o určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 49 Cm 24/2019-105 ze dne 11. listopadu 2019

1. Shora uvedeným rozhodnutím ve věci samé Krajský soud v Plzni jako soud I. stupně v bodu I. výroku zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého shromážděním [Anonymizováno] (účastník), podle něhož by mělo být soudem prohlášeno, že:

a) je neplatné usnesení shromáždění vlastníků žalovaného ze dne 26. 11. 2018, kterým bylo rozhodnuto takto: „Shromáždění schvaluje sanaci opravu a zateplení domu [Anonymizováno] v rozsahu doporučeném studií opravy domu (především oprava a zateplení obvodového pláště, oprava a zateplení střešního pláště, oprava podlah a výměna zábradlí na lodžiích, výměna oplechování a klempířských prvků, oprava dalších navazujících prvků, např. hromosvodová soustava, elektrorozvodné skříně atd.). Zároveň shromáždění uděluje výboru společenství vlastníků pokyn k přípravě opravy domu [Anonymizováno], tedy:

- objednání projektové dokumentace v rozsahu pro stavební povolení a pro výběrové řízení včetně výkonu stavebního dozoru při provádění opravy domu,

- k vypsání výběrového řízení na zhotovitele sanace opravy a zateplení domu a následném podpisu smlouvy o dílo se stavební firmou, která předloží ve výběrovém řízení nejvhodnější nabídku.“

b) je neplatné usnesení shromáždění vlastníků žalovaného ze dne 26. 11. 2018, kterým bylo rozhodnuto takto: „Shromáždění souhlasí s realizací výstavby plynové kotelny a uděluje výboru společenství vlastníků pokyn:

- k realizaci výstavby plynové kotelny domu [Anonymizováno], tedy k objednání projektové dokumentace v rozsahu pro stavební povolení a pro výběrové řízení, včetně výkonu stavebního dozoru při provádění výstavby plynové kotelny.

- k vypsání výběrového řízení na zhotovitele realizace plynové kotelny a následnému podpisu smlouvy o dílo s montážní firmou, která předloží ve výběrovém řízení nejvýhodnější nabídku.“

c) je neplatné usnesení shromáždění vlastníků žalovaného ze dne 26. 11. 2018, kterým bylo rozhodnuto takto: „Shromáždění vlastníků uděluje výboru společenství vlastníků pokyn k přípravě provedení výměny otopné soustavy bytového domu [Anonymizováno], tedy:

- k objednání projektové dokumentace v rozsahu pro stavební povolení a pro výběrové řízení, realizaci opravy, včetně výkonu stavebního dozoru při provádění výměny otopné soustavy,

- k vypsání výběrového řízení na zhotovitele výměny otopné soustavy a následnému podpisu smlouvy o dílo s montážní firmou, která předloží ve výběrovém řízení nejvýhodnější nabídku.“

d) je neplatné usnesení shromáždění vlastníků žalovaného ze dne 26. 11. 2018, kterým bylo rozhodnuto takto: „Shromáždění vlastníků uděluje souhlas ke vzetí bankovního úvěru za účelem financování výměny otopné soustavy, realizace plynové kotelny a opravy bytového domu [Anonymizováno] do maximální výše 7 000 000 Kč se splatností maximálně 20 let, fixací úrokové sazby na 20 let a úrokovou sazbou max. 1,8%. Shromáždění dále uděluje pokyn výboru k podpisu úvěrové smlouvy s vybraným poskytovatelem bankovního úvěru (bankovním ústavem) pro financování opravy bytového domu [Anonymizováno]. Shromáždění vlastníků schvaluje čerpání úvěru u [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [Anonymizováno] do maximální výše 7 000 000 Kč se splatností maximálně 20 let a úrokovou sazbou max. 1,8% za účelem financování výměny otopné soustavy, realizace plynové kotelny a opravy bytového domu [Anonymizováno].“

e) je neplatné usnesení shromáždění vlastníků žalovaného ze dne 26. 11. 2018, kterým bylo rozhodnuto takto: „Tvorba fondu oprav se zvyšuje na [Anonymizováno] Kč/m2 měsíc s účinností od 1. 1. 2019.“ a v bodu II. výroku uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi na nákladech právního zastoupení částku 16.456,- Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že podle návrhu na zahájení řízení se navrhovatelka domáhala vyslovení shora uvedené neplatnosti usnesení účastníka (dále též zkráceně SVJ), konaného dne 26. 11. 2018 především z důvodu nedosažení předepsaného kvora pro přijetí jednotlivých usnesení uvedených pod jednotlivými písmeny shora.

