zápis změny v obchodním rejstříku

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že v obchodním rejstříku vedeným u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 294671, se vymazává sídlo [adresa], statutární orgán, jednatel [Jméno účastnice C],

dat. nar. [Datum narození účastnice C], bytem [adresa], dne vzniku funkce 20. srpna 2020, společníci společník [Jméno účastnice B]., IČ: [IČO], se sídlem [Adresa účastnice B], obchodní podíl 100%, splaceno 100% a vklad 120000 Kč a se zapisuje sídlo [adresa], statutární orgán u vymazávané osoby [Jméno účastnice C], dat. nar. [Datum narození účastnice C], jednatel [Jméno navrhovatele A], dat. nar. [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A], den vzniku funkce 20. srpna 2020, společníci společník [Jméno navrhovatele A], dat. nar. [Datum narození navrhovatele A], [adresa], podíl vklad 120000 Kč, splaceno 100%, obchodní podíl 100%, se dnem zápisu změny dnem nabytí právní moci Usnesení. Ve svém odůvodnění uvádí, že po přezkoumání listin doložených navrhovatelem a obsahu spisu, došel k závěru, že obrana proti zápisu notářem je důvodná, a tudíž vyhověl žádosti navrhovatele

o vrácení věci do původního stavu před zápisem provedeným notářem dne 20. 8. 2020.

2. Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 28. 8. 2020 se navrhovatel domáhal obnovení původního stavu dle ustanovení § 117 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) eventuálně žádal o dosažení shody mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, a to do stavu před provedením přímého zápisu změny dle ust. § 108 z. v. r. ze dne 20. 8. 2020 [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářem se sídlem v Praze, společnosti [právnická osoba], vedené Městským soudem v Praze v oddílu C, vložce číslo 294671 (dále i jen „Společnost“).

3. Svoji obranu proti zápisu učiněnému notářem navrhovatel založil na tvrzení, že nemohlo dojít k platnému a účinnému převodu obchodního podílu ve Společnosti z navrhovatele na společnost [Jméno účastnice B]., neboť navrhovatel smlouvu o převodu obchodního podílu nikdy neuzavřel jakožto jediný a výlučný vlastník obchodního podílu, tudíž nemohlo dojít k převodu vlastnického práva k tomuto podílu. Podpis na údajné smlouvě o převodu obchodního podílu není podpisem navrhovatele, návrh na zápis změn tak nebyl podán osobou oprávněnou, jelikož osoba, která se vydávala za navrhovatele, se neprokázala platným dokladem totožnosti. Navrhovatel doložil čestné prohlášení [Jméno navrhovatele A] ze dne 28. 8. 2020 s úředně ověřeným podpisem, souhlas Městského státního zastupitelství se zajištěním peněžních prostředků na účtu společnosti [právnická osoba], záznam notáře [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 25. 8. 2020, kopii podání trestního oznámení ze dne 26. 8. 2020 vedené po č. j. [Anonymizováno] podané u Krajského ředitelství policie [Anonymizováno], místní oddělení [Anonymizováno], fotokopii části ověřovací knihy notáře [tituly před jménem] [Anonymizováno], fotokopií cestovního pasu navrhovatele. Navrhovatel také doložil fotokopii vyjádření Ministerstva vnitra republiky [adresa], policejního ředitelství, odboru řídící správy, oddělení cestovních dokladů, dle kterého cestovní doklad

č. [Anonymizováno] byl vydán dne 11. 10. 2011 policejní správou města [Anonymizováno] na jméno [Anonymizováno] s platností do 11. 10. 2020, kdy tento cestovní pas byl zneplatněn dne 4. 10. 2019 z důvodu úmrtí [Anonymizováno], s tím, že tento doklad je evidován v databázi trvale odebraných pasů z důvodu úmrtí. V neposlední řadě navrhovatel navrhoval důkaz svého tvrzení obsahem spisu vedený Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 294671. Pokud nedošlo k platnému převodu obchodního podílu, osoba, která požádala o zápis do obchodního rejstříku, nebyla taktéž osobou oprávněnou, ze shora uvedených důvodů, tudíž rozhodnutí jediného společníka, na základě kterého provedl notář zápis změn do obchodního rejstříku, nebylo rozhodnutím jediného společníka a nebylo tak možné učinit uvedené rozhodnutí.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala Společnost, společnost

