o určení neplatnosti rozhodnutí orgánu strany, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 75 Cm 32/2020-53 ze dne 10. 12. 2020,

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně uvedeným usnesením ve výroku I. určil, že rozhodnutí členské schůze [Anonymizováno] ze dne 4. 11. 2019, kterým nebyl navrhovatel zaregistrován do řad členů účastníka, v důsledku čehož mělo zaniknout jeho členství v tomto účastníku uplynutím 20. 12. 2019, není v souladu se stanovami účastníka a se zák. č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen zák. o politických stranách), a je neplatné; ve výroku II. pak soud I. stupně zamítl návrh v části, aby bylo určeno, že rozhodnutí Předsednictva účastníka ze dne 20. 9. 2019, kterým byla zrušena licence [Anonymizováno] v [Anonymizováno] a určena [Anonymizováno] jako [Anonymizováno], kde mohou členové zrušené [Anonymizováno] žádat o registraci, není v souladu se stanovami účastníka a se zákonem o politických stranách, a je neplatné. Konečně ve výroku III. soud I. stupně rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

2. Rozhodnutí vychází ze zjištění, že Předsednictvo ČSSD usnesením ze dne 20. 9. 2019 zrušilo [Anonymizováno] (její licenci) a byla určena [Anonymizováno], kde mohou členové zrušené MO žádat o registraci, avšak tato MO dne 4. 11. 2019 rozhodla, že navrhovatel není registrován do řad členů účastníka. K jednání MO navrhovatel nebyl pozván a projednání a rozhodnutí MO o jeho registraci se tedy nezúčastnil. K žádosti navrhovatele o nápravu účastník nijak nereagoval a rozhodnutí [Anonymizováno] nezrušil ani nezměnil. Podle tvrzení navrhovatele mu v důsledku rozhodnutí MO zaniklo členství v účastníku a je tedy opodstatněný jeho návrh na poskytnutí ochrany podle zákona. Jako stěžejní pro posouzení věci je dle soudu I. stupně zjištění, že u navrhovatele nenastal žádný z důvodů pro zrušení jeho členství dle stanov účastníka. Pro případ zrušení MO soud I. stupně vycházel ze stanov, podle nichž se pozastavuje členství člena a pokud ten zažádá řádně o registraci v určené MO, což navrhovatel učinil, pak se jeho členství obnovuje dnem registrace. Podle soudu I. stupně jiný výklad Stanov, tedy že je na uvážení - hlasování [Anonymizováno], zda navrhovatele přijme či nikoli, resp. zda rozhodne o jeho registraci do svých řad či nikoli, nemůže být v souladu se Stanovami. Při přijetí opačného výkladu, uvádí k tomu dále soud I. stupně, by zrušením MO účastníka mohl účastník zrušit jakoukoli MO a tím by mohlo zaniknout bezdůvodně členství člena účastníka, navrhovatele, jinak by totiž člen neměl reálnou možnost členem účastníka zůstat. Podle soudu I. stupně podáním žádosti o registraci do určené MO přestává být členství navrhovatele pozastavené a navrhovatel je členem účastníka s nepozastaveným členstvím s tím, že případné rozhodnutí o registraci určené MO má vskutku jen pořádkový význam.

3. Soud I. stupně tak uzavřel, že navrhovatel postupoval dle Stanov tak, aby zůstal členem účastníka, a tedy jeho členství existuje; předmětné rozhodnutí [Anonymizováno] zde dne 4. 11. 2019, kterým nebyl navrhovatel zaregistrován do řad členů účastníka a v důsledku čehož mělo jeho členství zaniknout tak, podle soudu I. stupně, není v souladu se Stanovami a zákonem o politických stranách a je tudíž neplatné. K druhé části výroku pak soud I. stupně uvedl, že není žádného důvodu upřít účastníkovi právo způsobem podle Stanov rušit místní organizace. O nákladech řízení soudu I. stupně rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zák.č.292/2013 Sb. a žádnému nepřiznal právo na jejich náhradu vzhledem k míře úspěchu a neúspěchu obou účastníků.

4. Proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně podal účastník (dále též odvolatel) odvolání, a to do výroku I. a III., a navrhl změnu výroku I. rozhodnutí a zamítnutí návrhu v této části, dále změnu výroku III. o nákladech řízení, tedy trval na náhradě nákladů řízení. Odvolatel nesouhlasí s výkladem příslušných ustanovení Stanov, jak učinil soud I. stupně, ohledně pozastavení členství v případě zrušení licence MO a registrace člena v určené MO. Podle odvolatele soud I. stupně nepřípustně zasahuje do vnitřních poměrů účastníka jako politické strany, jejíž rozhodování prostřednictvím orgánů se vždy děje na základě hlasování, což je základní pilíř a princip demokracie ve straně. Trvá na tom, že Stanovy odvolatele nikde výslovně neupravují povinnost určené MO zaregistrovat žadatele o registraci v případě, že jeho MO byla odebrána licence. Z toho plyne, dále uvádí, že je výhradně jen a pouze na členech MO, která rozhoduje o žádosti o zaregistrování žadatele do svých řad, tedy zda jej hlasováním do svých řad přijme či nepřijme. V případě navrhovatele tedy bylo výhradně a pouze na [Anonymizováno], zda rozhodne o jeho registraci. Dále odvolatel poukazuje na rozdíl procedury hlasování o registraci člena a hlasování o přijetí uchazeče o členství ve straně. V daném případě navrhovatele nejde o přijetí uchazeče o členství do strany, ale o registraci člena s pozastaveným členstvím v MO určené předsednictvem strany. Člen strany nemusí být osobně přítomen hlasování o registraci, registrace není podmíněna zaplacení členského příspěvku a nerozhodla-li MO o registraci žadatele do svých řad, nelze se proti tomu odvolat, teprve rozhodnutím o registraci se žadateli obnovuje členství ve straně, přičemž obě podmínky musí být splněn, tedy žádost o registraci a hlasování o registraci, která není automatická. Soudu I. stupně odvolatel vytýká základní nepochopení obsahového rozdílu mezi pojmem zánik členství a zrušení členství. Navrhovateli nebylo členství zrušeno, ale jeho členství zaniklo (čl. 6/1,5 Stanov) bez dalšího uplynutím 3 měsíců ode dne zrušení licence [Anonymizováno] tím, že [Anonymizováno] na základě demokratického a tajného hlasování nezaregistrovala navrhovatele do řad svých členů (poměr hlasů 13:1 proti registraci navrhovatele).

5. Navrhovatel ve vyjádření k odvolání účastníka navrhuje potvrzení napadeného rozhodnutí, které považuje za věcně správné. Hlasování nástupnické MO, uvádí navrhovatel, jehož výsledkem je nepřeregistrace do této MO, je fakticky zrušením členství, resp. vede k zániku členství ve straně, takže oba pojmy lze v tomto případě považovat za synonyma. Podle navrhovatele postup orgánů účastníka soud I. stupně správně vyhodnotil jako prosté obcházení vlastních Stanov a zákona, neboť aplikační proces při registraci člena do nástupnické MO umožňuje zrušit členství prostým hlasováním členů nástupnické MO, aniž by se člen mohl zúčastnit takového rozhodování. Takový postup navrhovatel označuje za nepřípustný, který neguje právo na rovné postavení člena strany.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části, výrok I. a III., dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 85 zák.č. 292/2013 Sb.), a dopěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Předmětem řízení, v části dotčené odvoláním účastníka, je návrh navrhovatele na určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze ze dne 4. 11. 2019 určené [Anonymizováno] účastníka (politické strany ČSSD), kterým nebyl zaregistrován do řad členů strany v souvislosti se zrušením licence [Anonymizováno], v důsledku čehož mu mělo zaniknout členství ve straně; podle navrhovatele rozhodnutí členské schůze není v souladu se Stanovami účastníka a zákonem o politických stranách. Účastník navrhl zamítnutí této části návrhu, neboť podle jeho názoru Stanovy neupravují automatický nárok na registraci člena a bylo na hlasujících [Anonymizováno], jak hlasovali o registraci vzhledem k osobnosti navrhovatele.

