o zápis změn do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatelky a), a b) a o odvolání C. F. Moller, spol. s r. o. IČO: 253 53 021, sídlem Jankovcova 1535/2a, Holešovice, 170 00 Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. prosince 2022, č. j. C 100775/RD195/MSPH, Fj 471084/2022/MSPH

1. Návrhem doručeným soudu dne 12. prosince 2022 se navrhovatelky domáhají zápisu změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 100775 spočívajících v zápisu statutárního orgánu – pana [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [dat. nar.], jako jednatele navrhovatelky b) se dnem vzniku funkce jednatele ke dni 3. 11. 2022, počtu členů statutárního orgánu 1, a výmazu pana [Jméno], nar. [dat. nar.], jako opatrovníka se dnem zániku jeho funkce ke dni 3. 11. 2022, včetně výmazu společného textu ke všem opatrovníkům.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně návrh na zápis změn ze dne 12. prosince 2022 pod Fj 471084/2022/MSPH zamítl.

3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že vlastnictví obchodního podílu 99% navrhovatelky a) v obchodní společnosti navrhovatelky b) je předmětem soudního sporu, vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. 79 Cm 59/2009 (žalobce [Jméno], nar. [dat. nar.], proti žalované [právnická osoba], IČO: [IČO], o určení vlastnictví k obchodnímu podílu), přičemž žalobce pan [Jméno] byl v tomto řízení již 2x v meritu v rámci rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšný, když soud rozhodl, že právě žalobce pan [Jméno] a nikoliv žalovaná [právnická osoba] je vlastníkem výše uvedeného obchodního podílu. Řízení dosud není pravomocně skončeno. Soud uzavřel, že pokud vlastnictví obchodního podílu navrhovatelky a) v obchodní společnosti navrhovatelky b) je předmětem soudního sporu, a i vzhledem k protestům menšinového společníka navrhovatelky b) společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], má důvodné pochybnosti o platnosti svolání, konání i jakýchkoliv rozhodnutí valné hromady konané dne 28. 11. 2022, a proto návrh zamítl.

4. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka a) (dále i jen odvolatelka) včasné odvolání, ve kterém obsáhle rekapituluje historii převodů obchodních podílu navrhovatelky b) a shrnuje průběh řízení o určení vlastníka obchodního podílu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 59/2009, mj. popisuje také okolnosti ustanovení jejího hmotněprávního opatrovníka, a uzavírá, že rejstříkový soud se věcí blíže vůbec nezabýval, rozhodl na základě jakéhosi důvodného podezření aniž by přiblížil úvahy, které ho k zaujetí důvodného podezření vedly, s výjimkou konstatování existence řízení o určení vlastnictví obchodního podílu. Podle odvolatelky, pokud rejstříkový soud chtěl toto sporné řízení zohlednit, měl si v něm otázku vlastnictví 99 % podílu navrhovatelky b) sám posoudit a na základě toho o návrhu rozhodnout. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně se odvolala i navrhovatelka b), která namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, že soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolání proti usnesení podala dne 13. 1. 2023 rovněž společnost [Jméno navrhovatelky C]., IČO: [IČO]. Své odvolání odůvodnila obecně tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci a řízení je postiženo vanou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Shodně s odvolatelkou - navrhovatelkou a) navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda [Jméno navrhovatelky C]., IČO: [IČO] je osobou oprávněnou k podání odvolání.

8. Podle ustanovení § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním účastník řízení, pokud to zákon nevylučuje.

9. Podle ustanovení § 84 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) je účastníkem řízení osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.

10. „Kdo je účastníkem rejstříkového řízení se odvíjí od toho, jakým způsobem bylo rejstříkové řízení zahájeno ve smyslu § 78 odst. 1 z. v. r. Bylo-li řízení zahájeno na návrh – podáním návrhu, účastníkem řízení bude navrhovatel a zapsaná osoba.“ (srov. Hampel, P.; Walder. I. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 251).

11. „Kromě navrhovatele a zapsané osoby, jiné osoby účastníky rejstříkového řízení být nemohou, byť by se zápis do veřejného rejstříku jejich práv dotýkal“ (srov. Hampel, P.; Walder. I. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 252).

12. Jako zapsanou osobu označuje § 1 odst. 2 z. v. r. právnickou nebo fyzickou osobu, o které se do veřejného rejstříku zapisují zákonem stanovené údaje. Lze také říci, že zapsanou osobou je osoba, o které se vede rejstříkový spis (srov. Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 330 s.).

13. Vzhledem k tomu, že řízení, v rámci něhož soud prvního stupně vydal napadené usnesení, bylo zahájeno na návrh, jsou jeho účastníkem navrhovatelky, přičemž navrhovatelka b) je též zapsaná osoba.

14. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C vložka [Anonymizováno] dostupného online prostřednictvím portálu justice.cz odvolací soud zjistil, že [Jméno navrhovatelky C]., IČO: [IČO] je zde zapsána jako společník navrhovatelky b), obchodní podíl 1 %.

15. Protože [Jméno navrhovatelky C]., IČO: [IČO] nebyla podle ust. § 78 odst. 1 z. v. r. ve spojení s ust. § 84 z. v. r. účastnicí rejstříkového řízení před soudem prvního stupně, dospěl odvolací soud k závěru, že není ani osobou oprávněnou dle ustanovení § 201 o. s. ř. k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud se proto odvoláním osoby, která k jeho podání není ze zákona oprávněná, věcně nezabýval.

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud odvolání [Jméno navrhovatelky C]., IČO: [IČO] podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

17. Odvolací soud dále k odvolání navrhovatelky a) a b) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř. (§ 28 z. ř. s.), a dospěl k závěru, že napadené usnesení nelze ani potvrdit (§ 219 o.s.ř.) ani změnit (§ 220 o.s.ř.).

18. Podle § 11 odst. 1 a 2 z. v. r. „nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně“ a „návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti“. Teprve nesplní-li osoba podle § 11 odst. 1 z. v. r. povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (§ 11 odst. 3 z. v. r.). Uvedené ustanovení upravuje v základním rozměru tzv. aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zápis obligatorních údajů (skutečností) do příslušného veřejného rejstříku.

19. V uvedené věci podaly návrh na zápis předmětných změn dvě navrhovatelky. Navrhovatelka a), jako společník společnosti [Jméno navrhovatelky B]., IČO: [IČO] a sama tato společnost, jako navrhovatelka b). Ačkoli v této věci podaly navrhovatelky společný návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, tak nejsou v postavení nerozlučných společníků dle ust. § 91 odst. 2 o. s. ř., neboť toto řízení je řízení nesporným, a lze je zahájit i bez návrhu.

20. Dle odvolacího soudu nelze v dané věci pochybovat o aktivní věcné legitimaci navrhovatelky b), neboť k podání předmětného návrhu na zápis změn jí se týkajících, je nejenom oprávněna, ale i povinna dle ust. 11 odst. 1 a 2 z. v. r. ve spojení s ust. § 47 z. v. r., a to jako osoba do obchodního rejstříku zapsaná (§ 1 odst. 2 z. v. r.).

21. Jinak je tomu ale u navrhovatelky a), neboť ta není osobou aktivně věcně legitimovanou dle § 11 odst. 1 z. v. r. Návrh by tedy mohla podat pouze podle § 11 odst. 3 z. v. r. za předpokladu, že 1) nastala rozhodná skutečnost a zapsaná osoba (Společnost) ve složené lhůtě „bez zbytečného odkladu“ po vzniku rozhodné skutečnosti (§ 11 odst. 2 z.v.r.) a 15 dnů ode dne, kdy zapsané osobě povinnost k podání návrhu vznikla (§ 11 odst. 3 z.v.r.), návrh na zápis nepodá, 2) na návrhu na zápis doloží právní zájem a 3) k návrhu přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. Tím se ale soud prvního stupně nijak nezabýval a o aktivní věcné legitimaci navrhovatelky k podání návrhu neučinil v napadeném usnesení ani žádný právní závěr, a bez toho o (jejím) návrhu věcně rozhodl. Dle odvolacího soudu tak napadené usnesení soudu prvního stupně postrádá ohledně aktivní věcné legitimace navrhovatelky a) odůvodnění.

22. Nedostatek odůvodnění pak postrádá i závěr soudu prvního stupně, který jej vedl k zamítnutí návrhu (viz odst. 14 napadeného usnesení).

23. V usnesení ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021, Nejvyšší soud uvedl, že: „[14] Z judikatury Nejvyššího soudu k dovoláním otevřené otázce rozsahu dokazování sporných skutečností v rejstříkovém řízení se podává, že: 1) Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní. 2) V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např. je-li sporný okruh společníků v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným). [15] Srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2066/2017, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4718/2017, ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1917/2020, ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2409/2019, ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3045/2020, nebo ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2580/2021. … [17] Jak již totiž bylo řečeno, registrační princip nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení.“

24. A v usnesení ze dne 23. 8. 2018, 29 Cdo 4525/2016 přijal Nejvyšší soud závěr, že: „Vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z.o.k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.“.

25. Vzhledem k výše uvedenému tak lze sice přisvědčit soudu prvního stupně, že ze spisu plyne, že o vlastnictví obchodního podílu o velikosti 99% ve Společnosti je veden spor u téhož soudu pod sp. zn. 79 Cm 59/2009, jakož i to, že menšinový společník vznesl na jednání předmětné valné hromady protest. Dle odvolacího soudu ale tyto spory mezi společníky společnosti, jakkoliv vedoucí soud prvního stupně k důvodným pochybnostem o platnosti svolání, konání i jakýchkoliv rozhodnutí valné hromady nejsou, vzhledem k tomu co je předmětem tohoto řízení, závěrem soudu prvního stupně o tom, zda z listin připojených k návrhu vyplývají či nevyplývají skutečnosti, které mají být do obchodního rejstříku zapsány (viz § 90 odst. 1 z. v. r.). A lze tak uzavřít, že napadené usnesení postrádá jak důvody, pro které soud prvního stupně návrh zamítl, tak jeho právní posouzení věci.

26. Nutno rovněž dodat, že v napadenému usnesení uvedené „pochybnosti“ soudu prvního stupně mohou být toliko důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezený, přičemž tu lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“]; v jiných řízeních, nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.), tedy ani v řízení rejstříkovém. A z napadeného usnesení pak ani neplyne, že by soud prvního stupně z jemu předložených listin zjistil jiné vady, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, k nimž rejstříkový soud přihlédnout musí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

27. Odvolací soud ze všech shora popsaných důvodů dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně postrádá dostatek odůvodnění, což je činí odvolacím soudem nepřezkoumatelným.

28. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

29. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud pouze ve vztahu mezi navrhovatelkami a odvolatelkou [Jméno navrhovatelky C]., neboť ve vztahu k nim je rozhodnutí obsažené ve výroku I. konečným rozhodnutím (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), a to podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť neshledal žádné okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly.