o určení neplatnosti rozhodnutí orgánu účastníka z 1. října 2015, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 90/2019-183 ze dne 9. prosince 2021

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně, z důvodu souladu postupu odvolacího orgánu účastníka se zákonem, se stanovami i s disciplinárním řádem, ve výroku I. zamítl návrh argumentující naopak rozporem se zákonem a stanovami na určení neplatnosti rozhodnutí Odvolací komise [Jméno advokáta B] (dále též zkráceně [Anonymizováno] [Anonymizováno] ) č. j. OK 93/07/2015 z 1. října 2015 a ve výroku II. rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) tak, že navrhovatelce uložil povinnost zaplatit účastníkovi (dále též zkráceně [Anonymizováno] ) na náhradě nákladu řízení částku 180 290 Kč.

2. Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že se návrhem na zahájení řízení podaným dne 2. července 2016 navrhovatelka domáhala, aby soud svým rozhodnutím určil neplatnost rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. j. OK 93/07/2015 z 1. října 2015, jímž bylo rozhodnuto jednak o zrušení části výroku rozhodnutí [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. j. 15/10 ze dne 14. července 2010 a jednak o zamítnutí odvolání navrhovatelky proti rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. j. 37/2010 (15/2010) z 15. dubna 2010 nesprávně datovaného dnem 4. 5. 2010.

3. Dále soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že podle návrhu na zahájení řízení písemné vyhotovení napadeného rozhodnutí navrhovatelka obdržela až dne 5. května 2016, ačkoli bylo vydáno již 1. října 2015. Soud I. stupně vzal v úvahu její pravdivé tvrzení, že je členkou účastníka a důvody neplatnosti napadeného rozhodnutí spatřuje ve skutečnosti, že napadené usnesení vykazuje formální nedostatky, neboť je v něm podle navrhovatelky nesprávně označeno přezkoumávané rozhodnutí, a to jak v názvu orgánu, jenž přezkoumávané rozhodnutí vydal, tak i v jeho nesprávném číselném označené a v nesprávné dataci, přičemž ve skutečnosti, je podle navrhovatelky napadené usnesení v rozporu se stanovami účastníka, když napadeným usnesením bylo rozhodnuto o údajném disciplinárním provinění navrhovatelky, ačkoli v době jeho vydání již uplynula ta nejdelší, pětiletá promlčecí lhůta stanovená disciplinárním řádem účastníka. V této souvislosti měla navrhovatelka poukázat na skutečnost, že o disciplinárním provinění se účastník dozvěděl dne 14. července 2010, přičemž napadené rozhodnutí odvolacího orgánu bylo vydáno až 1. října 2015. Proto podle navrhovatelky další projednání tohoto jejího tvrzeného disciplinárního provinění mělo být z důvodu promlčení zastaveno.

4. Konečně soud I. stupně vycházel z argumentace navrhovatelky podle níž z napadeného rozhodnutí není zřejmé, za jaké jednání byla navrhovatelce uložena pokuta ve výši 6 000 000 Kč, zda za nenastoupení na utkání nebo za přijetí úplatku.

5. Navrhovatelka se současně domáhala přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 4 000 000 Kč, avšak tento svůj návrh v průběhu řízení vzala zpět.

6. Po provedeném dokazování soud I. stupně vycházel ze závěrů o skutkovém stavu věci, podle něhož v roce 2010 byla ze strany [Anonymizováno] [Anonymizováno] zahájena dvě disciplinární řízení s navrhovatelkou pro podezření ze spáchání disciplinárního provinění a obě disciplinární řízení byla spojena. V rámci tohoto spojeného disciplinárního řízení následně [Anonymizováno] [Anonymizováno] svým rozhodnutím č. j. 37/2010 (15/2010) z 15. dubna 2010 (nesprávně datovaným dnem 4. 5. 2010) rozhodla, že se navrhovatelka dopustila disciplinárního provinění a) znevážení jména fotbalu podle přílohy 1 čl. 16 disciplinárního řádu, b) zaviněného nenastoupení družstva k utkání podle přílohy 2 čl. 2 písm. b) disciplinárního řádu, c) nesportovního a nekalého ovlivňováni průběhu utkáni /soutěže, a to podle přílohy 2 čl. 6 disciplinárního řádu a d) porušování zákonů, stanov, řádů a předpisu účastníka a rozhodnuti jeho orgánu podle přílohy 2 čl. 7 disciplinárního řádu.

