o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání účastnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 6. 3. 2023, č. j. 54 Cm 143/2022-117

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 7. 2022 se navrhovatelka domáhá, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“) ze dne 6. 6. 2022, kterým byla navrhovatelka odvolána z funkce jednatelky pro porušení povinností při výkonu funkce. V návrhu uvedla, že je společníkem společnosti s 50% podílem, druhý 50% podíl drží její bývalý manžel [Anonymizováno], který je také jednatelem. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15. 11. 2021, č. j. 6 C 144/2021-33. Průběh valné hromady byl osvědčen notářským zápisem. Navrhovatelka byla odvolána hlasy druhého společníka s tím, že její hlasovací právo bylo sistováno pro porušení povinností z výkonu funkce. Proti spornému usnesení podala navrhovatelka protest s tím, že důvody pro její odvolání jsou smyšlené, vykonstruované a nepodložené. Podle navrhovatelky není pravdou, že by bez předchozího projednání s druhým společníkem a jednatelem [Anonymizováno] a bez jeho souhlasu prodala bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] manželům Rejmanovým za cenu 2 100 000 Kč, přestože podle druhého jednatele je cena bytu dvojnásobná. [Anonymizováno] o cenových podmínkách smlouvy dobře věděl, protože s navrhovatelkou podepsal smlouvu o úhradě zálohy, kde byla cena uvedena. Totéž platí i pro druhé údajné provinění, kterým byl prodej další jednotky č. [Anonymizováno] za cenu 2 900 000 Kč [adresa]. Stejně tak byl [Anonymizováno] srozuměn s kupní cenou 1 950 000 Kč za nebytovou jednotku č. [Anonymizováno], byť smlouvu o záloze nepodepisoval. Hrubým porušením jednatelských povinností není ani skutečnost, že navrhovatelka pronajala bytovou jednotku č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] za měsíční nájemné ve výši 10 000 Kč s kaucí 30 000 Kč, neboť volnou a nevyužitou jednotku dala do nájmu za odpovídající úhradu. Podle navrhovatelky je to naopak [Anonymizováno], kdo poškozuje společnost tím, že odrazuje zájemce o koupi jednotek a bezplatně užívá další z jednotek v domě. Hlasovací právo navrhovatelky tak nemělo být sistováno, pročež napadené usnesení nebylo přijato dostatečným počtem hlasů.

2. Společnost ve svém vyjádření k žalobě zdůraznila, že je developerskou společností, která dokončila výstavbu dvou domů č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v kat. území [adresa], přičemž v každém domě jsou 3 bytové a jedna nebytová jednotka. Společnost měla vytvořit zisk z prodeje uvedených jednotek a z výnosu měly být uhrazeny i úvěry, jimiž byla stavba financována. Oba společníci zároveň podnikají jako realitní zprostředkovatelé, a mají proto dobrý přehled o vývoji cen nemovitostí v daném místě a čase. V době, kdy [Anonymizováno] podepisoval rezervační smlouvy, nebyly na nich žádné jiné podpisy a se zájemci o koupi bylo dohodnuto, že manželé [Anonymizováno] koupí jednotku č. [Anonymizováno] za 3 200 000 Kč a [Anonymizováno] jednotku č. [Anonymizováno] za 4 300 000 Kč. První a druhá strana těchto smluv nejsou originály, které [Anonymizováno] podepsal, nýbrž byly až po jeho podpisu vyměněny. Tento závěr podporuje i nenavazující číslování článků smlouvy. Za ceny ujednané navrhovatelkou by [Anonymizováno] uvedené jednotky neprodal, neboť je považuje za nepřiměřeně nízké. Společnost nechala ocenit jednotku č. [Anonymizováno], prodanou manželům Rajmanovým za 2 100 000 Kč, přičemž k datu uzavření dohody o ceně činila podle znalce obvyklá cena jednotky nejméně 3 440 000 Kč. Za nevýhodnou považuje společnost i nájemní smlouvu s paní [Anonymizováno], která je uzavřena na dobu neurčitou a je prakticky nemožné ji vypovědět, za nepřiměřeně nízké nájemné bez inflační doložky a s nestandardním ujednáním o platbě nájemného v hotovosti k rukám jednatele. Navíc se navrhovatelka jménem společnosti s paní [Anonymizováno] dohodla, že jí povolí postavit na zahradě zahradní domek, terasu a provizorní plot, přičemž náklady nad 2 000 Kč zaplatí společnost. Doklady o úhradě nájemného a kauce v hotovosti na rok dopředu nebyly zaneseny do účetnictví společnosti do doby, než je [Anonymizováno] od navrhovatelky vyžádal. Navrhovatelka poškodila také cash flow společnosti, když si ve dnech 18. a 19. 10. 2021 vyplatila vratku půjčky 2 800 000 Kč za situace, kdy ve společnosti nezbyly téměř žádné volné finanční prostředky na úhradu daní a dalších nezbytných plateb.