3. Navrhovatelka poukazovala zejména na § 1206 odst. 2, § 1169 odst. 2 a § 1229 nového občanského zákoníku (NOZ) s tím, že na danou věc má být aplikováno právě ust. § 1129 odst. 1 NOZ a na bytové spoluvlastnictví se tak mají použít zásady per analogiam i ustanovení ostatních oddílů občanského zákoníku zahrnutých pod dílem 4 spoluvlastnictví. Zastávala názor, že realizace plynové kotelny v sušárně obnáší změnu prohlášení vlastníka a v daném případě chybí dohoda všech vlastníků bytových jednotek s ohledem na nutnost změny prohlášení. Ohledně oprav podlah a výměny zábradlí na lodžiích zastávala názor, že v jejím vlastnictví je jednotka č. [Anonymizováno] a též lodžie o rozměrech [Anonymizováno] m2, jež není společnou částí domu a účastník tudíž není oprávněn rozhodovat o zásazích do výlučného vlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek. Navíc nebylo umožněno se ve smyslu § 1207 odst. 2 NOZ s předstihem seznámit se s podklady, na základě kterých byla přijata napadená usnesení, přičemž dosavadní postup účastníka v souvislosti s čerpáním úvěru vykazuje řadu nedostatků a má být úvěr čerpán i na stavební úpravy, jež nejsou příslušenstvím jednotek.

4. Soud I. stupně posuzoval i argumenty účastníka poukazující na povinnost navrhovatelky tvrdit a prokázat důležitý důvod, na jehož základě se rozhodnutí soudu domáhá.

5. Účastník poukázal na skutečnost, že se § 1129 odst. 1 NOZ nepoužije, neboť stanovy ani zákon nevyžadují vyšší kvorum a k rozhodnutí SVJ vyžaduje rozhodnutí nadpoloviční většiny přítomných vlastníků, kteří mají více jak polovinu hlasovacích práv. Účastník poukázal též na možnou aplikaci § 260 NOZ, přičemž potřebné listiny byly členům SVJ k nahlédnutí. Podle účastníka se rozměry lodžie [Anonymizováno] m2 nezapočítávají do celkové podlahové plochy bytové jednotky.

6. Soud I. stupně vycházel z § 258 a 1209 odst. 1 NOZ a konstatoval aktivní legitimaci navrhovatelky právě na základě tohoto ustanovení občanského zákoníku a je třeba pro úspěch návrhu mít zájem hodný právní ochrany, což v daném případě soud dovodil, když zájem hodný právní ochrany je právem na to, aby rozhodnutí shromáždění vlastníků bylo v souladu se zákonem a stanovami. Proto z tohoto důvodu je návrh navrhovatelky přípustný.

7. Jestliže je v daném případě navrhovatelkou argumentováno ohledně otázek kvora § 1129 odst. 1 NOZ, je dle názoru soudu I. stupně výklad navrhovatelky mylný, neboť podle názoru soudu I. stupně uvedené ustanovení zákona na projednávaný případ nedopadá a týká se pouze správy společné věci a nikoliv bytového spoluvlastnictví, když stejnou otázku nespokojenosti s rozhodnutím většiny, upravuje § 1209 odst. 1 NOZ.

8. Podle soudu I. stupně shromáždění SVJ dne 26. 11. 2018 rozhodovalo ve všech bodech v souladu se stanovami, přičemž stanovy určují, že rozhoduje nadpoloviční většina přítomných vlastníků na shromáždění, pokud mají nadpoloviční podíl na společných částech.

