o žalobě na odkoupení obchodního podílu, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 49 Cm 15/2022-185 ze dne 17. října 2022,

1. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně (dále též jen soud) zamítl žalobu, že žalovaný je jako kupující povinen uzavřít s žalobkyní jako prodávající do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku tuto smlouvu:

[1] [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa] sp. zn.

C 20090 vedená u Krajského soudu v Plzni, zastoupena [Anonymizováno], jednatelem bankovní účet: [č. účtu] vedený u [Anonymizováno].

na straně jedné jako prodávající (dále jen „prodávající“)

a

[2] [Jméno žalovaného], nar. [Datum narození žalovaného] bytem [adresa]

na straně druhé jako kupující (dále jen „kupující“)

uzavírají tuto

49 Cm 15/2022

Shodu s prvopisem potvrzuje: [Anonymizováno]

SMLOUVU O PŘEVODU OBCHODNÍHO PODÍLU

I. Předmět prodeje

[3] Prodávající je společníkem a vlastníkem obchodního podílu ve výši 30 % z celku ve společnosti [Anonymizováno]. se sídlem [adresa], IČO: [IČO], sp. zn. C 26825 vedená u Krajského soudu v Plzni (dále jen „Společnost“), kdy tento podíl odpovídá vkladu do základního kapitálu Společnosti ve výši 300.000 Kč (dále jen „Podíl“).

[4] Kupující je společníkem a vlastníkem obchodního podílu ve výši 30 % z celku ve Společnosti.

[5] Prodávající převádí na základě této smlouvy svůj Podíl ve Společnosti v rozsahu 30 % na kupujícího.

[6] Kupující prohlašuje, že převáděný Podíl přijímá a nabývá do svého vlastnictví.

[7] Kupující výslovně prohlašuje, že přistupuje ke společenské smlouvě Společnosti ve znění všech jejích změn a doplňků.

II. Kupní cena

[8] Kupní cena za převod Podílu uvedeného a popsaného v bodě 3. této smlouvy bude stanovena

na základě znaleckého posudku, když soudní znalec bude ustanoven soudem podle § 127 zák. č.

99/1963 Sb.

[9] Kupní cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku se kupující zavazuje zaplatit do tří (3) dnů ode dne podpisu této smlouvy, a to bankovním převodem na bankovní účet prodávajícího.

[10] Poplatky spojené s převodem Podílu (zejm. poplatky spojené se zápisem do obchodního rejstříku), stejně tak náklady na vypracování smluv nese kupující.

III. Závěrečná ujednání

[11] Účastníci se dohodli na tom, že tato smlouva nabývá účinnosti jejího podpisu oběma smluvními stranami.

[12] Tato smlouva je projevem pravé a skutečné vůle obou smluvních stran a je jako správná jimi

podepsána.

[13] Tato smlouva je sepsána ve čtyřech (4) vyhotoveních v českém jazyce, když každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení, jedno vyhotovení je určeno pro Společnost a jedno vyhotovení je určeno pro zápis do obchodního rejstříku.

V Plzni dne ………………………

....................................... ......................................

[Jméno žalovaného] [právnická osoba]

kupující prodávající

a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 31 037 Kč.

2. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobkyně se domáhala, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen odkoupit obchodní podíl společnosti [Anonymizováno]) s tím, že je 30% společníkem společnosti [Anonymizováno], žalovaný, který je od října 2017 jednatelem a 30% společníkem [Anonymizováno], je osobou, která má vliv jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu společnosti, žalovaný společně s [tituly před jménem] [Anonymizováno], jenž je též společníkem [Anonymizováno] s podílem 30%, jednají ve shodě a jejich společný podíl představoval za poslední tři po sobě jdoucí valné hromady společnosti více než polovinu hlasovacích práv. Uvedl též, že poslední valná hromada [Anonymizováno] se konala 28. 5. 2021 v kanceláři [Anonymizováno]., kde žalovaný a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednali ve shodě, když společně prosadili proti vůli ostatních společníků body navržené žalovaným. Žalobkyně má majetkovou účast ve společnosti jako investici. Z průběhu poslední valné hromady [Anonymizováno] vyplývá, že vlivem žalovaného jednajícího ve shodě s [tituly před jménem] [Anonymizováno] bude žalobkyni upíráno právo společníka, a to právo na zisk. Žalobkyně kontaktovala žalovaného s návrhem na odkup obchodního podílu a oslovila zbylé dva společníky, a to [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], žádný neprojevil zájem o odkup obchodního podílu žalobkyně.

