o určení existence práva nájmu jako obsahu členského podílu v žalovaném družstvu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 32/2018-111 ze dne 25. ledna 2022

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. určil se, že součástí obsahu členského podílu [jméno FO], narozeného [Anonymizováno] a zemřelého [Anonymizováno], posledně bytem [adresa], v žalovaném, je právo nájmu jednotky č. [Anonymizováno] (ateliéru) v domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa] a ve výroku II. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 34 495 Kč.

2. Soud I. stupně z hlediska skutkového vyšel ze závěru o skutkovém stavu věci majícím oporu ve shodných tvrzeních účastníků, jakož i v provedených důkazech. Podle soudu I. stupně žalobkyně je jednou ze tří dědiček po [jméno FO], narozeném [Anonymizováno] a zemřelém [Anonymizováno], když dalšími dědičkami jsou [jméno FO], narozená [Anonymizováno] a [jméno FO], narozená [Anonymizováno] a tyto byly usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2015, č. j. 24 Co 118/2015-200 odkázány na civilní řízení se svým sporným nárokem týkajícím se rozsahu členských práv a povinností zůstavitele [jméno FO] v žalovaném družstvu.

3. Podle soudu I. stupně žalovaný je bytovým družstvem s datem vzniku 18. ledna 1993.

4. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že dne 21. dubna 2006 uzavřeli [jméno FO] a [jméno FO] dohodu o převodu členských práv a povinností jejíž součásti je i právo nájmu k družstevnímu bytu, kterým [jméno FO] jako člen družstva převádí na nabyvatele [jméno FO] svá členská práva a povinnosti a jejichž součástí je i právo (na uzavření nájemní smlouvy) k družstevnímu bytu s tím, že tato dohoda nabývá účinnosti dnem doručení žalovanému (dále zkráceně Dohoda).

5. Téhož dne 21. dubna 2006, v návaznosti na shora uvedené právní jednání, podle soudu I. stupně uzavřeli stejní účastníci [jméno FO] a [jméno FO] také smlouvu o převodu členských práv a povinností (dále též zkráceně Smlouva). Smlouva výslovně odkazující na shora uvedenou Dohodu s tím, že [jméno FO] jako převádějící převedla členství v žalovaném bytovém družstvu za částku 1 450 000 Kč a mezi členská práva v žalovaném bytovém družstvu měla zahrnovat také právo nájmu ateliéru o dvou místnostech číslo [Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno] v [Anonymizováno] nadzemním podlaží domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa].

6. Soud I. stupně vyšel rovněž ze skutečnosti, že následně žalovaný s [jméno FO] uzavřel 30. června 2006 nájemní smlouvu k předmětné jednotce č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], v [Anonymizováno] nadzemním podlaží o velikosti [Anonymizováno] využívané jako ateliér, a to na dobu nájmu od 1. 6. 2006 na neurčito s možností výpovědi ve tříměsíční výpovědní lhůtě.

7. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že členský podíl, jenž byl předmětem Dohody ze dne 21. dubna 2006 mezi [Anonymizováno] a [jméno FO], je členským podílem, jenž původně náležel [jméno FO], přijatému za člena účastníka dne 9. února 1998 a tomuto členovi žalovaného družstva rovněž náleželo právo nájmu předmětné jednotky využívané jako ateliér, a to na základě výměru vydaného ve vzdálené minulosti [Anonymizováno] č. j. IX-707/533/56 z 24. dubna 1956.

8. Vlastníkem předmětné jednotky č. [Anonymizováno], využívané jako ateliér, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, je žalovaný, jenž prohlášením vlastníka z 11. prosince 2000 vymezil jednotky v budově č.p. [Anonymizováno], a mezi nimi i předmětnou jednotkou nacházející se v [Anonymizováno] nadzemním podlaží, o velikosti [Anonymizováno] (bez příslušenství) s č. [Anonymizováno].

9. Soud I. stupně při zkoumání užívacích práv směrem do minulosti vycházel ze skutečnosti, že převádějící osoba z uvedené Dohody a současně i ze Smlouvy [jméno FO] měla uzavřenu s žalovaným nájemní smlouvu ze dne 21. května 2004, jejímž předmětem byl shora uvedený nebytový prostor č. [Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno], [adresa], k.ú. [adresa] využívaný jako ateliér, přičemž jmenovaná žádné jiné jednotky ve vlastnictví žalovaného neužívala. I v tomto případě byl sjednán nájem od 21. května 2004 na dobu neurčitou.

10. Soud I. stupně věc po právní stránce posuzoval podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (obchod. zák.), jakož i podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 2013 (OZ). Zejména aplikoval § 230 obchod. zák. a § 269 odst. 2 a násl. obchod.zák. a § 134 odst. 1 OZ.

11. Soud I. stupně určovací žalobě vyhověl, když podstatné pro jeho rozhodnutí bylo to, že družstevní podíl v žalovaném družstvu, jenž původně náležel od roku 1998 [jméno FO], byl postupně převáděn až jej nabyla [jméno FO], užívající v žalovaném družstvu pouze uvedený nebytový prostor využívaný jako atelier. Členská práva v družstvu. následně převedla dne 21. dubna 2006 Dohodou a návaznou Smlouvou za částku 1 450 000 Kč na [jméno FO]. Podle soudu I. stupně [jméno FO] a [jméno FO] uzavřeli inominátní kontrakt podle § 269 odst. 2 obch. zák., přičemž Dohodu se Smlouvu uzavřené v tentýž den je třeba považovat za jedno právní jednání, když byla mj. nepochybně dohodnuta cena za převod, byl dohodnut i předmět převodu - tedy členská práva v žalovaném, včetně práva nájmu k předmětnému ateliéru, když mezi účastníky ujednání nebylo pochyb o tom, která jednotka je předmětem převodu, neboť [jméno FO] jinou než předmětnou jednotku v domě žalovaného na [adresa] neužívala. Podle soudu I. stupně jde o tutéž jednotku, k níž žalovaný po převodu podílu v družstvu uzavřel s [jméno FO] nájemní smlouvu, z čehož podle soudu I. stupně plyne, že ani žalovaný neměl pochybnosti o převodu členských práv na [jméno FO] a ani o tom, k jaké jednotce má být nájemní smlouva uzavřena. Převod družstevního podílu, k němuž se připíná i právo nájmu předmětné jednotky využívané jako atelier tak podle soudu I. stupně byl uskutečněn mezi [jméno FO] a [jméno FO] v souladu s § 272 odst. 1 obchod. zák. a převod podílu v družstvu se uskutečnil na základě určitého a platného právního jednání

12. Vedle toho soud I. stupně učinit také právní závěr, podle něhož byly naplněny podmínky vydržení členského podílu obsahujícího právo nájmu k nebytovému prostoru č. [Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno], [adresa], k.ú. [adresa], atelier dle § 134 odst. 1 OZ, když se právo nájmu připíná ke konkrétní nebytové jednotce, přičemž to byl žalovaný, jenž uzavřel s [jméno FO] na základě předložení smlouvy o převodu práv v družstvu nájemní smlouvu. [jméno FO] pak užíval předmětnou nebytovou jednotku v době od 30. června 2006 do své smrti [Anonymizováno] po dobu bezmála sedmi let, když podle soudu I. stupně postačí uplynutí tří let, aby nastaly účinky vydržení členského podílu, jehož obsahem je i právo nájmu konkrétní jednotky po té, co se držitel chopil členského podílu v družstvu jako celku.

13. [jméno FO] se podle soudu I. stupně stal členem bytového družstva žalovaného, když se chopil svých práv člena družstva.

14. Podle soudu I. stupně ze shora uvedených právních jednání mezi [jméno FO] a [jméno FO] vyplývá, že jmenovaný zakoupil podíl v žalovaném družstvu včetně práva k předmětné nebytové jednotce a byla s ním na základě předložené dohody uzavřena i nájemní smlouva. Proto se mohl důvodně domnívat, že s podílem je spojeno i právo nájmu k převáděné nebytové jednotce.

15. [jméno FO] se podle soudu I. stupně chopil plně práv vlastníka členského podílu (s právem nájmu ke konkrétní nebytové jednotce), přičemž toto právo vykonával po dobu delší tří let a v souladu s § 134 odst. 1 OZ členský podíl vydržel ve formě, která je neoddělitelně spjata s právem nájmu k předmětné nebytové jednotce.

16. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolal žalovaný (odvolatel) a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny a zamítnutí žaloby.

17. Odvolatel soudu I. stupně vytkl, že:

1) Neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl všechny navržené důkazy potřebné k prokázání toho, zda obsahem členského podílu právního předchůdce žalobkyně v družstvu bylo i právo nájmu ateliéru.

2) Na základě těch důkazů, které provedl, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním.

3) Věc nesprávně právně posoudil.

4) Nesprávně dovodil, že žalobkyně může svá práva uplatňovat žalobou bez účasti dalších dědiců po [jméno FO], když podle judikatury musí být účastníky řízení o určení právního poměru či práva všichni ti, o jejichž práva či povinnosti v řízení jde (R 118/12; PrRo 12/96, s. 572, Krajský soud v Ostravě sp. zn. 9 Co 597/96).

5) V nájemní smlouvě nic nenasvědčuje tomu, že se uzavírá proto, že v jakémkoliv smyslu uzavřena „má být“ (tj. z nějakého „již existujícího“ důvodu), nebo že se uzavírá „na základě“ nějaké jiné smlouvy (dohody) a vůbec že se uzavírá v jakékoliv souvislosti s členstvím v družstvu, příp. s převodem tohoto členství na [jméno FO]. Soud zcela pominul, že z obsahu smlouvy o nájmu ateliéru naopak jasně vyplývá, že o nájem [jméno FO], spojený s členstvím v družstvu nešlo, jinak by nájemní smlouva jistě neobsahovala např. ujednání

- v bodu 4, že jsou pronajaté nebytové prostory právně i fakticky volné a že k nim kromě pronajímatele nikdo nemá jakékoli užívací nebo jiné právo atd.,

- v bodu 6, že pronajímatel je oprávněn smlouvu písemně vypovědět,

- v bodu 7, že nájemce nejpozději ke dni skončení nájmu prostory zcela vyklidí a vrátí,

- v bodu 10, že nájemné se sjednává dohodou,

- v bodu 31, že nájemce nesmí svá práva a povinnosti z nájemní smlouvy bez souhlasu pronajímatele převést na třetí osobu,

- v článku VI o smluvních pokutách a o jistotě (kauci) a

- v bodu 46, že pronajímatel může odstoupit od smlouvy v četných (tam uvedených) případech.

6) Soud nesprávně dovodil, že v dané věci došlo k vydržení členského podílu včetně práva nájmu nebytové jednotky, neboť k tomuto vydržení postačilo uplynutí tříleté vydržecí doby, ačkoliv právo k členskému podílu v bytovém družstvu, spojené s užíváním části nemovité věci ve vlastnictví družstva, se vydrží v době desetileté, jak vyložil Ústavní soud v nálezu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. IV. ÚS 2000/2018.

7) Soud nesprávně dovodil, že žalovaný musel být srozuměn s tím, co bylo obsahem dohody mezi [jméno FO] a [jméno FO], resp. že obsahem dohody byl převod úplných členských práv a povinností, když ve skutečnosti obsah dohod o převodu členských práv nemůže družstvo nijak ovlivnit.

8) V projednávané věci shledaly soudy dohodu mezi [jméno FO] a [jméno FO] nejprve neplatnou rozsudkem č.l. 37 pro neurčitost a posléze naopak platnou na základě rozsudku odvolacího soudu č.l. 61 s tím, že obě právní jednání (Dohodu a Smlouvu) je nutno považovat za celek, avšak Smlouva, tvořící podle závěrů odvolacího soudu část této dohody, nebyla žalovanému doručena a účinky doručení právního jednání o převodu členských práv nemohly doručením pouhé její části (Dohody) nastat a [jméno FO] se tedy členem družstva nestal proto, že družstvu nedoručil s Dohodou společně i Smlouvu.

18. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř., a to včetně řízení předcházejícího jeho vydání, však odvolání žalovaného důvodným neshledal.

19. Jak je zřejmé z obsahu spisu, je předmětem řízení to, zda [jméno FO] byl členem žalovaného družstva a zda podíl v žalovaném družstvu a práva s ním spojená, o němž žalobkyně tvrdila, že patřil [jméno FO], zahrnoval také právo nájmu ateliéru (jednotky 101), když o této skutečnosti v řízení byl předložen žalobkyní přímý důkaz představovaný právním jednáním, chápaným soudy obou stupňů jako jeden celek, složeným z Dohody společně se Smlouvou, přičemž o uvedené skutečnosti žalobkyně předložila také nepřímý důkaz představovaný nájemní smlouvou ze dne 30. 6. 2006 o pronájmu ateliéru (jednotky 101) žalovaným [jméno FO].

20. Žalovaný na jedné straně před soudem uvedl, že členství [jméno FO] v žalovaném družstvu v minulosti nezpochybňoval (č.l. 102) a na druhé straně v odvolání (námitka 8/) poukazoval na jím tvrzenou skutečnost, že jmenovaný nedoručil družstvu s Dohodu společně i Smlouvu a z toho důvodu nemohly nastat vůči žalovanému účinky převodu členských práv a [jméno FO] se tak členem družstva nestal.

21. Na tomto místě odvolací soud shodně se soudem I. stupně konstatoval, že [jméno FO] byl členem žalovaného družstva. Proto s ohledem na § 230 obchod. zák. před odvolacím soudem neobstály námitky žalovaného 3), 6), 7) a 8) zpochybňující členství [jméno FO] v žalovaném družstvu. Uvedená námitka před odvolacím soudem neobstála, bez ohledu na původní kladný postoj žalovaného ke členství jmenovaného, když podle prezenčního razítka je zřejmé, že žalovanému byla doručena ta část právního jednání (Dohoda), jež představovala ujednání o převodu členských práv v žalovaném družstvu.

22. Mimo to je správný i závěr soudu I. stupně v tom směru, že členství [jméno FO] svědčí naplnění podmínek pro závěr o vydržení předmětného podílu v žalovaném bytovém družstvu, když členský podíl v bytovém družstvu lze vydržet jako věc movitou, k čemu se průběžně hlásí rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, a to i po žalovaným uváděném rozhodnutí Ústavního soudu, když ani Ústavní soud soudní praxi v uvedeném směru nezměnil, byť ve svém rozhodnutí uváděném odvolatelem vyjádřil jistou míru pochybností o délce potřebné nepřetržitě držby po dobu tří let. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že podle odvolacího soudu samostatně nelze vydržet právo nájmu.

23. Vedle toho podle žalovaného uvedené právní jednání tvořené Dohodou a Smlouvou podle námitky 5) nesvědčí o tom, že by právo nájmu ateliéru (jednotky 101) bylo součástí nějakého členského podílu, když nájemní smlouva uzavřená dne 21. 4. 2006 s [jméno FO] byla formulována jako komerční nájemní smlouva bez návaznosti práva nájmu ateliéru (jednotky [Anonymizováno]) na určitý podíl.

24. K uvedené námitce odvolatele odvolací soud považoval za významný poukaz žalobkyně jednak na znění Dohody a Smlouvy pojednávající o souvislosti převáděných práv v družstvu s právem nájmu k bytu (k jednotce vymezené prohlášením vlastníka a vlastněné družstvem) a jednak poukaz na celý žalovaným nezpochybňovaný (č.l. 25) řetězec vlastníků předmětného podílu v žalovaném bytovém družstvu, vykonávajících právo nájmu k předmětnému atelieru, potvrzovaný i předchozími vlastníky (např. svědkyně [adresa] č.l. [Anonymizováno]). Soud I. stupně i žalobkyně se přitom marně domáhala na žalovaném, jakožto držiteli dalších přímých důkazů, aby předložil listiny týkající se předchozích vlastníků předmětného konkrétního členského podílu v žalovaném bytovém družstvu, běžně v bytových družstvech zakládaných. Z těchto vyžadovaných důkazů by mělo být zjistitelné, zda součástí uvedeného mnohokrát převáděného členského podílu v žalovaném bytovém družstvu v době jeho vlastnění předchozími vlastníky (členy družstva) bylo i právo nájmu jednotky v žalovaném bytovém družstvu.

25. Jak je zřejmé z obsahu spisu, uvedený požadavek na předložení požadovaných důkazů byl i předmětem usnesení soudu I. stupně ukládající tyto důkazy předložit (č.l. 23), avšak nebylo mu vyhověno, když podle žalovaného žádnou takovou listinou nedisponuje.

26. Na tomto místě i odvolací soud považuje uvedený postoj žalovaného popírajícího vlastnictví uvedených listin za účelový, obdobně jak žalovaný účelově popíral členství [jméno FO] v žalovaném družstvu. Tento dílčí závěr odvolací soud opírá o skutečnost, že v případě žalovaného bytového družstva se jedná o relativně mladé bytové družstvo vzniklé až po změně poměrů v roce 1989, přičemž jiná bytová družstva, včetně velkých bytových družstev fungujících v období hluboce před uvedeným časovým předělem, obdobné informace o svých členech a převodech podílů bez problémů evidují, přičemž pochybnost o pravdivosti uvedených tvrzení žalovaného bytového družstva znásobuje skutečnost, že družstvo na druhé straně předložilo družstvem evidovanou velmi starou listinu z roku 1956, když tato nemohla zhoršit procesní pozici žalovaného, a to výměr o přidělení atelieru [jméno FO], jenž po více jak 30 letech po obdržení výměru následně vstoupil do žalovaného bytového družstva, podíl v němž, jakož i práva s ním spojená, jsou předmětem tohoto sporu. V této souvislosti před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 1) a 2) jeho odvolání, když odvolatel nedůvodně soudu I. stupně vytýká neprovedení zjevně nepodstatných důkazů a na druhé straně účelově odmítá předložit důkazy, jimiž s nejvyšší pravděpodobností disponuje.

27. Podle právního názoru odvolacího soudu tak soud I. stupně učinil správný skutkový závěr o tom, že součástí podílu v žalovaném družstvu, jejž vlastnil [jméno FO], bylo i právo nájmu nebytového prostoru č. [Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno], [adresa], k.ú. [adresa] využívaného jako atelier. Na tom podle právního názoru odvolacího soudu nic nezmění ani skutečnost, že nájemní smlouva neuvádí souvislost nájmu s určitým podílem v družstvu, přičemž ani jiné žalovaným uváděné detaily nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a [jméno FO] nemohou vést ke shora uvedenému závěru žalovaného o tom, že právo nájmu atelieru nebylo součástí předmětných členských práv řetězce vlastníků tohoto podílu od [jméno FO] až po [jméno FO]. I z tohoto důvodu před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 1), 2) a 5).

28. Konečně před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 4) jeho odvolání, když žalovaným uváděné ojedinělé rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 9 Co 597/96 nelze vztáhnout na projednávanou věc, neboť žalovaným uvedený případ (s ohledem na skutkové okolnosti řešené KS Ostrava) nedopadá na projednávanou věc a týká se zcela jiné problematiky, a to problematiky věcných břemen ve prospěch panující nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví.

29. Ze všech těchto důvodů odvolací soud neshledal důvodnou odvolací argumentaci žalovaného a napadený rozsudek postupem podle § 219 o. s. ř. svým výrokem I. potvrdil.

30. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 o. s. ř. a 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a žalovaný jí proto zaplatí náklady odvolacího řízení ve výši 6 776 Kč.

31. Náklady řízení žalobkyně byly představovány náklady na advokáta, jež tvoří jeho výdaje a jeho odměna za zastoupení podle ustanovení § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT). Podle uvedeného ustanovení náleží advokátovi žalobkyně za každý úkon vykonaný v odvolacím řízení (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu) odměna 2 500 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z uvedených úkonů podle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně má právo podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. také na náhradu 1 176 Kč za daň z přidané hodnoty 21%.

32. Proto bylo rozhodnuto ve výroku bodu II. tohoto rozsudku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 776 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.