9. Dále podle soudu I. stupně samotné rozhodnutí o tom, že se bude realizovat výstavba plynové kotelny a dojde k vypsání výběrového řízení na zhotovitele je v souladu se stanovami a je zapotřebí běžná kvalifikovaná většina jako u jiných rozhodnutí v souladu se stanovami a nejedná se o změnu prohlášení vlastníka.

10. Ohledně toho, že celková rekonstrukce zasahuje i do lodžie podle soudu I. stupně argumentace navrhovatelky není odůvodněná, když lodžie je prostor mimo byt navrhovatelky a je tvořen vodorovnými konstrukcemi, jež z podstaty věci patří do společného majetku účastníka, nikoliv do výlučného vlastnictví vlastníků bytových jednotek. Jedná se o vodorovnou konstrukci, na níž je umístěno zábradlí.

11. Ohledně argumentace navrhovatelky, že k pozvánce nebyly připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, podle soudu I. stupně svolavatel umožnil vlastníkům jednotek včas se s nimi seznámit. Navrhovatelka nešla ani sama zjišťovat obsah podkladů, a poslala paní [Anonymizováno], která zjistila, že členům SVJ byla k dispozici pouze účetní uzávěrka. Podle soudu I. stupně však nic nebránilo navrhovatelce nebo paní [Anonymizováno], aby si u účastníka vyžádaly další podklady a výbor SVJ by byl povinen umožnit se s doklady seznámit. Navrhovatelka však podle soudu I. stupně tuto svoji možnost nevyužila, a proto měl soud I. stupně za to, že tato situace nemůže způsobit neplatnost usnesení shromáždění SVJ. Soud I. stupně dále poukázal na možnou aplikaci § 260 odst. 1 NOZ. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.).

12. Proti tomuto usnesení se včas odvolala navrhovatelka (odvolatelka) z důvodů podle § 205 odst. 2) písm. d), e) a g) o.s.ř. a navrhla jeho změnu tak, aby bylo jejímu návrhu vyhověno. Podle odvolatelky soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností; dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

13. Podle odvolatelky nesprávné právní posouzení spočívá v tom, že, že vychází z § 258 a nási. NOZ, ačkoliv měl být aplikován § 1209 odst. 1NOZ.

14. Odvolatelka vyjádřila právní názor, podle něhož je ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ speciálním ustanovením vylučujícím podpůrnou aplikaci ustanovení o spolku. Rovněž nelze přisvědčit názoru, že na základě § 1209 odst. 1 občanského zákoníku je soud oprávněn rozhodnout o záležitosti sám, jak plyne z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4567/2016.

15. Podle odvolatelky, v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 383/2010, se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním, což odvolatelka v posuzovaném případě učinila. Z podání odvolatelky je přitom zřejmé, že nesouhlasí s tím, aby bylo SVJ postupováno způsobem uvedeným v usneseních požadovaných prohlásit za neplatné. Navrhovatelka přitom zopakovala, v čem spatřuje důvody neplatnosti jednotlivých usnesení přijatých shromážděním SVJ. Podle odvolatelky je dán důležitý důvod k tomu, aby soud rozhodl i ve vztahu k příspěvku do fondu oprav, jenž má být na základě napadeného usnesení Shromáždění SVJ zvýšen o více než 150 %. Podle odvolatelky tak existuje v projednávaném případě důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 NOZ, a to ve vztahu ke všem usnesením, jejichž neplatnosti se navrhovatelka domáhá.

16. Podle odvolatelky je napadené rozhodnutí nesrozumitelné. Dále se podle odvolatelky soud I. stupně nevypořádal s jejími námitkami, že shromáždění SVJ rozhodlo uvedeným způsobem o opravách a úpravách majetku ve výlučném vlastnictví vlastníků jednotek, přičemž na základě provedených důkazů došel na straně soudu k nesprávným skutkovým zjištěním.