3. Podáním ze dne 6. 3. 2023 navrhla navrhovatelka vydání předběžného opatření, jímž se domáhá, aby soud uložil společnosti zdržet se právního jednání vůči třetím osobám, a to nakládání s nemovitými věcmi ve vlastnictví společnosti, zapsanými na LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v kat. území [adresa]. Podání opakuje tvrzení uvedené v návrhu na zahájení řízení. Uvádí se v něm, že [Anonymizováno] jako „neomezený jednatel“ nakládá s uvedenými nemovitými věcmi tak, že nebere zřetel na zájmy společnosti. Společnost totiž uzavřela kupní smlouvu o prodeji nebytové jednotky č. [Anonymizováno] a podala návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, přičemž řízení o vkladu je u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrálního pracoviště [adresa], vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno]. Navrhovatelka napadeným usnesení valné hromady ztratila právo rozhodovat o nakládání s majetkem společnosti, s jakýmkoli převodem majetku společnosti nesouhlasí a nevidí pro něj žádné ekonomické ani jiné důvody. Z uvedeného podle navrhovatelky plyne potřeba zatímně upravit poměry účastníků.

4. K návrhu na nařízení předběžného opatření přiložila navrhovatelka informaci o řízení před katastrálním úřadem sp. zn. [Anonymizováno], podle které byl dne 24. 2. 2023 podán katastru nemovitostí návrh na vklad převodu jednotky č. [Anonymizováno] v kat. území [adresa] ze společnosti na [Anonymizováno]

5. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl (výrok I.) a navrhovatelce uložil zaplatit soudní poplatek (výrok II.). Usnesení podle § 169 odst. 2 o. s. ř. neodůvodnil.

6. Proti tomuto usnesení v celém jeho rozsahu podala společnost odvolání, ve kterém uvedla, že důvody odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky byly oprávněné a velice závažné; v podrobnostech odkázala na vyjádření k žalobě. Upozornil na to, že navrhovatelka zatajila před druhým jednatelem uzavření sporných kupních smluv, bez vědomí druhého jednatele zřídila společnosti nový bankovní účet, kam vložila částku 1 950 000 Kč jako kupní cenu od [tituly před jménem], aby ji obratem vybrala pro sebe. Za nehorázné považuje společnost tvrzení navrhovatelky, že se druhý jednatel [Anonymizováno] pokouší vyvést ze společnosti nemovitý majetek a že nebere zřetel na zájmy společnosti. Upozorňuje na to, že společnost byla založena za účelem výstavby dvou domů, každého o třech bytových a jedné nebytové jednotce, a to za účelem jejich prodeje. Jinou činnost společnost nevyvíjí a jiné příjmy nemá. Příjmy z prodeje jednotek tak společnost potřebuje na úhradu svých závazků, neboť nemá jiné volné finanční prostředky. Podle účetnictví společnosti měla navrhovatelka právo na vrácení půjček v celkové výši 4 540 300 Kč, avšak ze společnosti odčerpala celkem 5 694 788 Kč, přičemž neponechala společnosti ani prostředky na úhradu daňových povinností spojených s prodejem jednotek. Navíc si nechala od finančního úřadu vrátit složenou zálohu na daňové povinnosti ve výši 500 000 Kč, které obratem převedla na svůj účet. Tuto transakci provedla 10 dnů po svém odvolání z funkce jednatelky a den předtím, než byla jako jednatelka vymazána z obchodního rejstříku. Společnost je mj. v prodlení s vratkou DPH ve výši 224 240 Kč a má další daňové povinnosti. Napadené usnesení tak svými účinky může způsobit úpadek společnosti. Ve společnosti se přitom neděje nic nestandardního, společnost by jednala podobně, i kdyby řízení ve věci samé neprobíhalo. Jednotku č. [Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno] prodala společnost [Anonymizováno] za 3 190 000 Kč, tedy za cenu odpovídající její hodnotě, přičemž kupní cena byla již zaplacena na účet společnosti. Větší jednotku č. [Anonymizováno] přitom navrhovatelka prodala manželům [Anonymizováno] za 2 100 000 Kč. Kupující navíc již vyjádřila obavy o své finanční prostředky, neboť vklad vlastnického práva byl napadeným usnesením zablokován. Společnost byla nucena složit kupní cenu do advokátní úschovy s tím, že bude vyplacena zpět až po provedení vkladu. Společnosti navíc hrozí uplatnění práva na náhradu škody ze strany kupující, která musí platit bance splátky hypotečního úvěru. Jednatel společnosti tedy postupuje s péčí řádného hospodáře. Podle společnosti je zde naopak naléhavá potřeba, aby poměry společnosti nebyly upraveny způsobem uvedeným v napadeném usnesení, neboť tato úprava společnost existenčně ohrožuje. Společnost navrhla zrušení napadeného usnesení.

