnoty) zničil. Předmětné akcie bylo třeba jako již bezcenný papír zlikvidovat. Dlužno dodat, že likvidátor v situaci, kdy nebylo prokázáno, a ani se z obsahu spisu a předložených listin nepodává, že by vůbec bylo vedeno řízení o určení vlastnictví k předmětným akciím či jejich části, správně vyšel z § 265 z. o. k., dle něhož se má za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů (zde byli jako akcionáři k 15. lednu 2024 zapsaní [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). Tato právní domněnka je vyvratitelná; opak prokázán nebyl, z obsahu spisu nevyplývá a nepodává se ani z protokolu o skartaci předmětných akcií, jak mylně uzavřel soud prvního stupně. Z předloženého protokolu o skartaci lze pouze dovodit, že došlo ke skartaci 100 kusů akcií společnosti (3. emise) původně vystavených na tam uvedená jména. V poměrech projednávané věci nelze (ani v kontextu s dalšími skutečnostmi) uzavřít, že v době skartace akcií byla společnost [právnická osoba]. akcionářem společnosti, vlastnícím akcie č. 61 až 100, když insolvenční správce této společnosti učinil nesporným, že došlo k realizaci zástavního práva k těmto akciím (předmětné akcie byly zastaveny na základě smlouvy o zajištění a uznání dluhu); společnost [právnická osoba]. přišla o svůj podíl ve společnosti – (viz výše uvedený odst. 5 rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. února 2023, č. j. 4 Cmo 149/2022-228).

12. Pokud jde o řízení o umoření listin, odvolací soud s odkazem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu k této otázce připomíná, že řízení o umoření listin slouží k odčinění právních následků, spojených se ztrátou nebo zničením listiny, kterou je třeba předložit k uplatnění práva. Zásadně nejde o řízení, které by mohlo být používáno k „pátrání po osudu takových listin,” s nímž není seznámen ten, kdo si na ně činí nárok. V umořovacím řízení se otázky vlastnictví k akcím neřeší. Jinak řečeno, v řízení o umoření listin nelze řešit spor o vlastnické právo k těmto listinám, tato otázka může být vyřešena pouze v řízení podle části třetí občanského soudního řádu (a to prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva k akciím ve smyslu § 80 o. s. ř.). Totéž platí i v případě, vznikne-li spor o zástavní právo k akciím; otázka, zda je zástavní věřitel povinen vrátit předanou akcii zástavnímu dlužníku, může být vyřešena jen ve „sporném” řízení (za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. usnesení ze dne 18. října 2023, sp. zn. 27 Cdo 703/2023, ze dne 2. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 993/2021, či ze dne 28. února 2012, sp. zn. 21 Cdo 3776/2010, jehož závěry se uplatní i v režimu právní úpravy účinné od 1. ledna 2014). Dlužno dodat, že účinky rozhodnutí o umoření předmětných akcií nejsou ex tunc, nýbrž ex nunc, jak je zřejmé z § 315 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který žádné zpětné účinky rozhodnutí o umoření listiny (akcie) nestanoví. Obdobně v poměrech dříve účinné právní úpravy Nejvyšší soud dovodil (v usnesení ze dne 27. července 2011, sp. zn. 29 Cdo 1281/2011), že dojde-li ke ztrátě nebo zničení originálu cenného papíru, může jeho majitel uplatňovat práva z něj pouze tehdy, umoří-li takovou listinu.

13. Je tudíž zřejmé, že všech 100 kusů akcií emitovaných společností bylo zničeno. Otázka vlastnictví akcií je za této situace již bez právního významu. Bez právního významu při posouzení podmínek pro výmaz společnosti z obchodního rejstříku je též výsledek umořovacího řízení, jelikož emitent (společnost [právnická osoba].) za ztracené nebo zničené akcie již nemůže vydat nové akcie, když akcie společnosti byly mezitím zničeny. Hypoteticky řečeno, i v případě, že by dlužník [právnická osoba]. byl vlastníkem akcií, nemohl by s těmito nijak nakládat (prodat je apod.); stíhala by jej povinnost akcie společnosti likvidátorovi vydat a ten by s nimi naložil v souladu se svými povinnostmi, tj. po ukončení likvidace by tyto zničil, neboť nemohou (nadále) zůstat v oběhu akcie zlikvidované společnosti; odevzdané akcie má totiž likvidátor povinnost podle § 550 odst. 1 věta druhá z. o. k. neprodleně zničit.

14. Odvolací soud má proto na rozdíl od soudu prvního stupně, s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu, za to, že důvody pro zamítnutí předmětného návrhu na zápis změn v obchodním rejstříku dány nejsou. A proto ze shora vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku vyhověl.

15. Vzhledem k tomu, že společnost je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.