[Jméno účastnice B]. (společník Společnosti) a [Jméno účastnice C], nar. [Datum narození účastnice C], oba označeni jako osoby mající právní zájem. Následně dne 5. 11. 2020 bylo odvolání totožného znění a obsahu zasláno prostřednictvím datové schránky společnosti [Jméno účastnice B]. Odvolatelé shodně v odvolání namítali, že společnost [Jméno účastnice B]. řádně uzavřela smlouvu o převodu obchodního podílu, kdy pan notář nepochyboval o platnosti cestovního pasu pana [Jméno navrhovatele A], veškeré jednání bylo činěno v dobré víře a bez pochybností, že se nejedná

o pana [Jméno navrhovatele A]. Dále odvolatelé zpochybňují platnost, respektive pravost dokumentu, který založil navrhovatel vyjádření Ministerstva vnitra republiky [adresa], Policejního ředitelství, Odboru řídící správy, Oddělení cestovních dokladů, kdy odvolatelé namítají, že dokument byl soudu předložen v prosté kopii, bez potvrzení pravosti a soud tudíž na základě provedených nedostatečných důkazů dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, neboť se spokojil s prostou kopií dokumentu, která neobsahuje originál razítka a není opatřena potřebnými ověřeními. Dále odvolatelé namítají, že řízení je stiženo jinou vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a sice že dne 26. 10. 2020 došlo k výmazu společníka a jednatele účastníka, kdy odvolatelé se práva na odvolání nevzdali, naopak podávají odvolání, tudíž nedošlo k nabytí právní moci nápadného usnesení a nemohlo tak dojít k výmazu společníka a jednatele účastníka. Na základě uvedených skutečností odvolatelé navrhují, aby odvolací soud návrh na obnovu původního stavu odmítl, popřípadě, že se návrh na obnovu původního stavu zamítá.

5. K podanému odvolání se navrhovatel vyjádřil, tak, že odvolání považuje za zcela nedůvodné

a nepřípustné, kdy se zcela ztotožňuje s odvoláním napadeným usnesením. Nesouhlasí, že soud měl vycházet při svém rozhodování pouze z jedné listiny, toliko z vyjádření Ministerstva vnitra republiky [adresa], ale rekapituluje a opakovaně předkládá shora uvedené listiny, které mají dokládat důvodnost návrhu navrhovatele, a navrhuje, aby odvolací soud potvrdil odvoláním napadené usnesení.

6. Navrhovatel v době rozhodování odvolacího soudu na svoji obranu proti zápisu notářem doplnil své vyjádření k odvolání podáním k odvolacímu soudu ze dne 2. 2. 2021. Podání obsahuje kopii ověřovací knihy [tituly před jménem] [Anonymizováno], notáře se sídlem v Praze, kopii cestovního pasu č. [Anonymizováno] vedeného na [Jméno navrhovatele A] vydaným [adresa], kterou pro účely trestního řízení vedeného Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policií [Anonymizováno], služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, [adresa],

č. j. [Anonymizováno] poskytl v rámci podání vysvětlení uvedené trestní věci [Anonymizováno], jako člen statutárního orgánu a osoba ovládající společnosti

[právnická osoba] a společnosti [právnická osoba]., kdy společnost [Anonymizováno]