7. Soud I. stupně dále vycházel ze skutečnosti, že uvedených disciplinárních provinční se navrhovatelka měla dopustit tím, že úmyslně nenastoupila k utkání proti klubu [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. dne 10. dubna 2010 a dále tím, že včas neoznámila korupční jednání jiného klubu a nespolupracovala s [Anonymizováno] [Anonymizováno] při šetření tohoto korupčního jednání.

8. Z hlediska trestání uvedených disciplinárních deliktů soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že ze shora uvedených čtyř disciplinárních provinění uložila [Anonymizováno] [Anonymizováno] navrhovatelce trest představovaný pokutou za to nejzávažnější a současně nejvíce [Anonymizováno] poškozující provinění, jímž bylo provinění spojené s absencí hráčů na hřišti. [Anonymizováno] [Anonymizováno] se v uvedeném směru řídila rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, zejména jeho rozhodnutím sp. zn. 28 Cdo 4852/2009 posuzující také nenastoupení hráčů k utkání.

9. Po zvážení konkrétních přitěžujících okolností v podobě dalších tří závažných disciplinárních provinění [Anonymizováno] [Anonymizováno] postupem podle § 21 účastníkova disciplinárního řádu (v roce 2010 se účastník nazýval [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - proto shora uvedená zkratka [Anonymizováno]) uložil navrhovatelce trest při polovině disciplinární trestní sazby umožňující uložit pokutu až 10 000 000 Kč a celkově tak Disciplinární komise účastníka rozhodnutím č. j. 37/2010 (15/2010) z 15. dubna 2010 (nesprávně datovaným dnem 4. 5. 2010) uložila navrhovatelce úhrnný trest představovaný odebráním 20 bodu a peněžitou pokutou ve výši 6 000 000 Kč a současně navrhovatelce uložila povinnost nahradit způsobenou škodu.

10. Soud I. stupně vyšel rovněž ze skutečnosti, že proti uvedenému rozhodnutí Disciplinární komise účastníka podala navrhovatelka odvolání k odvolacímu orgánu spolku, o němž rozhodla Odvolací a revizní komise [Anonymizováno] svým rozhodnutím č. j. 15/10 datovaným dnem vyhotovení 6. září 2010 tak, že zrušila povinnost nahradit škodu a změnila výrok o uložení úhrnného trestu tak, že snížila počet odebraných bodů z 20 na 15, avšak ohledně uložené pokuty bylo odvolání zamítnuto. Toto rozhodnutí Odvolací a revizní komise účastníka č. j. 15/10 datované dnem 6. září 2010 bylo však zrušeno v části týkající se uložené pokuty, a to pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 11 C 352/2010-200 ze 7. srpna 2013 ve spojení s rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 1/2014-251 z 20. března 2014 a ve zbytku týkajícím se odnětí bodů bylo potvrzeno.

11. Soud I. stupně rovněž vycházel ze skutečnosti, že po vrácení věci odvolací komisi účastníka ohledně peněžité pokuty ve výši 6 000 000 Kč opakovaně o odvolání navrhovatelky proti rozhodnutí Disciplinární komise účastníka č. j. 37/2010 (15/2010) z 15. dubna 2010 rozhodla Odvolací komise účastníka označovaného nově již jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno advokáta B] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), a to svým rozhodnutím č. j. OK 93/07/2015 z 1. října 2015. [Anonymizováno] [Anonymizováno] opakovaně rozhodla tak, že odvolání navrhovatelky v části týkající se pokuty zamítla, když rozhodnutí co do uložení peněžité pokuty ve výši 6 000 000 Kč, jako součásti úhrnného trestu za spáchání všech disciplinárních provinční, bylo shledáno [Anonymizováno] [Anonymizováno] věcně správným.