17. Odvolatelka zopakovala, že vlastníci jednotek neměli před konáním shromáždění možnost seznámit se s projektovou dokumentací pro sanaci a zateplení domu [Anonymizováno], na základě níž shromáždění rozhodovalo o sanaci a zateplení domu. Vlastníkům jednotek tedy nebylo ve smyslu § 1207 odst. 2 občanského zákoníku umožněno seznámit se s podklady týkajícími se pořadu zasedání. Pokud jde o skutečnost, že se odvolatelka nešla osobně seznámit s podklady pro plánované shromáždění, připustila, že měla možnost se s většinou podkladů seznámit již dříve a dohodla se sousedkou [Anonymizováno], aby se šla do podkladů v oznámeném termínu podívat, a to z důvodu, zda nejsou k dispozici nějaké nové dokumenty. Odvolatelce bylo sděleno, že v podkladech žádný nový dokument není a že projekty ani smlouvy se neměnily, Navrhovatelka tak neměla důvod si o jakýkoliv další podklad žádat.

18. Co se týče ostatních členů SVJ zdůraznila, že pro účely prokázání skutečnosti, že se vlastníci nemohli seznámit s podklady pro shromáždění, na kterém byla přijata příslušná usnesení, navrhovatelka navrhovala výslech [Anonymizováno], jež se ve stanoveném termínu účastnila nahlížení do těchto podkladů. Soud I. stupně však tento důkazní návrh zamítl pro nadbytečnost.

19. Podle odvolatelky se soud I. stupně nezabýval její námitkou, že dokumenty k nahlédnutí nebyly dány vlastníkům dle stanov v minimálním časovém předstihu, aby se každý vlastník mohl na hlasování odpovídajícím způsobem připravit, i kdyby si chtěl pouze ověřit, zda jsou texty, projekty, smlouvy atd. opravdu v původním znění z jara 2017.

20. Podle odvolatelky se soud I. stupně nezabýval výměnou otopné soustavy vůbec, ačkoli uvedené podle ní představuje zásah do prohlášení vlastníka, jelikož dochází ke změně prádelny na kotelnu, a je tedy rovněž nutná změna prohlášení na základě dohody všech vlastníků jednotek.

21. Účastník navrhl napadené usnesení potvrdit.

22. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

23. Předně odvolací soud konstatuje, že v tomto řízení o statusové věci mělo být rozhodováno usnesením s označením navrhovatele a účastníka (§ 2, § 25, § 85 z.ř.s.). Uvedená procesní nedůslednost soudu I. stupně však není důvodem pro rušení rozhodnutí soudu I. stupně, jenž rozhodl formou rozhodnutí mající vyšší právní sílu, a to rozsudkem a jeho rozhodnutí je věcně správné.

24. V projednávaném případě se navrhovatelka v postavení přehlasovaného vlastníka domáhá toho, aby v souladu s § 1209 odst. 1 NOZ účinného do 30. 6. 2020, soud rozhodl o záležitostech spadajících do působnosti shromáždění SVJ o nichž také shromáždění SVJ rozhodlo, a aby o projednávaných záležitostech soud rozhodl tak, že prohlásí rozhodnutí shromáždění SVJ za neplatné. Tento návrh na rozhodnutí soudu postupem podle § 1209 odst. 1 NOZ je podle právního názoru odvolacího soudu přípustný.

25. Dále odvolací soud vychází z nesporné skutečnosti, že podle čl. 9 stanov účastníka je shromáždění způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají nadpoloviční většinu všech hlasů, přičemž k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků.

26. Odvolací soud vychází rovněž z tvrzení obsažených v návrhu na zahájení řízení, jež nebyla předmětem sporu, že usnesení přijatá SVJ na shromáždění konaném dne 26. 11. 2018 byla přijata vždy nadpolovičním počtem hlasů přítomných členů SVJ.

27. Z hlediska právního odvolací soud vycházel z § 1209 odst.1 NOZ ve znění do 30. 6. 2020, z něhož je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Stejně tak odvolací soud vycházel i z § 1221 odst.1 NOZ ve znění do 30. 11. 2018 z něhož je zřejmé, že nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. V návaznosti na uvedené odvolací soud zastává právní názor, podle něhož v rámci rozhodování o neplatnosti usnesení předmětného shromáždění SVJ není možno ve smyslu v té době platného ustanovení § 1221 odst.1 NOZ ve znění do 30. 11. 2018 nebrat zřetel na § 260 odst.1 NOZ ve znění do 30. 11. 2018, podle něhož soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Uvedené právní východisko tvoří základ pro souhlas odvolacího soudu se správnými úvahami soudu I. stupně o možné aplikaci uvedeného ustanovení na projednávaný případ (str. 5 napadeného rozhodnutí).