[právnická osoba]. má za společností [právnická osoba] pohledávku. Fotokopii cestovního pasu pořídila dne 19. 8. 2020 [tituly před jménem] [Anonymizováno] v rámci přípravy a podpisu Smlouvy

o potupení pohledávky, kterou měl podepsat navrhovatel a prokázat se uvedeným cestovním pasem. Uvedená fotokopie cestovního pasu byla podrobena znaleckému zkoumání, za účelem verifikace ve strojově čitelné zóně (MRZ Machine Readable Zone) uvedených na kopii cestovního pasu [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] datum vydání 12. 2. 2020 znějícího na jméno [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno]. Navrhovatel tak doložil znalecký posudek č. [Anonymizováno] znalce [Anonymizováno], [tituly za jménem], znalec v oboru Kriminalistika – padělky, Papír a Tiskařství, odvětví kriminalistiky padělků listin; výroba papíru; zpracování papíru; tiskařství, znalecký posudek ze dne 1. 2. 2021. Dále navrhovatel doložil fotokopii Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne

19. 8. 2020, fotokopii zpětvzetí žaloby ze dne 19. 8. 2020, fotokopii úředního záznamu o padání vysvětlení pana [Anonymizováno], úřední záznam o doložení dokumentů Polici ČR do uvedeného trestního řízení, potvrzení notářky [Anonymizováno], včetně překladu. Kdy na základě doložených listin navrhovatel namítá, že zápis změn v obchodním rejstříku byl výsledkem plánovaného trestněprávního jednání a setrvává na svém návrhu, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda jsou společnost [Jméno účastnice B]., IČO [IČO účastnice B] a pan [fyzická osoba] osobami oprávněnými k podání odvolání.

8. Podle ustanovení § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním účastník řízení, pokud to zákon nevylučuje. Podle ustanovení § 84 z. v. r. je účastníkem řízení osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.

9. „Kdo je účastníkem rejstříkového řízení se odvíjí od toho, jakým způsobem bylo rejstříkové řízení zahájeno ve smyslu § 78 odst. 1 z. v. r. Bylo-li řízení zahájeno na návrh – podáním návrhu, účastníkem řízení bude navrhovatel a zapsaná osoba.“(srov. Hampel, P.; Walder. I. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 251).

10. „Kromě navrhovatele a zapsané osoby, jiné osoby účastníky rejstříkového řízení být nemohou, byť by se zápis do veřejného rejstříku jejich práv dotýkal“ (srov. Hampel, P.; Walder. I. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 252).

11. Jako zapsanou osobu označuje § 1 odst. 2 z. v. r. právnickou nebo fyzickou osobu, o které se do veřejného rejstříku zapisují zákonem stanovené údaje. Lze také říci, že zapsanou osobou je osoba, o které se vede rejstříkový spis (srov. Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 330 s.).

12. Protože společnost [Jméno účastnice B]., IČO [IČO účastnice B] a pan [fyzická osoba],

nar. [Anonymizováno] nebyli podle ust. § 84 z. v. r. ve spojení s ust. § 117 z. v. r. účastníky řízení před soudem prvního stupně, dospěl odvolací soud k závěru, že nejsou osobami oprávněnými dle ustanovení § 201 o. s. ř. k podání odvolání proti usnesení v tomto řízení vydaném.

13. Odvolací soud proto odvolání [Jméno účastnice B]. a [fyzická osoba] podle ustanovení

§ 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dále přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 212 o. s. ř. a násl. a dospěl k závěru, že odvolání účastnice není důvodné.

15. Odvolání Společnosti obsahovalo námitku, že řízení je stiženo jinou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí, které má spočívat ve skutečnosti, že došlo na základě odvoláním napadeného usnesení k zápisu zapisovaných skutečností, respektive, k nabytí právní moci usnesení. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že došlo k chybnému vyznačení právní moci odvoláním napadeného usnesení, neboť byla právní moc vyznačena na základě vzdání se práva na odvolání, které však nebylo opatřeno doložkou konverze a údaje, které byly vyznačením právní moci usnesení promítnuty do obchodního rejstříku, tak byly rejstříkovým soudem vráceny do původního stavu. Odvolací soud má proto za to, že řízení netrpí vadou, která by mohla vést k nesprávnému rozhodnutí, a proto se jím dále zabýval věcně.

