o odvolání a jmenování likvidátora, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2021, č. j. 75 Cm 225/2019-47

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 75 Cm 225/2019-47 ze dne 11. ledna 2021 se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Usnesením ze dne 11. ledna 2021, č. j. 75 Cm 225/2019-47 soud I. stupně ve výrocích I. – III. zamítl návrh na odvolání účastnic 2., 3. a 4. z funkce likvidátorek účastnice 1., uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastnici 1. náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč a rozhodl, že ve vztahu navrhovatelky a účastnic 2., 3. a 4. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 26. října 2019, doplněným podáním ze dne 4. prosince 2020, navrhovatelka domáhala odvolání účastnic 2., 3. a 4. z funkce likvidátorek účastníka 1. a jmenování nového likvidátora soudem z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Důvodem pro vyhovění návrhu měla být podle navrhovatelky skutečnost, že účastnice 2., 3. a 4., jakožto likvidátorky účastnice 1., jsou téměř po 4 roky nečinné a neplní řádně své povinnosti likvidátorek. Navrhovatelka měla za to, že v důsledku nečinnosti účastnic 2., 3. a 4. jsou dány předpoklady pro odvolání likvidátorek a jmenování nového likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

3. Soud I. stupně věc posoudil podole § 191 nového občanského zákoníku č.89/2012 Sb. (NOZ) a konstatoval, že soud může odvolat likvidátora i v případě, že jej svým rozhodnutím nejmenoval, avšak odvolání likvidátora rozhodnutím soudu je mimořádným vnějším zásahem do poměru likvidované osoby a lze k tomuto přikročit pouze, jestliže řádně neplní svoje povinnosti.

4. Základní kritérium pro hodnocení způsobu, jakým svou funkci likvidátorky vykonávají, je podle soudu I. stupně péče řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 NOZ), tedy kontrola, zdali likvidátorky postupují v likvidaci řádně a efektivně. Zjistí-li podle soudu I. stupně členové likvidované právnické osoby nebo členové jejích orgánů, že likvidátorky neplní svoje povinnosti řádně, měli by likvidátoky odvolat a povolat likvidátora jiného buď sami, nebo dát podnět ke změně osoby likvidátora příslušnému orgánu právnické osoby.

5. Podle soudu I. stupně je soudní řízení směřující k odvolání likvidátora jzahajováno na návrh osoby, která osvědčí právní zájem.

6. Podle soudu I. stupně mezi účastníky nebylo sporu o tom, že navrhovatelka je členkou družstva a je tak aktivně legitimována k podání návrhu, avšak podle jeho názoru neprokázala právní zájem na odvolání likvidátorek ve smyslu §191 odst. 2 NOZ.), přičemž právní zájem na odvolání likvidátora má navrhovatelka tehdy, pokud se takový zájem přímo dotýká jejího právního postavení, tj. jejích práv a povinností vyplývajících z hmotného práva. Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem, jako v tomto případě, podle soudu I. stupně nepostačuje.

7. Z těchto důvodů soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že navrhovatelka neosvědčila právní zájem na odvolání účastnic 2., 3. a 4. z funkcí likvidátorek účastníka 1.

8. Proti uvedenému zamítavému rozhodnutí se odvolala navrhovatelka s tím, že jako členka účastnice 1. zcela zjevně osvědčila právní zájem na odvolání účastnic 2., 3. a 4. z funkce likvidátorek účastníka 1.

9. Krátce před projednáním věci odvolacím soudem a v rámci jednání odvolacího soudu odvolatelka doplnila svoji argumentaci tak, že podle jejího názoru likvidátorky svým postupem porušují zákon, a to zejména svojí nečinností a porušují rovněž stanovy v čl- 48 tím způsobem, že nerespektují způsob likvidace převodem vlastnictví zbývajících jednotek na členy družstva do bytového spoluvlastnictví a navíc prodejem bytových jednotek způsobují členům likvidovaného družstva škodu tím, že zpeněžovaný majetek podléhá dvěma daním a jejich placením jednak družstvem a jednak členy družstva vzniká škoda.

10. V rámci jednání odvolacího soudu odvolatelka vyjádřila názor, že při příjímání stanov účastnice 1. bylo vůlí členů uvedeného bytového družstva, aby po případném převedení bytových jednotek na družstevníky, již měli k těmto bytovým jednotkám právo nájmu, došlo v případě vstupu družstva do likvidace k situaci, že zbývající majetek, zejména zbývající bytové jednotky a další věci, měly likvidátorky družstva v likvidaci převést na nově vzniklé SVJ, případně do spoluvlastnictví (jiné věci) nebo bytového spoluvlastnictví (bytové jednotky) všem členům družstva.

11. S tvrzením, navrhovatelkou shora uváděné, vůle členů [adresa] se účastnice 1.-4. neztotožnily a obhajovaly oprávnění likvidátorek zpeněžovat majetek družstva v likvidaci, vycházející ze stanov a ze zákonem stanoveného účelu likvidace. Účastnice 1.4. se ohradily proti tvrzení odvolatelky, že jejich postup je rozporný se zákonem i stanovami a má za následek vznik škod spočívajících v tom, že odvolatelkou uváděným daňovým poplatníkům se má zmenšit jejich majetek v rozsahu jimi zaplacených daní.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, a učinil následující zjištění a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.

13. Jak je zřejmé z obsahu spisu, je předmětem daného nesporného řízení návrh na odvolání sboru účastnic 2.-4. (dále též likvidátorky) z funkcí likvidátorek pro jejich tvrzené porušování předpisů v procesu likvidace účastníka 1. ([právnická osoba]) a jmenování na jejich místo jiného likvidátora. Likvidátorky mají zejména porušovat čl. 48 stanov a provádět likvidaci s průtahy a nesprávným způsobem (zpeněžením) zbývajícího majetku družstva sestávajícího zejména z pěti pronajímaných bytových jednotek, z nichž 3 bytové jednotky byly od zvolení likvidátorek družstvem (dne 16. 10. 2019) již prodány. Likvidátorky mají podle navrhovatelky nepřípustně zpeněžovat zbytkový majetek družstva v likvidaci na místo toho, aby v souladu s vůlí členů družstva zakotvené v čl. 48 stanov jednotky převedly bezúplatně na nově vzniklé SVJ, případně je převedly do spoluvlastnictví členů družstva (několika desítek členů družstva).

14. Podle obsahu spisu tak mají účastnice 2.-4. z pohledu odvolatelky jednak likvidaci provádět neúměrně dlouhou dobu a jednak mají tímto nesprávným způsobem likvidace porušovat stanovy a působit škodu jednak [právnická osoba] a jednak členům tohoto družstva tím, že uvedené osoby musí ze zpeněženého majetku platit daně.

15. Z hlediska právního v otázkách postupu v rámci likvidace odvolací soud vychází shodně se soudem I. stupně zejména z obecných ustanovení o likvidaci zakotvených v § 187 a násl. NOZ a v rámci těchto ustanovení odvolací soud posuzoval i otázky možného navrhovaného odvolání likvidátorek z jejich funkcí podle § 191 NOZ.

16. Jak je zřejmé z uvedeného § 191 NOZ, právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby (odst. 1). Na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora (odst. 2). Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával (odst. 3). Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (odst. 4).

17. Odvolací soud vychází rovněž ze stanov [právnická osoba] upravujících v čl. 48 otázky likvidace družstva. Podle stanov pro zrušení družstva bez právního nástupce se vyžaduje jeho likvidace. Majetek družstva se po splnění všech dluhů stane likvidačním zůstatkem. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy (odst. 1). Podíl člena na likvidačním zůstatku je roven hodnotě bytu, k němuž má člen právo nájmu a s ním spojeného podílu na pozemku a společných částech domu (dále jen „bytová jednotka). Podíl na likvidačním zůstatku likvidátor uspokojí naturálním plněním ve formě převedení vlastnického práva k této bytové jednotce na člena (odst. 2). Má-li některý člen právo nájmu k více družstevním bytům, platí ustanovení odstavce 2 obdobně pro všechny tyto byty (odst. 3). Je-li výše členského vkladu některého člena vyšší než hodnota bytové jednotky, podíl člena na likvidačním zůstatku je roven alespoň výši tohoto členského vkladu (odst. 4). Jestliže po uspokojení práv všech členů na podíl na likvidačním zůstatku zůstane nerozdělen nějaký majetek, likvidátor jej bezúplatně převede na společenství vlastníku jednotek, které bude založeno prohlášením družstva o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám a jehož členy se stanou všichni členové družstva, kterým bude převedeno vlastnické právo k bytové jednotce. Prohlášení družstva dle § 1166 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám podléhá předchozímu schválení členskou schůzí. Zůstatek, který nebude možné takto převést, se rozdělí mezi členy podle jejich podílů na pozemku a společných částech domu (odst. 5).

18. Na tomto místě odvolací soud zastává právní názor na právní otázku nabývání majetku společenstvím vlastníků jednotek (SVJ), podle něhož sice v obecné rovině není v souladu s právní úpravou SVJ případné nabývání majetku SVJ a zejména majetku určeného k dosahování zisku (např. jeho pronájmem), avšak lze připustit situaci, kdy SVJ nabývá majetek potřebný ke správě majetku SVJ, představovaný např. zasedací místností nezbytnou pro konání shromáždění SVJ, využívanou SVJ. průběžně jako administrativní prostory.

