o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2023, č. j. 2 Nc 4846/2022-49

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 8. 10. 2022 se navrhovatel vůči společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“), domáhal, aby soud pro přezkum zpráv o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za roky 2020 a 2021 jmenoval znalce, a to [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba]“).

2. Usnesením ze dne 16. 11. 2022, č. j. 2 Nc 4879/2022-1, vyloučil soud prvního stupně návrh na jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích z roku 2021 (dále jen „zprávy o vztazích“) k samostatnému projednání. Tato zpráva o vztazích je tak předmětem řízení v projednávané věci.

3. Navrhovatel uvedl, že je akcionářem společnosti a vlastní 30 ks zaknihovaných kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 10 000 Kč, které představují 30% podíl na společnosti. Společnost ovládá [právnická osoba]., která vlastní 70% podíl. Dne 29. 9. 2022 obdržel navrhovatel po urgencích zprávu o vztazích za rok 2021. Navrhovatel má důvodné pochybnosti o správnosti, pravdivosti a úplnosti zprávy, která nebyla zpracována v zákonné lhůtě a nebyla ani v zákonné lhůtě předložena akcionářům. Na výzvu dozorčí radě k přezkoumání zpráv neobdržel žalobce odpověď. Ve zprávě podle navrhovatele nebyla úplně a pravdivě popsána struktura vztahů mezi ovládající osobou a společností, např. chybí údaj o tom, že skutečnou ovládající osobou je [jméno FO], což plyne i z evidence skutečných majitelů společnosti. Ve zprávě dále chybí popis úlohy společnosti ve struktuře ovládaných vztahů, chybí způsob a prostředky ovládání, jakož i přehled jednání učiněných v posledním účetním období na popud nebo v zájmu [jméno FO] nebo jím ovládaných osob, pokud se týkala majetku přesahujícího 10 % základního kapitálu, přehled smluv mezi společnosti a [jméno FO] a osobami jím ovládanými. Nejsou popsány výhody a nevýhody těchto smluv, chybí hodnocení, zda převládají výhody či nevýhody a jaká z toho pro společnost plynou rizika. Chybí posouzení, zda z ovládání vznikla společnosti újma. Přehled smluv není dostatečně určitý, neboť chybí výše a podmínky zápůjček poskytnutých společnosti. Zpráva sice konstatuje, že byla zpracována s ohledem na obchodní tajemství, avšak chybí údaj o tom, proč některá z informací není uváděna. Navrhovatel pochybuje také o pravdivosti zprávy, zejména o tom, že by společnost neposkytovala žádná jiná plnění ovládající osobě a dalším osobám jí ovládaným. Na webových stránkách společnosti se totiž píše, že společnost vyvíjí technologií převodu řeči do textu, kterou využívá sesterská skupina [jméno FO] pro online monitoring televizního a rozhlasového vysílání. Obsah zprávy o vztazích za rok 2021 také neodpovídá účetní závěrce za stejné období, která uvádí dluhy dalším propojeným osobám apod.

4. Společnost se bránila tím, že podle ní je zpráva o vztazích řádná a úplná, s výjimkou popisu základních podmínek dodatku ke smlouvě o zápůjčce mezi společnosti a [právnická osoba]., a dále informací o spolupráci s [Anonymizováno] Tyto informace budou do zprávy doplněny. Společnost dále vyslovila pochybnosti o nepodjatosti [právnická osoba]. Tyto pochybnosti se zakládají na tom, že navrhovatel a znalecká kancelář jsou v projednávané věci zastoupeni stejným advokátem. Tento advokát je zároveň předsedou představenstva společníka, který vlastní 50% podíl v navrhovateli a zároveň je partnerem advokátní kanceláře, ve které vykonává advokacii také [jméno FO], který je jednatelem navrhovatele. Dále společnost upozornila na to, že znalecká kancelář získá přístup k citlivým informacím společnosti, která jsou předmětem obchodního tajemství. Jelikož je právní zástupce znalecké kanceláře totožný s navrhovatelem, bude téměř nemožné, aby byla zachována mlčenlivost vůči navrhovateli. Institut posouzení zprávy o vztazích znalcem nemá sloužit jako most k předání informací akcionáři, kteréžto informace akcionář získat nemá. Soud by měl proto vybrat nezávislého znalce ze seznamu znalců.

5. Soud prvního stupně napadeným usnesením jmenoval znalcem pro přezkum zprávy o vztazích znaleckou kancelář [právnická osoba]. (výrok I.). Této znalecké kanceláři uložil, aby přezkoumala zprávu o vztazích a posudek vypracovala do tří měsíců od právní moci usnesení (výrok II.). Společnosti uložil poskytnout znalecké kanceláři potřebnou součinnost (výrok III.). Výrokem IV. uložil společnosti nahradit navrhovateli náklady řízení.

6. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatel je akcionářem společnosti, vlastnícím akcie představující 30% podíl na základním kapitálu společnosti, a je tedy k podání návrhu aktivně legitimován. Návrh byl podán v jednoroční lhůtě od dne, kdy se navrhovatel mohl o zprávě dozvědět. Soud prvního stupně shledal zprávu o vztazích neúplnou v přehledu smluv mezi společností a propojenými osobami, neboť smlouvy jsou v nich pouze označeny, avšak popis smluvních podmínek chybí, a neumožňuje tak posouzení, zda společnosti vznikla újma. Návrh samotný nepovažoval za zneužití práva, pročež je třeba zprávu přezkoumat, přestože ostatní navrhovatelovy výtky vůči zprávě shledal nepodstatnými až formalistickými. Naopak dal za pravdu společnosti, že advokát navrhovatelky je nejen advokátem znalecké kanceláře, nýbrž je také personálně s navrhovatelkou propojen. Protože soud není vázán návrhem osoby znalce, jmenoval znalcem znaleckou kancelář [právnická osoba]., ohledně níž nevyšel najevo její poměr k věci, účastníkům či jejich zástupcům.

7. Proti tomuto usnesení, a to jen části výroku I. týkající se výběru znalce, podal navrhovatel odvolání. Soud prvního stupně podle navrhovatele nepřihlédl ke skutečnostem, které se týkají možné podjatosti [právnická osoba] (nyní [Jméno advokáta F]., dále jen „[Anonymizováno]“) Uvedená znalecká kancelář totiž pro společnost vypracovala dne 4. 8. 2020 stanovisko o ocenění jejího jmění, a znalecký posudek ke stanovení přiměřeného protiplnění akcionářům sesterské společnosti [právnická osoba]. Za [Anonymizováno] vystupuje jednatelka [jméno FO], která v letech 2001 až 2016 pracovala jako odhadce pro [právnická osoba]., která rovněž pro společnost vypracovala znalecké posudky. Hodnota jmění společnosti se navíc v uvedených posudcích podstatným způsobem liší. Podle navrhovatele zakládají uvedené skutečnosti pochybnost o nestrannosti [Anonymizováno]. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud změnil napadený výrok tak, že jmenuje jiného znalce, případně aby napadenou část výroku I. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Společnost ve vyjádření k odvolání konstatovala, že dříve zpracované znalecké posudky nezakládají pochybnosti o nepodjatosti znalce. [Anonymizováno] je jistě nezávislejší než [právnická osoba], která je zastoupena advokátní kanceláří, ve které byl v době návrhu jednatel navrhovatele jednatelem. Pokud je [Anonymizováno] již seznámen se situací společnosti, lze navíc očekávat, že náklady na znalecký posudek budou nižší.

9. [Anonymizováno] upozornil odvolací soud na skutečnost, že mu ke dni 30. 6. 2023 zaniklo oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Znalecký posudek tedy již nemůže vydat, a proto považuje nařízené jednání za bezpředmětné.

10. U jednání odvolacího soud společnost předložila opravenou a doplněnou zprávu o vztazích za rok 2021, které reflektuje výhrady, jež měla vůči původní zprávě dozorčí rada. Podle společnosti je nová zpráva již v souladu se zákonem. S ohledem na zánik znaleckého oprávnění [Anonymizováno] navrhla zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení v rozsahu, ve kterém bylo napadeno odvoláním, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Odvolací soud přitom poukazuje na skutečnost, že odvoláním byl napaden pouze výrok I. napadeného usnesení ohledně výběru osoby znalce. Samotný výrok soudu prvního stupně o tom, že pro přezkum zprávy o vztazích má být jmenován znalec, tedy nabyl samostatně právní moci a není předmětem odvolacího přezkumu (navrhovatel by ani nebyl oprávněn proti této části výroku I podat odvolání, neboť jeho návrhu bylo v tomto rozsahu vyhověno). Odvolací soud věc v uvedeném rozsahu projednal podle § 101 odst. 2 o. s. ř. v nepřítomnosti [Anonymizováno], který se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a obsah jeho vyjádření lze považovat za omluvu z účasti u jednání.

12. Řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích je řízením podle § 85 písm. c) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.

13. Pro projednávanou věc je rozhodné znění zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., účinné od 1. 1. 2021, tj. po novele č. 33/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“).

14. Podle § 82 odst. 1 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období.

15. Podle § 85 z. o. k. každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce (odstavec 1). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (odstavec 3).

16. Podle § 86 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu (odstavec 1). Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem; tuto povinnost uloží soud ovládané osobě v rozhodnutí o jmenování znalce (odstavec 3). Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do 3 měsíců od svého jmenování. Neposkytneli ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích uloží znalec do sbírky listin a doručí ostatním účastníkům řízení (odstavec 4).

17. Uvedená ustanovení vyložil Nejvyšší soud zejména v usnesení z 31. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, v nichž s odkazy na starší judikaturu dovodil následující:

a. „Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší. […] Lze tedy říct, že právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu.

b. Tomuto účelu musí být podřízena i kritéria pro výběr osoby znalce, kterého soud pro přezkum zprávy o vztazích jmenuje, a také proto není soud při výběru osoby znalce vázán návrhem (§ 86 odst. 1 z. o. k.). Hlavním a stěžejním hlediskem při výběru osoby znalce je tedy zejména odbornost toho, kdo má být znalcem jmenován. Musí se proto jednat především o osobu, která je oprávněna vykonávat znaleckou činnost v příslušném oboru.

c. Druhým základním požadavkem na toho, kdo má být jmenován znalcem pro přezkum zprávy o vztazích, je, aby tato osoba nebyla podjatá pro její poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci. Na podjatost přitom nelze usuzovat jen ze skutečnosti, že znalce do funkce navrhl některý z účastníků řízení. Je tomu tak proto, aby bylo zaručeno, že znalec přezkoumá zprávu o vztazích nestranně a nezávisle na tom, v čí prospěch bude výsledek přezkumu zprávy o vztazích vyznívat (§ 10 z. o. k.).“

18. Za situace, že [Anonymizováno] pozbyl znalecké oprávnění (tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná), nemůže již znalecký posudek vypracovat. Je tedy zapotřebí jmenovat znalce jiného. Odvolací soud proto přezkoumal závěr soudu prvního stupně o tom, že znalcem nelze jmenovat [právnická osoba].

19. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), znalec nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit. Podle § 20 odst. 1 zákona o znalcích, znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.

20. Samotná skutečnost, že znalecká kancelář je v řízení procesně zastoupena stejným advokátem jako navrhovatel, ještě nezakládá její poměr k účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, který by znaleckou kancelář vylučoval z podání znaleckého posudku. Takovým důvodem není ani skutečnost, že zmíněný advokát je personálně propojen s navrhovatelem. Takový důvod by mohl být dán až tehdy, pokud by existovalo personální propojení mezi znaleckou kanceláří samotnou a navrhovatelem nebo jeho zástupcem, případně pokud by mezi znaleckou kanceláří a navrhovatelem nebo jeho zástupcem existoval vztah ekonomické závislosti (tj. ekonomická existence znalecké kanceláře by závisela na navrhovateli nebo jeho zástupci, viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. II. ÚS 35/03). Nic takového však navrhovatel netvrdí.

21. K obavám společnosti z přístupu znalecké kanceláře k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství odkazuje odvolací soud na povinnost mlčenlivosti znalecké kanceláře, která tvoří (vedle její odbornosti) základ jejího renomé, a jejíž porušení je trestáno jak vysokou pokutou (§ 39 odst. 1 písm. g/ a odst. 2 písm. c/ zákona o znalcích), tak i odebráním znaleckého oprávnění (§ 14 odst. 1 písm. e/ zákona o znalcích). Společnost by vedle toho měla vůči znalecké kanceláři právo na náhradu způsobené škody. Odvolací soud není toho názoru, že by propojení uváděné společností bylo takového rázu, že by znalecké kanceláři stálo za riziko popsaných právních následků. Navíc právní zástupce [právnická osoba] pro účely poskytování právní pomoci v tomto řízení nepotřebuje informace, které budou znalecké kanceláři k dispozici pro potřeby vypracování znaleckého posudku. [právnická osoba] tak z podání znaleckého posudku vyloučena není.

22. K tomu odvolací soud dodává, že účastníci řízení měli možnost se k osobě [právnická osoba] vyjádřit, a také tak učinili. Odvolací soud ověřil, že [právnická osoba] disponuje znaleckým oprávněním v oboru, který odpovídá přezkumu zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. Kromě toho byla stejná znalecká kancelář jmenována za obdobných skutkových okolností znalcem i pro přezkum zprávy o vztazích sesterské společnosti [právnická osoba]. (usnesení zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. 6 Cmo 16/2023-45). V souladu s § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dospěly soudy v obdobném případu ke stejnému výsledku, přičemž navíc lze konstatovat, že přezkoumání zpráv o vztazích sesterských společností stejným znalcem by mělo snížit náklady na znalecké posudky.

23. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v napadené části výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že znalcem jmenovat [právnická osoba].

24. Změna napadeného usnesení v uvedeném rozsahu nemá dopad na výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně, neboť ten byl založen na úspěchu navrhovatele s návrhem na přezkoumání zprávy o vztazích znalcem. Ostatně navrhovateli a zároveň odvolateli bylo soudem prvního stupně ohledně nákladů řízení plně vyhověno.

25. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Řízení o jmenování znalce lze totiž zahájit jen na návrh (§ 23 z. ř. s. a contrario). Navrhovateli, jehož návrhu na změnu osoby znalce bylo vyhověno, proto odvolací soud proti společnosti přiznal účelně vynaložené náklady odvolacího řízení. Tyto náklady sestávají z

a. zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 2 000 Kč,

b. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 2 úkonech právní služby (odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

c. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

d. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč.

26. V případě obou znaleckých kanceláří lze vzhledem k jejich specifickému postavení v řízení těžko určit, zda ve věci měly úspěch, či nikoli. Odvolací soud proto rozhodl, že mezi znaleckými kancelářemi a ostatními účastníky není navzájem právo na náhradu nákladů řízení.