o neplatnost usnesení shromáždění vlastníků a výboru, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. prosince 2020, č. j. 75 Cm 101/2018-131

1. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze dne 16. 10. 2018 se navrhovatel vůči [právnická osoba] (dále jen „společenství“) po několika doplněních a opravách návrhu na výzvu soudů domáhal, aby soud rozhodl, že neplatná jsou

a. usnesení shromáždění společenství ze dne 11. 6. 2018 o odvolání navrhovatele a o odvolání [Anonymizováno] z funkce členů výboru a o volbě [Anonymizováno] členkou výboru namísto odstoupivší [Anonymizováno],

b. usnesení shromáždění společenství ze dne 6. 8. 2018, kterými bylo rozhodnuto o vyslovení nedůvěry navrhovateli a o jeho odvolání z funkce člena výboru, o „navrácení peněz z pokladny na účet společenství“ a o maximální hotovosti v pokladně 10 000 Kč,

c. usnesení výboru společenství ze dne 10. 7. 2018, kterým bylo rozhodnuto o vrácení přeplatků za služby za rok 2017 těm vlastníkům, kteří o to požádají, v hotovosti z pokladny společenství, a o omezení činnosti výboru pouze na nezbytně potřebné kroky (např. bezhotovostní příkazy k úhradě služeb) s doporučením delegovat rozhodování společenství na vrcholový orgán, tj. shromáždění.

2. Navrhovatel uvedl, že je členem společenství. K usnesením sub a) uváděl, že shromáždění nebylo usnášeníschopné, neboť členové-spoluvlastníci nepředložili prohlášení o společném zástupci podle § 1185 občanského zákoníku. V zápisu o sporném usnesení navíc chybí interpretace výsledku hlasování, tedy z něj není patrné, že navrhovatel nebyl odvolán. Na shromáždění z 11. 6. 2018 potom bylo oznámeno předchozí písemné odstoupení [Anonymizováno] z funkce členky výboru. Podle § 160 občanského zákoníku tak její funkce měla zaniknout až za dva měsíce. Pokud tedy do uvolněné funkce byla zvolena paní [Anonymizováno], mělo její funkční období začít až po uplynutí funkčního období paní [Anonymizováno], tj. od 8. 8. 2018. Proto se paní [Anonymizováno] neměla účastnit schůze výboru ze dne 10. 7. 2018 ani na ní hlasovat. V zápisu z uvedené schůze navíc není uvedeno, jak kdo z přítomných hlasoval. Navrhovateli bylo jako členovi výboru odepřeno právo vyjádřit se k projednávaným bodům.

3. Usnesení sub b) o pokladní hotovosti potom navrhovatel považuje za neplatná proto, že by pro svou závaznost pro členy společenství měla být zanesena do stanov. Shromáždění navíc vůbec neprojednalo navrhovatelův návrh na použití pokladní hotovosti na úhradu nátěru krovů. Usnesení o svém odvolání považoval navrhovatel za neplatné proto, že již před shromážděním ze své funkce odstoupil. Navrhovatel poukázal i na skutečnost, že shromáždění z 6. 8. 2018 se účastnila i jeho bývalá manželka, s níž měl jednotku v nevypořádaném společném jmění, aby dementovala svůj podpis na plné moci pro navrhovatele k účasti na shromáždění dne 11. 6. 2018. Podle navrhovatele někdo zneužil přístupu k jeho soukromému emailu tak, aby to vypadalo, že padělal plnou moc k účasti na uvedeném shromáždění. Tato skutečnost pak měla vliv na hlasování ostatních vlastníků.

4. Usnesením ze dne 7. 11. 2018, č. j. 47 Cm 194/2018-9, vyslovil Krajský soud v Praze svou místní nepříslušnost a věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému (dále jen „soud prvního stupně“).

5. Společenství ve svém vyjádření pochybovalo o aktivní legitimaci navrhovatele, který má jednotku v domě ve spoluvlastnictví se svou bývalou manželkou [Anonymizováno] a netvrdí, že by jmenovaná s návrhem souhlasila. Společenství dále považovalo návrh směřující proti usnesení sub a) za opožděný, v případě hlasování o navrhovatelově odvolání na shromáždění dne 11. 6. 2018 upozorňovalo na to, že pro návrh hlasovalo jen 43,47 % vlastníků, a navrhovatel tak odvolán nebyl. Volbu paní [Anonymizováno] považovalo za platnou s tím, že dvouměsíční lhůta podle § 160 občanského zákoníku je stanovena na ochranu právnické osoby. Pokud tedy společenství zvolilo dříve nového člena výboru, projevilo tím souhlas se zkrácením výpovědní doby. Na schůzi výboru dne 10. 7. 2018 proto již odstoupivší předsedkyně výboru [Anonymizováno] nehlasovala. Na tuto schůzi výboru se navíc navrhovatel nedostavil, a proto nemůže být považován za přehlasovaného vlastníka. U všech napadených usnesení společenství namítalo, že navrhovatel netvrdí žádný důležitý důvod, proč by měla být soudem přezkoumána. Navrhovatelovo odstoupení z funkce člena výboru potom podle společenství nevylučuje jeho odvolání. Navrhovatel neposkytoval ostatním členům výboru součinnost, nekomunikoval s nimi a z účtu společenství neoprávněně vybíral peníze v hotovosti. Navrhovatel se snaží společenství pomstít za své odvolání a ztěžovat jeho činnost.

6. Společenství své vyjádření doplnilo o tvrzení, že navrhovatel se osobně zúčastnil shromáždění dne 11. 6. 2018 (dokonce je řídil), a proto se o přijatých rozhodnutích musel dozvědět již tento den. Jeho návrh je proto opožděný. Navíc navrhovatel nebyl oprávněn na shromáždění hlasovat, neboť k tomu nepředložil plnou moc od své bývalé manželky. Ta popřela, že by podepsala plnou moc, kterou navrhovatel předložil až po shromáždění. Na shromáždění dne 6. 8. 2018 potom naopak byla přítomna jen navrhovatelova manželka, která neměla plnou moc od navrhovatele, a navrhovatel se shromáždění nezúčastnil. Navrhovatel tak není přehlasovaným vlastníkem.

7. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).

8. Soud prvního stupně dokazováním zjistil, že navrhovatel byl zapsán v rejstříku společenství vlastníků jednotek jako místopředseda výboru se vznikem funkce 23. 4. 2014 a zánikem 6. 8. 2018. Podle zápisu se shromáždění dne 11. 6. 2018 zúčastnilo 13 vlastníků s 85,26 % hlasů, včetně navrhovatele. Shromáždění dne 6. 8. 2018 se zúčastnilo 14 vlastníků, přičemž napadená usnesení byla přijata většinou 80,11 %. Podle zápisu se schůze výboru dne 10. 7. 2018 zúčastnili [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a přijali napadená usnesení.

9. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že návrh sub a) podal navrhovatel opožděně, neboť se shromáždění dne 11. 6. 2018 účastnil, dokonce je zahajoval, pročež se o existenci napadených rozhodnutí dozvěděl již jejich přijetím. Datum doručení zápisu je podle soudu prvního stupně nerozhodné, neobsahoval-li zápis podstatné odlišnosti od skutečně přijatých usnesení. K napadeným rozhodnutím sub b) a c) soud prvního stupně konstatoval, že k jejich napadení potřeboval navrhovatel důležitý důvod, za který ve smyslu ustálené judikatury je třeba považovat záležitost, která zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu vlastnictví jednotky z hlediska účelu jeho využití. Navrhovatel takové důležité důvody netvrdil, ani tyto důvody nebyly zřejmé. Soud prvního stupně rovněž konstatoval, že napadená usnesení lze přezkoumat jen z hlediska jejich rozporu se zákonem nebo stanovami. V případě napadených usnesení výboru sub c) jde o rozhodnutí v rámci jeho kompetence, která nejsou v rozporu se zákonem a stanovami, totéž se týká i usnesení sub b) o dispozici s pokladní hotovostí. V případě usnesení sub b) o odvolání navrhovatele z funkce člena výboru je nedůležitost rozhodnutí dána specifickými okolnostmi spočívajícími v tom, že navrhovatel na tuto funkci stejně sám rezignoval.

10. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, ve kterém rozvedl argumenty, které uváděl již před soudem prvního stupně. Podle něj se zápis ze shromáždění z 11. 6. 2018, který nalezl v poštovní schránce 17. 7. 2018, relevantně lišil od znění přijatých usnesení, neboť na shromáždění (a také v konceptu zápisu z 12. 6. 2018) bylo konstatováno, že navrhovatel zůstává ve funkci, zatímco v konečné verzi zápisu nebyl výsledek hlasování nijak interpretován. Lhůta k podání návrhu proto navrhovateli začala běžet až od 17. 7. 2018. Navrhovatel dále namítal, že volba či odvolání členů výboru je vždy důležitou záležitostí ve smyslu § 1209 občanského zákoníku. Napadené usnesení sub a) je podle navrhovatele neplatné pro nedostatek usnášeníschopnosti, neboť spoluvlastníci jednotek nedoložili ustanovení zmocněnce oprávněného hlasovat za bytovou jednotku. K usnesením sub b) o hotovosti v pokladně navrhovatel uváděl, že důležitý důvod jejich přezkoumání představuje závažné porušení stanov účastníka, neboť shromáždění neprojednalo navrhovatelův návrh na využití pokladní hotovosti k úhradě nátěru krovů, u něhož odborná firma nabídla za hotovostní úhradu slevu. Tím došlo k zásahu do právního postavení navrhovatele jako vlastníka jednotky, který má právo na shromáždění vznášet návrhy a podněty. K usnesení sub b) o svém odvolání považuje navrhovatel za důležité, že v rejstříku je nesprávně uvedeno datum zániku jeho funkce, která měla zaniknout až uplynutím dvouměsíční lhůty po jeho rezignaci, tj. 6. 10. 2018. Opět tím bylo zasaženo do právního postavení navrhovatele. Usnesení výboru sub c) potom podle navrhovatele nejsou protiprávní svým obsahem, nýbrž tím, že ze zápisu není zřejmé, kdo se (kromě odstoupivší [Anonymizováno]) schůze zúčastnil a zda a jak tam hlasoval. Napadená usnesení přitom zasahují zásadním způsobem do práv navrhovatele a do poměrů společenství. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.

11. U jednání odvolacího soudu navrhovatel na dotaz soudu doplnil, že se na shromáždění dne 6. 8. 2018 nedostavil z osobních důvodů, které nechce uvést.

12. Společenství ve svém vyjádření považuje napadený rozsudek za věcně správný a souhlasí se závěry soudu prvního stupně o tom, že návrh sub a) byl podán opožděně a pro přezkoumání usnesení sub b) a c) není důležitý důvod. Navrhl proto potvrzení napadeného usnesení.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Řízení o přezkoumání usnesení shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.

15. Pro projednávanou věc je rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinné ke dni přijetí napadených usnesení, tj. před novelou č. 163/2020 Sb. (dále jen o. z.). V té době zněl § 1209 odst. 1 o. z. takto: Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

16. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že návrh byl proti usnesením sub a) podán opožděně, neboť navrhovatel se o obsahu napadených usnesení dozvěděl již na samotném shromáždění, jehož se zúčastnil. Správně soud prvního stupně citoval i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 26 Cdo 2360/2016, podle kterého vlastníkovi přítomnému na shromáždění běží tříměsíční lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení ode dne konání shromáždění, doba doručení zápisu ze shromáždění není rozhodná. K odvolání navrhovatele potom odvolací soud doplňuje, že předmětem přezkoumání podle § 1209 o. z. je usnesení (tj. výsledek hlasování o návrhu), nikoli jeho interpretace. Jestliže návrh na navrhovatelovo odvolání z funkce člena výboru nebyl přijat potřebnou většinou, má to nutně za následek, že navrhovatel ve funkci zůstává; skutečnost, že to v zápisu není výslovně uvedeno, není rozhodná.

17. K tomu odvolací soud ještě doplňuje, že předmětem přezkoumání může být pouze usnesení, které bylo (alespoň zdánlivě) přijato. Není-li mezi účastníky sporu, že usnesení přijato nebylo a navrhovatel zůstal ve funkci, nemá soud podle § 1209 o. z. co přezkoumávat (srov. obdobně pro akciovou společnost usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3439/2017).

18. Aby mohl být navrhovatel s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků úspěšný, musí být přehlasovaným vlastníkem a mít k napadení sporného usnesení důležitý důvod. Obě podmínky stanovené § 1209 odst. 1 o. z. musí být splněny kumulativně.

19. K otázce, zda je pro přezkum napadeného usnesení dán důležitý důvod, se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, podle kterého je třeba „přípustnost soudního přezkumu usnesení shromáždění nadále hodnotit podle závažnosti obsahu napadeného usnesení, tedy - řečeno jinak - podle významu záležitosti, o níž bylo rozhodnuto dotčeným usnesením (objektivní přístup). V opačném případě by věcné omezení takového přezkumu ztrácelo jakýkoli smysl. […] důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.“

20. Shora citovaný § 1209 o. z. upravuje pouze přezkum usnesení shromáždění vlastníků. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, dovodil, že usnesení jiných orgánů společenství (tedy zejména výboru) mohou být přezkoumána za přiměřeného použití (§ 1221 o. z.) právní úpravy spolku (tj. § 258 až 260 o. z.). „Jelikož ustanovení § 1221 o. z. určuje, že se ustanovení o spolcích použijí toliko přiměřeně, je nutné při aplikaci § 258 až 260 o. z. na rozhodnutí (volených) orgánů společenství vlastníků vzít v úvahu specifika této právnické osoby. Může-li se přehlasovaný vlastník domáhat soudního přezkumu rozhodnutí nejvyššího orgánu společenství vlastníků toliko tehdy, je-li pro to důležitý důvod (§ 1209 odst. 1 o. z.), platí tím spíše, že i v případě rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků je možné domáhat se vyslovení jejich neplatnosti (postupem podle § 1221 a § 258 až 260 o. z.) pouze v případech, kdy je pro to důležitý důvod (který musí navrhovatel tvrdit).“

21. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že důležitou záležitostí není otázka, jak vysokou hotovost bude mít společenství v pokladně, zda tuto hotovost převede na bankovní účet, zda z ní vyplatí přeplatky vyúčtování služeb nebo zaplatí odborné firmě nátěr krovu apod. Taková rozhodnutí mají operativní charakter, upravují běžné fungování společenství a do právního postavení vlastníků ani do podstaty předmětu jejich vlastnictví nijak nezasahují. Podobně operativní charakter má i rozhodnutí výboru, že dočasně omezí svou činnost jen na nezbytně nutné úkony. Jelikož pojem „důležitý důvod“ představuje věcné omezení přezkumu, má to za následek, že nedůležitá rozhodnutí soud nepřezkoumává bez ohledu na to, jak závažné porušení zákona či stanov navrhovatel tvrdí.

22. Odvolací soud se však neztotožňuje se soudem prvního stupně v jeho závěru, že důležitý důvod není dán ani v případě usnesení o odvolání žalobce z funkce člena výboru z 6. 8. 2018. Podle ustálené judikatury je důležitou záležitostí volba člena výboru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3706/2010, uveřejněný pod R 95/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a to s ohledem na postavení a pravomoci výboru jako statutárního orgánu společenství. Totéž podle odvolacího soudu platí i o odvolání člena výboru.

23. S ohledem na shora uvedené doplnil odvolací soud dokazování o zápis ze shromáždění z 6. 8. 2018, podle kterého shromáždění 100% přítomných hlasů (80,11 % vlastníků) vyjádřilo navrhovateli nedůvěru a odvolalo jej z funkce člena výboru k 6. 8. 2018 (tedy s okamžitou účinností). Ze stanov společenství (notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno] z 20. 12. 2016) se z čl. VII odst. 2 podává, že funkční období člena výboru je 5 let, předčasně může skončit odstoupením nebo odvoláním. Odstoupí-li člen výboru na schůzi výboru nebo na zasedání shromáždění, zanikne mu členství tímto odstoupením.

24. Shora citované ustanovení stanov tak modifikuje právní úpravu § 160 o. z. (Odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení.), avšak pouze pro případ odstoupení na schůzi výboru nebo na zasedání shromáždění. Pro jinou formu odstoupení platí zákonná úprava. Navrhovatel sám uvedl, že na shromáždění dne 6. 8. 2018 nebyl přítomen a že odstoupil formou dopisu. V tom případě by mu tedy funkční období skončilo 6. 10. 2018, pokud by nebyl odvolán.

25. Navrhovatel argumentuje, že nemohl být shromážděním odvolán z funkce, na kterou sám rezignoval. Tak tomu ovšem není. Navrhovatel v době svého odvolání byl ve funkci i nadále, protože mu běžela shora uvedená „výpovědní“ doba 2 měsíců. Během této doby jej tedy shromáždění mohlo z funkce odvolat, a dosáhnout tak toho, že mu funkce zanikne okamžitě. To bylo také zjevně vůlí vlastníků, kteří podle obsahu zápisu nebyli spokojeni s tím, jak navrhovatel spravuje záležitosti společenství. Jiný důvod, proč by jeho odvolání z funkce mělo být neplatné, navrhovatel neuvedl.

26. Navrhovatel navíc nebyl ve vztahu k usnesení o svém odvolání přehlasovaným vlastníkem. Přehlasovaným vlastníkem je podle ustálené judikatury „takový vlastník, který se zúčastnil hlasování o zpochybňovaném rozhodnutí společenství a neuspěl, tedy - řečeno jinak - hlasoval proti, byl však přehlasován (překonán) většinou tvořenou jinými vlastníky“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5883/2017). Přehlasovaným vlastníkem však může být výjimečně i vlastník, který se shromáždění neúčastnil (např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů) a s rozhodnutím nesouhlasí“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1051/2019). Podle odvolacího soudu tak (v intencích uvedeného výkladu) nelze za přehlasovaného považovat vlastníka, kterému byla řádně doručena pozvánka na shromáždění a který přesto bez vážného důvodu nehlasoval. Navrhovatel potvrdil, že se shromáždění dne 6. 8. 2018 nezúčastnil a žádný vážný důvod své neúčasti neuvedl. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o navrhovatelově odvolání z funkce člena výboru ze dne 6. 8. 2018 tak důvodný není.

27. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je věcně správné.

28. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady společenství sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 2 úkonech právní služby (sepis odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 150 000 Kč (předmětem návrhu byly 3 různé schůze; viz § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 12 odst. 3 advokátního tarifu), vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 14 200 Kč,

b. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

c. náhrady za 21 % DPH ve výši 3 108 Kč.