7. Navrhovatelka se k odvolání nevyjádřila.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání proti výroku I. napadeného usnesení je důvodné.

9. Odvolání společnosti proti výroku II. napadeného usnesení odvolací soud odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř. jako podané osobou neoprávněnou. Odvolání totiž může podat jen ten účastník, kterému byla napadeným výrokem způsobena určitá, byť jen nepříliš výrazná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2323/99). Uložením povinnosti navrhovatelce, aby zaplatila soudní poplatek, však společnosti žádná újma vzniknout nemohla.

10. Neodůvodnil-li soud prvního stupně své usnesení, kterým zcela vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření, vychází odvolací soud z toho, že se ztotožnil s obsahem tohoto návrhu, a měl za to, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření jsou splněny. Podle odvolacího soudu však tento závěr správný není.

11. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. (odstavec 3 věta druhá).

12. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).

13. Ústavní soud v usnesení ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 163/09, citoval svá předchozí rozhodnutí a uvedl, že „smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy). Současně platí, že "ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany". Ústavní soud opětovně zdůrazňuje i důsledky toho, že v případě předběžného opatření se jedná o opatření s omezenou dobou trvání (§ 77 o. s. ř.), které může být k návrhu zrušeno (§ 77 odst. 2, věta první, o. s. ř.) a není jím ani prejudikován konečný výsledek sporu. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, "prokázána" především potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků, respektive obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen [§ 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř.]; tato potřeba nastává - obecně vzato - v těch případech, kde by nenařízením předběžného opatření vznikl prostor pro jednání, jež by vytvořilo nezvratný stav, resp. jež by vedlo k neodčinitelným následkům. Co do podmínky "prokázání" pak platí, že jde o více než osvědčení, tedy že o důvodech potřeby prozatímní úpravy musí navrhovatel soud přesvědčit, na druhé straně však zde nemá místo dokazování v procesním smyslu, pro které z povahy věci není prostor (viz kupříkladu absence jednání).“

14. Odvolací soud předně vychází z nesporné skutečnosti, že předmětem činnosti společnosti je výstavba dvou domů s jednotkami a jejich následný prodej. V takovém případě je ovšem prodej jedné z jednotek běžným hospodařením společnosti a nejedná se o situaci, kdy by byl prodáván majetek, který společnost potřebuje pro svou další činnost. Naopak prodej jednotky je prostředkem, kterým společnost realizuje výnosy ze svého podnikání, které mohou sloužit k úhradě jejích závazků, a po jejich úhradě mohou být rozděleny společníkům jako zisk. Samotný prodej jednotky tedy společnost nijak neohrožuje. Navrhovatelka v návrhu netvrdí a nedokládá, že by snad jednotka byla prodávána za cenu nižší, než kolik činí cena obvyklá.

15. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků přitom nezakládá ani skutečnost, že se navrhovatelka nemůže podílet na rozhodování o obchodním vedení společnosti. To je přímým důsledkem jejího odvolání z funkce jednatelky. Její nesouhlas s odvoláním z funkce, který se projevil návrhem ve věci samé, však ještě sám o sobě neodůvodňuje potřebu zakázat společnosti provozování její hlavní obchodní činnosti, tedy prodeje jednotek v domech, které nechala postavit. Takový zákaz je vůči společnosti zjevně nepřiměřený, paralyzuje její fungování a v konečném důsledku může mít za následek její platební neschopnost, neboť tím společnost přijde o zdroj příjmů, z nichž financuje své závazky.

16. Potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků tak z návrhu na vydání předběžného opatření nevyplývá.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 220 odst. 1 per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Nezabýval se přitom splněním druhé podmínky úspěšnosti návrhu na nařízení předběžného opatření, kterou je osvědčení oprávněnosti nároku ve věci samé.

18. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.