o vydání kopie zápisu ze shromáždění delegátů, k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2020 č. j. 80 Cm 142/2019-57,

1. Žalobou ze dne 24. 7. 2019 došlou soudu prvního stupně téhož dne se žalobce coby člen žalovaného domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobci kopii kompletního zápisu ze shromáždění delegátů žalovaného konaného dne 10. 11. 2018, včetně všech jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům. Uvedl, že dne 10. listopadu 2018 se konalo shromáždění delegátů žalovaného, dne 8. ledna 2019 byl v internetové verzi sbírky listin rejstříkového soudu zveřejněn zápis z tohoto shromáždění delegátů ve formě notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v Praze, a to bez jakýchkoliv příloh. Přitom podle textu tohoto notářského zápisu byly jeho nedílnými přílohami listina přítomných delegátů, protokol volby do představenstva a protokol volby do kontrolní komise. Žalobce několikrát prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného žádal o poskytnutí kopie kompletního zápisu ze shromáždění delegátů včetně příloh, popřípadě, aby mu žalovaný umožnil do těchto dokumentů nahlédnout a pořídit si vlastní kopie. Žalovaný mu nevyhověl, nicméně 27. 2. 2019 se ve sbírce listin objevil upravený zápis z tohoto shromáždění, doplněný o některé přílohy a o opravnou doložku notářky, která jej pořizovala. Dne 11. 7. 2019 byla do sbírky listin založena v pořadí již třetí verze notářského zápisu ze dne 10. 11. 2018, která se podle všeho shoduje obsahově s verzí založenou dne 27. 2. 2019. Ani tento nově založený notářský zápis není úplným zápisem z předmětného shromáždění delegátů - byl zveřejněn v neúplné podobě a bez označených příloh.

2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. listopadu 2020 č. j. 80 Cm 142/2019-57 tak, že „Žalovaný je povinen vydat žalobci kopii kompletního zápisu ze shromáždění delegátů žalovaného konaného dne 10. 11. 2018 včetně všech jeho příloh a podkladů poskytnutým delegátům a zaplatit mu na účet jeho právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku 31 036,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.“

3. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že dokazováním zjistil, že ve sbírce listin byl zveřejněn notářský zápis [tituly před jménem] [jméno FO] N 1205/2018, NZ 983/2018 ze dne 10. 11. 2018 osvědčující volbu orgánů družstva, a to v několika verzích včetně posléze verze obsahující jako přílohy listinu přítomných, prezenční listinu a protokol o volbách do představenstva a kontrolní komise, dále verze tohoto notářského zápisu s opravnou doložkou N 130/2019 sepsanou 13. 2. 2019. Z dopisů právního zástupce žalobce žalovaného z 16. ledna, 21. ledna a 20. února 2019 soud zjistil, že žalobce žalovaného žádal o vydání kompletního zápisu z předmětného shromáždění delegátů včetně všech jeho příloh a dokumentů poskytnutých delegátům. Z jednostránkové listiny - 6. strana - soud zjistil, že obsahem této listiny je konstatování, že předsedkyně volební komise oznámila shromáždění delegátů, že vzhledem k tomu, že funkční období odstupujícího představenstva a kontrolní komise končí 23. 11. 2018, funkční období č. XX zvoleného představenstva a kontrolní komise začíná 24. 11. 2018, dále, že předsedající po vyhlášení výsledků posledního hlasování o ukončení voleb do kontrolní komise skončil jednání shromáždění delegátů ve 14,30 konstatováním, že všechny body programu byly řádně projednány, a že přílohu č. 3 zápisu tvoří protokoly mandátové komise, přílohu č. 4 zápisu tvoří protokoly voleb do představenstva a kontrolní komise, přílohu č. 5 tvoří úplné znění průběhu celého jednání shromáždění delegátů ve stenografickém zápisu a přílohou č. 6 je notářský zápis, který osvědčil průběh voleb do představenstva a kontrolní komise sepsaný notářskou [tituly před jménem] [jméno FO]. Tato listina je opatřena podpisem [tituly před jménem] [jméno FO], předsedy představenstva, pověřeným představenstvem řízením shromáždění delegátů a dále podpisy ověřovatelů zápisu [jméno FO] a [jméno FO] Kašparoviče. Z obsahu této listiny jednoznačně vyplývá, že se jedná o část prostého zápisu z předmětného shromáždění delegátů konaného v listopadu 2018 a že notářský zápis osvědčující průběh voleb do představenstva a kontrolní komise sepsaný notářskou [tituly před jménem] [jméno FO] je přílohou č. 6 tohoto prostého zápisu. Toto zjištění je dále potvrzeno výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO] [Anonymizováno], kteří listinu podepsali jako ověřovatelé zápisu a z jejichž výslechů jednoznačně vyplývá, že tato listina je šestou stranou prostého zápisu ze shromáždění delegátů z 10. 11. 2018. Svědek [jméno FO] uvedl, že na shromážděních delegátů bývá notářka, která si dělá zápis sama. Když mu byla předložena k nahlédnutí předmětná listina (strana 6), potvrdil, že se jedná o jeho podpis jako ověřovatele zápisu, kdy jako takový podepisuje zápisy ze shromáždění delegátů družstva. Svým podpisem jako ověřovatel zápisu stvrzuje správnost zápisu ze shromáždění delegátů z hlediska, že byly projednány všechny body a že proti nim nikdo neměl námitky. Stránky jedna až pět zápisu, když jeho podpis se nalézá na straně šesté, patrně prolistoval a podepsal se na šesté straně. Tudíž, jelikož jeho podpis se nalézá na straně šesté, musely existovat strany první až pátá. Obdobně vypověděla svědkyně [jméno FO], která uvedla, že na shromážděních delegátů je pořizován zápis v těsnopisné formě, možná se pořizuje i zvuková nahrávka. Na základě toho je následně vyhotoven písemný zápis a ona je vyzvána, aby jej po kontrole jako ověřovatelka zápisu podepsala. Někdy bývá na jednání shromáždění delegátů přítomen notář, což ale nic nemění na mechanismu, který právě popsala, že je pořizován těsnopisný záznam, který je následně přepsán do písemné podoby. Shromáždění delegátů z 10. 11. 2018 bylo volebním shromážděním a jelikož způsob pořizování zápisů ze shromáždění byl vždy stejný, má tudíž za to, že i na předmětném shromáždění bylo postupováno tímto způsobem. Poté, co svědkyni byla předložena k nahlédnutí předmětná šestá strana, ta potvrdila, že se na listině nalézá její podpis jako ověřovatelky zápisu, a tudíž se musí jednat o část prostého zápisu z předmětného shromáždění. Těmito důkazy v jejich vzájemné souvislosti vzal soud prvního stupně za dostatečně prokázané, že vedle notářského zápisu notářky [tituly před jménem] [jméno FO], který zachytil pouze část přijatých rozhodnut (volby do orgánů družstva), existuje i prostý zápis z předmětného shromáždění delegátů o šesti stranách. Že žalovaný žalobci přes jeho opakované žádosti tento zápis neposkytl, bylo mezi účastníky nesporné.

4. Dále soud prvního stupně citoval ustanovení § 697 z.o.k. s tím, že právo uvedené v citovaném ustanovení přísluší každému členu družstva, jak je zřejmé z dikce citovaného ustanovení, nikoli pouze členům orgánů družstva, jak tvrdil žalovaný. Dále soud zmínil, že argumentace žalovaného ve věci byla zcela nepřípadná a nekonzistentní když tvrdil, že svoji povinnost vůči žalobci splnil zveřejněním notářského zápisu ve sbírce listin, přitom sám potvrdil, že tento notářský zápis neobsahuje všechna na předmětném shromáždění přijatá rozhodnutí, nýbrž pouze jejich část. Zároveň tvrdil, že prostý zápis neexistuje, přestože opak vyplynul z provedeného dokazování. Nepřípadná, měnící se, a tudíž zcela nevěrohodná argumentace žalovaného ukazuje na jeho účelový postoj. Jelikož soud vzal za prokázané, že prostý zápis ze shromáždění delegátů žalovaného konaného 10. 11. 2018 existuje a že jej žalovaný žalobci nevydal, přičemž podle ust. § 697 z.o.k. je to jeho povinností, shledal žalobu oprávněnou a jako takové jí vyhověl a o nákladech řízení rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, takže náhradu nákladů řízení přiznal úspěšnému žalobci.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto základní odvolací námitky:

1) Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí - soud neučinil jednoznačný závěr o hodnocení důkazů, o skutkovém stavu, čímž jeho odůvodnění rozsudku nebylo přesvědčivé; soud rovněž vůbec nepracoval s judikaturou a s odbornou literaturou, která doplňuje ustanovení zákona.

2) Dalším zásadním nedostatkem postupu soudu je samotná jeho protokolace tvrzení účastníků sporu a výpovědí svědků. Soud své rozhodnutí založil na vlastní protokolaci tvrzení fyzických osob před soudem. Tato protokolace není správná, je nepřesná a žalovaný tuto pochybnost prezentoval na následujícím příkladu: Žalovaný opakovaně uváděl, že pokud má žalobce právo nahlížet do nějakého dokumentu, mohl tak učinit prostřednictvím dotazu na vrátnici v sídle žalovaného. Úsudek soudu převzatý z této skutečnosti a z vyjádření žalovaného do protokolace je pak údajně závěr, že tímto vyjádřením žalovaný přiznává, že existuje ještě nějaký jiný zápis ze shromáždění delegátů, než ten, který je ve sbírce listin v obchodním rejstříku žalovaného. Toto je velmi chybný úsudek soudu, neboť se jedná o dvě úplně odlišné právní věci a jiná práva. Jednou věcí je důkazní břemeno žalobce prokázat, že nějaká věc existuje (soud to dovozuje z vlastní interpretace vyjádření účastníka, ačkoli by to měl vyvodit z důkazů předložených žalobou). Druhou věcí je pak úvaha nad tím, jestli by žalovaný vůbec měl právo takovou věc získat, kdyby existovala. V této souvislosti poukázal dále na odst. 9 a 13 odůvodnění rozsudku.

3) Nepřijetí důkazů, nesprávné hodnocení důkazů - soud pochybil závažně i tím způsobem, že vyslýchal dva svědky, jejichž svědectví mělo stejnou právní váhu. Naproti tomu soud popřel žalovanému jeho právo, aby byl vyslechnut pan [tituly před jménem] [jméno FO], předseda a ředitel družstva žalovaného. Soud tak disponuje sice dvěma výslechy, ale od osob, které v družstvu již příslušné úkoly neplní. Soud nad rámec výslechu pana [Anonymizováno] připustil výslech paní [jméno FO], jejíž svědectví nepřineslo do věci nic nového. Odmítnutím výslechu statutárního orgánu žalovaného soudem způsobil následek, že nepřipustil svědectví osoby, jejíž svědectví by mělo vyšší právní sílu, než svědectví svědků předchozích (kdo jiný, než předseda družstva mohl soudu osvětlit, jak to v družstvu funguje a konečně předseda družstva z navržených svědků byl svědek jediný, který v družstvu stále je).

4) Nesprávná aplikace ustanovení zákona a nezjištění skutkového stavu věci. Soud celé soudní řízení postavil na ustanovení § 697 z.o.k. Podle stanov a článku č. 56 odst. 3, má právo každý člen orgánu družstva vyžádat si zápis z daného jednání orgánu (byť žalobce ani členem žádného orgánu žalovaného není, přesto mu nebyl odepřen přístup k nahlédnutí do zápisu ze schůze, avšak žalobce o nahlédnutí nikdy nepožádal.) Sídlo žalovaného je veřejně přístupné a na podatelně/vrátnici sídla žalovaného je možné nahlížet do daných dokumentů. Žalovaný neeviduje v knihách návštěv ani jednu návštěvu žalobce ve svém sídle. Žalobce nepředložil před soudem žádné potvrzení z vrátnice žalovaného, že se na místo dostavil a čehokoli požadoval. Písemné nahlášení na vrátnici žalovaného musí učinit i jeho právní zástupce, pokud jde k žalovanému na schůzku, nelze tedy uvěřit tomu, že žalobce by písemné potvrzení o své návštěvě na místě jako odůvodnění jeho návštěvy nepotřeboval, tedy by jím musel disponovat, kdyby o zápis (jakýkoli) žádal.

5) Soud se nikterak nevypořádal s právní argumentací žalovaného ohledně citací z článků stanov, kdy je jednak zřejmé, že žalovaný požadované dokumenty zveřejnil v souladu se zákonem o obchodních korporacích a v souladu s článkem 55 odst. 5 Stanov a jednak, že žalobce mohl žádat projednání svých údajných práv podle článku 56 odst. 3 stanov v sídle žalovaného. Soud pochybil neprovedením právní kvalifikace k váze stanov žalovaného a zejména i prizmatem toho, jakého charakteru je družstvo žalovaného a jak je veliké. I z hlediska historie družstva mají platné stanovy žalovaného své opodstatnění a ctí právní úpravu, kdy u velikých bytových družstev funguje příslušný delegát. Žalobce ani v tomto případě nesplnil stanovy, když nejednal se svým delegátem, a pokud s ním nebyl spokojen, proč se nesnažil jako řádný člen družstva o nápravu.

6) Soud nikterak nepátral po hlubším významu onoho ustanovení § 697 z.o.k. Bez ohledu na to, že soud nekomparoval dané právní ustanovení zákona se stanovami žalovaného, aby posoudil pro daný případ, jestli je záhodno uplatnit to které ustanovení ze stanov nebo ze zákona za účelem ochrany dobré víry třetích osob, ochrany a významu veřejného zájmu a zejména účelu bytových družstev, soud dané ustanovení uplatnil výhradně na základě jeho textového výkladu. Soud nepodrobil výběr daného právního ustanovení jeho kritickým limitům určeným zejména judikaturou a rovněž odbornou literaturou. Teprve následně, když by došlo ze strany soudu k rozboru daného ustanovení zákona, mělo následovat posouzení, jestli stávající notářský zápis osvědčující celý průběh shromáždění delegátů žalovaného je či není dostačující pro potřeby žalobce.

7) Žalovaný splnil požadavky zákona a povolal na předmětnou schůzi notáře. Notář sepisoval průběh schůze a pořídil z ní vcelku obsáhlý a úplný zápis čítající 28 stran textu. Tím je splněna podmínka zákona bez dalšího. Žalobce může mít právo na vydání jen takové věci, kterou ukládá pořizovat zákon. Pokud má žalobce za to, že notářský zápis je chybný, jeho nárok se týká následného regresu po příslušném notáři, který zápis vytvořil. To však žalobce neuplatnil a v notářském zápisu ani o takovém pochybení není uvedena žádná námitka kohokoli na schůzi přítomného. Vystoupení příslušného delegáta žalobce za účelem námitky proti protokolaci schůze na schůzi totiž v notářském zápisu není zachyceno vůbec žádné, ačkoli se žalobce jako člen družstva mohl na chůzi prostřednictvím delegáta vyjadřovat a činit námitky (jako činili jiní a je to v zápisu zdokumentováno).

8) Podle ustanovení § 659 odst. 2 z.o.k. žalovaný ani nebyl povinen průběh schůze osvědčovat notářským zápisem. Žalovaný ale přesto povolal z opatrnosti notáře a notář dokonce sepsal kvalifikovanější notářský zápis, než je třeba, neboť i notářské zápisy se mezi sebou dále odlišují. Notář postupoval podle ustanovení § 80a notářského řádu, což je patrné z rozsahu a obsahu příslušného notářského zápisu evidovaného ve sbírce listin v obchodním rejstříku. Bez ohledu na to, se žalovaný stále pozastavuje nad postupem žalobce, který neučinil žádnou námitku proti protokolaci schůze v notářském zápisu a rovněž na podporu své žaloby neučinil žádné vyjádření, v čem spatřuje nedostatky notářského zápisu a co v něm mělo být navíc zachyceno, neboť všichni, kdo uplatňovali na předmětné schůzi námitky, mají námitky řádně zaprotokolovány. Žalobce tak neprokázal, že by přišel o možnost vést důkaz, že členská schůze nebyla usnášeníschopná, navíc neprokázal, že by v notářském zápisu chyběly i další navazující skutečnosti, které ukládá ustanovení § 634 z.o.k.

9) Žalobce není členem žádného orgánu žalovaného, ale je pouze členem žalovaného, nikoli členem jeho orgánů. Žalobce se tak domáhá údajné povinnosti žalovaného, která působí vůči delegátům, neboť ti jsou členy orgánu - shromáždění delegátů. Žalobce ale není delegátem, nýbrž pouze členem družstva, a tak není členem žádného orgánu žalovaného, proto pro jeho případ a tvrzené právo nahlížet do podkladů není oprávnění dané platnými stanovami žalovaného. Tato skutečnost je doložena mj. i v samotných zápisech a listinách přítomných osob na daném shromáždění delegátů, kde žalobce není uveden a ani být uveden nemůže. Zde žalovaný odkazuje na důsledky uplatnění ustanovení § 669 a násl. z.o.k., kdy působnost členské schůze je nahrazena delegovanými osobami, jako je to v případě žalobce a žalovaného. Žalobce se svou žalobou snaží obcházet zákon a delegovanou osobu- delegáta, pod jehož působnost a pravomoc žalobce spadá.

10) Žalobce tuto žalobu podal pouze za účelem obstrukcí, neboť vede se žalovaným další soudní spor u Městského soudu pro Praze č. j. 80 Cm 15/2019, kde „žaluje“ neplatnost usnesení týkající se volby stávajícího představenstva SBD POKROK na shromáždění delegátů dne 10. 11. 2018. Žalobce je zřejmě v soudním řízení na neplatnost volby představenstva SBD POKROK v důkazní nouzi, proto se snaží vést toto předmětné soudní řízení v domnění, že si jím opatří nějaké další neexistující důkazy.

6. Navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobu zamítne a přizná žalovanému plnou náhradu nákladů řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, ke všem podstatným skutečnostem, z důkazů zjistil všechny relevantní skutečnosti a ty správně skutkově zhodnotil. Provedl též i odpovídající zhodnocení právní. Námitky odvolatele nejsou důvodné. Ohledně první námitky platí kromě uvedeného i to, že není-li to namístě, není nezbytností, aby soud odkazoval na judikaturu či odbornou literaturu. Naopak, přes to, že dnes jde o obvyklou praxi, má správně jít jen o maximálně pomocnou argumentaci resp. podložení argumentace soudu odkazy na judikaturu, tím spíše pak na odbornou literaturu včetně komentářové. Ani judikatura a tím spíše odborná literatura není pramenem práva, tím jsou příslušné právní předpisy, a je povinností soudu tyto vyložit. Od judikatury se může soud odchýlit, pak je povinen toto zdůvodnit (u judikatury vyšších soudů), není však povinen ji v rámci odůvodnění rozhodnutí použít, má-li za to, že na věc žádná judikatura přímo nedopadá či to není potřebné. Zásadní je, aby sám soud provedl správné právní hodnocení. Lze naopak namítnout, že odvolatel, ačkoli na takovýto nedostatek použití judikatury a odborné literatury poukázal, sám v tomto směru nic relevantního nepřinesl, sám na nic neodkázal. K námitkám ad 2) a 3) shora odvolací soud uvádí, že protokolaci lze považovat za odpovídající. Problém spočívající v prokázání existence žalobcem požadovaného zápisu je problém právní a skutkový, nikoli otázkou nepřesné protokolace.

9. K dalším námitkám odvolatele uvádí odvolací soud následující. Na jedné straně lze souhlasit se žalovaným družstvem, že je-li po něm něco požadováno, je na žalobci, aby prokázal, že toto (žalovaný to nazývá „věcí“) existuje a žalovaný to má (vlastní či drží). Na straně druhé však také platí, že břemeno tvrzení v tomto směru žalobce unesl, v průběhu řízení bylo prokázáno též i výslechy funkcionářů příslušného shromáždění delegátů (potažmo tedy žalovaného - družstva) i to, že žalobcem požadovaná „věc“ resp. zápis existuje. Především pak platí, že prokázání existence předmětu vydání je nutné vidět vždy v tom kterém konkrétním případě se zohledněním všem skutečností a konkrétní situace. V daném případě je situace, taková, že žalobce má právní nárok na to, aby mu byl vydán zápis ze shromáždění delegátů bytového družstva, jehož je členem. Podle § 697 z.o.k. „každý člen má právo na vydání kopie zápisu o průběhu shromáždění delegátů, všech jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům…“. Tato povinnost družstva se nevztahuje jen na zápis jsoucí součástí veřejné evidence - veřejného rejstříku (§ 120 a 121 o.z.), tedy například na notářský zápis jsoucí součástí sbírky listin ve smyslu § 66 z.v.r. Podle § 704 z.o.k. se na shromáždění delegátů použije obdobně i ust. § 659 z.o.k., podle jehož prvního odstavce „ten, kdo svolal členskou schůzi, pořídí o jejím průběhu zápis do 15 dnů ode dne konání členské schůze“. Z uvedeného tedy plyne, že i když se usnesení členské schůze resp. shromáždění delegátů osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem viz § 776 odst. 2 z.o.k.), má svolavatel schůze povinnost pořídit o jejím průběhu zápis. Pro družstvo, jehož nejvyšším orgánem je shromáždění delegátů to znamená, že bylo-li shromáždění svoláno orgánem družstva, pak je povinností tohoto orgánu vyhotovit „vlastní“ zápis o průběhu shromáždění delegátů. Jinak řečeno družstvo je povinno vydat svému členovi kopii „vlastního“ zápisu ze shromáždění delegátů. To platí tím spíše, liší-li se obsah zápisu učiněného veřejnou listinou (notářem) a obsah zápisu učiněného příslušným orgánem resp. orgány shromáždění delegátů resp. vyhotoveným příslušným orgánem družstva (družstvem). V daném případě bylo jednoznačně v řízení před soudem prokázáno, že existuje „vlastní“ zápis družstva z předmětného shromáždění delegátů. To, že družstvo má zapečetěnu kancelář sídla, jak bylo uvedeno při jednání odvolacího soudu, nemůže znamenat zánik jeho povinnosti předložit příslušný zápis svému členovi. Je na družstvu, jak takovou situaci vyřeší, míra „ovladatelnosti“ či dostupnosti jeho vlastních listin je problémem na straně družstva a jeho orgánů, nikoli na straně členů uplatňujících svá členská práva. V daném případě na uvedeném nic nemění ani znění příslušných článků stanov družstva, které nemohou negovat kogentní ustanovení zákona kodifikující základní členská práva členů (viz. výše), V daném případě se tak nicméně ani neděje, jak se snažil tvrdit žalovaný - odvolatel, protože i stanovy družstva viz čl. 56, ukládá družstvu pořídit zápis o průběhu jednání všech orgánů družstva, ukládá povinnost připojit k zápisu i všechny přílohy (prezenční listina účastníků jednání s jejich podpisy, pozvánku a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům). Pokud stanovy hovoří o tom, že „každý člen orgánu družstva má právo vyžádat si zápis z jednání orgánu a jeho přílohy k nahlédnutí“ viz čl. 56 odst. 3 stanov družstva, pak to nijak nevylučuje zákonné právo člena družstva požadovat příslušný zápis z jednání orgánu družstva včetně všech jeho příloh k nahlédnutí (viz. § 697 ve spojení s § 704 a § 659 z.o.k.). Zákon nepodmiňuje právo člena družstva nahlížet do zápisu z jednání shromáždění delegátů nějakým právním, ekonomickým či jiným důvodem, pročež ani potud nejsou relevantní námitky odvolatele. Člen družstva tedy může požadovat kopii zápisu ze shromáždění delegátů bez toho, aby jakkoli prokazoval jakýkoli svůj zájem na tomto nahlížení, tím spíše pak zájem právní, ekonomický či jiný. Postačuje, že je členem družstva.

10. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný, včetně správného akcesorického nákladového výroku.

11. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z.ř.s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému žalobci. Žalovaný je tudíž povinen nahradit náklady odvolacího řízení žalobci. Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby v celkové výši 3 100 Kč (účast na jednání odvolacího soudu dne 11. ledna 2022, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 714 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se jedná o částku ve výši 4 114 Kč, jež je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta coby zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).