3. Soud konstatoval též, že žalovaný namítal, že v poměrech [Anonymizováno] není osobou tuto společnost ovládající, když disponuje 300 hlasy z celkových 1 000 hlasů a sám bez součinnosti jiného společníka nemá schopnost jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu [Anonymizováno] a nemůže toliko sám být považován za osobu ovládající společnost [Anonymizováno]. Uvedl, že tvrzení žalobkyně, kdy vlivem žalovaného jednajícího ve shodě s [tituly před jménem] [Anonymizováno] bude žalobkyni upíráno zcela základní právo společníka na zisk, je nepravdivé.

4. Žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. doplnila žalobu, uvedla m.j., že společnost má celkem čtyři společníky, a to žalovaného, který vlastní obchodní podíl ve výši 30%, [tituly před jménem] [Anonymizováno] se stejným podílem. Stejný podíl má také žalobkyně. Společnost [právnická osoba] a. s. má obchodní podíl ve výši 10%. Žalovaný jednal společně s [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve shodě, když společně nakládali s podílem hlasovacích práv přesahujících 60% všech hlasů ve společnosti a tento podíl představoval na posledních třech po sobou jdoucích jednáních nejvyššího orgánu [Anonymizováno] více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. Jedná se o valné hromady [Anonymizováno] ze dne 12. 3. 2020, 7. 7. 2020 a 28. 5. 2021. K tomu žalovaný uvedl m.j. že na valné hromadě konané 12. 3. 2020 byli přítomni společníci [Anonymizováno] a [Anonymizováno] disponující celkem 600 hlasy z celkového počtu 1 000. Podíl ve výši 30% hlasů, tj. 300 hlasů, tedy nepředstavoval více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob na této valné hromadě. Namítá-li žalobkyně, že žalovaný jedná ve shodě s [tituly před jménem] [Anonymizováno], bylo by možné považovat za ovládající osobu tyto dva společníky, avšak toliko společně.

5. Soud konstatoval, že zjistil, že společníky společnosti jsou [Jméno žalovaného], [Anonymizováno], [právnická osoba]., kteří každý z nich vlastní obchodní podíl 30%, společník [právnická osoba] a. s. má obchodní podíl 10%.

6. Soud konstatoval, že pokud podle § 78 odst. 1 ZOK jednání ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládající hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace, přičemž osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně, uvedené ustanovení předvídá společné nakládání s hlasovacími právy za účelem ovlivnění. Zákon tak navazuje na § 77 ZOK s tím, že podstatou jednání ve shodě je využití hlasovacích práv za účelem ovlivnění, ovládání či jednotného řízení, jedno zda přímého nebo nepřímého, jedno zda přes orgány korporace, jedno zda směrem k provozu závodu apod. Podstatou je věcný (funkční) vliv, nezávisle na způsobu, kterým se tak stalo a vliv skrze výkon hlasovacích práv. Jedná se o jednání ve shodě, tedy vzájemné srozumění, jenž je implicitním předpokladem aplikace pravidel o jednání ve shodě a zdůraznění vzájemného srozumění. Zákon také předpokládá, že se jedná o jednání více osob za účelem ovlivnění, tedy společné jednání, které je činěno za účelem společného vlivu. Osoby jednající ve shodě tak musí dluhy vzniklé v důsledku jejich vlivu plnit jeden za všechny a všichni za jednoho, tedy věřitel může plnění nebo jeho část požadovat na všech spoludlužnících, jen na některých z nich nebo na kterémkoliv ze spoludlužníků.

7. Podle § 75 odst. 3 ZOK má se za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40% všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.

8. Podle § 75 odst. 4 ZOK má se za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě nakládá s podílem na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob.

9. Soud dále uvedl, že domněnka v odst. 3 formuluje pravidlo, když jsou osobou ovládající osoby jednající ve shodě a odkazuje na výklad ust. § 78 ZOK uvedený výše. Konstatoval též, že odst. 4 reaguje na situaci, kdy i menší podíl na hlasovacích právech je schopen za určitých okolností vést k ovládnutí.

