o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. února 2023 č. j. S 1815/RD74/KSUL, Fj 33566/2021/KSUL-198

1. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením odmítl návrh na zápis změn ze dne 23. června 2021 pod Fj 33566/2021/KSUL.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že dne 23. 6. 2021 byl doručen rejstříkovému soudu Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele] (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal [Jméno advokáta], advokát, v procesním postavení zástupce, z jehož datové schránky návrh odešel.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 14. června 2022 č. j. S 1815/RD58/KSUL, Fj 33566/2021/KSUL-175 rozhodl o zastavení řízení o zápis změn ze dne 23. června 2021 pod Fj 33566/2021/KSUL.

4. K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. listopadu 2022 č. j. 6 Cmo 120/2022-186 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení nezastavuje.

5. Soud prvního stupně uvedené rozhodnutí odůvodnil tím, že vyzval navrhovatele k předložení listin prokazujících vznik skutečností požadovaných k zápisu do rejstříku společenství - tedy k předložení čestného prohlášení zapisovaného předsedy, tj. [Anonymizováno] (dále zkráceně pouze „[Anonymizováno]“) podle § 152 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ) a podle § 46, § 63 - 67 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK) a souhlasu se zápisem rejstříku dle § 12 z. v. r. s úředně ověřeným podpisem a dále k opětovnému doložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 14. 6. 2021 v originále nebo úředně ověřené fotokopii s tím, že v případě „zaslání datovou schránkou“ musí být opatřena listina doložkou konverze. Poté soud konstatoval, že navrhovatel ve stanovené lhůtě ani ke dni rozhodnutí soudu listiny nedoložil a s odkazem na § 86 písm. e) z. v. r. Soud prvního stupně uzavřel, že mu nezbylo, než návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek odmítnout.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání (odvolatel). Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele zastupují navrhované fyzické osoby, nezdá se podle odvolatele povinnost doložit také čestné prohlášení této právnické osoby účelnou. Podle odvolatele požadavek soudu nevyplývá z žádných právních předpisů, přičemž k provedení zápisu je dle zákona nezbytné doložit jen čestná prohlášení všech osob, které [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu zastupují, což bylo řádně a včas doloženo v originále a bylo tak možné návrhu zcela vyhovět.

2) Na usnesení soudu prvního stupně je třeba hledět jako na překvapivé a rozporné s principem předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků, když soud v rámci skutkově podobného řízení o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u téhož soudu návrhu navrhovatele částečně vyhověl a zápis [Anonymizováno] jako statutárního orgánu navrhovatele povolil, aniž by požadoval doložit čestné prohlášení právnické osoby zapisované jako statutární orgán. Postup stejného rejstříkového soudu potvrzuje argumentaci navrhovatele.

3) Usnesení je nedostatečně odůvodněné a je nesrozumitelné a nepřezkoumatelné.

4) Samotný obsah oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, jehož nepředložení v originále bylo také důvodem odmítnutí návrhu, vyplývá z výzev k hlasování o rozhodnutí mimo zasedání a také z hlasovacích listin členů shromáždění navrhovatele, přičemž tyto listiny byly v originále k původnímu návrhu přiloženy.

7. Odvolatel navrhl, aby rozhodnutí bylo zrušeno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. K odvolací námitce ohledně nedostatečného odůvodnění a jeho nesrozumitelnosti a nepřezkoumatelnosti odvolací soud uvádí, že ji neshledává důvodnou.

10. Jak vyplývá z obsahu odvolání, odvolateli bylo zcela zřejmé, proč soud prvního stupně předmětný návrh odmítl a mohl tedy v odvolání proti usnesení soudu náležitě brojit, což také činil. Soud prvního stupně mohl sice své rozhodnutí lépe a obsáhleji odůvodnit, avšak toto nemělo vliv na uplatnění práv odvolatele. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 27 Cdo 3903/2017 měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv účastníků řízení.

