Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 6 Cmo 93/2021-49 ECLI:CZ:VSPH:2021:6.Cmo.93.2021.1 Usnesení

o neplatnost rozhodnutí představenstva účastníka ze dne 20. září 2019, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2021, č. j. 80 Cm 247/2019-36

JUDr. Stanislav Bernard · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 26. 5. 2021

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. v právní věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele]

bytem [adresa]

zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A]

sídlem [Adresa advokátky A]

za

účasti: [právnická osoba]., IČO [IČO]

sídlem [adresa]

o neplatnost rozhodnutí představenstva účastníka ze dne 20. září 2019, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2021, č. j. 80 Cm 247/2019-36


Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2021, č. j. 80 Cm 247/2019-36 se potvrzuje.

1. Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 19. prosince 2019 navrhovatel navrhl vydání rozsudku, kterým bude určeno, že rozhodnutí představenstva účastníka ze dne 20. září 2019 o

- vzniku řádného členství [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] u účastníka ke dni 20. září 2019 a k okamžiku hlasování,

- volba [Anonymizováno] za člena představenstva účastníka a prezidentem účastníka,

jsou neplatné.

2. Podáním ze dne 23. listopadu 2020 účastník požádal soud I. stupně o přidělení právního zástupce pro toto řízení s cílem zamezit opakování nemožnosti účastníka zúčastnit se nařízeného soudního jednání z důvodu karantény proti Covidu-19.

3. Soud I. stupně usnesením ze dne 4. února 2021, č. j. 80 Cm 247/2019-36 žádost účastníka o ustanovení zástupce zamítl.

4. Soud I. stupně v odůvodnění odkázal na ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníkovi řízení, u kterého jsou předpoklady pro osvobození soudem od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 o. s. ř., předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Jednou z podmínek pro ustanovení zástupce soudem jsou tudíž předpoklady pro osvobození účastníka řízení od soudních poplatků. Soud I. stupně zaslal účastníkovi k vyplnění a doložení Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků anebo ustanovení zástupce (dále jen „Prohlášení“). V něm účastník uvedl, že nevlastní žádné nemovité věci a movité věci větší hodnoty, u položek výše příjmů za 3 poslední zdaňovací období a po odečtení daně, zůstatek na bankovních účtech, pohledávky větší hodnoty a všechny nezdanitelné příjmy uvedl nulu, nepřipojil žádné listiny přes poučení, že je nezbytné všechny tvrzené skutečnosti a důvody doložit listinnými důkazy s jasnou konkretizací, případně uvedením důvodu nemožnosti doložit určitá tvrzení listinou. Soudu I. stupně byl z vlastní činnosti znám obsah dokumentů založených do sbírky listin spolkového rejstříku vedeného soudem I. stupně jako rejstříkovým soudem a skutečnost, že účastník jakožto subjekt zapsaný do veřejného (spolkového) rejstříku nezakládá do sbírky listin v rozporu se zákonem stanovené účetní dokumenty ve smyslu ustanovení § 21a odst. 1 věty první zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

5. Soud I. stupně dále uvedl, že majetkové poměry účastníka nelze z důvodů spočívajících na jeho straně posoudit. Účastník tvrzené majetkové poměry ve vyplněném Prohlášení nedoložil, tudíž věrohodně a úplně neprokázal splnění podmínek pro požadované ustanovení zástupce. Nedoložení žádných listin zakládá i nedostatečnost jeho tvrzení, když např. u položky „zůstatek na bankovních účtech“ s uvedením „O“ není jednoznačně zřejmé, co účastník mínil, zda že nemá žádný bankovní účet anebo bankovní účet má s nulovým zůstatkem. Zmíněné nezakládání stanovených účetních dokumentů do sbírky listin účastníkem v rozporu se zákonem znemožnilo soudu I. stupně učinit si představu o stavu jeho hospodaření nahlédnutím do sbírky listin.