10. Soud dospěl k závěru, že žalovaný není pasivně legitimován.

11. Soud konstatoval, že jak vyplynulo z obchodního rejstříku, společníky [Anonymizováno] jsou čtyři subjekty, přičemž tři mají 30% obchodního podílu a jeden subjekt 10%, jak uvedeno výše. Osobou ovládající dle § 74 odst. 1 ZOK je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládající osobou může být tedy kdokoliv jak právnická osoba, tak fyzická osoba a musí svůj vliv uplatňovat soustavně nikoliv nahodile. Uvedl, že ovládající osobou je osoba, která má více jak 50% obchodních podílů, tzn. bez jakékoliv součinnosti s jinou osobou může prosazovat to, co prosadit chce. Dle § 75 ZOK však i subjekty, které mají méně jak 50%, mohou být za jistých okolností osoby ovládající, když dle odstavce 2, 3 a 4 se má za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40% všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. Ovládající osobou může tak být i subjekt, který má 40% všech hlasů, i když dalších 60% je rozprostřeno mimo jiné subjekty, ovšem za té podmínky, že to není osoba, která by měla víc jak tato osoba s alespoň 40% nebo jiné osoby jednající ve shodě. Z jazykového výkladu vyplývá, že pokud se dvě osoby, které mají míň než 40%, shodnou na postupu a jednají ve shodě, stávají se osobami ovládajícími. Další upřesnění upravuje odst. 3 § 75 ZOK ohledně osob nebo jiných osoby jednající ve shodě.

12. V daném případě jsou žalovaný a [tituly před jménem] [Anonymizováno] ovládajícími osobami, neboť stejným nebo vyšším podílem nenakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. Jelikož žalovaný a [tituly před jménem] [Anonymizováno] mají 60%, žádné další dvě osoby nemohou disponovat vyšším podílem. Z toho vyplývá, že pokud žalobkyně tvrdí, že jednají ve shodě tyto dvě osoby, možné je z formálního hlediska lze považovat za ovládající osoby, neboť mají více jak 40% hlasů, v daném případě 60% hlasů, tedy absolutní většinu.

13. Soud dospěl k závěru, že při splnění podmínek uvedených v tomto ustanovení § 89 odst. 1 ZOK, se ostatní společníci mohou domáhat nároku na prodej podílu po osobách ovládajících, avšak nikoliv po jedné osobě z osob ovládajících.

14. Tomuto závěru přisvědčuje i další jazykový a logický výklad § 78 odst. 1 ZOK, kdy osoby jednající ve shodě, v daném případě dle tvrzení žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] a žalovaný, plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. To znamená, chce-li žalobkyně žádat v daném případě po ovládající osobě, ovládajících osobách, odkoupení obchodního podílu, musí jej požadovat po obou těchto osobách, které jednají ve shodě a jsou ovládajícími osobami jenom ve spojení dohromady. Jedná se o nerozdělitelné společenství těchto dvou osob, a to z výše uvedených důvodů. V daném případě bylo tedy nutné podat návrh proti oběma těmto osobám. Protože žalobkyně uplatnila předmětný nárok jen vůči jednomu z nich, uplatnila jej proti osobě, která sama není pasivně legitimována. Dle tvrzení obsažených v žalobě by byly pasivně legitimováni obě dvě výše uvedené osoby najednou coby žalovaní.

15. Konstatoval též, že dlužnická solidarita mezi ovládajícími osobami navzájem, která vyplývá z ust. § 78 odst. 1 ZOK, přichází na řadu poté, kdy dojde k rozhodnutí o tom, zda-li byly splněny podmínky uvedené v § 89 odst. 1 ZOK, tedy že má být obchodní podíl vykoupen a za jakou cenu a až poté dochází k aplikaci § 1872 odst. 1 obč. zákoníku per analogiam, tedy je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. V daném případě se jedná o pasivní solidaritu založenou rozhodnutím soudu, soud tedy konstitutivním rozhodnutím eventuálně vůči oběma ovládajícím osobám rozhodne, že jsou ovládající osoby, když to záleží na posouzení soudu.