11. Ohledně nedoložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 14. 6. 2021 (dále též jen „oznámení“) v originále nebo úředně ověřené fotokopii nebo opatřené konverzní doložkou (v případě elektronického podání), má odvolací soud za to, že z předloženého oznámení není zcela zřejmé, zda se jedná jen o barevnou fotokopii nebo o originál. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (sporného) se v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem neprovádí dokazování, a především zde nejsou účastníci v kontrapozici a potud není kromě soudu nikdo, kdo by mohl případně namítat, resp. rozporovat autenticitu předkládaných listin. Je tak nepochybně žádoucí, aby z důvodu zajištění autenticity dokládaných listin byly předkládány listiny v originále či v úředně ověřené kopii, případně opatřené konverzní doložkou v případě elektronického podání.

12. Povinnost předkládat v rejstříkovém řízení listiny v originále či v úředně ověřené kopii zákon výslovně nestanoví. V obecné rovině platí, že rejstříkový soud je oprávněn z důvodu zajištění autenticity dokládaných listin požadovat jejich předložení v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání opatřené konverzní doložkou. Uvedené však neznamená absolutní a bezvýjimečnou povinnost navrhovatele a tomu odpovídající oprávnění rejstříkového soudu takové listiny v této kvalitě automaticky a bez dalšího vyžadovat. Rejstříkový soud by měl vždy postupovat podle konkrétních okolností dané věci.

13. Za situace, že rejstříkový soud nemá důvodnou pochybnost o pravosti předkládaných listin, resp. pochybnost navrhovateli nevyjeví a současně vyplývá-li jejich autenticita ze spojení s dalšími předloženými listinami, jež byly předloženy v originále, neshledává odvolací soud předmětný požadavek rejstříkového soudu za důvodný. V daném případě rejstříkový soud ani v rámci předmětné výzvy ani v rámci odůvodnění svého usnesení žádnou pochybnost o pravosti předkládaných listin nevznesl. Taková pochybnost nevyplývá ani z obsahu spisu. Předmětné oznámení ve spojení s ostatními listinami - hlasovacími listinami jednotlivých vlastníků jednotek, jež byly předloženy v originále, lze podle právního názoru odvolacího soudu považovat za dostačující.

14. Dále se odvolací soud zabýval důvodností požadavků rejstříkového soudu na předložení listin, jejichž nepředložení bylo důvodem odmítnutí celého návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek:

I. K požadavku soudu ohledně předložení písemného souhlasu předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) se zápisem do „obchodního rejstříku“ podle § 12 z. v. r.

V daném případě byl navrhován zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, nikoliv do obchodního rejstříku. Do toho se zapisuje družstvo coby obchodní korporace.

Dle § 12 z. v. r. navrhovatel podle § 11 z. v. r. současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se podle tohoto nebo jiného zákona zapisují v rámci zápisu osoby, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin. V daném případě souhlas k zápisu navrženého družstva coby statutárního orgánu navrhovatele plyne z doložené plné moci, jíž udělil navrhovatel svým statutárním orgánem - [Anonymizováno] jednajícím členy jeho statutárního orgánu ([jméno FO] a [jméno FO]) speciálně k úkonům spojeným s podáním návrhu na změnu údajů v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce, včetně jejich souhlasu se zápisem do rejstříku společenství vlastníků jednotek.

Čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce, včetně jejich souhlasu se zápisem do rejstříku společenství vlastníků jednotek v tomto postavení, jsou v rejstříkovém spisu založena v originále s jejich úředně ověřenými podpisy. Nepředložení této požadované listiny tedy důvodem odmítnutí návrhu být nemůže.

II. K požadavku soudu ohledně předložení „čestného prohlášení“ předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) podle § 152 NOZ.

Podle § 152 odst. 1 NOZ právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). (odst. 1); Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby. (odst. 2); Týká-li se hlavní činnost právnické osoby nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a není-li hlavním účelem právnické osoby podnikání, může zakladatelské právní jednání určit, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností. (odst. 3).

Podle § 151 odst. 1 NOZ zákon, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.

V citovaných ustanoveních se podle odvolacího soudu promítá tzv. teorie fikce znamenající, že právnická osoba je umělý, reálně neexistující útvar, který sám o sobě žádnou vůli nemá, přestože má právní osobnost. Za právnickou osobu jednají a nahrazují její vůli členové orgánu. U právnické osoby nelze hovořit o svéprávnosti ve smyslu shodném se svéprávností fyzických osob, jak k tomuto dílčímu zjištění dospěla právní teorie. Právnická osoba tak sice má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§ 118 NOZ), avšak sama o sobě žádnou vůli nemá. V případě právnické osoby proto ani nelze hovořit o její svéprávnosti tj. o způsobilosti právnické osoby pro sebe vlastním jednáním nabývat práva a povinnosti. Vůli mohou projevit pouze členové orgánů právnické osoby.