28. S ohledem na zákonem předpokládaný důležitý důvod, pouze pro nějž zákon umožňuje přehlasovanému vlastníkovi jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl, odvolací soud podrobil jednotlivé záležitosti tvořící předmět rozhodování předmětného shromáždění SVJ testu důležitosti důvodu, pro nějž je navrhováno soudu, aby o záležitosti rozhodl. S ohledem na uvedené odvolací soud konstatoval, že v případě usnesení přijatého SVJ na uvedeném shromáždění SVJ pod písm. e) a týkajícího se plateb do fondu oprav nově ve výši [Anonymizováno] Kč/m2 neshledal důležitý důvod, jenž by umožňoval uvedené usnesení v této části soudu zkoumat a rozhodovat o něm.

29. Usnesení přijatá SVJ na uvedeném shromáždění SVJ ve zbývajícím rozsahu pod body a) - d) jsou navrhována k přezkumu z důležitých důvodů, avšak ani v této části rozhodovací činnost nejvyššího orgánu účastníka podle právního názoru odvolacího soudu netrpí vadami, pro něž by byl soud oprávněn proti vůli vyjádřené většinou hlasujících členů SVJ zasáhnout do rozhodovací činnosti shromáždění [Anonymizováno].

30. Jak je zřejmé z obsahu spisu a z právních názorů navrhovatelky ve spise založených, existuje její pochybnost o výši kvora potřebného k tomu, aby bylo shromáždění SVJ usnášeníschopné, když se navrhovatelka domnívá, že usnesení přijatá SVJ na uvedeném shromáždění SVJ pod body a), c) a d) nebyla přijata potřebným kvorem 2/3 většiny hlasů spoluvlastníků s ohledem na navrhovatelkou potřebnou nutnost aplikace ustanovení NOZ o spoluvlastnictví, stanovící vyšší kvorum pro rozhodování shromážděním SVJ, než určují stanovy SVJ a v případě usnesení přijatého SVJ shromážděním pod bodem b) nebylo podle navrhovatelky protiprávně přijato všemi členy SVJ.

31. K otázce hlasování členů SVJ o věcech, jež jsou ve spoluvlastnictví členů SVJ odvolací soud konstatuje, že sdílí názor soudu I. stupně, podle něhož ustanovení o spoluvlastnictví podle § 1115 a násl. NOZ (mající obecnou povahu ve vztahu k ustanovením o bytovém spoluvlastnictví podle § 1158 a násl. NOZ) nejsou aplikovatelná na právní vztahy upravené speciálními ustanoveními o bytovém spoluvlastnictví podle § 1158 a násl. NOZ. Z uvedeného důvodu ustanovení o kvoru k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci tak podle právního názoru odvolacího soudu nelze aplikovat na rozhodování shromáždění SVJ o otázkách týkajících se bytového spoluvlastnictví, jež byly v projednávaném případě předmětem usnesení přijatých SVJ na uvedeném shromáždění SVJ pod body a), c) a d).

32. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud přijal dílčí právní závěr, podle něhož, jestliže čl. 9 stanov účastníka stanoví, že je shromáždění způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek (jak se stalo v projednávaném případě), kteří mají nadpoloviční většinu všech hlasů, přičemž k přijetí rozhodnutí se požaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků, potom podle právního názoru odvolacího soudu není dán prostor pro úvahu, že by mohlo být neplatné předmětné usnesení přijaté SVJ na uvedeném shromáždění SVJ pod body a), c) a d) z důvodu, že pro jeho přijetí nehlasoval potřebný počet členů SVJ.