12. Uvedenému opakovanému rozhodnutí Odvolací komise účastníka se navrhovatelka bránila tak, že podala dne 2. 7. 2016 nyní projednávaný návrh soudu na prohlášení uvedeného rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] za neplatné.

13. Soud I. stupně návrh, opírající se o setrvalou výše uvedenou argumentaci, posoudil zejména podle § 258 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., (nový občanský zákoník - zkráceně NOZ) a konstatoval, že navrhovatelka je aktivně legitimována k podání předmětného návrhu, jenž byl podán včas.

14. Podle soudu I. stupně však není dán žádný z navrhovatelkou tvrzených důvodů neplatnosti napadeného rozhodnutí.

15. Pokud jde o tvrzené formální nedostatky napadeného rozhodnutí, potom podle soudu I. stupně drobné nedostatky v tomto směru nepřestavují důvod neplatnosti napadeného usnesení ani usnesení shora uvedeného prvostupňového spolkového disciplinárního orgánu.

16. Stejně tak podle soudu I. stupně neobstojí námitka promlčení trestnosti v důsledku tvrzeného uplynutí pětileté promlčecí lhůty neboť skutek, který je předmětem disciplinárního řízení, se podle soudu I. stupně udál v roce 2010 a disciplinární řízení o něm bylo zahájeno rovněž v roce 2010, tedy před uplynutím promlčecí pětileté lhůty.

17. Podle soudu I. stupně je z napadeného rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] zcela zřejmé, že se navrhovatelka svými jednáními dopustila celkem čtyř disciplinárních provinění a z toho důvodu jí byl v souladu s disciplinárním řádem účinným v roce 2010 uložen trest za nejzávažnější z těchto disciplinárních provinění s přihlédnutím k přitěžujícím okolnostem, jakož i k tomu, že disciplinární řád umožňoval uložit i dva tresty, a to pokutu až do výše 10 000 000 Kč a odebrání až dvaceti soutěžních bodů. Z tohoto důvodu podle soudu I. stupně neobstojí argument, že podle navrhovatelky není zřejmé, jakého protiprávního jednání se měla svým jednáním dopustit a za co jí byl uložen trest. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

18. Proti tomuto usnesení soudu I. stupně se v celém rozsahu odvolala navrhovatelka (odvolatelka) a domáhala se jeho změny a vyhovění návrhu, když podle jejího názoru nelze v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu přehlížet formální nedostatky rozhodnutí orgánu spolku a tedy ani napadeného rozhodnutí Odvolací komise účastníka. Proto odvolatelka vyjádřila nesouhlas také s posouzením formálních nedostatků prvostupňového rozhodnutí Disciplinární komise tehdejšího [Anonymizováno].

19. V rámci svých úvah obhajujících právní názor o promlčení a zániku odpovědnosti za případný disciplinární delikt odvolatelka zdůraznila, že smyslem stanovení předmětné promlčecí lhůty je zánik odpovědnosti za případný disciplinární delikt a tento zánik odpovědnosti má podle odvolatelky primárně hmotněprávní charakter s procesněprávními důsledky.

20. Dále podle odvolatelky soud I. stupně uznává, že postupem Odvolací komise účastníka došlo k porušení stanov, ale nesprávně nevidí důvod pro zásah soudu ve smyslu zrušeni napadeného rozhodnutí. To podle odvolatelky není správný postup, jestliže soud I. stupně rezignoval na hodnocení daného skutkového stavu z pohledu ustanovení § 258 a násl. NOZ. Podle odvolatelky soud I. stupně nedostatečně posoudil, zda formální pochybení spolku, jež podle odvolatelky soud I. stupně uznal, (např. absence bližšího popisu důvodu provinění) nepřeváží nad proviněním odvolatelky.

21. Podle odvolatelky měl soud I. stupně posuzovat namítané rozpory testem proporcionality, což podle ní Městský soud v Praze neučinil a zatížil tak rozhodnutí vadou a nepřezkoumatelností. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu I. stupně souvisí podle odvolatelky se skutečností, že námitku formální vady rozhodnutí Odvolací komise účastníka soud I. stupně neposoudil a nepoměřil intenzitu rozporu napadeného rozhodnutí se zákonem nebo se stanovami.

22. V dalším odvolatelka poukázala na tvrzené promlčení trestnosti uváděného jednání a na zánik své odpovědnosti za tvrzené disciplinární delikty a poukázala také na skutečnost, že takovýto zánik odpovědnosti má hmotněprávní charakter s následnými procesněprávními důsledky. Tak tomu podle odvolatelky bylo i v projednávaném případě rozhodnutí Odvolací komise účastníka, vydaného až po uplynulí promlčecí lhůty a tuto skutečnost v napadeném rozhodnutí soud I. stupně podle jejího názoru nezohlednil a podle ní je předmětné rozhodnutí Odvolací komise účastníka v rozporu se stanovami a má tak negativní dopady do jejích práv.

23. Dále odvolatelka poukázala na jí tvrzenou nejasnost a nepřezkoumatelnost napadeného usnesení soudu I. stupně nereagujícího na rovněž nejasné rozhodnutí orgánu spolku - Odvolací komise účastníka ohledně toho, za jaké jednání byla odvolatelce uložena pokuta ve výši 6 000 000 Kč, zda za úmyslně nenastoupení na zápas, nebo za údajnou nespolupráci při prověřování korupce.

24. Konečně podle odvolatelky neobstojí ani výrok o nákladech řízení, v němž soud I. stupně nesprávně stanovil počet úkonů provedených advokátem a rovněž nesprávně stanovil i soudem I. stupně použité tarifní hodnoty, u nichž soud I. stupně nevysvětlil proč jde o dvě tarifní hodnoty v různých výších.

25. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, avšak odvolání odvolatelky důvodným neshledal.

26. Z hlediska skutkového odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že podle zápisu ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. L 1066 účastník vznikl dne 13. 9. 1990 a od 1. ledna 2014 používá název [právnická osoba] (zkráceně shora uvedené označovaní [Anonymizováno]), když před tím užíval název [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (zkráceně shora uvedené označovaní [Anonymizováno]) a tyto historicky užívané názvy uvedeného spolku byly také součástí názvů spolkem tvořených komisí a v projednávané věci jsou významné především prvostupňové a odvolací disciplinární komise.

27. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že předmětem rozhodování soudu I. stupně v projednávané věci byl přezkum správnosti rozhodnutí odvolacího orgánu spolku určeného stanovami spolku o tom, zda se člen spolku dopustil disciplinárního provinění, jakož i o tom, jaký trest za nepřípustné jednání obdrží. Předmětem přezkumné činnosti odvolacího soudu bylo posouzení toho, zda soud I. stupně správně zamítl návrh na zrušení rozhodnutí Odvolací komise [Jméno advokáta B] č. j. OK 93/07/2015 z 1. října 2015, jímž tento spolkový odvolací disciplinární orgán zamítl odvolání člena spolku (navrhovatelky - [právnická osoba].) proti prvostupňovému rozhodnutí spolkového disciplinárního orgánu - Disciplinární komise [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), jež navrhovatelce uložila za vícero shora popsaných disciplinárních provinění souhrnný trest ztráty bodů (ohledně ztráty bodů je přitom řízení skončena) a pokuty 6 000 000 Kč v rámci disciplinární trestní sazby 0 10 000 000 Kč.

28. Z hlediska skutkového odvolací soud vycházel shodně se soudem I. stupně ze skutečnosti, že v souvislosti s utkáním [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] s [právnická osoba] dne 30. 5. 2009 navrhovatelka včas neoznámila korupční jednání jiného klubu a nespolupracovala s [Anonymizováno] [Anonymizováno] při šetření tohoto korupčního jednání a dále, že navrhovatelka úmyslně nenastoupila k utkání proti klubu [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]. dne 10. dubna 2010.

29. Tato jednání zjistila Disciplinární komise účastníka a dostatečně určitě a nezaměnitelně jej popsala ve svém rozhodnutí č. j. 37/2010 (15/2010) z 15. dubna 2010 ve spojení s rozhodnutím Odvolací komise [Jméno advokáta B] č. j. OK 93/07/2015 z 1. října 2015.

30. Obě uvedená jednání navrhovatelky byla prvostupňovou disciplinární komisí, jakož i disciplinární odvolací komisí účastnice kvalifikována tak, že se navrhovatelka dopustila disciplinárního provinění a) znevážení jména fotbalu podle přílohy 1 čl. 16 disciplinárního řádu, b) zaviněného nenastoupení družstva k utkání podle přílohy 2 čl. 2 písm. b) disciplinárního řádu, c) nesportovního a nekalého ovlivňováni průběhu utkáni /soutěže podle přílohy 2 čl. 6 disciplinárního řádu a d) porušování zákonů, stanov, řádů a předpisu účastníka a rozhodnuti jeho orgánu podle přílohy 2 čl. 7 disciplinárního řádu.

31. Za tato specifikovaná disciplinární provinění uložila Disciplinární komise účastníka v uvedeném rozhodnutí navrhovatelce shora uvedený disciplinární trest. Rozhodnutí o trestu přitom dále přípustně doplnila a odůvodnila Odvolací komise [Jméno advokáta B] v uvedeném návazném rozhodnutí č. j. OK 93/07/2015 z 1. října 2015.

32. Z hlediska skutkového odvolací soud vycházel rovněž ze skutečnosti, že disciplinárním řádem účastníka účinným v době spáchání předmětných disciplinárních deliktů byl disciplinární řád účastníka účinný od 1. 7. 2006, přičemž pozdější disciplinární řády účastníka účinné od 1. 7. 2013 a od 24. 7. 2015 v přechodných ustanoveních stanovily, že se disciplinární provinění spáchaná před 30. 6. 2013 projednají podle dosavadního disciplinárního řádu.

33. Z hlediska dopadu běhu času na postup disciplinárního řízení disciplinární řád účastníka účinný od 1. 7. 2006 stanovil v čl., že „disciplinární řízení nelze zahájit, jestliže od doby, kdy se disciplinární komise o provinění hodnověrně dozví uplyne doba delší než … (u skutkových podstat projednávané věci) … pět let“.

34. Uvedený disciplinární řád účastníka, stejně jako později účastníkem přijaté disciplinární řády účastníka, účinné od 1. 7. 2013 a 24. 7. 2015, jež by podle odvolatelky mohly být pro ni příznivější, v rámci disciplinárního trestání neobsahují jiná ustanovení o zániku trestnosti v souvislosti s plynutím času, než zánik trestnosti promlčením. Tyto disciplinární řády účastníka, účinné od 1. 7. 2013 a 24. 7. 2015 otázky promlčení upravují v tom směru, že disciplinární delikty, jež jsou předmětem projednávané věci, nelze projednat, jestliže od jednání zakládajícího podezření ze spáchání disciplinárního deliktu nebo od okamžiku, kdy vznikl stav, za nějž je osoba odpovědná, uplynula promlčecí doba delší než pět let, přičemž promlčecí doba počíná běžet od ukončení jednání (nedovoleného jednání). Běh promlčecí doby se však přerušuje jednak zahájením disciplinárního řízení pro disciplinární přečin, o jehož promlčení jde; dále spáchal-li podezřelý ze spáchání disciplinárního přečinu v promlčecí době nový disciplinární přečin, za který disciplinární řád stanoví disciplinární trest stejný nebo přísnější a konečně zahájením trestního stíhání pro totéž jednání. Přerušením promlčecí doby podle uvedené pozdější spolkové úpravy disciplinárního trestání počíná promlčecí doba nová a do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou bylo disciplinární řízení přerušeno, ani doba, po kterou bylo disciplinární řízení vedeno.

35. Již uvedené podle odvolacího soudu nemůže svědčit ve prospěch odvolatelkou prosazovaného názoru, že v jejím případě mělo dojít k zániku trestnosti jejího jednání v důsledku běhu času (uplynutím pětileté promlčecí lhůty), neboť k potrestání dřívějšího deliktu souvisejícího s utkáním [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] s [právnická osoba] ze dne 30. 5. 2009 společně s nenastoupením k utkání proti klubu [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. dne 10. dubna 2010 došlo v krátké době, do jednoho roku od spáchání obou deliktů, a to rozhodnutím prvostupňové Disciplinární komise účastníka č. j. 37/2010 (15/2010) z 15. dubna 2010, přičemž v následující době již probíhalo pouze řízení o odvolání navrhovatelky za účelem posouzení toho, zda prvostupňové rozhodnutí má vady a mělo by být zrušeno, či nikoliv. V průběhu odvolacího řízení proti uvedenému prvostupňovému rozhodnutí Disciplinární komise účastníka tak podle právního názoru odvolacího soudu, v souladu s disciplinárním řádem účastníka, nemohlo dojít k zániku trestnosti shora uvedených jednání navrhovatelky, neboť o trestu za obě jednání v té době již bylo rozhodnuto, byť nepravomocně.

36. Odvolací soud z hlediska právního nemá pochyb o soudem I. stupně správně zjištěné a odvolatelkou nezpochybňované skutečnosti, že uvedená dvě jednání odvolatelky naplňují shora uvedené skutkové podstaty čtyř disciplinárních provinění, jež rovněž nebyla odvolatelkou zpochybňována, když odvolatelka skrze námitku promlčení namítá pouze zánik trestnosti svých jednání ve vztahu k naplněným skutkovým podstatám uvedených disciplinárních deliktů.

37. Dále z hlediska právního proto ani odvolací soud nemá pochyb o tom, že nenastoupila-li navrhovatelka úmyslně k utkání proti klubu [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. dne 10. dubna 2010 a nespolupracovala-li s disciplinární komisí v souvislosti s utkáním [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] proti [právnická osoba] dne 30. 5. 2009 a včas neoznámila korupční jednání jiného klubu, dopustila se tím disciplinárního provinění a) znevážení jména fotbalu podle přílohy 1 čl. 16 disciplinárního řádu, b) zaviněného nenastoupení družstva k utkání podle přílohy 2 čl. 2 písm. b disciplinárního řádu, c) nesportovního a nekalého ovlivňováni průběhu utkáni /soutěže podle přílohy 2 čl. 6 disciplinárního řádu a d) porušování zákonů, stanov, řádů a předpisu účastníka a rozhodnuti jeho orgánu podle přílohy 2 čl. 7 disciplinárního řádu, což správně zjistila [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dostatečně určitě a nezaměnitelně tato jednání ve svém rozhodnutí č. j. 37/2010 (15/2010) z 15. dubna 2010 popsala a správně právně kvalifikovala z pozice prvostupňového orgánu účastníka, v té době se nazývajícího [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

38. Uvedený orgán své rozhodnutí o uložení disciplinárního trestu - pokuty v rámci tehdy platného disciplinárního řádu [Anonymizováno] ve výši 6 000 000 Kč v rámci sazby za disciplinární provinění v rozmezí 0 - 10 000 000 Kč dostatečně, řádně a přesvědčivě odůvodnil, přičemž doplňující doodůvodnění rozhodnutí o výši uvedené sankce je ve zcela vyčerpávajícím rozsahu obsaženo v rozhodnutí Odvolací komise účastníka ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) č. j. OK 93/07/2015 z 1. října 2015.