16. Zapíše-li notář postupem podle § 108 a násl. z. v. r. určité skutečnosti do veřejného rejstříku, nejsou soudy oprávněny v rejstříkovém řízení přezkoumávat, zda byly splněny zákonné předpoklady pro takový zápis určené § 108 a násl. z. v. r. Výjimkou je pouze situace, kdy zápis neodpovídá skutečnému stavu (srov. § 78 odst. 1 in fine, § 79, 80 a § 94 odst. 3 z. v. r.), anebo kdy oprávněná osoba podá návrh podle § 117 z. v. r. V řízení o návrhu podle § 117 z. v. r. mohou navrhovatelé uplatnit proti zápisu provedenému notářem zásadně pouze námitky spočívající v tom, že návrh na zápis měl být notářem odmítnut (notář jej neměl provést)

z některého z důvodů uvedených v § 86 z. v. r., nebo v tom, že notář neměl zápis provést, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh oprávněné osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které oprávněná osoba k návrhu doložila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017). Zápis do veřejného rejstříku, který učinil notář, je tak postaven na roveň, z hlediska jeho možné revize a korekce, zápisu provedenému rejstříkovým soudem.

17. Dle ustanovení § 110 z. v. r. zápis do veřejného rejstříku provede notář, který sepsal podkladový notářský zápis. Má-li být proveden zápis do veřejného rejstříku notářem na základě více podkladových notářských zápisů, popřípadě také na základě notářského zápisu o osvědčení, provede notář zápis pouze, sepsal-li všechny takové notářské zápisy. Což znamená, že „základní princip zápisu prováděného notářem spočívá v tom, že notář zápis neprovádí na základě přezkumu v rámci zápisu, jako je tomu při zápisu rejstříkovým soudem, ale na základě přezkumu, který provedl již předem, a to buď preventivně před sepsáním podkladového notářského zápisu, nebo i následně před sepsáním zvláštního notářského zápisu podle § 80h NotŘ. V rámci zápisu notářem se tedy již neprovádí žádné řízení o přezkumu podmínek pro zápis ani se nijak jinak podmínky zápisu nepřezkoumávají, což je logické vyústění předchozího přezkumu provedeného notářem, jehož výsledek je uvedený v jeho vyjádření či prohlášení v podkladovém notářském zápisu nebo, je-li třeba i následný přezkum dalších skutečností, jehož výsledek je vyjádřený v notářském zápisu podle § 80h NotŘ.“ (Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 365-366)

18. Podle ustanovení § 112 z. v. r. následně platí, že pokud nejsou podmínky podle § 108 až

110 z. v. r. splněny, notář odmítne provést zápis do veřejného rejstříku; to nebrání zapsané osobě podat návrh na zápis podle § 78. Z uvedené dikce zákonného ustanovení je zřejmá povinnost notáře provedení zápisu odmítnout v případě nesplnění byť i jediné podmínky, nesmí tak zápis provést, což je povinnost vyplývající jak ze zákona o veřejných rejstřících tak z notářského řádu, neb, přímý zápis prováděný notářem do veřejného rejstříku je považován za výkon notářství dle notářského řádu.

19. Ze spisu plyne, že notář zápis do obchodního rejstříku provedl na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti o velikosti 100% ze dne 19. 8. 2020, a to ze společníka [Jméno navrhovatele A] na společnost [právnická osoba] a notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno] sepsaného [tituly před jménem] [Anonymizováno] notářem v [Anonymizováno] dne 19. 8. 2020 o rozhodnutí jediného společníky při výkonu působnosti valné hromady Společnosti, a to o odvolání jednatele [Anonymizováno], jmenování nového jednatele [fyzická osoba] a o změně adresy sídla Společnosti.