33. Ve vztahu k usnesení přijatému SVJ na uvedeném shromáždění SVJ pod bodem b) a týkajícímu se plynové kotelny nastala obdobná situace, když ohledně této části usnesení shromáždění SVJ odvolací soud zastává názor, že hlasování o bodu b) usnesení SVJ ze dne 26. 11. 2018 nebylo hlasováním o změně prohlášení vlastníka a postačoval k jeho přijetí shora uvedený většinový souhlas přítomných členů SVJ majících nadpoloviční většinu všech hlasů. Soud I. stupně v této části správně vycházel ze skutečnosti, že souhlas s výstavbou kotelny, případně udělení pokynu shromážděním SVJ k přípravě realizace a k samotné vlastní realizaci představuje toliko fázi před vznikem věci (nemovitosti), jež nevyžaduje změnu prohlášení vlastníka. Případné následné naložení s novou věcí (s nově vybudovanou plynovou kotelnou) je až dalším krokem, jenž až někdy v budoucnu může vyžadovat změnu prohlášení vlastníka, jak se ostatně i mělo stát, když podle obsahu závěrečné řeči účastníka mělo v průběhu řízení SVJ existenci nově vybudované plynové kotelny dát do souladu s prohlášením vlastníka.

34. Stejně tak odvolací soud nemá důvodu kriticky nahlížet na vyřešení otázek lodžie soudem I. stupně, když se navrhovatelka (na rozdíl od názoru účastníka, od názoru soudu I. stupně i soudu odvolacího) domnívá, že její bytová jednotka č. [Anonymizováno] sestává též z lodžie.

35. Podle právního názoru odvolacího soudu sice předmětná lodžie přiléhá k bytové jednotce [Anonymizováno] a je využívána pouze uživateli této bytové jednotky, avšak podle prohlášení vlastníka tvoří uvedenou bytovou jednotku výlučně kuchyň, pokoj, koupelna WC a předsíň, přičemž součást bytu mj. tvoří ty části domu, jež se nacházejí toliko uvnitř bytu (vnitřní strany vstupních dveří a vnitřní strany vnějších oken). Proto také se logicky podle prohlášení vlastníka výslovně plocha lodžie nezapočítává do celkové podlahové plochy bytové jednotky (č.l.17). Lodžie, jak správně uzavřel soud I. stupně, tvoří i podle právního názoru odvolacího soudu společnou část domu. Je tomu tak proto, že v projednávaném případě tvoří vodorovnou konstrukci, ale především proto, že lodžie již podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů a podle jeho § 2 písm. g) tvoří nedílnou součástí společných částí domu. Nejedná se o místnosti, ale o konstrukční prvky vnějšího pláště budovy, jež ze svého technického řešení a své technické funkce musí být společnou částí domu tvořící společný vnější plášť budovy. Další funkcí, pro níž jsou lodžie součástí společných částí domu, jsou i funkce estetické a architektonické. Je zcela nepodstatný i stav, jestliže na část vnějšího povrchu lodžií či teras nebo balkonů mají přístup jen vlastníci některých bytů v domě. Lodžie netvoří prostorově (tj. ze všech stran) vymezenou části budovy a nemůže být součástí bytové jednotky.

36. Ze všech těchto důvodů je napadené rozhodnutí věcně správné a odvolací soud jej proto podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

37. Účastník byl v odvolacím řízení zcela úspěšný a v souladu s § 224 odst.1 a § 142 odst.1 o.s.ř., jakož i v souladu s § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst.4 písm. c), §11 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) mu náleží proti neúspěšné navrhovatelce právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 9.557,- Kč za 2 úkony právní služby jeho advokáta (vyjádření se k odvolání navrhovatelky a účast právního zástupce účastníka při jednání odvolacího soudu dne 6. 10. 2020) ve výši 2 x 3 100 Kč. Advokát účastníka má také právo na 2 režijní paušály ve výši 2 x 300 Kč. Dále má zástupce účastníka právo na náhradu jízdného hromadnou dopravou na trase [adresa] a zpět celkově ve výši 298 Kč a má v této souvislosti též právo na náhradu za ztrátu času ve výši 800 Kč za 8 půlhodin po 100 Kč. Zástupce účastníka má konečně právo podle § 137 odst.3, odst.4 o.s.ř. i na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši 1 659 Kč.

38. Proto odvolací soud rozhodl v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že navrhovatelku zavázal povinností zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 557 Kč k rukám zástupkyně účastníka.