39. Obě uvedená rozhodnutí, prvostupňové i odvolací, je podle právního názoru odvolacího soudu nutno posuzovat jako jedno disciplinární rozhodnutí, byť již samotné rozhodnutí prvostupňové [Anonymizováno] [Anonymizováno] uspokojivě odůvodňuje rozhodnutí o uložení disciplinárního trestu za konkrétní, disciplinárním řádem potírané nedovolené jednání naplňující znaky skutkových podstat disciplinárních provinění.

40. Jestliže i Odvolací komise účastníka opakovaně popsala závadové jednání navrhovatelky postižitelné podle disciplinárního řádu společně se skutkovými podstatami disciplinárních provinění, jež toto jednání navrhovatelky naplnilo a ztotožnila-li se Odvolací komise účastníka s popsanými důvody pro uložení souhrnného trestu za všechna disciplinární provinění v podobě pokuty ve výši 6 000 000 Kč, vedle ztráty bodů, a to přibližně v polovině sazby za disciplinární provinění v rozmezí 0 - 10 000 000 Kč, nemá podle právního názoru odvolacího soudu odvolání navrhovatelky oporu v obsahu soudního spisu.

41. Neobstojí tak tvrzení odvolatelky, podle níž rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve spojení s v rozhodnutím, Odvolací komise účastníka ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) postrádá bližší popis důvodu jejího disciplinárního provinění.

42. Z uvedených důvodů odvolací soud konstatuje, že ze strany soudu I. stupně nebyl shledán postup rozporný s § 258 a násl. NOZ, když i podle odvolacího soudu výše nyní projednávaného disciplinárního trestu představovaného pokutou 6 000 000 Kč odpovídá velmi závažným právním následkům jednání navrhovatelky, zejména ve vztahu ke jménu účastníka na poli domácího i zahraničního sportu.

43. Z důvodů dostatečného odůvodnění předmětného disciplinárního rozhodnutí nemůže obstát ani odvolací argumentace poukazující na tvrzenou nejasnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí soudu I. stupně nereagujícího podle odvolatelky na tvrzenou absenci odůvodnění Odvolací komise účastníka ohledně toho, za jaké jednáni odvolatelce byla uložena pokuta ve výši 6 000 000 Kč. Je tomu tak také proto, že podle právního názoru odvolacího soudu je z uvedených disciplinárních rozhodnutí zcela zřejmé, že souhrnný disciplinární trest postihuje obě shora uvedená nedovolená jednání, kdy v souvislosti s utkáním [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] s [právnická osoba] dne 30. 5. 2009 navrhovatelka včas neoznámila korupční jednání jiného klubu a nespolupracovala s [Anonymizováno] [Anonymizováno] při šetření tohoto korupčního jednání a dále navrhovatelka úmyslně nenastoupila k utkání proti klubu [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. dne 10. dubna 2010.

44. Jestliže proto soud I. stupně neshledal vady v průběhu rozhodování ani ve vlastním rozhodnutí Odvolací komise účastníka ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku - Odvolací komise účastníka ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) zamítl, je toto jeho rozhodnutí věcně správné.

45. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

46. Vedle shora uvedených neúspěšných odvolacích argumentací před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatelky poukazující na tvrzené porušení stanov spolkovými orgány, určenými stanovami k vymáhání chování členů spolku v souladu se stanovami a k trestání disciplinárních deliktů. Tohoto porušení stanov se měly tyto disciplinární orgány dopustit v průběhu předmětného disciplinárního řízení neuvedením za jaké jednáni odvolatelce byla uložena pokuta ve výši 6 000 000 Kč, což podle odvolatelky nebylo zohledněno v rozhodnutí soudu I. stupně. Tato argumentace ve smyslu již uvedeného neobstojí také proto, neboť po přezkoumání věci odvolacím soudem Vrchní soud v Praze nezjistil žádné porušení stanov ze strany disciplinárních orgánů účastníka v procesu rozhodování o předmětných disciplinárně stihaných jednáních (úmyslně nenastoupení na zápas a včasnou nespolupráci při prověřování korupce), zejména když z rozhodnutí prvostupňového disciplinárního orgánu účastníka ve spojení s napadeným rozhodnutím odvolacího disciplinárního orgánu účastníka je zcela zřejmé za jaké jednání naplňující konkrétní disciplinárními orgány uvedené skutkové podstaty disciplinárních provinění byla navrhovatelka disciplinárně potrestána souhrnným trestem za všechny disciplinární delikty, a to pokutou ve výši 6 000 000 Kč, jejíž výši uvedené disciplinární orgány účastníka dostatečně odůvodnily.

47. Jestliže uvedené mělo být také odvolacím důvodem nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí soudu I. stupně, nemohla ani v tomto argumentace odvolatelky obstát.

48. Podle právního názoru odvolacího soudu za situace, kdy nebylo zjištěno ze strany odvolacího disciplinárního orgánu účastníka žádné pochybení, zejména ve vztahu k ukládanému disciplinárnímu trestu, nelze soudu I. stupně vytknout ani to, že se podle odvolatelky ve svém rozhodnutí nezabýval věcí z hlediska testu proporcionality.

49. Stejně tak před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatelky poukazující na tvrzené formální nedostatky prvostupňového rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], když i podle právního názoru odvolacího soudu shora popsané formální nedostatky rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] představují pouhé zjevné nesprávnosti a písařské chyby, aniž by existovaly jakékoli pochyby o specifikaci předmětných rozhodnutí orgánů účastníka. Případný přepjatý formalismus v uvedeném směru nemohl obstát ani před odvolacím soudem, jenž se v uvedeném směru ztotožnil s právním názorem soudu I. stupně. správným směrem ovlivněným rozhodovací praxí Ústavního soudu.

50. Konečně před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatelky poukazující na tvrzenou nesprávnost výroku napadeného rozhodnutí v části týkající se nákladů řízení, v němž podle odvolatelky měl soud I. stupně nesprávně stanovit odměnu advokáta účastníka. Důvodem je skutečnost, že počty provedených úkonů advokátem účastníka odpovídají skutečnosti obsažené v soudním spise a použití dvou výší odměn pro různé okruhy úkonů odpovídá skutečnosti, že odvolatelka původně uplatňovala také peněžní nárok v podobě zadostiučinění ve výši 4 000 000 Kč a vedle toho i vyslovení neplatnost rozhodnutí orgánu spolku ohledně pokuty 6 000 000 Kč a teprve až po výrazně dlouhé době probíhajícího řízení svůj návrh omezila o původní požadavek na zaplacení též zadostiučinění ve výši 4 000 000 Kč. Proto za úkony advokáta účastníka jím provedené v závěru řízení před soudem I. stupně byla správně přiznána soudem I. stupně advokátu účastníka odměna toliko ve výši 2 500 Kč za každý z úkonů právní služby.

51. O nákladech odvolacího řízení bylo, vzhledem k plné úspěšnosti účastníka, rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému účastníkovi byla přiznána plná náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 6 776 Kč představovaná náklady na právní zastoupení jeho advokátem dle ustanovení § 6, § 7, § 9, § 11 odst. 1 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby jeho advokáta po 2 500 Kč, k čemu náleží 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč. Advokátu účastníka náleží rovněž náhrada podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. za advokátem odvedenou DPH ve výši 1 176 Kč.

52. Proto bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 6 776 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.