16. Z těchto všech důvodů soud žalobu zamítl.

17. Proti uvedenému rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Uvedla, že s výroky a závěry v napadeném rozhodnutí nesouhlasí. Konstatovala, že pro posouzení, zda se jedná o samostatné, nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva; tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi, jde o nerozlučné společenství. Tyto vztahy jsou samostatné a na sobě nezávislé; spojuje je jedině totožnost plnění či totožnost předmětu plnění. Je významné, že podle hmotného práva si věřitel může zvolit, zda bude o celé plnění žalovat všechny, nebo jenom některé spoludlužníky. Pasivně věcně legitimován je tedy kterýkoliv solidární dlužník sám o sobě. Vzniklo-li žalobkyni právo na odkup podílu, bude mít možnost využít solidarity, kterou zakládá jednání ve shodě. Žalobkyně tak má možnost domáhat se žalobou uplatněnou u soudu odkupu podílu po kterékoli osobě jednající ve shodě. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný je pasivně legitimován a není zde dán důvod k zamítnutí žaloby. Žalovaný namítal, že žaloba měla směřovat i proti [tituly před jménem] [Anonymizováno], a proto připomíná, že žalovaný žalobkyni upozorňoval na existenci předkupního práva ostatních společníků dle společenské smlouvy. Žalobkyně vyzvala ostatní společníky v duchu tohoto upozornění. Námitka nedostatku pasivní legitimace žalovaným, ač vyžadoval řešit proces odkupu i s ostatními naplňuje znaky zneužívajícího jednání a porušení zásady poctivosti a zákazu zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Navrhla, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu a vrátil věc soudu k novému projednání.

18. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce žalobkyně uvedl, že žalobkyně ve svém odvolání neuvádí žádný z odvolacích důvodů ve smyslu ust. § 205 odst. 2 občanského soudního řádu. Pokud soud shledal, že v daném případě není na straně žalovaného splněna podmínka pasivní legitimace, nelze tomuto rozhodnutí ničeho vytknout. V poměrech obchodní společnosti [Anonymizováno]. nemůže toliko na žalovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno] dopadat ani ustanovení § 75 odst. 4 ZOK a toliko společník [Jméno žalovaného] nemůže být dle tohoto ustanovení považován za ovládající osobu. V poměrech obchodní společnosti [Anonymizováno]. by tak v kontextu ustanovení § 89 ZOK jako ovládající osoba připadali do úvahy vždy alespoň dva společníci, a to například společně [Jméno žalovaného] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], nebo společně [Jméno žalovaného] a [Jméno žalobkyně]. a nebo společně [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Jméno žalobkyně]. Uvádí-li žalobkyně, že vzniklo-li žalobkyni právo na odkup podílu, bude mít možnost využít solidarity, kterou zakládá jednání ve shodě a pokud žalobkyně uvedla, že má možnost domáhat se žalobou uplatněnou u soudu odkupu podílu po kterékoliv osobě jednající ve shodě, je takový závěr nesprávný. V daném řízení nebylo správně řešeno, zda ve společnosti [Anonymizováno]. došlo k využití vlivu ovládající osoby a zda takovým způsobem, v jehož důsledku došlo k podstatnému zhoršení postavení společníků [Anonymizováno] nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. Rovněž nebylo řešeno, zda je, či není možné, po společnících [Anonymizováno]. spravedlivě požadovat, aby v této společnosti setrvali, či nikoli. Žalobkyně podala žalobu na odkup obchodního podílu dle ust. § 89 ZOK vůči osobě, která není pasivně legitimována, v důsledku čehož neměla úspěch ve věci a tedy není rozhodné, zda je v zakladatelském právním jednání společnosti [Anonymizováno]. zakotven institut předkupního práva společníka k obchodním podílům ostatních společníků či nikoli. Popírá, že by žalovaný jednal nepoctivě a zneužíval výkon svých práv. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu potvrdil.

19. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

20. Ze spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se domáhala, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen odkoupit obchodní podíl [Anonymizováno] ve znění uvedeném ve výroku rozhodnutí s tím, že je 30% společníkem společnosti [Anonymizováno], že žalovaný, který je jednatelem a 30% společníkem [Anonymizováno], je osobou, která má vliv jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu společnosti a že žalovaný společně s [tituly před jménem] [Anonymizováno], jenž je též společníkem [Anonymizováno] s podílem 30%, jednají ve shodě, když společně nakládali s podílem hlasovacích práv přesahujících 60% všech hlasů ve společnosti a tento podíl představoval na posledních třech po sobou jdoucích jednáních nejvyššího orgánu ARCR více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. Jedná se o valné hromady [Anonymizováno] ze dne 12. 3. 2020, 7. 7. 2020 a 28. 5. 2021. Žalovaný namítal, že v poměrech [Anonymizováno] není osobou ovládající, když sám bez součinnosti jiného společníka nemá schopnost jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu [Anonymizováno] a nemůže toliko sám být považován za osobu ovládající společnost [Anonymizováno], nemá tedy ve sporu pasivní věcnou legitimaci. Soud zjistil, že [Anonymizováno] má čtyři společníky, a to žalovaného s obchodním podílem ve výši 30%, [tituly před jménem] [Anonymizováno] a žalobkyni se stejným podílem a společnost [právnická osoba]. s obchodním podílem ve výši 10%. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný a [tituly před jménem] [Anonymizováno], oba s 30% podílem ve společnosti [Anonymizováno], jednají ve shodě, je možné je z formálního hlediska považovat za ovládající osoby, neboť mají dohromady více jak 40% hlasů, v daném případě pak 60% hlasů, tedy absolutní většinu a že při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 89 odst. 1 ZOK, se žalobkyně může domáhat nároku na prodej podílu po těchto ovládajících osobách, přičemž nároku se však žalobkyně může domáhat společně po obou osobách, nikoli však po jen jedné osobě z těchto dvou osob ovládajících, jak tomu je v daném případě. Žalobu proto soud zamítl s výše uvedeným odůvodněním.

21. Odvolací soud se ztotožnil se všemi zjištěními soudu, ztotožnil se všemi i závěry soudu.

22. Co se týče zjištění soudu, odvolací soud odkazuje pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku.

23. Co se týče závěrů soudu, odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován a že tedy žaloba není důvodná.

24. Soud správně dovodil, že v poměrech projednávané věci se může žalobkyně za splnění podmínek uvedených v § 89 odst. 1 ZOK domáhat nároku na odkup svého obchodního podílu pouze po ovládajících osobách společně, nikoli po jen jedné osobě z těchto osob ovládajících.

25. Soud správně dovodil, že pokud bylo zjištěno, že [Anonymizováno] má čtyři společníky, a to žalovaného s obchodním podílem ve výši 30%, [tituly před jménem] [Anonymizováno] s obchodním podílem ve výši 30%, žalobkyni s obchodním podílem ve výši 30% a společnost [právnická osoba] a. s. s obchodním podílem ve výši 10% a pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný a [tituly před jménem] [Anonymizováno], oba s 30% podílem ve společnosti [Anonymizováno], nakládali s celkem 600 hlasy z celkového počtu 1 000 a tento podíl představoval na posledních třech po sobou jdoucích valných hromadách [Anonymizováno] více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob, z formálního hlediska by bylo možné žalovaného a [tituly před jménem] [Anonymizováno] považovat za ovládající osoby, neboť mají dohromady 60% hlasů, tedy více než 40% hlasů, tedy absolutní většinu. Soud učinil správný závěr, že podle ustanovení § 89 odst. 1 ZOK se žalobkyně může domáhat nároku na odkup podílu po těchto ovládajících osobách, a to pouze společně. Též učinil správný závěr, že pouze sám žalovaný jako společník s obchodním podílem ve výši 30% nemůže být za daných okolností považován za ovládající osobu. Soud správně uzavřel, že za dané situace není žalovaný ve sporu pasivně legitimován. Co se týče ostatních důvodů vedoucích soud k uvedenému závěru, odvolací soud odkazuje pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku, neboť se s ním ztotožnil.

26. Co se týče tvrzení žalobkyně, že námitka nedostatku pasivní legitimace vznesená žalovaným naplňuje znaky zneužívajícího jednání a porušení zásady poctivosti a zákazu zneužití práva, které nepožívá právní ochrany, odvolací soud dospěl k závěru, že tato není důvodná. Z tvrzení žalobkyně není jednoznačně zřejmé, z čeho dovozuje zneužívající jednání žalovaného a porušení zásady poctivosti a zákazu zneužití práva žalovaným. Odvolací soud neshledal skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že by došlo k nepoctivému a protiprávnímu jednání žalovaného vůči žalobkyni (§ 6 NOZ) a že by žalovaný zneužil svého práva vůči žalobkyni (§ 8 NOZ).

27. Odvolací soud uzavřel, že pokud soud z jím uvedených důvodů žalobu zamítl, rozhodl správně.

28. Soud též správně rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

29. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

30. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Zástupce žalovaného vykonal v odvolacím řízení jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání), a proto mu náleží podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna advokáta ve výši 3 100 Kč, režijní paušál 300 Kč, DPH 714 Kč, celkem 4 114 Kč.