Z uvedeného vyplývá nedůvodnost požadavku rejstříkového soudu k předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) coby právnické osoby podle § 152 NOZ, když toto prohlášení předkládají jen osoby za něj jen jednající, resp. do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapisované osoby. Tedy ani tento požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný, tudíž nepředložení čestného prohlášení podle § 152 NOZ právnickou osobou předsedou společenství (tj. [Anonymizováno]) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu. Nadto čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce, jsou v rejstříkovém spisu založena v originále s jejich úředně ověřenými podpisy.

III. K požadavku soudu ohledně předložení „čestného prohlášení“ předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) podle § 46 ZOK.

Podle § 46 odst. 1 ZOK v rozhodném znění (tedy znění do 30. 6. 2023) osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen "člen voleného orgánu"), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti. Kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 ZOK anebo zda u něho není dána překážka výkonu funkce. (§ 46 odst. 2 ZOK)

Z citovaného ustanovení vyplývá, že se vztahuje na členy voleného orgánu obchodní korporace zapisující se do obchodního rejstříku, do něhož se zapisují především obchodní korporace (viz § 42 z. v. r.).

Navrhovatel, v jehož rámci je navrhován zápis změny zapisovaných údajů, je společenstvím vlastníků jednotek, jež se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků jednotek - viz § 39 z. v. r., nikoliv do obchodního rejstříku. Toto ustanovení se tedy na daný případ nepoužije. Z předmětné výzvy rejstříkového soudu ve spojení s odůvodněním napadeného usnesení, přičemž v obou usneseních rejstříkový soud hovoří o zápisu do „obchodního rejstříku“, není zcela zřejmé, zda si rejstříkový soud ujasnil, do kterého veřejného rejstříku se zapisuje společenství vlastníků jednotek či zda se jedná jen o překlep (zjevnou nesprávnost). V každém případě ani tento požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný a nepředložení čestného prohlášení podle § 46 ZOK od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. od [Anonymizováno]) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu.

IV. K požadavku soudu prvního stupně ohledně předložení „čestného prohlášení“ předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) „podle § 63 - 67 ZOK.

Podle § 63 odst. 1 ZOK soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen "vyloučení člena statutárního orgánu").

V § 63 až v § 66 ZOK je zakotven institut vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, též „diskvalifikace“, rozhodnutím soudu. Ustanovení § 63 až 66 ZOK tudíž dopadají jen na členy orgánů obchodních korporací (a s nimi spjaté osoby). Obchodní korporací společenství vlastníků jednotek coby navrhovatel není - viz § 1 odst. 1 ZOK, dle něhož obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Toto ustanovení se tedy na daný případ nepoužije. Požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný, tudíž nepředložení čestného prohlášení podle § 63 - 67 ZOK od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. od [Anonymizováno]) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu. Nadto rejstříkový soud nevzal v úvahu, že ustanovení § 67 ZOK platilo jen do 31. 12. 2020.

Mínil-li rejstříkový soud, že je třeba znovu dokládat a prověřovat, zda osoby, které již byly jednou rejstříkovým soudem zapsány a u nich byly rejstříkovým soudem prověřeny zákonné předpoklady pro výkon funkce v rámci představenstva [Anonymizováno], splňují předpoklady pro výkon funkce členů statutárního orgánu [Anonymizováno], jsoucího předsedou společenství - navrhovatele, zapsaného v obchodním rejstříku, byl by takový požadavek na dvojí prověřování podle názoru odvolacího soudu nesprávný a nedůvodný.

15. Ze všech výše uvedených důvodů je zřejmé, že soudem prvního stupně dané důvody pro odmítnutí návrhu dle § 86 písm. e) z. v. r. pro nepředložení listin soudem uváděných dány nebyly. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se předmětný návrh neodmítá.