6. Soud I. stupně dospěl k závěru, že účastník nepředložil řádně a úplně vyplněné Prohlášení z důvodu absence povinných příloh a nedoložil listinné důkazy prokazující jeho tvrzení, proto nemohl vyhodnotit majetkové poměry účastníka pro posouzení důvodnosti jeho žádosti o ustanovení zástupce. Soud I. stupně neměl za osvědčené, že by poměry účastníka odůvodňovaly jeho osvobození od soudních poplatků, proto žádost o ustanovení zástupce usnesením ze dne 4. února 2021, č. j. 80 Cm 247/2019-36 zamítl, neboť dle zmíněného ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. přichází v úvahu pouze u účastníka řízení, u něhož jsou předpoklady pro jeho osvobození soudem od soudních poplatků, což však v daném případě z uvedených důvodů neměl soud I. stupně za prokázané.

7. Proti uvedenému usnesení soudu I. stupně podal účastník (odvolatel) včasné odvolání ze dne 19. února 2021 a navrhl, aby mu odvolací soud přidělil advokáta, případně vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení s tímto pokynem. Na výzvu soudu I. stupně v usnesení ze dne 3. března 2021, č. j. 80 Cm 247/2019-41 o odstranění vad odvolání uvedením odvolacího důvodu (v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí) a odvolacího návrhu (čeho se odvoláním domáhá) ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy reagoval účastník podáním ze dne 11. března 2021. V něm uvedl, že soud I. stupně nesprávně posoudil jeho právo na právní zastoupení a jeho tvrzení i objektivní situaci v důsledku momentálního epidemiologického stavu ve státě, v jehož důsledku byla veškerá činnost účastníka zastavena a nemá finanční prostředky na placené právní zastoupení.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání účastníka není důvodné.

9. Osvobození účastníka řízení od placení soudních poplatků jako výjimečné opatření je jedním z předpokladů pro vyhovění jeho žádosti na ustanovení zástupce. Lze jej aplikovat v případě, že osobní, majetkové a výdělkové poměry účastníka řízení mu znemožňují úhradu soudního poplatku a tím se domáhat svého práva u soudu. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi řízení zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi řízení osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Žadatel o osvobození od soudního poplatku je povinen věrohodným způsobem prokázat soudu své poměry, jež jsou rozhodné pro posouzení jeho žádosti. Důkazem o majetkových poměrech nemůže být tvrzení účastníka řízení, že nemá k dispozici finanční prostředky. Osvobození od soudních poplatků lze přiznat, odůvodňují-li to poměry účastníka řízení, na kterém je pak zcela prokázat důvodnost osvobození ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř., neboť osvobození je výhodou proti druhému účastníkovi řízení.

10. Při rozhodování o přiznání, resp. nepřiznání osvobození od soudních poplatků soud vychází z posouzení dostatečných a úplných podkladů o majetkových poměrech žadatele, které je povinen soudu poskytnout. Žadatel tak má učinit ve vyplněném Prohlášení, úkolem soudu není zjišťovat poměry žadatele, resp. stále a opakovaně jej vyzývat k doplnění nebo upřesnění údajů nebo dokonce pátrat po jeho skutečných poměrech.

11. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že majetkové poměry účastníka nemohl posoudit z důvodů na jeho straně, když tvrzené majetkové poměry nedoložil a tudíž věrohodně a zcela neprokázal splnění podmínek pro požadované ustanovení zástupce. Požadované Prohlášení nebylo vyplněno řádně a úplně, nebyly předloženy listinné důkazy prokazující tvrzení, což neumožnilo soudu I. stupně zhodnotit majetkové poměry účastníka a neměl tak za prokázané, že by majetkové poměry účastníka odůvodňovaly jeho osvobození od soudních poplatků.

12. Na základě uvedených skutečností odvolací soud napadené usnesení podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud I. stupně v rozhodnutí, kterým řízení skončí.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.