20. Obrana navrhovatele spočívá v prokazování negativní skutečnosti, a sice že navrhovatel neučinil právní jednání, spočívající v převodu obchodního podílu, neboť předmětná smlouva o převodu obchodního podílu není opatřena platným úředním ověřením jeho podpisu. Tuto skutečnost dokládá, mimo jiné, fotokopií cestovního pasu, jehož číslo je [Anonymizováno], opatřený datem vydání 7. 5. 2019 s platností do 7. 5. 2029. Naproti tomu z kopie ověřovací knihy [tituly před jménem] [Anonymizováno], notáře se sídlem v [Anonymizováno], plyne, že notář ověřil totožnost [Jméno navrhovatele A] dle cestovního pasu [Anonymizováno], což sloužilo k ověření podpisu osoby převádějící obchodní podíl. Z obsahu spisu taktéž vyplývá skutečnost, že dne 8. 7. 2019 navrhovatel vlastnoručně podepsal návrh na zápis změn do obchodního rejstříku řízení vedený pod Fj 245471/19, kdy tento návrh obsahuje ověřovací doložku [právnická osoba], dle ověřovací knihy pošty [adresa], kde je uveden jako druh

a číslo předloženého dokladu totožnosti cestovní pas č. [Anonymizováno], totožné číslo cestovního pasu vedeného na navrhovatele [Jméno navrhovatele A] je uvedeno i v prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem, která je obsaženo na plné moci pro [Jméno navrhovatele B], advokáta ze dne 26. 8. 2020.

21. Odvolací soud shledal, že navrhovatel v této věci doloženými listinami jak před soudem prvního stupně, tak i před soudem odvolacím dostatečně konkrétně a právně relevantně zpochybnil pravost a správnost listiny – Smlouvy o převodu obchodního podílu doložené k návrhu na zápis notářem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018), a je tak sporné, zda Smlouvu o převodu obchodního podílu podepsal jediný společník Společnosti [Jméno navrhovatele A]. Otázka platnosti předmětné smlouvy o převodu obchodního podílu je ve vztahu k otázce, kdo byl dne 19. 8. 2020 jediným společníkem Společnosti, a kdo mohl přijímat příslušná rozhodnutí o odvolání jednatele, jmenování nového jednatele a změně sídla Společnosti, otázkou předběžnou. Dokazování k této základní sporné otázce se v tomto případě přitom neomezí pouze na provedení důkazu smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 19. 8. 2020 (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315/2018).

22. Nejvyšší soud ve svém unesení ze dne 24. 6. 2008 sp. zn. 29 Cdo 1759/2008 (veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz), které lze aplikovat i na tuto věc, přijal závěr, že: „Procesní úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku (ovládána registračním principem), rejstříkovému soudu prostor pro zjišťování sporných skutečností, tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení, nedává.“ Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že uvedenou otázku není rejstříkový soud oprávněn řešit, přičemž smlouva o převodu obchodního podílu v tomto případě sama o sobě nedokládá, že dne 19. 8. 2020 došlo ke změně společníka Společnosti tak, že se jím stala společnost [právnická osoba], a že jako jediný společník Společnosti mohla téhož dne také rozhodovat o změně jednatele Společnosti a jejího sídla.

23. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud uzavírá, že zápis předmětných změn do obchodního rejstříku neměl notář provést, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh oprávněné osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které oprávněná osoba k návrhu doložila (§ 90 odst. 1 z. v. r.). Dle odvolacího soudu pak ani listinami, jež byly podkladem pro zápis v obchodním rejstříku provedený notářem, není hodnověrně osvědčen rozpor mezi stavem v obchodním rejstříku zapsaným a skutečným stavem (§ 78 odst. 1 in fine a § 79 z. v. r.). Protože nebyly splněny podmínky pro provedení zápisu předmětných skutečností do obchodního rejstříku notářem, rozhodl soud prvního stupně správně o vrácení zápisu v obchodním rejstříku do původního stavu.

24. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

25. Náhradově nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních a § 224 odst. 1 o. s. ř.