o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání účastníka 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2023, č. j. 76 Nc 4501/2023-28
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 1. 6. 2023
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky]
bytem [Adresa navrhovatelky]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za
účasti: 1) [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta C]
sídlem [Adresa advokáta C]
2) [Jméno advokáta D]., IČO [IČO advokáta D]
sídlem [Adresa advokáta D]
3) [Jméno advokáta E]., IČO [IČO advokáta E]
sídlem [Adresa advokáta E]
o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání účastníka 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2023, č. j. 76 Nc 4501/2023-28
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. března 2023, č. j. 76 Nc 4501/2023-28, se
a) ve výroku I. mění tak, že se odmítá návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by účastníkovi 1) byla uložena povinnost zdržet se výkonu práv jediného společníka v účastníkovi 3),
b) ve zbytku výroku I., kterým bylo účastníku 1) uloženo zdržet se jakýchkoli dispozic s podíly v účastníku 3), zejména jejich převodu či zatížení, nebo jejich rozdělení a jakýchkoli dispozic s jejich částmi, a ve výroku II. potvrzuje.
1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 3. 3. 2023 se navrhovatelka domáhala, aby soud nařídil předběžné opatření, kterým by uložil účastníku 1) povinnost zdržet se jakýchkoli dispozic s podíly v účastníku 3), a to s podílem odpovídajícím vkladu 1 340 000 Kč a 67 % na základním kapitálu a hlasovacích právech a s podílem odpovídajícím vkladu 660 000 Kč a 33 % na základním kapitálu a hlasovacích právech, zejména zdržet se jejich převodu či zatížení nebo jejich rozdělení a jakýchkoli dispozic s jejich částmi a výkonu práv jediného společníka v účastníku 3).
2. Navrhovatelka v návrhu uvádí, že je vlastníkem 50% podílu na účastníkovi 2). Druhý 50% podíl na účastníkovi 2) vlastní účastník 1), jehož jediným společníkem je syn navrhovatelky [Anonymizováno]; ten je zároveň jediným jednatelem účastníků 1) i 2). Do 19. 2. 2023 byl účastník 2) jediným společníkem účastníka 3). Účastník 3) je v celé uvedené skupině jedinou společností, která reálně provozuje podnikatelskou činnost (distribuci a skladování léčiv a zdravotnických prostředků), zbývající společnosti jsou jen holdingové (tj. zabývají se jen správou podílů v jiných společnostech). Mezi navrhovatelkou a jejím synem došlo k hlubokým rozporům ohledně správy a řízení účastníka 3). [Anonymizováno] dlouhodobě neplní své povinnosti jednatele účastníka 2), zejména nesvolává valné hromady a navrhovatelce neumožňuje nahlížet do dokladů společnosti. Navrhovatelka proto dopisem ze dne 6. 2. 2023 požádala svého syna o svolání valné hromady účastníka 2), přičemž na programu mělo být sdělení informací a předložení dokladů týkajících se účastníka 3) a také odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele účastníka 2) pro porušení povinností z výkonu funkce. [Anonymizováno] reagoval tak, že dne 20. 2. 2023 převedl oba podíly v účastníkovi 3) z účastníka 2) do vlastnictví účastníka 1) (dále jen „smlouva o převodu“). Navrhovatelka požádala [Anonymizováno] o předložení smlouvy o převodu podílu, avšak nebylo jí vyhověno. Předpokládá však, že podmínky transakce budou pro účastníka 2) krajně nevýhodné a cílem transakce bylo připravit navrhovatelku o její podíl na majetkové hodnotě představované účastníkem 3) či jinak ztížit navrhovatelce domáhání se jejích práv plynoucích z postavení 50% společníka účastníka 2). Bez ohledu na podmínky převodu je smlouva o převodu neplatná pro rozpor s § 190 odst. 1 písm. i) ve spojení s § 48 z. o. k. a také podle § 55 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 437 odst. 2 o. z. Převod podílu, který představuje v podstatě jediný hodnotný majetek účastníka 2/, totiž neschválila valná hromada, která ani nebyla k projednání převodu svolána. Při uzavírání smlouvy o převodu jednal [Anonymizováno] ve střetu zájmů, neboť zájmy účastníka 2) se neshodují se zájmy účastníka 1). Prodávající účastník 1) by se měl snažit o prodej z cenu co nejvyšší, zatímco kupující účastník 1) o opak. O střetu zájmů měl [Anonymizováno] informovat valnou hromadu účastníka 2), což neučinil.
3. Navrhovatelka uvádí, že je připravena podat žalobu o určení, že vlastníkem podílů v účastníkovi 3) je i nadále účastník 2). Protože předmětné podíly se hrubě protiprávním jednáním [Anonymizováno], porušujícím základní práva navrhovatelky jako 50% společníka účastníka 1), dostaly do jeho výlučné držby (prostřednictvím účastníka 1/), je zde obava, že účastník 1) bude s podíly v účastníkovi 3) dále disponovat, s cílem, aby znesnadnil obnovu původního a zákonného stavu, kdy jediným společníkem účastníka 3) je účastník 2). Navrhovatelka se obává zejména převodů podílů na neprůhlednou majetkovou strukturu nebo na třetí osobu, rozdělení podílů, zvýšení základního kapitálu, vyvedení závodu nebo výplaty nerozděleného zisku. Proto je zapotřebí, aby účastníku 1) bylo předběžně zakázáno s podíly disponovat a zdržet se výkonu práv jediného společníka.
4. K návrhu na nařízení předběžného opatření přiložila navrhovatelka výpisy z obchodního rejstříku pro účastníky 1) až 3), výkaz zisku a ztráty účastníka 3) za rok 2020, svou žádost o svolání valné hromady účastníka 2) z 6. 2. 2023 a žádost o informace o převodu podílu v účastníku 3) na účastníka 1), včetně doručenek.
5. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl v plném rozsahu (výrok I.) a navrhovatelce uložil, aby do 30 dnů od právní moci usnesení podala u soudu návrh na zahájení řízení ohledně vlastnického práva k podílům v účastníku 3) (výrok II.). S odkazem na § 169 odst. 2 o. s. ř. usnesení neodůvodnil.
6. Proti tomuto usnesení podal účastník 1) odvolání, ve kterém uvedl, že podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu i vlastního textu zákona není schválení valnou hromadou podmínkou platnosti smlouvy o převodu. Do působnosti valné hromady totiž spadá jen schválení převodu závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Předmětem podnikání účastníka 2) přitom byla a je „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, v rámci čehož společnost disponuje živnostenským oprávněním k několika oborům činnosti. Převod podílu v jakékoli jiné společnosti tak nemůže představovat takovou část jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti účastníka 2). Stejně tak na platnost smlouvy o převodu nemá vliv absence informování valné hromady, neboť odkaz na vyvratitelnou právní domněnku střetu zájmů podle § 437 odst. 2 o. z. nedostačuje a střetu zájmů se může dovolat pouze zastoupený. Navrhovatelka navíc neosvědčila, že podíly v účastníku 3 představují takovou část jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Účastník 1) navrhl zrušení nařízeného předběžného opatření.
7. Navrhovatelka ve svém vyjádření uvedla, že vývoj po vydání napadeného usnesení potvrzuje její obavy z dalšího nezákonného nakládání s podíly v účastníkovi 3). Navrhovatelce byla na opakované výzvy předložena smlouva o převodu včetně samostatné dohody o ceně, která byla stanovena na 26 346 000 Kč, podle posudku z roku 2018, a navíc se má splácet po 200 000 Kč měsíčně, tj. následujících 11 let, a to bez jakéhokoli zajištění. Podle navrhovatelky hodnota účastníka 3) významně přesahuje kupní cenu. Na valné hromadě potom [Anonymizováno] jako jednatel účastníka 2) odmítl poskytnout navrhovatelce informace o účastníkovi 3) s tím, že účastník 2) žádnou takovou dceřinou společnost neeviduje. [Anonymizováno] také antedatoval smlouvu o smlouvě budoucí o převodu podílu v účastníku 3) datem 4. 3. 2019, neboť podpisy na této smlouvě byly ověřeny až 13. 2. 2023. Jinak navrhovatelka považuje napadené usnesení za správné a argumentaci odvolatele ze nepřípadnou. Upozorňuje na to, že § 190 odst. 2 písm. i) z. o. k. byl s účinností od 1. 1. 2021 novelizován tak, aby bylo zdůrazněno, že se jedná o skutečný předmět podnikání, nikoli předmět podnikání zapsaný v obchodním rejstříku. Výklad prosazovaný odvolatelem je v rozporu s důvodovou zprávou k novele č. 33/2020 Sb. i s názory komentářové literatury, která zcizení podílů patřících holdingové společnosti považuje za typický případ, kdy je zapotřebí souhlasu valné hromady. Stejně tak účelem domněnky uvedené v § 437 odst. 2 o. z. je, aby stačilo na ni odkázat. Vedle toho navrhovatelka předpokládá, že účastník 2) se neplatnosti jednání [Anonymizováno] ve střetu zájmů dovolá, bude-li jednat s péčí řádného hospodáře. Navrhovatelka navrhuje potvrzení napadeného usnesení.
8. Účastníci 2) a 3) se k odvolání nevyjádřili.
9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně.
10. Podle § 75 odst. 2 o. s. ř. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; […].
11. Podle § 75a o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.
12. Podle odvolacího soudu je v projednávané věci zapotřebí rozlišit mezi dvěma druhy práv, kterými účastník 1) disponuje jako současný držitel sporných podílů v účastníkovi 3), a to mezi právem s těmito podíly nakládat (zcizit je či zatížit věcným právem, případně po rozdělení podílů zcizit či zatížit jejich části) a právem tyto podíly užívat, tj. vykonávat práva jediného společníka. Mezi práva jediného společníka společnosti s ručením omezeným patří především právo rozhodovat v působnosti valné hromady (§ 190 z. o. k.), ale také řada dalších práv majetkového nebo nemajetkového charakteru (právo na podíl na zisku, na informace o činnosti společnosti, apod.).
13. Navrhovatelka ve svém návrhu řádně vylíčila skutečnosti, pro které je zde potřeba upravit poměry účastníků zatímně tak, že se účastníku 1) zakáže sporné podíly zcizit či zatížit, neboť hrozí jejich další zcizení nebo zatížení, které by podstatně ztížilo realizaci rozhodnutí, jehož se ve věci samé domáhá (tj. navrácení držby podílů účastníku 2/ jako jejich skutečnému vlastníkovi). Na druhou stranu v návrhu chybí vylíčení skutečností, které odůvodňují potřebu účastníkovi 1) zakázat výkon všech práv jediného společníka v účastníkovi 3). Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) napadené usnesení změnil zčásti tak, že návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu vykonávat práva jediného společníka odmítl podle § 75a o. s. ř.
14. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).
15. Ústavní soud v usnesení ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 163/09, citoval svá předchozí rozhodnutí a uvedl, že „smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy). Současně platí, že "ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany". Ústavní soud opětovně zdůrazňuje i důsledky toho, že v případě předběžného opatření se jedná o opatření s omezenou dobou trvání (§ 77 o. s. ř.), které může být k návrhu zrušeno (§ 77 odst. 2, věta první, o. s. ř.) a není jím ani prejudikován konečný výsledek sporu. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, "prokázána" především potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků, respektive obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen [§ 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř.]; tato potřeba nastává - obecně vzato - v těch případech, kde by nenařízením předběžného opatření vznikl prostor pro jednání, jež by vytvořilo nezvratný stav, resp. jež by vedlo k neodčinitelným následkům. Co do podmínky "prokázání" pak platí, že jde o více než osvědčení, tedy že o důvodech potřeby prozatímní úpravy musí navrhovatel soud přesvědčit, na druhé straně však zde nemá místo dokazování v procesním smyslu, pro které z povahy věci není prostor (viz kupříkladu absence jednání).“
16. Pro vydání předběžného opatření postačuje, aby navrhovatel svůj nárok ve věci samé osvědčil, tj. aby se vyhovění jím avizované žalobě jevilo pravděpodobným.
17. Navrhovatelka především odkazuje na § 190 odst. 2 písm. i) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 33/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“), podle kterého do působnosti valné hromady patří schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, ve spojení s § 48 z. o. k. (Právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo.).
18. Navrhovatelce především jako společníkovi účastníka 2) svědčí aktivní legitimace k námitce neplatnosti jednání neschváleného valnou hromadou (viz usnesení uveřejněné pod R 8/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Lhůta 6 měsíců od uzavření smlouvy o převodu ještě neuplynula. S ohledem na to, že současný jednatel účastníka 2) se určení, že účastník 2) je stále společníkem účastníka 3), domáhat nechce, lze považovat za osvědčený i navrhovatelčin naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Pasivní legitimaci ve věci samé potom mají ostatní účastníci právního vztahu, o který v řízení jde, tj. jak sporní společníci (účastníci 1/ a 2/), tak účastník 3) jako společnost, o jejíž společníky se jedná.
19. Navrhovatelka dále osvědčila, že účastník 2) převedl své podíly, které dohromady zakládají 100% účast na účastníkovi 3), účastníku 1), aniž tuto transakci schválila valná hromada. Osvědčila rovněž skutečnost, že podíl v účastníku 3) představuje podstatnou část jmění účastníka 2). Tato skutečnost se podává i z účetních závěrek účastníka 2) a jejich příloh, založených ve sbírce listin obchodního rejstříku. Navrhovatelka přitom správně poukazuje na to, že pro aplikaci § 190 odst. 2 písm. i) z. o. k. postačuje, znamenal-li by převod části jmění podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání společnosti (zde účastníka 2/), bez ohledu na to, jaký předmět podnikání je zapsán v obchodním rejstříku. Navrhovatelka rovněž správně cituje komentářovou literaturu (Šuk, P. in Štenglová a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck 2020, k § 190 marg. č. 46), která jako příklad aplikace citovaného ustanovení uvádí situaci, kdy se jednatel holdingové společnosti, založené za účelem nabytí a správy konkrétních podílů v jiných společnostech, rozhodne tyto podíly prodat. I po právní stránce se tak vyhovění nároku navrhovatelky jeví jako pravděpodobné.
20. Odvolací soud dále považuje za dostatečně prokázanou i obavu navrhovatelky z toho, že účastník 1) sporné podíly v účastníkovi 2) dále zcizí, případně je zatíží věcným právem třetí osoby, aby tak navrhovatelce dále ztížil prosazení jejího osvědčeného nároku.
21. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil v části výroku I. o zákazu sporné podíly zcizit či zatížit, případně zcizit či zatížit jejich části, a ve výroku II. o uložení lhůty k podání žaloby ve věci samé, neboť je v této části věcně správné (§ 219 o. s. ř.).
22. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci samé.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.