19. Z hlediska projednávané věci odvolací soud učinil dílčí závěr, podle něhož navrhovatelce, jež je členkou [právnická osoba], svědčí právní zájem ve smyslu § 191 odst. 2 NOZ, nezbytný k úspěchu v řízení o návrhu na odvolání likvidátorek, Je tomu tak minimálně z toho důvodu, že navrhovatelka má právo na podíl člena družstva na likvidačním zůstatku (§ 37 ZOK a násl. ZOK, § 756 a násl. ZOK) mající formu stanovenou zákonem a stanovami. Právní zájem navrhovatelky na odvolání likvidátorek spatřuje odvolací soud v tom, že se takový zájem navrhovatelky přímo dotýká jejího právního postavení, když se tato domáhá, aby v rámci likvidace družstva nabyla do bytového spoluvlastnictví bytové jednotky ve vlastnictví bytového družstva v likvidaci a aby v rámci tohoto právního postavení dosáhla na výhody i povinnosti vyplývající z této formy vlastnictví.

20. Pro potřeby projednávané věci odvolací soud dále učinil obecný dílčí právní závěr, podle něhož likvidátorovi při rozhodování podle § 191 odst. 2 NOZ lze vytýkat jeho jednání (komisivní či omisivní) toliko za období, kdy vykonává funkci likvidátora, z níž by měl být rozhodnutím soudu odvolán, přičemž vztaženo na projednávaný případ, likvidátorky byly zvoleny do funkcí dne 16. 10. 2019 a následně krátce po té dne 26. 10. 2019 byl podán návrh soudu na jejich odvolání z funkcí likvidátorek. Do dne rozhodování odvolacího soudu dne 7. 2. 2024, za období méně než 4,5 měsíce, úspěšně zpeněžily 3 bytové jednotky, a to vzdor matoucímu usnesení členské schůze účastníka 1. ze dne 15. 6. 2016, komplikujícímu práci likvidátorkám a směřujícímu proti účelu likvidace, že se uvedené bytové jednotky nebudou převádět do vlastnictví SVJ ani jiného subjektu.

21. Odvolací soud v rámci rozhodování o projednávané věci dále obecně konstatuje, že právnická osoba vstupuje do likvidace svým zrušením. Výsledkem likvidace je likvidační zůstatek, tedy majetek, jenž již není zatížen žádnými pohledávkami věřitelů, ale naopak zohledňuje plnění poskytnutá na dluhy všech dlužníků likvidované právnické osoby, jenž je způsobilý k rozdělení mezi členy právnické osoby nebo k jiné dispozici podle zákona. Smyslem likvidace je tak vypořádání majetkových poměrů právnické osoby po jejím zrušení, jestliže má právnická osoba posléze zaniknout.

22. Likvidace bývá též chápána jako mimosoudní urovnání majetkových poměrů zrušené právnické osoby, představující určitou přechodnou fázi, v níž právnická osoba stále existuje, avšak nepokračuje v činnosti, pro niž byla zřízena, ani neplní svůj původní účel a cíleně směřuje ke svému zániku. Tato fáze existence právnické osoby vyžaduje nutnost ustanovit pro realizaci likvidace zvláštní osobu - likvidátora, zákonem předurčeného řízením likvidace. Na rozdíl od působnosti statutárních orgánů právnické osoby je z uvedeného důvodu jeho působnost omezena pouze na uskutečnění účelu likvidace a zákon mu dovoluje pouze takovou činnost, jež svým účelem odpovídá povaze a cílům likvidace.

23. Právní náhled odvolacího soudu na formu likvidace vychází zejména z § 38 odst. 2 ZOK a z § 756 odst. 1 ZOK o výplatě podílu na likvidačním zůstatku v penězích, jakož i z důvodové zprávy k NOZ a k § 202 odst. 1 NOZ. V souladu s uvedenými ustanoveními zákona likvidačního zůstatku má být dosaženo především zpeněžením majetku likvidační podstaty, byť dosáhnout účelu likvidace lze, a to nikoliv v rozporu se zákonem, také jinými prostředky např. převodem majetku. Podle odvolacího soudu však zpeněžení likvidační podstaty představuje nejpraktičtější postup zabezpečující rychlé vyrovnání s věřiteli a jednoduché rozdělení likvidačního zůstatku.

24. S ohledem na čl. 48 odst. 2, odst. 5 stanov, připouštějících za splnění určitých podmínek převod majetku družstva v rámci likvidace odvolací soud konstatuje, že skutečně nelze vyloučit, že některé věci náležející do likvidační podstaty budou použity k vyrovnání s věřiteli ve své naturální podobě buď z důvodu efektivního průběhu likvidace, nebo proto, že se pro určitou věc z likvidační podstaty nepodařilo najít kupce.

25. Převod (vrácení) věcí z likvidační podstaty v jejich naturální podobě mohou požadovat i členové právnické osoby a vůli k tomu mohou vyjádřit v zakládajícím právním jednání, v projednávaném případě ve stanovách družstva.

26. V těchto kombinovaných situacích zpeněžování a převodů částí likvidační podstaty by obecně podle odvolacího soudu měl likvidátor postupovat co nejefektivněji a volit různé kombinace vydávání věcí s doplňujícími peněžními kompenzacemi ve prospěch těch členů likvidované právnické osoby, na něž věci z likvidační podstaty převedeny nebudou. Zpeněžování či převody jednotlivých částí likvidační podstaty by však mělo probíhat podle toho, který způsob dispozice s likvidační podstatou bude časově hospodárný a dovolí v největší možné míře zachovat hodnotu věcí náležejících do likvidační podstaty tak, aby byl respektován i zájem členů právnické osoby na maximálním likvidačním zůstatku.

27. Odvolací soud dále zastává právní názor, podle něhož může likvidaci usnadnit i aktivita nejvyššího orgánu družstva (členské schůze), respektujícího pod hrozbou nicotnosti (§ 245 NOZ) zákon a zakládající právní jednání a přísně respektující nezávislost a samostatnost postupu likvidátora. Členská schůze v rámci své rozhodovací činnosti v průběhu likvidace, nevybočující z mezí zákona, může i v průběhu likvidace doplnit a upřesnit svá předchozí neúplná rozhodnutí v otázkách likvidace, a to např. v otázkách převodů majetku z likvidační podstaty, v otázkách případných souhlasů osob, na něž má být majetek převáděn a v otázkách případných kompenzací členů likvidované právnické osoby na něž, nebo ve prospěch jiného jejich majetku např. v SVJ, nebude převedena odpovídající část majetku likvidační podstaty, když by se členové družstva např. nestali členy SVJ, nebo se členy SVJ stali, avšak v době převodu věcí z likvidační podstaty na SVJ již členy SVJ nebyli atd.

28. Konečně odvolací soud zastává názor, že z hlediska právního nemůže bránit likvidaci bytového družstva a převodu vlastnického práva k bytovým jednotkám v likvidační podstatě skutečnost, že bytové jednotky jsou zatíženy právem nájmu, když nájemní vztah váznoucí na nemovité věci (na bytové jednotce) neomezuje vlastníka nemovité věci v jeho právu převádět nemovitou věc při dostatečné stabilitě nájemního vztahu ve smyslu § 2235 a násl. NOZ .

29. Jak je zřejmé ze stanovisek navrhovatelky i účastnic 1.-4., tyto si vykládají rozdílným způsobem ustanovení čl. 48 stanov (smlouvy sui generis) a zejména jeho odst. 2 a 5 ve vztahu k případným převodům majetku likvidační podstaty na nově vzniklé SVJ a na členy likvidovaného družstva a není tak zřejmé, jak mají v souladu se stanovami likvidátorky postupovat v rámci likvidace [právnická osoba], když je jim navrhovatelkou vytýkáno porušování stanov družstva při likvidaci družstva, což má být důvodem, pro nějž se navrhovatelka domáhá odvolání likvidátorek z funkcí likvidátorek.

30. Podle právního názoru odvolacího soudu stanovy družstva nelze vykládat toliko „doslovně“, ale zásadně tak, jak by jim rozuměla svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka a schopností jej používat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 NOZ) v postavení člena družstva.

31. Ačkoli soud I. stupně doposud postupoval v projednávané věci s náležitou péčí a odvolací soud se doposud s většinou jím vyjádřených právních názorů ztotožnil, je z uvedených důvodů (z důvodu nejednoznačného výkladu stanov družstva v jejich čl. 48) nutno uvedené zakládající právní jednání vyložit a následně určit, zda likvidátorky v rámci likvidace postupovaly či nikoliv v souladu se zákonem a se stanovami a zda případná porušení zákona a stanov jsou natolik závažná, aby odůvodňovala odvolání likvidátorek z funkcí.

32. Nutnost předmětného doplnění dokazování zahrnuje nutnost provedení rozsáhlého dokazování za účelem výkladu vůle členů bytového družstva při přijímání stanov v čl. 48 stanov, což jde nad možnosti doplnění dokazování před odvolacím soudem, byť není nutno vyslýchat všechny členy družstva a postačí výslech reprezentativního vzorku členů družstva podílejících se na přijímání stanov družstva.

33. Z uvedených důvodů napadené rozhodnutí pro svoji předčasnost neobstálo a odvolací soud jej podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení, v rámci něhož bude nutno v uvedeném směru doplnit dokazování a rozhodnout znovu o návrhu na odvolání shora uvedených likvidátorek [právnická osoba].

34. V rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno soud I. stupně opakovaně rozhodně též o nákladech řízení před soudy obou stupňů.