8. Soud I. stupně v řízení provedl dokazování uvedenými listinami, zejména Stanovami účastníka, řádem přeregistrace, rozhodnutími účastníka ohledně zrušení [Anonymizováno] a určení [Anonymizováno] pro registraci, vyrozuměním navrhovatele, jeho žádostí o registraci, rozhodnutím [Anonymizováno], žádostí navrhovatele o nápravu jeho nezaregistrování v určené MO a po citaci příslušných ustanovení občanského zákoníku, zákona o politických stranách, Listiny základních práva a svobod, a s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, uzavřel, že rozhodnutí [Anonymizováno], kterým nebyl navrhovatel zaregistrován do řad členů strany, je neplatné, neboť není v souladu se Stanovami účastníka a zákonem o politických stranách. Podle soudu I. stupně je návrh navrhovatele na poskytnutí ochrany opodstatněný, neboť postup účastníka a rozhodnutí jeho orgánů představuje enormní zásah do základních práv občanů svobodně se sdružovat v politických stranách, jako je vyloučení člena či zrušení jeho členství. Za zásadní pro rozhodnutí pak vycházel ze zjištění, že u navrhovatele nenastal žádný z důvodů pro zrušení jeho členství dle Stanov, které může být zrušeno právě jen pro kvalifikované jednání dle Stanov. Za nepřijatelný pak hodnotil takový výklad Stanov, podle něhož by bylo na uvážení (hlasování) [Anonymizováno], zda navrhovatele přijme či nikoli, resp. zda rozhodne o jeho registraci do svých řad či nikoli; jinak by zrušením MO mohlo zaniknout bezdůvodně členství člena účastníka. Rozhodnutí o registraci člena do určené MO má podle, soudu I. stupně, toliko pořádkový význam, a v daném případě tak členství navrhovatele existuje.

9. Se zjištěními soudu I. stupně, hodnocením důkazů, právním hodnocením a přijatými závěry, jakož tedy i napadeným rozhodnutím, se odvolací soud plně ztotožnil. Soud I. stupně provedl v řízení rozsáhlé dokazování, zejména se velice podrobně zabýval Stanovami účastníka, pokud se jedná o členství, jeho přerušení, pozastavení, obnovení, zrušení členství, zrušení MO, o registraci členů v určené MO. Navrhovatel v procesu po zrušení MO postupoval podle Stanov, včas požádal o přeregistraci do určené MO a očekával, že na jeho žádost určená MO jej zaregistruje a nadále tak bude členem strany. Odvolací soud v souladu se soudem I. stupně považuje postup účastníka za závadový, jestliže svévolně za pomoci hlasování určené MO by bylo ukončeno členství navrhovatele ve straně, fakticky s důsledkem jako by byl navrhovatel ze strany vyloučen, aniž by však regulérně proběhl vylučovací proces a byly pro to splněny materiální i formální důvody dle Stanov, resp. zákona. V krajním případě by požehnání takovému postupu mohlo obecně, politickou stranu, spolek či jiný obdobný subjekt, směrovat ke zneužití a faktickému vylučování nepohodlných členů v rozporu se zákonem či stanovami. Takové výše popsané jednání účastníka nemůže požívat právní ochrany soudem, naopak musí být zaručena soudní ochrana dotčeného člena účastníka.

10. Jestliže tedy soud I. stupně návrhu v napadené části rozhodnutí vyhověl, výrok I., a určil, že předmětné rozhodnutí členské schůze MO účastníka je neplatné, nelze takovému rozhodnutí vytknout pochybení. Soud I. stupně správně zjistil skutkový stav, věc správně posoudil, se vznesenými námitkami se vypořádal, rozhodnutí řádně odůvodnil, s odkazem na zákonná ustanovení a judikaturu, odvolací soud tak pro stručnost dále odkazuje na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí.

11. Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že v odvolacím řízení plně úspěšnému navrhovateli přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, představovaných odměnou advokáta za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 3 100 Kč a 1 režijním paušálem podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč.