o zaplacení částky 27 250 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 102/2015303 ze dne 8. prosince 2020

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 27 250 Kč s příslušenstvím spočívajícího v instalaci žalobcem nových topných těles (radiátorů) do topné soustavy vlastněné žalovaným, ve výroku II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 33 570 Kč a ve výroku III. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet soudu I. stupně náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude stanovena v samostatném usnesení.

2. Soud I. stupně vyšel ze závěrů o skutkovém stavu věci ustáleném po provedeném dokazování, podle nichž žalobce sice vyměnil topná tělesa ústředního topení ve svém bytě, přičemž topná soustava představuje společnou část domu, avšak podle soudu I. stupně se žalobci nepodařilo prokázat, že radiátory vyměnil z důvodu jejich havarijního stavu. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že havarijní stav radiátorů vyvolal žalobce jejich neodbornou opravou.

3. Soud I. stupně věc posoudil zejména podle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (OZ), jakož i podle stanov žalovaného a především podle jejich čl. 11 odst. 2 a uzavřel, že se žalovaný na úkor žalobce neobohatil, byť vyměnil radiátory tvořící součást topné soustavy představující společnou část domu. Je tomu tak podle soudu I. stupně proto, že za zjištěné situace, kdy protékání radiátorů vyvolal žalobce jejich neodbornou opravou, žalobce neprokázal, že radiátory bylo nutno vyměnit z důvodu jejich havarijního stavu a že bylo nutno vynaložil náklady, jež by měl hradit žalovaný. Podle soudu I. stupně žalobce nemůže spravedlivě požadovat k zaplacení to, co vynaložil na opravy společných částí, jež sám poškodil.

4. Shora uvedený rozsudek soudu I. stupně v plném rozsahu napadl žalobce (odvolatel) včas podaným odvoláním a domáhal se jeho změny a vyhovění žalobě a přiznání žalobci práva na náhradu náklady řízení před soudy všech stupňů, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Podle odvolatele soud I. stupně nedůvodně nevěřil pracovníku žalovaného, resp. odbornému pracovníkovi společnosti najaté žalovaným, spravující majetek žalovaného, svědkovi Němcovi, jenž sdělil žalobci před výměnou radiátorů, že topení je v havarijním stavu.

6. Odvolatel poukázal na skutečnost, že řádně nahlásil problémy s topením žalovanému a člen výboru žalovaného [Anonymizováno] musel vypustit vodu ve stoupačkách a tak dal za žalovaného konkludentní souhlas žalobci s demontáží radiátorů.

7. Dále odvolatel poukázal na skutečnost, že soud I. stupně v řízení neustanovil znalce a nemůže se tak opírat o závěry znalce - [Anonymizováno], když žalobce neměl možnost dát návrh otázek znalci či vznést námitky vůči jeho odbornému zaměření mimo obor topenářství. V této souvislosti žalobce poukázal na vyjádření cechu topenářů a instalatérů, jenž žalobci potvrdil, že brusným papírem nelze poškodit bezvadné topení, čemu soud I. stupně nepřikládal váhu, ačkoli v případě, opaku, jestliže by topení bylo poškoditelné brusným papírem, muselo by být již v takovém poškozeném stavu, že nemohlo být funkční, jak to vyplývá i z výpovědi svědka [fyzická osoba].

8. Odvolatel dále zdůraznil, že radiátory byly desítky let neopravované a neměněné a v havarijním stavu a po jejich natření žalobcem se netěsnosti projevily až s odstupem 3 týdnů a cena opravy topení včetně přetěsnění a natření radiátorů by převyšovala cenu nového topení, a proto byla taková oprava neúčelná.

9. Odvolatel současně požadoval vyslechnout odvolacím soudem svědka živnostníka [Anonymizováno] k tomu, že demontoval litinové topení a měl písemně potvrdit, že topení po zpětném namontování nevykazovalo žádné vady.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům

11. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že původně nárok žalovali [Jméno žalobce] a [Anonymizováno]. Po té, co v průběhu řízení svoji část nároku (č.l. 140) [Anonymizováno] postoupila na nynějšího žalobce [Anonymizováno], nemá odvolací soud důvodu nevěřit výsledkům správně provedeného a úplného dokazování a zejména neměl důvodu nevěřit uvedené původní žalobkyni v tom, jak tato před soudem (č.l. 246-247) popsala okolnosti předcházející činnostem původních žalobců v souvislosti s jejich snahou o renovaci jimi zakoupené jednotky, včetně renovace části topné soustavy (radiátorů) jejichž renovaci ovšem nenahlásili žalovanému. Tomu pouze oznámili přípisem ze dne 4. 7. 2011 (založen ve spise - nežurnalizován) provedení rekonstrukce bytového jádra a úpravu interiéru. Žalovaný, nemající povědomí o úmyslu jmenovaných zasáhnout též do společné části domu (do topné soustavy), tak nemohl vlastníkům jednotky stanovit podmínky, za nichž by souhlasil se zásahem do společného topného systému.

12. Odvolací soud proto vychází ze skutečnosti, že po zaslání oznámení ze dne 4. 7. 2011 [Jméno žalobce] a [Anonymizováno] započali rekonstruovat bytovou jednotku s tím, že rovněž natřou desítky let nenatírané litinové radiátory. Za uvedeným účelem se tyto litinové radiátory, jež byly plně funkční a netekly (č.l. 169, 244, 247) a byly v provozu cca 40 let (č.l. 294), kdy jejich životnost činí cca 50 let (č.l. 246), rozhodli vypustit, svěsit, zbavit starého nátěru ocelovým kartáčem a smirkovým papírem, natřít, nechat zaschnout a opět zavěsit na stěnu a následně napustit teplovodním mediem. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že po té, co barva na radiátorech zaschla a radiátory byly zavěšeny zpět a napuštěny tekutinou z topného systému, s odstupem několika dnů radiátory začaly téci. Proto [Jméno žalobce] a [Anonymizováno] požádali žalovaného o opravu topné soustavy, resp. o proplacení objednaných nových radiátorů, čemu žalovaný nevyhověl (č.l. 47), když zjistil, že rozebrání uvedené části topné soustavy se uskutečnilo bez jeho souhlasu a bez jím stanovených podmínek zásahu do společné topní soustavy. Žalovaný se současně domáhal nápravy tohoto stavu netěsnosti topné soustavy, jež začala vykazovat vady až po provedení [Anonymizováno] a [Anonymizováno] shora uvedených prací. Jmenovaní proto provedli nápravu uvedeného úniku kapaliny ze společného otopného systému tak, že rezignovali na přetěsnění stávajících radiátorů a namontovali na jejich místo radiátory nové, když v odvolání odvolatel tvrdí, že náklady na nové radiátory jsou nižší, než náklady na přetěsnění starých radiátorů (č.l. 323).

13. Z hlediska právního v této věci o vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení, jež mělo vzniknout v roce 2011, odvolací soud vycházel shodně se soudem I. stupně ve smyslu § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ) z § 451 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (OZ), z něhož je zřejmé, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat. Ve smyslu § 454 OZ se bezdůvodným obohacením rozumí i to, když za někoho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

14. Odvolací soud vycházel rovněž z prohlášení vlastníka a ze stanov žalovaného platných v rozhodné době.

15. Jak je zřejmé z čl. IV. odst. 3 prohlášení vlastníka předmětná topná soustava (rozvod tepla) v rámci SVJ tvoří společnou část a zásah do této velmi významné společné části, na jejímž fungování jsou závislí všichni členové SVJ, vyžadoval ve smyslu čl. 11 odst. 2 písm. b) stanov rozhodnutí (souhlas) orgánu SVJ se stanovením podmínek ze strany SVJ , za nichž bylo možno do topné soustavy zasáhnout.

16. Konečně odvolací soud nemá pochyb o tom, že jestliže některý člen SVJ poškodí či jinak učiní nefunkčním společnou část SVJ, je v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. g) stanov jeho povinností na své náklady zjednat nápravu.

17. Na základě uvedeného, kdy před započetím prací žalobce na demontáži topné soustavy tato soustava nevykazovala známky úniku kapaliny (č.l. 169, 244, 247) a po ukončení prací žalobcem z topné soustavy unikalo topné medium, bylo povinností žalobce na své náklady tuto poruchu topné soustavy odstranit. Z uvedeného hlediska je přitom nepodstatné, zda žalobce práce prováděl sám, nebo mu někdo pomáhal (např. žalobcem uváděný svědek [Anonymizováno]). Proto podle odvolacího soudu neobstála argumentace odvolatele poukazujícího na nutnost výslechu tohoto svědka. Ostatně skutečnost, že práce nebyly provedeny dostatečně kvalitně nebo nebyla dodržena předepsaná doporučení např. ve vztahu k doporučení přetěsnit radiátory před znovu zapojením radiátorů do topné soustavy (č.l. 245, č.l. 279-280) je zřejmá již z prostého faktu, že původně netekoucí radiátory po několika týdenním odmontovaném stavu (na sucho, bez tekutiny), po jejich namontování zpět na stěnu tekly.

18. Na tomto místě a zcela nad rámec uvedeného odvolací soud konstatuje, že je obecně známé i technicky nevzdělané osobě, že těsnění zařízení vyjmutého po několika desítkách let bezvadné činnosti z teplovodní soustavy nesvědčí jeho mechanické narušování např. dráty ocelového kartáče a nesvědčí mu ani ponechání těsnění k vyschnutí a z toho důvodu je těsnění před zpětnou montáží zařízení do teplovodního systému ošetřováno a není-li to možné, je takto namáhané těsnění vyměňováno.

19. To, že pro žalobce podle jeho názoru bylo za účelem úniku kapaliny z topné soustavy lacinější koupit nové radiátory než přetěsnit radiátory původní je věcí pouze ekonomické úvahy žalobce. V dalším potom bude věcí žalobce, zda při hromadné výměně litinových radiátorů v bytech členů SVJ si po skončení životnosti litinových radiátorů nechá vyměnit své zánovní radiátory za nové, nebo zda si ponechá jím v projednávaném případě instalované radiátory a převezme od SVJ nabízenou částku připadající na výměnu topných těles v jeho bytové jednotce.

20. Vzhledem k uvedené skutečnosti, že před započetím prací [Anonymizováno] a [Anonymizováno] teplovodní soustava netekla a po ukončení prací radiátory v bytové jednotce jmenovaných propouštěly topné medium na úkor celé teplovodní soustavy, přičemž žalovaný k takovému zásahu do topné soustavy nedal souhlas a nemohl ani stanovit podmínky zásahu do topné soustavy, podle právního názoru odvolacího soudu neexistuje právní důvod vzniku povinnosti žalovaného finančně se podílet na uvedení topné soustavy narušené nepovolenou činností člena SVJ do provozuschopného stavu. Z tohoto důvodu se odvolací soud ztotožnil se závěry soudu I. stupně, jenž neshledal právní důvod, na základě něhož by zavázal žalovaného k zaplacení žalobcem uplatňovaného nároku představovaného náklady na bezvadné znovu zprovoznění teplovodní soustavy.

21. Před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele poukazující na skutečnost, že řádně nahlásil problémy s topením žalovanému a člen výboru žalovaného [Anonymizováno] vypustil vodu ve stoupačkách a tak měl dát za SVJ konkludentní souhlas žalobci s provedením prací. Důvodem neúspěchu této argumentace je skutečnost, že pokud by skutečně topnou soustavu vypustil svědek [Anonymizováno], potom za situace, kdy žalobce nahlásil pouze rekonstrukci bytové jednotky (nikoliv rekonstrukci topné soustavy) přicházela v úvahu řada důvodů pro vypuštění topné soustavy, aniž by musel následovat zásah do topné soustavy, a to např. v souvislosti s nutností odlehčení topných těles před tím, než se v rámci rekonstrukce jednotky provede oprava ukotvení radiátorů do zdí, aby nedocházelo k (nezřídka se vyskytujícímu) pohybu radiátoru při dotyku osoby s radiátorem. Proto osamocená skutečnost, že by došlo k vypuštění topné soustavy členem vedení SVJ by nemohla vést k automatickému závěru o souhlasu SVJ s demontážními zásahy do topné soustavy některým ze členů SVJ.

22. Stejně tak před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele poukazující na skutečnost, že soud I. stupně nedůvodně nevěřil pracovníku žalovaného, resp. odbornému pracovníkovi společnosti najaté žalovaným, spravující majetek žalovaného, svědkovi [Anonymizováno], jenž měl sdělit žalobci před výměnou radiátorů , že je topení v havarijním stavu. Důvodem je skutečnost, že podle odvolacího soudu špatný stav nátěrů litinových radiátorů, o němž vypovídal uvedený svědek v projednávaném případě neznamená nefunkčnost a havarijní stav radiátorů, To že předmětné radiátory byly plně funkční a neunikala z nich teplovodní kapalina je zřejmé z výslech svědků (č.l. 169, 244, 247) a dokonce i sám odvolatelem uváděný svědek [Anonymizováno] tvrdil jejich funkčnost (č.l. 294), přičemž na opak bylo odvolatelem usuzováno pouze na základě zprávy svědka [Anonymizováno] a na základě jím v průběhu výslechu změněné výpovědi (č.l. 294). Skutečnosti dovozované z takto změněné výpovědi svědka [Anonymizováno], ovlivněné pouze jeho zprávou, již však svědek [Anonymizováno] SVJ neposkytl, ani podle odvolacího soudu neobstojí vzhledem k ostatním shora uvedeným důkazům svědčícím o funkčnosti litinových radiátorů (bez úniků teplovodní kapaliny) před tím, než žalobce přistoupil k demontáži radiátorů.

23. Konečně před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele poukazující na skutečnost, že soud I. stupně nemůže opírat rozhodnutí o závěry znalce - [Anonymizováno], když žalobce podle svých tvrzení neměl možnost podat uvedenému ústavu návrh otázek a vznést námitky vůči jeho odbornému zaměření. Důvodem neúspěchu této argumentace bylo, že listina č.l.279 má charakter odborného vyjádření, jak nutnost jejího obstarání ostatně řádně vysvětli stranám soud I. stupně (č.l. 263). Tento listinný důkaz byl v daném civilním řízení použitelný (§ 127 odst. 1 o. s. ř.) jako každý jiný důkaz a jeho závěry odpovídaly i dalším provedeným důkazům a účastníci měli možnost se k němu vyjádřit (č.l. 300).

24. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

25. O nákladech odvolacího řízení bylo vzhledem k plné úspěšnosti žalovaného rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána plná náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 5 040 Kč představovaná náklady na právní zastoupení jeho advokátkou dle ustanovení § 6, § 7, § 8, § 11 odst. 1 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Advokátce náleží odměna za 2 úkony právní služby po 2 220 Kč a 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč.

26. Proto bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto rozsudku tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech odvolacího řízení částku 5 040 Kč k rukám zástupkyně žalovaného.